| Andy | •
 |
(12.8.2014 21:59:40)
Jak vychazi se svou ex? Me to pripada, ze ty jsi jen jakasi "nahrada", ulet, ktery mel a ktereho ted lituje a obvinuje z rozvodu (prece to nenecha na sobe, ze?), ze kdyby byvala prstikem kyvla, tak bezi zpatky domu. A tebe obvinuje, ze za vsechno muzes, vraci se jen kvuli male.
Neco podobneho jako je ex Jak.
|
| Marinka2 | 
|
(13.8.2014 9:57:53)
Andy on me neobvinuje z rozvodu,to nikdy,my nemeli ulet,byla to zalezitost nekolika let,nez jsme do toho sli,nechteli jsme kvuli deti a dokonce to s ex jeste zkouseli dat dokupy dvakrat,ale to uz je par let zpatky,ale nefungovalo to ani tyden,nechtel byt beze me a vim ze nikdy nebude a vi to i ona. A s ni si delali daleko horsi veci,coz me asi melo varovat,ale myslela jsem ze diky ni to neklapalo,ted vim,ze byl vzdy nezodpovedny
|
|
| Marinka2 |
|
(13.8.2014 10:15:27)
Chci spis poradit,co je nejlepsi pro dite,odstrihnout otce uplne,nebo ho nechat at za ni chodi jak chce a smirit se s tim ze to muze trvat i tydny nebo mesice,nebo mu to natajlovat soudne..ja resim malou,co pro ni bude nejlepsi
|
| Půlka psa | •
|
(13.8.2014 10:39:38)
Nalajnovat soudně to můžeš, ale pokud otec nechce, tak se s dítětem vídat pravidelně a rád nebude, ani se soudně určeným stykem. Co se týče zbylých možností, tak se obávám, že pro dítě je lepší otce nevídat vůbec než čekat půlrok s každodenní nadějí, že se milovaný táta konečně uráčí ozvat.
Každopádně otce vykopni, a to čím dřív tím líp. V batolecím věku se z toho dítko oklepe daleko líp než třeba v pěti nebo v osmi letech.
|
|
| Monty | 
|
(13.8.2014 12:06:23)
Ale on svět NENÍ srozumitelný a bezpečný.
Pravidelnost vyhovuje spíš dospělým. Dítě ji obvykle nepotřebuje, nevyhledává, je to proti jeho přirozenosti. Samozřejmě jsou děti různé, nicméně obvyklejší je nebýt v dětství konzerva. 
|
| Senedra | 
|
(13.8.2014 13:37:41)
Monty a teď tu o Červené karkulce, prosím.
Moje osobní zkušenost je taková, že naopak malé děti mají pravidelnost rády( cca do tří let), teprve pak se lépe přizpůsobují nepravidelnostem.
|
| Lída+4 |
|
(13.8.2014 13:56:33)
Senedro, jak který děti. Naopak se vyskytujou i takový, kterejm vnucovaná pravidelnost škodí.
|
| Senedra |
|
(13.8.2014 14:27:43)
Lído, OK, řeknu to jinak - naprosté většině děti, které jsem poznala, ta pravidelnost vyhovovala.
Monty a kdo píše, že je dětem něco uměle vnucováno? Spíš znám, že se režim rodiny přizpůsobí potřebám dítěte.
|
| Monty |
|
(13.8.2014 14:32:04)
A jak ty potřeby poznáš, u malého dítěte? Kromě toho jídla a spánku...
|
| Senedra |
|
(13.8.2014 14:43:13)
Monty, jednoduše - když se ti dítě v noci několikrát budí a přestane ve chvíli, kdy vypustíš různé výlety a podobně a opravdu dodržuješ, že dopoledne se v +/- stejnou jde ven, +/- stejně se jí oběd, po něm se jde spát... Třeba tak to jde poznat.
|
| Monty |
|
(13.8.2014 14:45:40)
Senedro,
a o jak starém dítěti se bavíme?
Mmch. "jít ven" je tvoje rozhodnutí, ne toho dítěte.
|
| Senedra |
|
(13.8.2014 14:56:25)
Monty, "jít ven" je rozhodnutí rodiče, to je jasné - ale jestli dítě reaguje na pravidelnost v denním životě nebo ne, to je už druhá věc - a o té se tady bavíme. Ne o tom, jestli jdu s dítětem ven/šoupnu ho v kočárku na balkon/budu si s ním hrát/...
|
| Monty |
|
(13.8.2014 15:01:19)
Senedro,
dítě reaguje na vlastní pocity, které má (u kojence hlad, zima/teplo, bolest, potřeba spánku) a pak na podněty zvenčí. Pravidelnost všeho, co není biologická potřeba mu určuješ ty jako rodič a do jisté míry i určuješ jeho reakce. Dítě v první etapě života filtruje většinu věcí přes dospělé, nemá vlastní názory, zkušenosti, ale je nesmírně senzitivní k tomu, co vnímá od nejbližších (v kojeneckém věku je to obyčejně především matka). Já celkem chápu, že dítě "vykolejí" výlet nebo dovolená, pokud to vidí na rodičích a cítí z nich, že je to pro ně samotné stres.
|
| Senedra |
|
(13.8.2014 15:05:54)
Monty, hele, promiň, s tímhle prostě nesouhlasím, moje zkušenosti jsou naprosto opačné. A asi nemá cenu ti tady vypisovat x příkladů, když nechceš/nedokážeš pochopit, co ti píšu.
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(13.8.2014 19:59:42)
Monty,
nežijeme v časoprázdnu. Náš čas je vnějšími okolnostmi strukturován, i když si myslíš, že "si vlastně děláme co chcem kdy chcem".
Střídání dne, noci, spánku, bdění, na to navázené časy jídla v nějakém vhodně zvoleném intervalu, kdy přichází hlad... to jsou prostě věci, který se vyvrbí, a vůbec nikdo nemusí stát nad dítětem se stopkama jak dráb a určovat mu přesný čas každého uprdnutí.
Nějaké "nechat dítě dělat co chce kdy chce" je utopie, zvlášť ve starším věku, kdy do školky se chodí na osmou ranní a ne na osmou večerní, a ve čtyři v noci nemá dítě od koho dostat oběd 
Takže i Ty, i prostředí ve kterém žijete, Tvému dítěti nastavujete nějaký rytmus opakovaných činností ve (přibližně) stejnou denní dobu.
|
|
|
| Lída+4 |
|
(13.8.2014 14:34:20)
Senedro, já mám zas děti, kterejm nevyhovuje pravidelnost.
|
| Senedra |
|
(13.8.2014 14:45:21)
Lído, teď už moje děti jakoukoli nepravidelnost zvládnou a vítají - ale do těch cca tří let fakt byly nejspokojenější, když každý den probíhal víceméně stejně. Dovolené a různé výlety braly nadšeně, ale pak na nich bylo poznat, že jsou z toho rozhozené.
|
| Senedra |
|
(13.8.2014 14:46:43)
Lído, šak by to byla nuda, kdyby byly všechny děti stejné.
|
|
| Filip Tesař |
|
(13.8.2014 15:08:39)
Rozhozené z výletu nemusely ale být jen změnou rytmu, ale prostě i množstvím dojmů (jejich zpracovávání trvá a ubírá to kapacitu).
|
|
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(13.8.2014 13:53:19)
Jistě, a pocit bezpečí ti vytváří pevně daný denní rozvrh včetně předem naplánovaného jídelníčku... jako v Pelíškách, že?
Mne fakt Rodina neskutečně baví. Na jedné straně se tu odsuzuje vše, co zavání rutinou, nutností dodržovat normy, odsuzuje se vše, co dělá z lidí "stádo"... a na druhé straně se tu zcela vážně prosazuje myšlenka, že malé dítě musí mít pevný řád, jinak zhyne nebo duševně zakrní.
Odkdy je pocit bezpečí u malého dítěte dodáván skrze pravidelnost, nebo ještě jinak - odkdy jsou to synonyma?
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(13.8.2014 14:00:36)
Pravidelnost a předvídatelnost nejsou úplně to samé, pravidelnost navozuje pocit předvídatelnosti a ta zvyšuje pocit bezpečí, navozuje tedy klid. Takže pravidelnost může v konečném důsledku uklidňovat, čehož se samozřejmě využívá, alespoň v některých situacích (u malých dětí koupání, uspávání, jídlo, ale využívá se toho i při výcviku psů nebo koní). Pravidelnost ale není jedinou cestou, dění může být nepravidelné, ale přitom jsou třeba pro dítě srozumitelné reakce matky nebo blízkých osob obecně, což je možná trochu kostrbatější cesta, ale tu předvídatelnost může zajistit taky. Samozřejmě: není to v protikladu, základní pravidelnost a srozumitelné reakce ve vzájemné kombinaci je to ideální.
Malé děti v zásadě nemají moc rády překvapení (překvapení ve smyslu rozbalování dárků ano, ale výlet, kde se jen slibuje překvapení ve stylu "počkej, uvidíš, to bude, panečku, překvapení!" u většiny dětí moc úspěšný nebude).
Malé děti mají rády, když si mohou o situaci dopředu udělat nějakou rámcovou představu, a dávají přednost opakování. To proto, že se zprvu učí situacím a vzorům chováním jako takovým, přebírají je v podstatě jako celek, beze snahy nebo aspoň velké snahy porozumět jejich vnitřním i vnějším souvislostem. Spíš naopak: rozkrývají ty souvislosti v návaznosti na to, že se naučí danému vzorci jednání.
|
| Monty |
|
(13.8.2014 14:11:13)
Malé dítě jí, když má hlad a spí, když má potřebu spát. Jakýkoli umělý zásah do přirozeného "nastavení" osobnosti komplikuje život jak dítěti, tak rodičům. Pocit bezpečí mu dává přítomnost matky/otce/lidí nebo i zvířat, kteří tvoří jeho "smečku".
Pokud jde o překvapení, pak ano, nicméně pravidelnost v kontaktu s rodičem omezená na "úterý od -do a nikdy jinak" nic pozitivního, dle mého názoru, nepřináší.
|
| Žžena |
|
(13.8.2014 14:31:56)
A co když dítě chce jíst i spát v nějakých pravidelných intervalech? Má to špatně to dítě? 
|
|
| Půlka psa | •
|
(13.8.2014 15:09:37)
Různé děti možná upřednostňují různé modely, co se týče nepředvídatelných výletů a nepravidelné stravy, ale NIKDO neupřednostňuje nepředvídatelného rodiče, který potomka měsíc velmi miluje a pak nečekaně zmizí neznámo na jak dlouho. V osobních vztazích předvídatelnost a pravidelnost u lidí, na kterých jsou závislí, chtějí vážně úplně všichni.
|
| Monty |
|
(13.8.2014 15:20:48)
Půlko psa,
takže je lepší varianta "žádný rodič" než ten, co miluje jen při občasných a nepravidelných návštěvách?
Mysli si to dál, ale jako dítě rodiče, který ignoroval, odložil a nezajímal se ti můžu říct, že bych takového otce z fleku vyměnila za otce milujícího jednou za rok nebo klidně jen korespondenčně.
|
| Půlka psa | •
|
(13.8.2014 16:53:31)
Fakt si to myslím. Podobně jako Žžena třeba. Není nutná pravidelnost ve smyslu v každou sobotu od půl desáté, ale spíš vědomí, že je rodič milující s můžu se spolehnout, že se se mnou chce vidět. Čekání na to, jestli se zjeví listopadu nebo až v dubnu, pokud vůbec, jen jitří rány a nedá zapomenout.
|
| Monty |
|
(13.8.2014 16:54:30)
Tak buď ráda, žes to nepoznala na vlastní kůži.
|
|
| Viola |
|
(14.8.2014 9:29:30)
Taky bych si raději vybrala klid bez otce než takový masochismus, co nabízela Monty - tatínka, co jednou za čas dítě vyblázní falešnou iluzí jak moc je pro něj důležité a milované a pak na dítě půl roku dlabe, dítě trpí opuštěním a stýskáním.
To není rodičovská láska, to je sobectví a prasárna. Opakovaným jitřením ran by to pro mě bylo bolavější než klid s jistotou, že na mě otec dlabe pořád.
Ovšem tohle platí jen v situaci, kdy dobře mateřsky funguje matka nebo alespoň nějaká pro dítě pevná osoba, poskytující absolutní a nepodmíněnou lásku a oporu. Pokud dítě namá žádnou svoji úplně pevnou, citově i celkově spolehlivou osobu, tak představa, že alespoň dvakrát za rok by mělo pro sebe super tatínka může být velmi lákavá.
|
| Monty |
|
(14.8.2014 11:04:12)
Violo,
jak jsem psala včera... buď ráda, že nevíš, o čem píšeš.
|
| Viola |
|
(14.8.2014 11:22:23)
Mluvím o sobě. Nesnáším citové houpačky, drtí mě víc než nezájem, každý má tohle nastavené jinak. Od svého otce jsem zažila nezájem v jiné podobě než která je tu popsaná, je jedním z lidí, kteří mi v životě nejhůž ubližovali na duši.
|
| Monty |
|
(14.8.2014 11:25:54)
Violo,
citová houpačka je něco jiného - když jsem byla dítě, tak mne matka každý rok tahala k babičce z otcovy strany (jezdili jsme do toho města na jednu akci). Jeden rok byla babička samý objetí, slzičky, strkala mi stovky do kapes, druhý rok mne seřvala a vyhodila, proč tam lezu. To je citová houpačka, ne to, že někdo přijde jednou za uherák furt s tím samým. V tom je rozdíl.
|
| Viola |
|
(14.8.2014 11:35:55)
Tak pro mě je citová houpačka i přístup: když se mi to zrovna hodí, tak Tě mám OHROMNĚ rád, ale zbytek roku na Tebe dlabu, je mi fuk jak se Ti po mně stýská a že Tě to bolí.
|
|
| Monty |
|
(14.8.2014 11:38:17)
U toho občasnýho milujícího otce je to prostě milá návštěva, sice to dítě třeba nebude mít k otci žádný extra vztah, ale bude vědět, že je to osoba, která se k němu chová hezky, kdykoli se objeví. Nevím, co by mělo být špatně na občasné návštěvě někoho, kdo se chová mile a dává najevo lásku/zájem. Jasně, že "správný otec" by se měl chovat jinak, ale i "nesprávný", který dává najevo čas od času zájem je podle mne lepší než otec, který dává najevo pouze naprostý nezájem.
|
| jak | 
|
(14.8.2014 11:42:04)
Takto ted funguje otec mych deti.obcasna navsteva.stve me to.vzdy uprednostni praci- vikendy proste je pryc pracovne.ale deti ho uz treba ani nezdravi...nevidi to.a deti ma hodne...smutne.nevidim na tom nic milujiciho.male dite mu celkem vyborne uz skace po hlave.
|
|
| Agatha Ch. | 
|
(14.8.2014 11:44:11)
V tomhle souhlasím s Monty, jestli to je jinak vocas nesnesitelnej, je možná pro dítě (možná i pro mámu) lepší, když se vidí jen ve chvílích, kdy je relativně v pohodě a svoji nepohodu si chodí vybublávat jinam.
|
|
| Hanka | •
|
(14.8.2014 11:50:06)
Monty,
to ale hodně záleží na věcech okolo. Věřím, že když dítě takto navštěvuje otec, který s ním nikdy nežil a ani jinak jako táta nefungoval, dítě si vybuduje vztah, jaký mám třeba k některým vzdálenějším strýcům, co vídám jednou za uherák - nijak s nimi v životě nepočítám, ale když se ukážou, je to fajn.
Ale i tak je to táta a dítě si v určitém věku nejspíš bude lámat hlavu, proč je jeho táta takový. Nicméně asi je tohle lepší než absolutní nezájem nebo výslovné odmítnutí.
Jenže z toho, co vidím, to často probíhá tak, že otec (který s nimi předtím byl a dítě ho má rádo) dítě navštíví, vykládá mu, jak moc ho miluje, jak je jim spolu báječně (a třeba i fakt je), slíbí, že zase brzy přijede, dítě se těší - a nic. Mezitím přijdou nějaké pohledy / smsky ve stylu "ó jak vás miluji a jak se mi stýská", ale skutek utek. Pak zapomene na narozeniny, na vánoce, v dubnu se náhle zjeví, vezme dítě do cukrárny a líčí mu v lepším případě, kolik měl práce, v horším, jaká je matka kráva, že kvůli ní nemůžou být spolu častěji. Znovu dorazí za čtrnáct dnů, a pak zase nic. Tohle je hrozně stresující, děti (a nejen malé) si velmi špatně srovnávají v hlavě takový rozpor slov a činů, ale nedokážou otce zavrhnout ani snadno odsunout do pozice "občasný hodný strýček", takže jim to pak dělá v citech dost hokej. A to už je myslím lepší, když se otec vytratí a nechová se jako slibotechna.
|
|
| Viola |
|
(14.8.2014 11:56:11)
Každý má tohle jinak. Vycházím z toho, že nezájem otce je pro dítě bolavý.
Pro mě by byl trvalý nezájem klid a bolest zasunutá na okraj, kdežto houpačka "láska-nezájem" trvale drásající. Jako dítě bych nechápala, pokud mi předvádí svou lásku a v jednu chvíli je mi s ním skvěle, proč teda se mnou není pořád (aspoň na dálku po telefonu, ale pořád nějakým způsobem citově k dispozici), hledala vinu v sobě - proč mu za to nestojím, zoufale hledala jak a čím si jeho trvalejší zájem získat a zasloužit, upínala se na ty jeho návštěvy jako na plané naděje že když mě má rád teď, tak třeba snad přeci bude i zítra...
Prostě by mi dělal návštěvou a předváděním vroucích citů dvakrát třikrát za rok v hlavě i v srdci bordel, ubližovalo by mi to víc než klid.
Chápu že Ty to můžeš mít úplně jinak.
|
|
| Mamča + 4 ♥ | 
|
(14.8.2014 12:02:38)
Monty...,
"Nevím, co by mělo být špatně na občasné návštěvě někoho, kdo se chová mile a dává najevo lásku/zájem. Jasně, že "správný otec" by se měl chovat jinak, ale i "nesprávný", který dává najevo čas od času zájem je podle mne lepší než otec, který dává najevo pouze naprostý nezájem."
U nás i ta láska není, tím pádem i nezájem. A když už se jednou za rok umane, dělá bordel, nebere si servítkya ještě si klade podmínky a dětem i přede mnou lže o tom, jak si další víkend vezme a podniknou to či ono. Jo, podniknout znamená jít do hospody a tím to končí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(13.8.2014 20:02:15)
Já jsem si otce "milujícího jednou ročně" užila dost a radši bych, kdyby ztratil zájem daleko dřív.
|
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(13.8.2014 15:13:19)
Myslím, že nejde ani tak o pravidelnost ve smyslu "denního rozkazu" nebo nějakého minutovníku. I velmi malé děti (řádově měsíce staré) si asociují určité situace s jinými. Spíš jde tedy o pravidelnost ve smyslu opakování takových sekvencí. Absolutní pravidelnost je nesmysl, protože nepřipraví dítě na novinky, což je jistě nutné... ale nové situace a vybočení z rytmu asi přidávat tak, aby je dítě stačilo zpracovat - ostatně jsou období, kdy je samo připraveno přijímat víc novinek než jindy, třeba když se začne stavět a hlavně chodit (změna životní perspektivy, ve smyslu konkrétním i abstraktním).
|
|
|
|
asi se snažím držet nemožné a že se změní,kvůli něj jsem se rozvedla a rozbila prvnímu staršímu dítěti rodinu,nechtěla jsem, aby to zažila i malá..která ho zbožňuje
V její náručí
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)