| Piggy | 
 |
(29.5.2014 10:16:58) I talentovaní, resp. mnoha jazyky mluvícími i na u některých na velmi dobré úrovni tvrdí, že si to museli vydřít.. Tak by mě zajímalo, jak se pozná , že někdo nemá talent na jazyky, ne že se mu něco něchce učit a jen to obratně skrývá... a naopak? A lze říci, že má někdo talent na určité jazyky, respektive může se stát, že přes veškerou snahu se mu nedaří určitý jazyk se naučit na dobré úrovni, přitom nějaký jiný kromě mateřštiny umí dobře? Dá se nějak odhadnout dopředu, která skupina jazyků by mu šla dobře (slovanské, germánské, ugrofinské a jiné jazyky), když s tou skupinou jazyka dosud nemá řádné studijní zkušenosti? A může být člověk, který umí velmi dobře češtinu - gramatiku, pravopis, sloh.. a přitom je dost natvrdlý na cizí jazyky? Nebo se to týká lidí, kteří svou mateřstinu umí jen průměrně (za předpokladu že jejich IQ je v normě)? Pište, zajímají mě poznatky, zkušenosti.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(29.5.2014 10:28:47) Každý má schopnost naučit se cizí jazyk, ale každý má jinou schopnost učení, ne jen lepší a horší, ale někdo např. lépe vstřebává poslechem, někdo má dobrou paměť na slovíčka, někdo na to jde systematicky přes gramatiku, někdo se dobře učí čtbou atd.. Takže velmi záleží na systému výuky, jestli pro konkrétního člověka bude přínosná. Záleží, kde a jak často a jakým způsobem se s tím jazykem setkává. A talent na jazyky samozřejmě existuje, jako talent na cokoliv jiného.
|
|
| ALL | 
 |
(29.5.2014 10:29:20) Můj dojem je, že jakýsi talent na jazyky opravdu existuje, ale když už, tak na všechny, ne jen na jednu skupinu. Kdo má cit pro mateřštinu (gramatika, sloh), má cit i pro jiné jazyky. Ale zase úplně samo to nejde, jistě je třeba na tom pracovat. Cizí jazyk se ale může naučit i ten, kdo "talent" na jazyky nemá. Asi mu to dá víc práce, možná jde jen o to, najít tu správnou metodu, která mu sedne.
|
|
| Raduna |
 |
(29.5.2014 10:32:08) Moje zkušenost je, že to úplně nejdůležitější při učení jazyků není až tak talent, ale skutečná motivace. Kdo nemá motivaci, nenaučí se nic, i kdyby se to učil 20 let.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(29.5.2014 10:38:14) Raduno, motivace jistě roli hraje a pokud chybí, určitě to proces učení brzdí. Nicméně, já jsem se kdysi perfektně naučila rusky naprosto bez motivace, čistě proto, že mi to šlo samo do hlavy. Nepředpokládala jsem, že ten jazyk někdy použiji v praxi, byla to prostě povinnost, ale mně to zkrátka šlo
|
| Raduna |
 |
(29.5.2014 10:46:42) Anett,
ale stejně tak se kdysi docela hodně lidí naučilo rusky jenom do té míry, co jim stačila ve škole, ale jinak to pouštěli z hlavy a do roka neuměli nic.
Neměla si sice tu pravou motivaci, ale nejspíš prostě zájem o jazyky a talent, který ti tohle nedovolil udělat.
Já jsem se v životě setkala už z tolika chronickými začátečníky, že jsem opravdu přesvědčená, že to není ani tak o tom, jak se to ten člověk učí, ale spíš o tom, jestli se to naučit ve skutečnosti chce nebo to dělá jen z povinnosti.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(29.5.2014 12:30:28) Raduno, jojo, chroničtí začátečníci asi nemají vždycky tu správnou motivaci, ale já ti bych řekla, že je to i určitý způsob myšlení, nějaký blok, který jim brání. Znám velice inteligentního člověka, vysokoškoláka, který má obrovský cit pro češtinu, skvěle se vyjadřuje, ovládá perfektně pravopis, ale je to přesně ten případ, který není schopen se naučit žádný cizí jazyk. Je to už starší generace, takže studoval v době, kdy třeba angličtina nebyla všude slyšet tak jako dneska, a ve škole to prostě nějak nepobral. A ani v porevoluční době, kdy to opravdu potřeboval kvůli práci a absolvoval různé moderní kurzy s rodilými mluvčími, nezaznamenal úspěch. Všechno řešil celý život nepohodlně tlumočníkem, nějak se to zvládlo, ale větu v cizím jazyce prostě dohromady nedá Něco se na chvíli naučí, ale za pár dnů to zapomene, prostě ten cizí kód není schopen přijmout
|
| Raduna |
 |
(29.5.2014 14:14:48) Anett,
já takovou studentku taky jednou měla. Píle i motivace obrovská, ale nešlo to. Ale pořád si i tak myslím, že u nich by prostě pomohlo hodit je do vody v té cizině. Jenže u starších lidí už je to těžko proveditelné.
|
|
|
|
| Kloka + 3 | 
 |
(29.5.2014 10:49:10) Motivace bude asi hodně důležitá pro toho, kdo právě nemá ten řekněme nadprůměrný talent a nejde mu to samo...
Jinak bych řekla, že naprosto univerzální talent na jazyky taky není, u některých je ještě třeba něco jako hudební sluch - u těch s těžkou výslovností/melodií. Moje osobní zkušenost je taková, že mám dva jazyky vystudované, ale ten s náročnější melodií/fonetikou prostě akusticky nikdy dokonale neovládnu, zatímco u druhého leckdy rodilí mluvčí neodhalili, že to není moje mateřština. A i když mi asi jazyky šly nadprůměrně, vydřené to opravdu musí být i tak.
A pak přidám zkušenost s manželem - ten bych řekla, že opravdu nemá talent na jazyky, ale má talent se domluvit a nebojí se mluvit, i když ví, že mluví gramaticky velmi špatně. Ve výsledku tak dojde leckdy dál než já, protože já mám tu povahu, že mluvím, až když to umím "dokonale".
Jazyky jsem i učila a něco jako antitalent rozhodně existuje, měla jsem pár studentů motivovaných, snaživých a pilných, ale výsledky byly zoufalé. Opravdu zoufalé, až mi jich bylo líto.
|
| Raduna |
 |
(29.5.2014 10:52:13) Kloko,
souhlasím s tebou, že naprostí antitalenti existují, ale je jich ve skutečnosti málo. I u nich si ale myslím, že by se pokroku dosáhlo, kdyby do té své ciziny odcestovali a zůstali tam aspoň půl roku.
|
| hbf |
 |
(29.5.2014 11:19:30) Jj, vizte paní Polívkovou.
|
| Hanina | •
 |
(29.5.2014 11:30:49) JENOM po 20 letech? Znám pána, je to Rusín, přišel sem se Svobodovou armádou v r. 1945 a i předtím jezdil jako mladý kluk do Čech za prací. Za 60 LET!!! pobytu v této zemi je v jeho řeči znát, že čeština není jeho mateřština. Gramaticky správně psát neumí dodnes.
Já si myslím, že s výukou jazyků se musí začít co nejdřív. Čím déle se začne, tím jsou výsledky horší. Prostě už to do hlavy neleze.
|
| Lady V. | 
 |
(29.5.2014 11:37:22) Vzdycky je poznat, ze jazyk neni tvoje materstina. Neznam nikoho, kdo by se v dospelosti naucil mluvit jako rodily mluvci a to znam cizincu mraky.
|
| Jachtarka | 
 |
(29.5.2014 15:14:37) Tak já znám - jednoho Slováka, co mluví česky tak, že nepoznáš, že je Slovák.
Jinak je to talent na jazyky, snaživý k tomu.
|
| Lady V. | 
 |
(29.5.2014 16:14:12) Tak tomu bych jeste verila- pokud jde o cizi jazyk, ktery je velmi podobny jazyku materskemu. Teda stejna jazykova podskupina, podobna gramatika a temer totozna vyslovnost.
|
| Jachtarka | 
 |
(29.5.2014 16:25:09) Já se ale zase setkala jen s jedním Slovákem, co jsem nepoznala, že není Čech, ze širokého vzorku.
Ti ostatní nedělali chyby ve struktuře věty nebo slovech, jenom měli prostě slovenský přízvuk a modulaci řeči, nebo jak to nazvat, trošinku jinou výslovnost hlásek, důraz na ř (protože tam se snažili atd.) - stejné je to, když se člověk "odjinud" snaží mluvit jiným nářečím, prostě ať se snaží, jak se snaží, to se pozná, kde komu zobák narostl.
To je podle mě jedna část talentu na jazyky slyšet a umět napodobit modulaci a melodii jazyka, zrovna ta, kde to pílí moc nahnat nejde.
|
| Filip Tesař |
 |
(29.5.2014 18:30:34) Poznal jsem spoustu Slováků žijících v Čechách, často uměli perfektně, včetně místního přízvuku (většinou pražského). Ale žádného Čecha žijícího na Slovensku, který by uměl jako rodilý Slovák. A pak jsem poznal několik slovenských Maďarů, kteří mluvili česky (přišli do Prahy studovat na vysokou) naprosto perfektně, ale slovensky lámaně. To může být buď motivací, anebo tím, že v Praze mluvili maďarsky minimálně, zatímco doma minimálně slovensky... A dneska jsem v tramvaji viděl mladý asiatský pár, oblečení a obutí byli ve stylu japonsko-korejská střední třída (např. on sako kabátového střihu, s úzkým pasem atp.), a mluvili spolu - plynně česky...
|
| Hanina | •
 |
(29.5.2014 21:07:32) Filipe, oni snadno mluví česky, protože v Čechách vyrostli. Zase mají problémy s vietnamštinou, protože tu totlik neslyší. Mám mezi nimi kamarády a i děti v rodině se normálně spolu domlouvají česky, ale s rodiči vietnamsky. Další generace bude naprosto česká. Přesně totéž se stane, když se zase Češi odstěhujou jinam. Děti jsou dvoujazyčné, vnuci se už cítí doma v nové zemi.
|
|
| Lady V. | 
 |
(29.5.2014 21:16:05) Ten asijsky par byli samozrejme Cesi asijskeho puvodu pripadne zde narozeni potomci zde zijicich asiatu. Na mych detech take podle prizvuku nepoznas, ze nejsou Rakusane, podle vzhledu uz ano.
|
| Filip Tesař |
 |
(30.5.2014 8:41:19) Jo, to mi všechno došlo.
|
|
|
|
|
|
|
| Yanull & 2 | 
 |
(29.5.2014 23:28:06) Danulu, ja myslím, že každý "talent" má nejaké fyzilogické vysvetlenie v stavbe a fungovaní mozgu.
|
|
|
| Yanull & 2 | 
 |
(29.5.2014 23:29:26) a genetickej výbave
|
|
| Lady V. | 
 |
(30.5.2014 8:56:19) Skoro bez akcentu- to zase nelze tvrdit obecne. Podle toho, ci je matersky jazyk, se odviji i to, jak snadna je vyslovnist v cizich jazycich. Nektere reci se lze naucit bez akcentu, nektere ne.
|
| Filip Tesař |
 |
(30.5.2014 9:56:47) Akcent - nebývá pro každý jazyk univerzální. Některé jazyky si v tomhle vycházejí vstříc víc, ale ještě spíš lokální přízvuky. Konkrétně třeba v srbochorvatštině (beru ji jako super-jazyk o několika standardech) pražský a sarajevský akcent mají dost společného, ale třeba ostravský a bělehradský hodně málo.
Na druhou stranu, když jsem na Slovensku mluvíval slovensky, mluvil jsem gramaticky asi celkem čistě, ale spisovně a zvukově asi nějak neutrálně, bez přízvuku (znal jsem slovenštinu hlavně z televize). Na východě mysleli, že maskuju bratislavský přízvuk, v Bratislavě, že jsem ze Spiše a kreju to.
Jsou lidé, kteří mají cit (sluch) pro jemné detaily výslovnosti a pro jeho reprodukci (svým způsobem se dát říct, je to určitý druh hereckého nadání). Naopak jsou i lidé, kteří nejsou schopni vnímat i hrubší rozdíly ve výslovnosti (zčásti to může být dáno i kulturně, například většina Japonců špatně rozlišuje "r" a "l", protože japonština "l" nezná, nebo mluvčí jazyků s málo tóny nebo proměnlivými tóny zase obtížně rozlišují hlásky v jazycích s mnoha tóny).
Ovšem obecně vzato, člověk je hlasově velice přizpůsobivý, což je vidět i v tom, nakolik je schopen napodobit hlasy zvířat nebo dokonce zvuky neživé přírody (teď myslím pouze ústy, bez pomůcek). Proto bych se odvážil říci, že navzdory vrozeným předpokladům hodně udělá trénink v dětství. Slyšet výhradně mateřský jazyk znamená zdokonalovat se v jazykové specializaci, se kterou se případně později každý vyrovná či nevyrovná v závislosti na těch vrozených předpokladech. Tedy že při včasném učení se prakticky každý může bez větších problémů naučit aspoň jeden či dva cizí jazyky, nadanější tři, čtyři, deset nebo třeba třicet.
V oblastech, kde se mluví velkým množstvím jazyků (dnes stále třeba v Amazonii, mezi australskými domorodci ve vnitrozemí nebo na Nové Guinei) je běžné těmi dvěma dalšími jazyky mluvit, prý se přitom považuje za normální mluvit správně a bez cizího přízvuku. Za dostatečnou dobu ke zvládnutí jiného jazyka tam prý pokládají jeden až dva roky, samozřejmě bez učebnic, kursů a učitelů, pouze skrz konverzaci s rodilými mluvčími. Primitivní domorodci to tedy údajně dokážou.
|
|
|
|
|
|
|
| Raduna |
 |
(29.5.2014 13:59:48) Madelaine,
ale já mluvila o antitalentech, kteří se ale hodně učit opravdu chtějí, tudíž mají velkou motivaci. Pobyt v cizině je podle mě jediná šance, jak se posunout dál, když léta dřiny v kurzech a ve škole nepomohly.
To, že existují cizinci či imigranti, kteří se ale učit ani nechtějí, já nepopírám, protože jich taky pár znám.
|
|
|
|
| Lída+2 | 
 |
(29.5.2014 11:14:44) Kloka + ♂08 + ♀09 , jestlipak jsineučila někoho jako já....já už to vzdala....a dělám co mi jde....
|
|
|