| Lexi. |
 |
(19.2.2014 11:17:30) "Skutečné řešení spočívá ve vyvažování a postupném nahrazování ideálů konzumního způsobu života hodnotami, které nejsou materiální a nemají tržní cenu.Hlavní politicko-ekonomická úloha budoucnosti spočívá v zajištění spojení nemateriálních motivací s ochotou lidí pro ně pracovat."
Chápu to správně tak, že lidi budou zadarmo pracovat (nemateriální motivace)na vytváření nemateriálních hodnot? - to bude fajn, a z čeho si ti lidé zaplatí bydlení (byť skromné), jídlo, ošacení... Trochu mi to připomíná akce Z, ti starší jistě pamatují.
"A hlavní celospolečenskou úlohou budoucnosti je vyrovnat se s relativním chudnutím a pochopit, že skromnost a štěstí nejsou protiklady. "
To je potřeba vysvětlit relativně rychle rostoucí vrstvě společnosti, tzv. pracujícím chudým (tj. lidé kteří sice pracují, ale jejich plat nestačí na pokrytí zákl. životních potřeb)a nedobrovolně nezaměstnaným (tj. lidé kteří by rádi pracovali, ale nemohou najít práci). Hlavní problém naopak vidím v rozvírajících se nůžkách mezi bohatými a chudými - bohatí bohatnou a chudí chudnou.
|
| 12.11diskuterka15 |
 |
(19.2.2014 11:21:20) Lexi - nechápeš to zcela správně, dalo by se říci, že vůbec ne. Pan Robejšek nemluví o tom, že máš někde pracovat zadarmo nebo skoro zadarmo. A řešení už vůbec není v tom, že se bude vysvětlovat lidem s nízkými příjmy nebo nezaměstnaným, že se mají uskromňovat - to bude platit, jak naznačuješ, na druhém pólu. Jinak se totiž společnost, jak ji známe dnes, postpně rozpadne.
|
| Lexi. |
 |
(19.2.2014 12:07:17) To tedy nevím, jak těm bohatým vysvětlíme, že májí být skromní. Ta společnost, jak ji známe dnes se již rozpadá. Mám téměř až pocit, že směřujeme zpátky do feudalismu - poměrně úzká vrstva bohaté "elity" nadřazená početné vrstvě "chudiny".
|
| Filip Tesař |
 |
(19.2.2014 12:55:40) Nevím, jestli by to nemělo být podáno spíš obráceně - připravit se na to, že se možnosti nakupování (zboží i služeb) omezí, spíš než dobrovolnou skromností k trvalé udržitelnosti. Dobrovolnou skromnost vítám, ale nenacházím v dějinách oporu pro to, že by spousta společenských proudů usilujících o skromnost dosáhla změny politicko-ekonomického systému. Nepochybně ovlivnila společnost, to ano. Ale míra tohoto ovlivnění byla většinou dána podmínkami daného systému, v němž člověk žil. Skutečně věrná ideálům bývala vždy výrazná menšina.
Na druhé straně dějiny ukazují, že ani chudnutí celých společenství nevedlo samo o sobě ke změnám systému. K těm vodívaly vnější podmínky, ať už dané přírodním prostředím (jeho změnami) nebo interakce s jinými společenstvími, které do systému vnášely inovace, ať už šlo o vzájemnou symbiózu, násilné vnucení, nebo důsledek kolapsu daného systému a jeho částečné nebo úplné nahrazení.
„Skutečné řešení spočívá ve vyvažování a postupném nahrazování ideálů konzumního způsobu života hodnotami, které nejsou materiální a nemají tržní cenu.“
Tohle pokládám za neuskutečnitelné. Vytěsnění tržní ceny, alespoň do určité míry, možné je (způsoby teď nechávám stranou), tak, že na místo tržní ceny (míněno peněžní či zbožní) nastoupí cena symbolická – sociální (což ovšem sice není cena finanční či zbožní, ale je to rovněž cena tržní, jen jde o trh v jiné rovině). Nahrazení materiálních statků nemateriálními hodnotami je možné do určité, omezené míry. Vždy ovšem materiální statky zůstanou základem výměny mezi lidmi. Tak to bylo a je už v beztřídních společenstvích, přestože tam se směna neodvíjí na základě tržního, nýbrž společenského ohodnocení. Při pohledu na dějiny nevěřím, že by větší společnství (rozhodně ne řádově milióny) mohla žít takovýmto způsobem, mimo jiné proto, že budou podstatně víc narážet na omezení zvnějšku, ať už přírodní nebo ze strany jiných společenství, a zevnitř se budou střetávat s omezeností vzájemné interakce, což posiluje šance černých pasažérů systému. Přitom směna hodnot, z nichž podstatná část je materiální, a to z podstatné části na základě společenské ceny, povede ke klientskému systému. Ten může být dlouhodobě stabilní, ale bude mít daleko do naznačeného ideálu. Majetková nerovnost se trvale neodbourá. Už v relativně jednoduchých společenstvích, kde existovaly poměrně jednoduché výrobní prostředky – takové, které se nedaly označit za jednorázové, ale stále velmi jednoduché, například domácí zvířata chovaná pro maso a mléko, je jasně patrný rozklad společenství na zárodky tříd, na vrstvu vlastníků a vrstvu závislých, kteří směňují svou práci. Přitom mějme na paměti, že černí pasažéři mohou vystoupat až na společenský vrchol.
|
| 12.11diskuterka15 |
 |
(19.2.2014 17:54:16) Filip - Já si myslím, že pan Robejšek chce říci, že už nebude možné žít konzumním způsobem života nebo si tolik užívat - návštěvy restaurací, nakupování oblečení ve velkém množství, než je rozumné nebo nutné, kupování nových automobilů, velké byty a domy...ale ne tak, že se lidé toho vzdají, ale že na to prostě nebudou mít peníze, a proto, že budou hledat spokojenost třeba v lepších mezilidských a rodinných vztazích apod. a na tom, že bude třeba pracovat. Nicméně budou k tomu spíše přinuceni nedostatkem, nebude to jejich primární volba. Prostě si nebudou moci dovolit tolik zboží a služeb, hodně lidí bude rádo, když bude mít co jíst a kde bydlet a několikrát do roka si zajede na výlet nebo do kina, restaurace. Materiálně to bude podobné možná jako za komunismu, akorát hrozí, že tam nebudou žádné jistoty.
|
|
|
| 12.11diskuterka15 |
 |
(19.2.2014 13:46:44) Vidím to podobně.
|
|
|
|
|