| Jepepa | 
 |
(19.11.2013 12:02:14)
Mám takový asi "hloupý" dotaz na Vás, které si s malým dítětem, či dětmi vyděláváte z domova...
KDY a JAK to prosím Vás děláte?..Ráno, přes den, v noci...a co na to děti, jak je zabavíte, může to vůbec fungovat ??
Tedy za předpokladu že děti jsou s Vámi doma...
Předem díky za odpovědi
|
| No one | 
|
(19.11.2013 12:13:35)
Dělám z domu už 5. rok a jde to občas ztuha. S klienty volám a píšu si emaily po obědě, když malá usne. Nebo když se kouká dopol na pohádky nebo je zabraná do hry, to se pak na to rychle vrhám.
Odpoledne už mám děti doma obě, takže to nehrozí vůbec nic. Max můžu volat se spolupracovníky, kteří ví, že mám děti a chápou občasný řev nebo že prostě musím nutně končit a zavolám pak, případně vyřídíme přes sms, když to jinak nepůjde.
Ale klienti si myslí, že mi volají jako do práce do kanceláře a to je pak sranda, když se mi pálí řízek na plotně a musím končit. Ale jsme lidi no a kdo už se mnou spolupracoval, tak ví, že objednaná věc je 100% a naprosto profesionální, i když jsem matka.
|
|
| Lenka | •
|
(19.11.2013 12:16:46)
Z domu pracuji 9 let a vždycky s dětma za zadkem. Nebo po práci pohlídá manžel.
|
|
| Lubar | 
|
(19.11.2013 12:20:58)
Pracuju z domova taky už přes osm let, postupně se třemi dětmi, v současné situaci mám doma takřka nonstop všechny tři děti, přičemž nejstaršího doma i učím. Můj pracovní čas přichází zpravidla mezi dvanáctou a třetí odpoledne, kdy jsou děti relativně vyčerpané mojí dopolední pozorností a pak večer až v hluboké noci. Plus příležitostně tak dvakrát do měsíce využívám hlídání od manžela, že se sbalím a na půl dne zmizím do nějaké kavárny, kde odpracuju vše, co nehořelo a na co potřebuju klid. Ale pracuju řádově tak na třetinový až poloviční úvazek
|
|
| ChemicalJane + 4 | 
|
(19.11.2013 12:23:30)
už mám děti ve školce, ale když jsou nemocné, práce jde trochu stranou, věnuji se spíš jim, ale když na chvilku zaparkují u pohádky, tak se na to vrhám.. jinak po večerech a mailem, do toho mi můžou krafat.. telefonovat ses nima moc nedá.. charakter mojí práce to dovoluje, naštěstí...
|
|
| Dari79 |
|
(19.11.2013 12:25:54)
2 dny v týdnu jsem v kanceláři, to má dítě chůvu. Když byl malý, hráli si ve vedlejší kanceláři, pak ho brávala v kočárku na procházku, když plakal nebo potřeboval kojit, tak jsem tam zašla. Teď mívají celodenní program, dopoledne chodí na hřiště, krmit kačeny apod., pak se naobědvají, ona ho vezme k sobě domů a dá ho spinkat, po probuzení si hrají a pak se vrací za mnou a jedeme domů.
Tj. mám 2 dny v týdnu v podstatě "normální" pracovní doby.
Ve všední dny po chvilkách max. kontroluju maily. Když dítě odpoledne spí, tak udělám něco málo. Pak máme zaužívané, že dítě po koupání a večeři je s tátou a já jdu pracovat (není to teda 100% denně). Pak o víkendu - sobota nebo neděle - dám tak 3-4 hodinky odpoledne, když je s dítětem táta. Když hoří, tak jedu třeba na celý den do práce a oni jsou doma sami.
Dá se to, ale u mě jen od doby, kdy jsem si uvědomila, že potřebuju jasně strukturované časy... Tj. teď pracuju a víc mě nezajímá, teď jsem s dítětem a práce mě nezajímá. Nešlo to, když jsem si myslela, že každou volnou chvilku budu pracovat, to jsem byla nervozní, že dítě kvičí zrovna, když mám něco rozděláno, a naopak pocit viny, že se mu nevěnuju. Teď to mám podělené a je to fajn.
Bez pochopení a podpory muže by to nešlo.
Pracuju furt, i když prvního půl roku jsem do práce jezdila jen jednou týdně, víc jsem dělala po mailu. Základem bylo mít vycepované zaměstnance, takže práce šla i beze mě dobře, stačilo kontrolovat a rozdělovat úkoly. Nebrala jsem asi 10 měsíců nic nového, jen se dělaly rozběhnuté věci. Asi tak od 7mi měsíců dítěte jsem teprve začala pomaličku nabírat novou práci.
|
| reddevil | 
|
(19.11.2013 12:28:59)
"Potřebuju jasně strukturované časy... Tj. teď pracuju a víc mě nezajímá, teď jsem s dítětem a práce mě nezajímá. Nešlo to, když jsem si myslela, že každou volnou chvilku budu pracovat, to jsem byla nervozní, že dítě kvičí zrovna, když mám něco rozděláno, a naopak pocit viny, že se mu nevěnuju. Teď to mám podělené a je to fajn."
Taky tak
|
|
|
| reddevil |
|
(19.11.2013 12:27:35)
V noci, o víkendech, když se jim věnuje manžel. Přes den už dávno nespí a mně je blbé sednout k počítači a nechat je jen tak. Potřebuju aspoň hodinu a půl v kuse a bez vyrušování, abych vůbec něco udělala.
|
| Helena | •
|
(19.11.2013 12:47:48)
Možná by bylo na místě uvést, jak moc si vyděláte - jestli je to třeba přivýdělek do pěti tisíc, nebo plat od deseti tisíc víc.
Taky druhou věc - jestli děláte nějakou vysoce odbornou práce - nedovedu si třeba představit vést kompletní účetnictví nebo něco podobného v době, kdy jsou děti vzhůru, nebo řešit odbornou věc v době, kdy mi dítě kvičí do telefonu, jako zákazník bych to považovala za neprofesionální, kdybych se nemohla s podnikatelem pořádně domluvit, protože mu díte bere telefon a dělá zvukovou kulisu.
Neberte to tak, že někoho zajímá přesný výdělek, spíš je to myšleno tak, že uvést jen vydělávám a nenapsat jak moc mě to vytěžuje časově - malý přivýdělek nebo regulérní plat a jak je ta práce náročná na myšlení, je hodně zkreslující.
Když přeženu - budu-li dělat něco mechanického, případně jsem schopná pochopit třeba i provoz e-shopu, kde část práce je balení, odpovídání na objednávky, pak pochopím, že někdo dělá za pochodu s dětmi. U hodně duševně náročné práce nebo práce, kde musím jednat s klienty a to nejen ve spací pauze dětí, si to nedovedu představit.
Vím, když moje děti byly batolata, i jednoduchý telefonát byl problém bez asistence a v době, kdy jsem něco potřebovala dělat, na co byl třeba klid a soustředění, nemlich přestaly stavět kostky.
Beru to tak, že za spací pauzu dětí - max. 3 hodiny se dá dělat tak malý přivýdělek.
|
| Helena | •
|
(19.11.2013 12:54:24)
ty strukturované časy jsou důležité, dovedu si představit mít dítě na dopoledne ve školce a rozjíždět v tu dobu podnikání, jinak moc ne, v poledne pro něj zajít, klienty si objednat na dopoledne pokud možno
tak mě napadá, když jsou děti opravdu malé, batolata a vydělává se údajně po volných chvilkách, nocích, tak kdy děláte třeba domácí práce, které se škodiči dělat nejdou - žehlení, vaření - to se tak extrémně zapojuje tatínek? protože mi vychází, budu-li v noci podnikat, budu ráda, že se o půlnoci dostanu do postele, budu-li v kanceláři, nebudu dělat nic doma, budu-li doma s dítětem-batoletem, asi zase nebudu dělat domácí práce, max. se věnovat dítěti a až odpadne, nastupuje to podnikání
já si to nějak v praxi nedovedu představit, dovedu si představit tak od věku 6-8 let dítěte, že domácí práce se udělají s ním za pochodu a večer se nastoupí k podnikání, někdy i přes den
jak kloubit batolata a mimina, domácnost x podnikání, to mi hlava nebere, vychází mi, že na to musí být ještě extrémně hodně zapojená druhá osoba, třeba ten táta
|
| kosatka2 | 
|
(19.11.2013 13:30:07)
vaření, zametání, luxování, mytí provádím se "škodiči" a ejhle, z jednoho už je pomocník a to mu ještě nebyly 4 roky. sice je to trochu pomalejší, ale zato ho to strašně baví a má pak dobrou náladu.
nežehlím nic. pokud manžel potřebuje košili, vyžehlí si ji sám.
|
| Nikaia+08+10 |
|
(19.11.2013 13:40:37)
Přesně tak. A i když večer děti spí a odněkud ještě čučí nedodělaná domácí práce, nechám to na ráno a makám.
|
|
|
| ChemicalJane + 4 |
|
(19.11.2013 14:10:35)
ano, u nás funguje tatínek.. jinak ybch to nedala.. uklízím o víkendech, přes týden musí zastoupit tyto práce taťka.. i co se vaření večeří týče.. mám dny, kdy odejdu do pracovního procesu s dětmi na 8h ráno a přijdu v 8 večer.. sice tchýně by pomáhala ráda, ale její pomoc je pro mě akorát přítěží, tudíž tudy cesta nevede a naše máma je bohužel zdravotně mimo..
|
|
|
|
| Jana | •
|
(19.11.2013 13:31:05)
Já jsem si u prvního dítěte vydělala něco přes dvacet na částečný úvazek, práce v oblasti IT. Pracovala jsem v době, kdy dítě spalo, tj. po obědě a večer. S miminkem se, tam i schůzka v práci, pak jsem měla chůvu na jedno až dvě dopoledne v týdnu. Administrativu (emaily atd.) i průběžně. Úklidu moc nebylo - malý byt.
Teď mám děti tři, je to spíše o tom přivýdělku a hlavně udržení v oboru. Dvě chodí do školky/školy, třetí je batole, opět pracuji když spí. Na úklid chodí paní jednou za dva týdny, ale i tak je všeho okolo víc - hodně vaření, nakupování i toho průběžného úklidu. Plus hodně času strávím na cestách - vyzvedávání dětí, kroužky atd.
Výpomoc mám placenou, ale v té době chodím spíš cvičit, pracuji jen výjimečně. Manžel chodí z práce v sedm nebo osm, ale nijak zvlášť bohužel nevypomáhá, resp. není to o tom že bych mu odložila dítě a vrhla se na práci.
Těch faktorů, které na to mají vliv, je spousta... hlídací možnosti, povaha a počet dětí, charakter práce...
|
|
| ChemicalJane + 4 |
|
(19.11.2013 14:06:13)
práce je mojí obživou, almužnu od státu nebudu jako hlavní část příjmu roidny, ani mě.. tím,ž e děti jsou již větší, tak "pššt, teď musim vyřídit telefon" docela pochopily, když to jinak nejde, zavřu seve vedlejší místnosti, při nejhorším zašprajcnu kliku  vydělávám dle tvého měřidla "víc jak 10 tisíc".. dalo by se vše dělat z domova, ale v kanceláři je to pro mě pohodlnější, nicméně z domova to jde taky, jen jsme an tom telefonu víc..
jinak nevím jak ostatní maminky nebo doma pracující lidé, ale moje děti dělají víc brikulí, když mám zabalit nějaký balíček a odeslat než když telefonuji.
Ano, jednou jsem klientovi třískla s telefonem se slovy "ježiši, pardon, zavolám za chvíli" a letěla dítěti vymýt hlínu z očí.... pak jsem se omluvila, obchod pokračoval o pár minut později.. většina příčetných lidí pochopí, že žena má nejspíš děti a jsou prostě situace, kdy budu bez problémů telefonovat, ale může se přihodit cokoliv.
víc mě teda vadilo, dkyž jsem mluvila s jinou makléřkou ohledně spolupráce a jí to dítko do telefonu hejkalo opravdu hlasitě, druhý den mi i řekla, že ho měla na ruce a že manžel si ho nevzal... no jako kdyby si to dítko nemohla uklidnit a zavolat za 10 minut, že.. jinak tím, že mám vlastní děti mě kulisa v telefonu nevadí, jen musí druhá strana počítat s tím, žeobčas zkomolím jméno.. zatím vždy bez problémů.
ale třeba volat advokátovi a chtít něco fakt důležitého, asi by mě to trochu vadilo.. ale jak říkám, jsem sama matka, takže nějaké to kvílející dítko na druhé straně překousnu
jediný, co jsme fakt nepřekousla byla cca 8-10 letá cikánka, která se evidentně nudila a měla děsnou potřebu mi ohmatávat monitor počítače.. 2x jsem to řešila pohledem, po třetí mírným upozorněním a po 4. jsem děcko vyhodila od stolu, že se musíme s maminkou soustředit a ne koukat, co mi namačká na monitoru za čudlíky...
|
|
|
|
peru výhradně já.
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)