| Kafe | 
 |
(1.1.2014 15:28:15)
dávám sem odkaz na skvělý článek o současném Rusku od Veroniky Sušové-Salminem, která se Ruskem dlouhodobě zabývá.
http://www.blisty.cz/art/71559.html
V poslední době se především v souvislosti s diplomatickým úspěchem Ruska ohledně Sýrie či s ruskou pomocí americkému whistblowerovi E. Snowdenovi začíná hovořit s větší intenzitou o zahraničněpolitických ambicích Ruska. V současné době Evropa (Západ) a Rusko soutěží o vliv nad bývalou sovětskou republikou Ukrajinou. Uveřejnění informací o možném rozmístění raket Iskander do oblasti Kaliningradu a probíhající modernizace ruských ozbrojených sil vyvolává diskuze o tom jestli Rusko hodlá vojensky zasahovat do střední a východní Evropy, i spekulace o tom k čemu chce Rusko svojí obnovenou vojenskou sílu vlastně využít. - See more at:
Je to hodně dlouhé, ale stojí za přečtení. 
|
| HelenaPa | 
|
(1.1.2014 15:32:50)
Když už je nutno používat anglicismy, tak aspoň správně, prosím.
whistLEblower
|
| Kafe |
|
(1.1.2014 15:40:06)
Heleno - doufám, že to není jediné, co sis z toho článku odnesla....
|
| HelenaPa |
|
(1.1.2014 15:51:35)
Ne, to jsem si odnesla z tvého příspěvku. O Rusku si nic dobrého nemyslím a nepředpokládám, že by mi nějaký článek na Britských listech změnil názor.
|
| Kafe |
|
(1.1.2014 15:54:19)
Aha. Kdybys ten článek četla, pochopila bys, že je to zkopírovaný výňatek. A že tam paní Salminen vypadla 2 písmenka, je nepodstatnost.
|
|
| Persepolis | 
|
(1.1.2014 16:09:51)
Ona taky Veronika Salminen není žádná Putinova fanatická fanynka. Je to historička, která se Ruskem hodně zabývá. Její články jsou střízlivé, ona píše s nadhledem a snaží se přijít věci na kloub.
Ze stejného důvodu mám ráda knihy bývaleho reganova poradce pro otázky SSSR Richarda Pipese.
Snaží se pomocí prokazatelných historických faktů přijít na to, proč některé události dopadly zrovna takto a ne úplně jinak, aniž by ovlivňovala nějaká ideologie.
|
| Kafe |
|
(1.1.2014 16:46:44)
Persepolis - přesně tak. Proto ji ráda čtu. Nemá to nijak zatížené nějakou ideologií a to se mi líbí.
|
|
|
|
|
|
| Persepolis |
|
(1.1.2014 15:45:05)
Článek jsem četla už ráno.
|
|
| Luppa | 
|
(1.1.2014 16:08:19)
Zajimavy clanek, dik za nej
|
|
| Filip Tesař |
|
(1.1.2014 17:59:42)
Jenom na okraj: v českém prostředí je hodně zažité vnímání Ruska jako čehosi silně specifického. Plyne to nejspíš z kombinace vzájemné kulturní blízkosti (jazyk, folklór) a současně odstupu (vědomí politických, hospodářských a společenských rozdílů, z čehož často vyplývá i pocit kulturní převahy). Fakt, že jsme Rusku spadli do klína, vnucování Ruska coby absolutního vzoru po roce 1948, a přímé okupace po roce 1968 vedou ve snaze vysvětlit, proč se to stalo, často k zjednodušování ruských dějin. A to tak nějak, při vší snaze o nezaujatý přístup, neurčitě cítím i z toho článku.
Ale bránoz většího historického odstupu se případ ruské říše neliší zásadně od jiných velkých říší v dějinách, a zvlášť od říší vzniklých kdy v pásmu afro-eurasijských stepí a savan nebo v dotyku s ní. Naopak, vznik ruské říše je klasickým případem státu opírajícího se o zemědělství, z něhož vznikla říše v reakci na stepní nomádskou říši. A dokonce opakovaně. Nejdřív jako ona původní (Kyjevská) Rus, vzniklá sjednocením řady knižectví v reakci na vliv chazarské říše ovládající černomořské stepi. Kyjevská Rus se začala zase drobit, jak chazarská říše slábla (důvodem byly klimatické změny, ústící mj. ve vzestup hladiny Kaspického moře). Rusko se znovu sjednotilo pod vlivem mongolské říše z východu - proto se také novým centrem stala Moskva, ležící v bezprostředním dotyku s Mongoly. Ruská (= moskevská) rozpínavost i autoritativní vláda, zajišťující vnitřní jednotu, byla reakcí na mongolský tlak. Ale rozšířené moskevské Rusko zase přišlo na západě do kontaktu s polsko-litevskou říší (ta se sama utvářela v kontaktu se stepní krymskou říší v Černomoří), kterou porazilo během 17. století, a krymskou říší, kterou porazilo o století později. Jakkoli carské Rusko v 19. století v českém prostředí postupně víc a víc zdomácňovalo jako symbol politické zaostalosti, ve skutečnosti Rusko tehdy procházelo sice kostrbatým, ale postupujícím procesem uvolňování autoritativní moci. Potom přišli bolševici a přinesli něco nového: moderní metody kontroly obyvatelstva, v minulosti nemyslitelné bez možnosti rychlé komunikace.
Naprostá většina velkých říší v dějinách vznikla v uvedeném pásmu, a to od starověku, přičemž se navzájem ovlivňovaly usedlé zemědělské a kočovné pastevecké kultury. Upevňování ústřední vlády a územní rozpínavost byly na obou stranách reakcí na tlak z druhé strany, ať to bylo v Číně, Střední Asii, Rusku, Černomoří, Mezopotámii nebo Egyptě. Jen ty ostatní případy jsou pro nás historicky nebo geograficky a kulturně nesmírně vzdálené - jedině to Rusko známe důvěrněji, a proto může působit cize a neobvykle. Ale ve vlastních dějinách máme jeden z historických případů: tendence k vnitřnímu sjednocení byly v habsburské říši nejsilnější v době, kdy byla na vrcholu moc Osmanské říše, a postupně se obrušovaly, jak se Osmané dostali do defenzívy, a když kontakt s nimi zcela zmizel, zesílily odstředivé tendence v Rakousku-Uhersku natolik, že říše nevydržela nápor první světové války.
Ten tlak a protitlak samozřejmě neplatí jen v tom uvedeném pásmu - tam se jen formovaly územním rozsahem největší říše. Je to však obecné pravidlo, které platí i jinde, jakkoli je konkrétní reakce vždy specifická: koneckonců reakcí na vliv a tlak bolševického Ruska bylo sjednocování západní Evropy. A tendence k politickému sjednocování jsou zřetelné třeba i ze Severní Ameriky - ať už jde o vztahy domácích zemědělských a kočovných společenství, nebo o vztahy mezi Indiány a Evropany.
|
| Kafe |
|
(1.1.2014 18:42:36)
Filipe - v českém prostředí je hodně zažité vnímání Ruska jako čehosi silně specifického" - co tím myslíš? Já Rusy vnímám jako národ nám dosti podobný - mentalitou, kulturou.
|
| Ananta | 
|
(1.1.2014 18:55:48)
No ale tendence je spíš vymezovat se proti Rusku.
|
|
| Filip Tesař |
|
(1.1.2014 19:03:08)
Myslím to tak, že to není jedna z mnoha velkých zemí - málokdo měl možnost blíže poznat třeba britské impérium, a ještě méně lidí to dnes pamatuje, a německé impérium z druhé světové války se vnímá víc jako epizoda. Rusko je jediné impérium, které reálně známe, a to se často promítá i do pohledu na Rusy jako takové a na dnešní Rusko. O Rusy a ruskou kulturu je u nás podle mne nesrovnatelně větší zájem než třeba o Balkán, je to dobře vidět na počtu a zasvěcenosti nejrůznějších cestovatelů, nadšenců atd. Na druhou stranu vůči Rusku a Rusům (a Ukrajincům) existuje nesrovnatelně víc předsudků, což vidíš v počtu vtipů, nebo například v tom, že kdekdo ti ochotně napodobí "jakoby česky mluvícího Rusa" nebo komický přízvuk, ale nenajdeš takový zažitý přízvuk některého z balkánských národů. To je ta blízkost a odstup, které jsou v českém prostředí setrvale přítomny společně - i když netvrdím, že společně vždy v jedné hlavě, naopak, spíš vždy v jiných hlavách, ale ve společnosti souběžně. A v kombinaci s vnímáním Ruska (nebo vzpomínáním na něj) jako impéria to pak nabývá různých poloh - obchodní příležitost, vyvažování vlivu USA (případně Německa apod.) na jedné, strach a odmítání na druhé. Tyhle polohy jsou přítomny jak v politice, tak ve veřejném smýšlení. Těžko u nás najdeš jinou zemi, která by byla vnímána podobně a přitom výrazně: blíží se tomu ještě USA a Čína, ale u těch je to mnohem víc nepřímý, zprostředkovaný dojem.
|
| Kafe |
|
(1.1.2014 19:14:19)
Filipe - tak Rusové jsou tu nejpřítomnější ze všech velkých národů, ruštině leckdo rozumí, klasická ruská literatura je prostě pojem, atd..
Na druhou stranu nás i okupovali a hledí na nás jako na malého slovanského bratra.
Náš vztah k nim je i proto takový ode zdi ke zdi - obdiv i odmítání. Chtělo by to ve vztahu k Rusku dospět a mít ten vztah trošku vyvážený.
|
| Filip Tesař |
|
(1.1.2014 19:28:18)
Zajímavé je, že i vztah Rusů k Čechům je trochu "ode zdi ke zdi". Býval tam obdiv, spojený s inspirací, ale taky opak, popírání významu, přehlížení, které někdy mělo demonstrativní rysy... V posledních letech v pohledu na Česko v Rusku zřejmě sílí realistický pohled: známá a kulturně relativně blízká země, přes nejrůznější nedostatky v mnohém prakticky inspirující, politicky nepříliš významná, ale určitě ne nevýznamná... Takový ten dospělejší pohled, po kterém voláš, řeklo by se. Přesto bych se odvážil říci, že základem toho napohled realistického pohledu je tradiční stereotyp o Češích jako o takových "slovanských Němcích", slovanských duších, které dosáhly ekonomického úspěchu a mají spořádaný stát (relativně - viděno optikou obyvatele Ruska), a s tím spojená touha přiučit se o kouzelném klíčku, kterým se to dělá. Ten současný realismus v pohledu na Čechy je podle mne v podstatě do značné míry především realismus týkající se Ruska samotného a jeho role ve světě, ustálení pohledu na vlastní pozici. Kdo ví, až se podobně ustálí náš pohled na nás samotné, ovlivní to i vidění třeba toho Ruska, které je takové rozostřené, a zaostří se, konkretizuje se.
|
|
| Blank zero |
|
(1.1.2014 21:21:12)
Objektivně vzato, tak Rusové měli a mají špičkové vědce, konstruktéry i techniky, mají dle mého názoru velmi kvalitní školství s dlouhou tradicí, mají jednu z nejlepších armád světa. V řadě věcí nám jsou blízcí. Ještě zmíním vynikající sportovce, kde jsou světovou špičkou. Bohužel, tohle vše je zastíněné a znehodnocené tím, že oni nikdy neměli demokracii, v jejich staletí dlouhé tradici nikdy životy obyčejných a vlastně i vysoce postavených lidí s výjimkou vládce nemají cenu. Skvěle ovládají technologii moci a vládnutí, jsou tvrdí vyjednavači v zahraniční politice. Pokud jde o nás, tak námi jako malým státem opovrhují, jak to kdysi vystihl W. Churchil. Uznávají silné, tj nerespektují nás, ale respektují Spojené státy.
Povahově - mají určité věci, že je s nima těžko vyjít. Např. že je prezidentem Putin a předtím Jelcin, to nebyla náhoda. Právě takoví totiž odpovídají jejich imperiální mentalitě. Běžný Rus je sice celý život utlačován, i ti bohatí se musejí bát Putina. Jenže ve své mysli si neumí představit, že by Rusko nemělo být tím, kdo zásadně ovlivňuje světovou politiku (tím jejich způsobem) po celém světě (Asie, Evropa, Afrika, Amerika). Tak, jak jsou prolhaní jejich politici a diplomaté, tak stejně se chová i běžný Rus. Oni dokážou být milí, když něco potřebují, ale jsou záludní, jejich slovu nejde věřit, to jsem poznal na vlastní kůži. I jejich nejvyšší představitel je v jakémsi soukolí zla, kterému se nemůže vzepřít. Gorbačov prosazoval změny s velikým odporem. Putin je populární, dokud ukazuje tvrdou ruku, kdyby jednal po dobrém, aby si ho časem někdo odstranil a sotva by jako takový byl zvolen. Navzdory všem nepopiratelným úspěchům je Rusko pro mě říší zla. V době sporu s Ukrajinou o tranzit plynu klidně zavřeli plyn, přestože pak v silných mrazech mrzli nejen jejich nepřátelé z Evropy, kam řadím i naši zemi (míří na nás raketami, pracuje u nás silně jejich tajná služba), ale nechali mrznout i své nejlepší spojence Srby. Zcela bezskrupulózní, vlastně Zeman se chová podobně jak oni, proto ho tak nemám rád.
Je dosti zvláštní, že pro Rusko mají slabost komunisté a socialisté a levice vůbec. Přitom oni mají rovnou daň, u nich jsou zázračně zbohatlí tzv. oligarchové, kde šlo o zbohatnutí z privatizace a nerostného bohatství země a ne vlastního podnikání. Řada obrovsky bohatých lidí a na druhou stranu dosti lidí žijících ve velké bídě. Což je v přímém kontrastu s levicovými myšlenkami, jenže té naší (a nejen té) levici to nevadí. Mám tu soukromou teorii, že to je tím, že prostě si umí kupovat zahraniční politiky. Příkladem budiž bývalý německý kancléř Schroeder, ale takových bylo zřejmě daleko víc. Schroeder je nepopiratelnou realitou, mou soukromou teorii je, že oni toto dělají ve velkém. Nakonec i postup vůči Ukrajině tomu nasvědčuje a Janukovič mi přijde jako jakási pátá kolona Moskvy v cizí zemi. Měl pro ně slabost i Klaus a má ji i Zeman.
|
| Binturongg | 
|
(1.1.2014 22:43:09)
S nickem -
Jen bych ještě dodala, že jakkoli jde o historicko - geograficky zajímavou zemi, jejich mentalita mi připadá od naší zatraceně odlišná a to, že je někdo úžasný a báječný v technice, vědě a třeba umění, neomlouvá potírání lidských práv a snahu nebýt nikdy demokracií.
Takže podobně jako mě nemůže uchvátit šikovný, ale bezcharakterní člověk bez skrupulí, nemůže mě uchvátit ani taková země, je mi líto 
|
| Blank zero |
|
(2.1.2014 14:09:47)
Ano, mají mentalitu jinou, v řadě věcí. Něco slovanského s nima máme, ale v mnoha věcech máme daleko blíž k Němcům a Rakušákům. Zemi mají krásnou, bohužel zčásti to platí v minulém čase. Řadu přírodník unikátů dokázali za sovětské megalomanské éry zničit. Např. obrovské přehrady, které způsobily vysychání např. Aralského jezera. Spíš než potírání lidských práv to funguje tak, že u nich ta lidská práva vůbec nejsou. To, že jsou tak rozlehlí a mají tolik země, to je prostě dané tím, že to byli dobyvatelé. Kdysi je porobili Tataři, Polovci, snad i Mongolové. Převzali zcela jejich mentalitu a styl, dobyvačný národ, co porobuje ostatní a stále expanduje.
|
| Binturongg |
|
(2.1.2014 15:18:57)
S nickem - ano, přesně, další netřeba dodávat
|
|
|
|
| aky | 
|
(1.1.2014 22:44:20)
....Rusové měli a mají špičkové vědce, konstruktéry i techniky...
A preto cely svet pouziva Rusmi vymysleny internet, jazdi na ruskych Volvach a Mercedesoch, telefonuje ruskymi iPhonmi a Nokiami, pouziva ruske pocitace napr. Apple a v domacnostiach na celom svete su ruske elektrospotrebice. Co este take zazracne ten 143 milionovy narod vymyslel ( pre porovnanie - 9 milionov Svedov dalo svet Volvo)?.Lebo pokial viem, Rusi neboli schopni postavit poriadny most a cestu. Argumenty ""leteli prvi do vesmiru"" si nechaj, bol to vedlajsi produkt militarizacie pocas studenej vojny, ked sa do toho vrazali vsetky peniaze a zivotna uroven bola na urovni stredoveku. Keby take peniaze vrazali do vesmirneho vyskumu USA, uz lietaju v susednej galaxii. Ostane, ked Reagan spustil program hviezdnych vojen a zacal tam davat peniaze, ( co Roosevelt ochotny nebol, az Kennedy a hned na to amici pristali na Mesiaci), Rusi boli schopni konkurovat len tym, ze sa ich komunisticke imperium zrutilo. Ale pokojne dalej pestujme myty o zazracnych hlboko v podzemi ukrytych ruskych technologiach a technickych zazrakoch. 
|
| Filip Tesař |
|
(2.1.2014 10:20:20)
V technice Rusko opravdu víc přebíralo, než samo vymýšlelo, převzaté ovšem dokázalo samostatně rozvíjet. Bohužel, nejvíc ze všeho toho přebíralo ve vojenské výrobě.
Ale jsou odvětví vědy, která se rozvíjela - pochopitelně v úzkém spojení s evropskou vědou, z níž těžila, ale do které také přidávala - i mimo vojenský komplex, a dávno před bolševiky: fyzika, chemie, matematika, archeologie, zoologie atd. Tyto obory silně doplatily na železnou oponu, především na to, že se centrum vědy po druhé světové válce přenešlo do USA, a dodnes trpí odtržeností od globálního, v angličtině publikovaného výzkumu. To, že přežily tohleto odříznutí, a vlny bolševického tlaku (v přírodních vědách tlaku na "praktickou" orientaci, což podrývalo základní výzkum; v humanitních oborech kvůli tomu, že se zabývaly lidskou společností a kladly nepříjemné otázky) svědčí vlastně nepřímo o tom, jaký mají solidní základ.
|
| Blank zero |
|
(2.1.2014 14:16:03)
S tím souhlasím, pokud jde např. o výrobu aut (osobní, nákladní) nebo i hodinek, tak to bylo opajcované. U hodinek šlo o převezení fabriky z Německa do Ruska. Měli a mají ale vynikající matematiky a fyziky, raketové konstruktéry. Matematika, fyzika i chemie, to je u nich věcí dlouhé tradice. A za bolševika se rozvíjelo zejména to, co bylo pro zbrojení (sem spadá i kosmický program). To, že řada věcí tam nefunguje, to je dané spíše nezájmem. Co má vysokou prioritu, tak chodí skvěle. Např. systém policejního sledování a špionáže mají na dokonalé úrovni.
|
|
| Kafe |
|
(2.1.2014 16:41:03)
Filipe nezapomínej na kosmický výzkum či letectví. V tom jsou také dobří.
|
| aky |
|
(2.1.2014 18:00:56)
Faktom zostava, ze Rusi nikdy neboli technologicky svetova spicka.
|
| Kafe |
|
(2.1.2014 20:30:48)
aky - of course. To byly jen mávající slovenské doktorky.  
|
| aky |
|
(2.1.2014 22:09:30)
Ktore pouzivaju v praci pristroje od skvelych ruskych firiem, napr. GE a Siemens.
|
| Kafe |
|
(3.1.2014 8:05:24)
Aky - jen naprostý ignorant může napsat o zemi, která měla v kosmu jako první svého člověka, že nikdy nebyli technickou špičkou. Tož asi tak. Tvá nenávist ke všemu ne západnímu tě celkem slušně zaslepila.
|
| aky |
|
(3.1.2014 8:52:57)
Aj KLDR ma atomovu bombu a hladomor sucasne. Rusi tam boli len preto, ze sa tam vrazali vsetky peniaze ktore v krajine boli, bola to vec propagandy a ruske zeny zatial prali vo Volge rucne. USA v tom case boli technologickou spickou, ale Roosevelet nemienil davat peniaze naviac na vesmirny vyskum, dolezita pre neho bola zivotna uroven a rozvoj krajiny. Ked Kennedy tie peniaze chcel a dostal, amici prvi pristali na Mesiaci. To Vas na VUML neucili, tam budete tocit o skvelych ruskych technologiach ukrytych pred svetom donekonecna. A precitaj si to poriadne a s porozumenim, uz som to tu raz pisala a nebudem sa opakovat.
|
| Maugha | 
|
(3.1.2014 17:41:50)
Co to máš za nový převlek, to je pro Mystika?
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(3.1.2014 10:23:01)
Rusové patří ke špičce v kosmických technologiích, což stavělo na silné domácí tradici přírodních věd a na rozvoji leteckého průmyslu - ten dostal ve 20. letech silný impuls z Německa, a po válce samozřejmě Rusové, tak jako Američané, zaměstnali ve svém kosmickém výzkumu zajaté německé odborníky. V každém případě je ale domácí ruský vklad do kosmonautiky základem. Ale i tady jsou omezení.
Rusové se soustředili na určité sektory, v nichž lze maximálně zúročit relativně nižší náklady a relativně nižší stupeň technologického rozvoje (zejména velké rakety a vesmírné stanice). Technologický rozvoj v kosmonautice je dlouhodobě převážně v amerických rukou. Ať už se jedná o praktické využití (přenos televizních či telefonních signálů, navigace, snímkování atd.), nebo výzkumné účely (Hubbleův teleskop apod.), stabilně jednoznačně vedou Američané, zatímco Rusové jen sekundují. Tím nechci ruský přínos zkoumání znevažovat, protože zejména v oblasti dlouhodobého pobytu kosmonautů ve vesmíru je přínos ruské kosmonautiky nezastupitelný, avšak stále jde o přínos technologicky méně náročný; Rusko nikdy nemělo dostatečnou výzkumnou kapacitu na to, aby s USA srovnalo krok - tam se prostě a jednoduše projevuje, že USA špičkové vědce přitahuje, zatímco Rusko dlouhodobě trpí jejich odlivem - a nemělo nikdy ani dost prostředků na financování špičkového výzkumu srovnatelného s americkým.
Bez ohledu na první vypuštěnou družici i prvního člověka ve vesmíru nelze přehlédnout, že v obou případechy byly ruské družice technologicky jednodušší než americké, Rusové se zkrátka soustředili hlavně na symbolickou stránku pomyslného závodu o vesmír. V případě prvního člověka ve vesmíru sehrála roli i netransparentnost: start byl utajený, v případě neúspěchu, včetně smrti kosmonauta by velmi pravděpodobně Rusové o ničem neinformovali - na americké straně to bylo jinak a bezpečí kosmonauta bylo mnohem větší prioritou.
|
| Maugha |
|
(3.1.2014 17:37:19)
Dobré srovnání
|
|
| Kafe |
|
(3.1.2014 17:44:56)
Filipe - to sice píšeš hezky, ale to nic nemění na faktu, že byli první, kdo bych schopen takový počin (vyslat člověka do vesmíru) uskutečnit. A jistě - byla tam velká vůle býti první, ale ta byla i v USA (a byli druzí). To soutěžení bylo oboustranné. Rusové se zabývali více funkčností, než precizností provedení (budget měli menší). Viz třeba jejich MIG 25 - v porovnání s americkými letadly nebyl nejvypiplanější, ale létal ve své době nejrychleji. A ostatně dosud je známo, že ruské technologie fungují za každého počasí a s kalašnikovem (což je tedy varianta na původně německou zbraň) se dá i plavat a střílí to i pokryté rzí. To se třeba o amerických samopalech říci nedá.
Akyna tady píše, že neměli pračky. No to má sice pravdu, ale kdyby chtěli, tak by ty pračky měli také. Jenže nechtěli. Vše nasměřovali do vojenství/letectví/vesmírného výzkumu. Jiný režim, jiné priority.
|
| Kafe |
|
(3.1.2014 17:58:32)
Nehodnotíme tu režim, ale technologický rozvoj.
|
|
| aky |
|
(3.1.2014 18:15:32)
Jasne, Strasidlo, keby chceli, tak maju BMW, Miele, Siemens pre svoje nemocnice a GPS pre svoje auta a uz pred 10 rokmi by pristali na Slnku. A je divne, ze ked Reagan spustil program hviezdnych vojen, Rusi nechceli konkurovat az tak, ze radsej rozpustili svoju kolonialnu risu. Ked fakty nezodpovedaju ideologii, je treba fakty ignorovat, toho presvedcenia sa drz dalej.
|
| .kili. |
|
(3.1.2014 18:27:31)
" ked Reagan spustil program hviezdnych vojen"
soudruh Reagas a coudruh Carter byli úhlavními nepříteli socialismu. Ale chudoba USA byla znát i v Reykjavíku, km soudru Raegan přijel s holýma rukama a prázdnými kampsami, jak sdělil soudruh Gorbačov po první schůzce.
|
| Maugha |
|
(3.1.2014 18:31:59)
Přijeli s prázdnými kapsami? To jako Gorbačev čekal dáreček a nic nedostal?
|
| .kili. |
|
(3.1.2014 18:36:50)
"Přijeli s prázdnými kapsami? To jako Gorbačev čekal dáreček a nic nedostal"
soudruh Gorbačova očekával návrhy na urovníní vztahů bez hvězdných válek. Soudruh Reagan mu nenavrhl to, co čekal. Proto to hodnotil jako holé ruce a prázdné kapsy. Já si přesně vzpomínám, jak to v TV přenosu z tiskovky ve 20.00 sdělil. Krom toho je to i v knize o té schůzce. A hlé ruce a prázdné kapsy, to je jistě chudoba, aˇ%z se to aky líbí nebo ne.
|
|
|
|
| Kafe |
|
(3.1.2014 18:29:07)
Aky - nepochopila jsi podstatu mého příspěvku.
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(3.1.2014 21:04:19)
Jiný režim, jiné priority - s vypuštěním prvního člověka do kosmu to byl závod dvou zemí, z nichž každá vedla svůj vlastní závod. Pro Rusko bylo absolutně nejdůležitější být první. Pro Američany taky, ale přitom v existujících podmínkách maximálně zajistit bezpečí kosmonauta, plus během pobytu v kosmu dělat nějaký, byť minimální program. Ruským programem bylo prostě ohlásit se z kosmu. Nechci snižovat ruský výkon, nebyli však první proto, že by měli technologicky navrch, spíš naopak proto, že šli jednodušší cestou a kromě toho se tolik nezdržovali ohledy na kosmonautův život. V každém případě ale netvrdím, že nepředvedli špičkový výkon, jen to, že nebyli v té době technologicky napřed, a neříkám to ze sympatií k Američanům. Protože koneckonců, za trochu jiných dějinných okolností by byli první zřejmě Němci.
|
| Blank zero |
|
(3.1.2014 21:37:23)
S touto analýzou opět zcela souhlasím. Ty výkony u Rusů byly vybičované za jakoukoli cenu. Totéž, co dělají třeba dnes Číňané, když trénují malé gymnastky a gymnasty, děti pod 5 let neúměrně přetěžují. Ví se, že jim zničí zdraví, ale jde o dosažení prvenství za každou cenu.
Šlo by najít i slabiny v ruské armádě. Např. finská válka za 2. světové války ukázala, že Rusové vítězí jen díky výrazné početní přesile a za cenu velkých obětí. Civilizovanější státy bojovaly jinak, život vojáka měl větší cenu.
Na pár věcech jsem spíš chtěl poukázat, že Rusové v určitých věcech špičkou být umějí (ne nutně první, ale mezi několika nejlepšími na světě). Není třeba to popírat, stejně jako solidní úroveň jejich školství. Nejsou mi blízcí z jiných důvodů, co už jsem psal (neúctal k člověku, který nemá mocenské postavení, pohrdání svobodami lidí, potřeba manipulovat a ovládat jiné národy, prolhanost atd.).
|
|
|
|
| Blank zero |
|
(3.1.2014 20:00:27)
S tou analýzou v podstatě souhlasím. A abych upřesnil, tvrdím-li, že je někdo světovou špičkou, tak tím netvrdím, že je nutně světovou jedničkou. Myslím, že Američané jsou přece jen ve většině technologií aspoň o kousek dál. Jenže být světovou dvojkou a např. ve zbrojních technologiích, kosmickém programu a fungování armády vážným soupeřem pro USA a pak mnohdy dlouho nic, to je nutné považovat z obrovský úspěch. Za sovětské epochy tu byly zhruba dva stejně početné národy (státy), dnes je Rusů ani ne polovina co mají USA.
Pokud jde o finance, tak za sovětské éry šlo do zbrojení a kosmického programu strašně moc peněz, byla to obrovská část jejich rozpočtu. V současnosti Rusové zřejmě hodně investují do zbrojení, pokud jde ale o prestiž v kosmickém výzkumu, tak tady, zdá se mi, investují nyní méně.
Pád socialismu v Rusku za velký přínos nepovažuju, komunistická nomenklatura si v podstatě zprivatizovala pro sebe státní majetek a moc. Lidi ztratili tehdejší sociální jistoty, chudí jsou ještě chudší, z komunistických ředitelů továren jsou dnes jejich majitelé. Pokud jde o demokracii a osobní svobody, tak tu pokrok moc nevidím. Naopak, oproti éře Gorbačova se v mnohém šlo zpět. A hlavně, tehdy se mohlo doufat, jak bude, když to padne. Dnes tu chybí jakákoli vyhlídka, demokracii přece mají ...
V současnosti v Rusku věda asi moc nepokvete, skutečné talenty půjdou spíš do USA, kde budou mít lepší studijní a pracovní podmínky, nemluvě o penězích a vůbec jiné společnosti. Za Sojuzu do určitých vědeckých oborů se investovalo, dále tu nebyla možnost vycestovat. Tehdy byly špičkoví vědci docela privilegovanou skupinou, vedlo se jim podstatně lépe než jiným, protože stát je potřeboval.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Blank zero |
|
(2.1.2014 14:37:51)
My si asi nerozumíme. Mým cílem nebylo do nebe Rusy chválit. Chtěl jsem ale přiznat, že v něčem dobří skutečně jsou. Jejich sportovci v řadě odvětví jsou světová špička, což bylo a je dané tím, že totalitní režimy obrovsky touží úspěchu svých sportovců ve světových soutěžích a mistrovstvích. Rusové možná nevyrábí počítače ani iPhony, ale mají dobré programátory, vč těch škodlivých, tj. různých hackerů.
Jsou kupodivu i ekonomicky velmi silní. Ano, to je dané tím, že mají obrovskou rozlohu a tím i obrovská nerostná bohatství. My bez Německa a EU a vývozu a dovozu bysme byli zcela namydlení. Nakonec jsme závislí i na ruské ropě (zčásti) a plynu (více). Rusové na EU tak závislí nejsou, když zavřeli plynovod, tak Evropa měla potíže horší než oni, že jim pár týdnů nikdo neplatil za plyn.
Kosmický program je jen špička, mají fungující armádu, velmi dobře vyzbrojenou. Jejich raketové systémy jsou na špičkové úrovni, stejně jako řada další zbrojních technologií.
Pochopitelně si jsem vědom, že někde na vesnicích můžou žít lidi v dosti primitivních podmínkách, velká část populace žije v obrovské chudobě. Znám i to zboží nevalné kvality, např. nikdy bych si nekoupil ruské hodinky a ani auto jejich výroby. Vlastně vyhýbal bych se asi většině ruských výrobků, popř. k nim měl značnou nedůvěru. Nemám ale důvod jim upírat, co dělat umí. Např. jejich kalašnikovy stále zabíjejí na všech kontinentech, zbraň je jednoduchá, funkční a velmi spolehlivá, nenáročná na údržbu atd.
Chce to vidět vše, různé nekvalitní zboží, technicky nepřesně vyráběné produkty, humpolácký styl - ale i ty věci, co dělat umí. To, co je pro běžné lidi, tak většinou moc oslnivé není. Hlavní problém pro mě je ale to, že neznají demokracii, nemají vůbec žádnou úctu k člověku a jeho životu. Úctu má jedině vládce, pak ten, kdo má nějakou moc či funkci, ne člověk jako takový. Pro jejich expanzivní a imperialistickou povahu je nemám rád. A ve spojení dobrou úrovní vědy a techniky zejména pro vojenskou oblast vidím Rusy jako velmi nebezpečné, nakonec i kvůli jejich schopnosti manipulovat jinak (špionáží, podplácením lidí, akcemi jako Ne radaru a možná i zaplacením kampaně pro jim nakloněného kandidáta na prezidenta).
Mnozí důstojníci Rudé armády v době osvobození nevěděli, co je splachovací záchod, místo do mísy chodili do vany (ve Varech v jedné vile zabrané jejich štábem). Taková kombinace značné pokročilosti (vojenská technika i velení armádě) se značným primitivismem (např. hygienické návyky, přesněji jejich neexistence).
|
| Filip Tesař |
|
(2.1.2014 20:08:50)
Kalašnikov je zrovna spíš případ toho, co Rusové rozvinuli na základě cizích zdrojů. Ačkoli AK-47 není klonem německého STG-44, jak se občas traduje, byl jím zčásti inspirován, hlavně v celkovém designu, některé mechanické části byly zase dělány podle amerického Garandu atd., plus je tam i vlastní Kalašnikovům vklad. Nicméně hlavní kvalitou AK-47 je asi poměr mezi kvalitou a cenou: vcelku slušná kvalita za velice slušnou cenu, a jednoduchost konstrukce. Můžete ho vyválet v blátě, přesto za deset vteřin rozebrat, vymáchat, za deset vteřin složit a střílet. Takže pokud nepotřebujete extra přesnou zbraň (což nepotřebujete, pokud nemáte nijak zvlášť vycvičené střelce), kterou můžete používat kdekoli bez zvláštní péče, a můžete jich pořídit hodně - to je všechno ideální pro guerrillové bojovníky - nakoupíte si kalašnikovy, zvlášť když vám je SSSR bez ptaní rád dodá. To je tajemství globálního úspěchu AK-47.
Lepší zbraň však už Rusové dlouho, dlouho nevyvinuli, pozdní, vylepšená verze AK-74 byla horší než starší český samopal vzor 58 vyvinutý na základě AK-47, nejnovější Kalašnikov AK-12 odmítla i sama ruská armáda, jiný typ vyvinutý v 80. letech měl zajímavá technická řešení, ale byl komplikovaný, choulostivý a drahý, a u dalších dvou novějších typů, které zčásti ideově vycházely z AK-47, bylo hlavním technickým vylepšením použití patentu švýcarské firmy Haemmerli z 60. let. Vcelku vzato, je to dobrá ilustrace stavu, možností a omezení ruského technického průmyslu.
|
| Maugha |
|
(3.1.2014 17:56:35)
O tom, jestli AK-47 Rusové vyvinuli, vylepšili, nebo se jen inspirovali, jsem zrovna nedávno četla u příležitosti úmrtí toho pána (prosinec).
S německým konstruktérem STG-44 pracovali léta v jedné fabrice, Rusové si ho přivezli na šest měsíců, aby jim předal německou zbrojní technologii, a pak ho nepustili domů dlouhých šest let.
|
| Filip Tesař |
|
(3.1.2014 21:29:29)
Schmeisser 44 a Kalašnikov 47 jsou si napohled velmi podobné, ale uvnitř zas tak moc ne. Schmeisserem se Kalašnikov inspiroval opravdu jen v něčem, něčím jiným zase v něčem, ale celková konstrukce, kombinace toho všeho, byla jeho vlastní. Kalašnikov byl opravdu hlavička, výtečný, přemýšlivý mechanik, měl mimochodem vychozených jen 7 tříd základky.
Nicméně po AK-47 už byl další rozvoj ruských lehkých zbraní poháněný přímou inspirací ze Západu. Třeba ten AK-74 byl inovovaný původní model, předělaný na menší ráži poté, co Rusové díky válce ve Vietnamu zjistili, že Američany používaná ráze 5,56 je účinnější než ráže 7,62, která zůstala z dávné minulosti.
Podobně zastarala i ruská vojenská doktrína, kdysi taky světová špička. Byla však postavená na masovosti, zděděná z horečného předválečného zbrojení, druhou světovou válkou zdánlivě potvrzená jako nejlepší. Tato doktrína říkala, že není potřeba mít špičkovou techniku, že stačí obstojná, hlavně ať její hodně, dá se snadno a levně vyrábět ve velkém, a ovládat ať ji může voják i po krátkém zacvičení - opak, ztělesněný wehrmachtem, byl přece poražen. K bojovému nasazení pak patřila masivní dělostřelecká příprava, velké soustředění obrněnců a hodně pěchoty. Jak moc to zastaralo, ukázal Irák v roce 1991; těsně před válkou i nemálo vojenských odborníků soudilo, že šance jsou poměrně vyrovnané, že je Irák dobře vyzbrojený a bude se odhodlaně bránit... Západní armády šly dražší, ale účinnější cestou: technologickým zdokonalováním výzbroje, snižováním stavů - profesionalizací - a lepším výcvikem.
|
| Blank zero |
|
(3.1.2014 21:39:49)
Z toho, co znám (a znám spíš jen info z médií a co si z té doby pamatuji), tak to je velmi přesná analýza.
|
|
| Kafe |
|
(3.1.2014 21:41:46)
Filipe - ono něco jiného je bojovat na vlastním území (bránit vlast) - to pak je ta masovost možná i lepší strategie, protože je nutné rychle reagovat a obyvatelstvo je ochotné akceptovat i vysoké lidské ztráty (viz - nas mnogo). Jenže něco jiného je pak bojovat v cizině, kdy je obyvatelstvo mnohem méně ochotné akceptovat lidské ztráty - USA si tou katarzí prošli ve Vietnamu, SSSR v Afganistánu (ale v menší míře kvůli jinému druhu režimu, než v USA). Takže USA ostatně nezbylo nic jiného, než změnit vojenskou strategii a soustředit se na vyšší využití technologií a omezit lidské ztráty (vlastní) na minimum. To vedlo až k používání dronů, apod..Navíc je tam i ten efekt finanční - vyjímečné technologie mají i vyjímečné marže a obyvatelstvo slyší na "je to tak drahé, protože je to bezpečnější pro naše vojáky". Život vojáka v USA má minimálně mediálně vyšší hodnotu, než život vojáka v Rusku, nemluvě o SSSR.
|
| Blank zero |
|
(3.1.2014 21:58:30)
Vietnam bych do toho netahal. USA se snažily o malé ztráty už za 2. sv. války, ztráty měly relativně menší. Velké ztráty způsobily akce jako Pearl Harbour, kde to nečekali. Kde šlo o plánovaný boj, tak ztrátovost byla menší.
Ve Vietnamu šlo o přímý boj USA se sovětskou technikou, poradci atd, který ovšem prováděli Vietnamští vojáci. Problém byl určitá zvěrstva, kterých se US vojáci dopustili. Díky médiím tu pak byl silný tlak. Stejně si ale myslím, že ve Vietnamu to USA prohráli spíš na vlastním území - náladou v USA, která byla proti válce. Zřejmě tu dobře funguvala práce KGB na ovlivňování jejich veřejného mínění.
Vietnam vítězstvím socialismu nic nevyhrál - dnes jsou chudou zemí. Jižní Korea byla zachráněna díky pomoci USA, v podstatě totéž co Vietnam, i když pod rezolucí OSN. Jižní Korea je bohatý stát, demokratický, jen místy ta demokracie pokulhává. Na severu co je, tak je nesrovnatelně horší než co bylo u nás za socialismu, vč. 50. let a asi i horší, než co tu bylo za protektorátu.
|
| aky |
|
(5.1.2014 17:45:54)
Zřejmě tu dobře funguvala práce KGB na ovlivňování jejich veřejného mínění.
Presne tak. Breznevovi zaistila KGB podporu tzv. svetoveho mieroveho hnutia ( inak povedane ""armada uzitocnych idiotov"").
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(4.1.2014 10:02:20)
Masovost na ruské straně za druhé světové války vyvolává trochu klamný dojem kvůli ztrátám. Ale vojenské ztráty byly do značné míry způsobeny centralizací vrchního velení v jedněch - Stalinových - velmi amatérských rukou. I Hitler byl amatér, ale měl větší zřejmě intuici, a i když jako vrchní velitel osudově ovlivnil německé operace zejména v letech 1942 a 1943, na německých ztrátách měl menší podíl než Stalin na ruských, a to navzdory tomu, že byl magor. To, že věřil například v dutozem a mýtickou Šambalu, kterou měl wehrmacht najít a dobýt, je ještě z vojenského hlediska snesitelné, horší bylo, že věřil například ve vnitřní oheň, hřející árijské/nordické vojáky ve chvíli, kdy jít v noci na velkou mimo vyhřívané latríny znamenalo do rána rozloučit se s funkčními ledvinami, v lepším případě v kombinaci se zápalem plic. Nicméně obrovské sovětské ztráty jsou dány za a) obrovskými ztrátami v prvních týdnech války, kdy spousta vojáků zůstalo obklíčeno v kotlích v Polsku, na Ukrajině a v Bělorusku, vzdali se a skončili v mašinérii jedné z dodnes přehlížených nacistických genocid. Za b) obrovskými ztrátami v operacích, které nařizoval osobně Stalin navzdory mínění generálního štábu, jimiž chtěl zvrátit nepříznivý vývoj na frontách, a které pravidelně končily odříznutím; mnozí sovětští generálové, vytrénovaní čistkami ze 30. let, poslouchali fanaticky a sovětská armáda prodělala několik případu a la von Paulus u Stalingradu - jeden z nich byl případ generála Vlasova. Pokud se vojáci zajatí v těchto operacích nedali do služeb "Ruské osvobozenecké armády" pod Vlasovovým velením, skončily opět v mašinérii genocidy (nepočítám, pokud se jim náhodou povedlo dostat se zpět ke svým a byli odesláni do sovětských lágrů a pochcípali tam, protože to se oficiálně do sovětských válečných ztrát nezapočítává).
Teprve za c) byly ztráty způsobeny v operacích, které plánoval generální štáb, který se rovněž z politických důvodů řídil doktrínou, že se nesmí ustupovat ani padnout do zajetí (i když ne důsledně), plánoval ovšem operace profesionálně. Nesmíme si myslet, že to byl útoky ve smyslu "nas mnogo" - ano, Stalin to takto bral, Stalin to navíc vnímal svým způsobem jako pokračování předválečného teroru, jako prostředek k vytvoření "nového" člověka v jeho pojetí, tj. absolutně poslušného obyvatelstva. Ovšem masové nasazení v pojetí sovětské generality nebylo nijak statické, těžilo z předválečné školy garnitury Tuchačevského a spol., které bylo velmi dynamické a blízké německému (obojí se ostatně během rozvinulo během vzájemné vojenské spolupráce ve 20. letech). Spočívalo v lokálním nasazení takových sil, které zajišťovaly rozhodující převahu - o totéž se snažil i wehrmacht a západní spojenci, ať to bylo v Africe, v Itálii nebo ve Francii. Rudá armáda přitom nasazovala víc techniky, většinou technologicky méně náročné (samozřejmě s dobrými vlastnostmi, ale méně finančně i časově nákladné na výrobu), a víc živé síly, přičemž to druhé do značné míry vyplývalo z prvního.
Ale princip byl podobný na všech stranách a frontách. Problémem bylo, že se Rudá armáda téhle doktríny, osvědčené za druhé světové války, držela i po pádu komunismu (v Čečensku). Během poválečné doby ale došlo k podobnému technologickému skoku, jakou po první světové válce přinesly tanky a letadla. Novou dynamiku přinesl jednak zdokonalení výcviku vojáků vybavených kvalitnějšími zbraněmi (hovořím o klasickém, symetrickém konfliktu, ne asymetrickém, kde může stejně dobře selhat jak technologicky pokročilá západní, tak zastaralá sovětská doktrína), jednak rozvoj elektroniky (naváděné munice a elektronické obrany). To je mj. také důvodem, proč se Rusům přiliš nedařilo prodávat MiG-29, který měl být esem sovětské techniky, do jehož vývoje které vložili nemalé prostředky: postrádal elektroniku srovnatelnou se západní.
|
|
|
| Kafe |
|
(3.1.2014 21:43:59)
Irácká armáda měla i další problém - nechuť velkého množství vojáků bojovat.
|
|
| Maugha |
|
(4.1.2014 23:57:57)
Hezky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(1.1.2014 21:28:37)
Filipe,
dovolím si nesouhlasit. Řekla bych, že v mé generaci (je mi 30) je o Balkán nesrovnatelně větší zájem. Kupříkladu z mého okruhu přátel mají Balkán procestovaný prakticky všichni, v Rusku nebyl nikdo. V generaci mojí babičky je to naopak, nějakej ten zájezd do Sajuzu byl svého času za budovatelské úsilí přidělenej leckomu. Je to dáno taky tím, že po revoluci se stalo Rusko cestovatelsky paradoxně hůř dostupné a že je tam pořád trochu omezení ve smyslu že i když se tam dostaneš, tak si nemůžeš dělat co chceš :). Balkán se po období svých bolestivých přerodů cizincům dost otevřel, narozdíl od Ruska. Každopádně to, že starší generace o Rusku víc ví, je daný jednoduše tím, že senioři pamatují osvobození Rudou armádou (v dobrým či zlým) pak tu dvě generace byla prostě povinná ruština, družba a lezení do zadnice Svazu jak na úrovni státní, tak na úrovni běžných lidí (v rámci školy, zaměstnání atd, polovinu času z toho tu byla okupace, se kterou se národ prostě nějak musel srovnávat.
|
| Filip Tesař |
|
(2.1.2014 10:08:10)
Je to možné, a je taky pravděpodobné, že se s Balkánem zanedlouho seznámíme blíž, koneckonců byli jsme si s ním přirozeně blízcí ("my", tj. naši předkové) v minulosti, zhruba od konce 19. století.
Nicméně cestovat někam je pořád jen první krok. Nechci se přít, podle toho, co vím, je úroveň znalostí balkánských reálií pořád nízká, o historii Balkánu ví něco blíž málokdo, o politice totéž. A kdybych měl srovnávat, o dění v Česku se v balkánských médiích píše obvykle podstatně víc, než naopak. Pokud běžný Čech něco o Balkáně ví, většinou se to omezuje na geografické znalosti, a ty zase většinou na to, kde zhruba leží nejznámější turisticky atraktivní místa.
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)