| maceška | 
 |
(27.12.2014 19:38:46) Tak já si nemyslím, že byl jediný v republice Ale nebylo to časté jméno, kdežto dnes jich je na každém rohu plno.
|
| Delete | 
 |
(27.12.2014 19:45:18) Však jo, tehdy to bylo dost "exotické" jméno.
Jo a taky Dan, Daniel. Taky jsem až do dospělosti znala jen jednoho, dalšího mého spolužáka. Pak ještě Filipa a Lukáše.
A to jsem jezdila na akce s různými oddíly z různých konců republiky, takže dětí svého věku jsem znala neobvykle hodně.
Dneska to jsou jména tak častá, jako tehdy Petr, Martin, Honza, Vašek.
|
| Monty | 
 |
(27.12.2014 19:50:49) Já jako dítě neznala jedinýho Jakuba.
|
| Delete | 
 |
(27.12.2014 19:56:46) Monty, já jo. Jednoho . Ještě jsem měla spolužáka Leoše, tak že by začala vlna Leošů?
|
| Senedra | 
 |
(27.12.2014 20:05:29) Jakuba jsem jednoho potkala na SŠ. Leoše jsem potkala až jako dospělá.
Jinak koukala jsem, jméno jedné dcery se vyskytuje v necelých 9 tisících exemplářích, druhé v 5 tisících. K tomu žijeme v Čechách a manžel pochází z Moravy - jeho příjmění se píše jinak s diakritikou než podobné tady, takže občas opravuje na úřadech, v bankách a podobně, jak se jmenujeme.
Jména dcer jsou známá, ale ne moc dáváná ( to jsme chtěli), zdrobnělina jména starší hodně připomíná jiné jméno, takže občas dochází ke zmatkům a u mladší používáme domácí variantu, která se hodí i k jinému jménu. Zrovna před týdnem se jedna maminka ve školce divila, když zjistila, jak se dcera ve skutečnosti jmenuje 
|
|
| Monty | 
 |
(27.12.2014 20:09:37) Delete, Leoše jsem jako dítě neznala žádnýho. Ani Viktora, Filipa, Daniela, Vojtěcha... U nás ve třídě byli Petrové (tři), Michalové (dva), Jirka, Zdeněk, Aleš, Ondřej, David, Martinové (dva), Mirek. V okolí byli ještě Radkové, Romanové, Liborové, Pavlové. Neměli jsme ani Honzu (až na střední), ani Karla, ani Vaška. I ten Jirka a Mirek byli chápaní jako "archaická" jména.
|
| Senedra | 
 |
(27.12.2014 20:12:22) U nás ve třídě na SŠ se sešlo pět Pavlů a všichni chodili na angličtinu. Jinak jména z mého okolí - Gabriela, Michaela, Petra, Martina, Mirek, Milan ( rodová), Tomáš, Jan...
|
|
| Monty | 
 |
(27.12.2014 20:15:55) Šuplíku, myslím, že jeden nebo dva byli ve vedlejších třídách (měli jsme 4 třídy v ročníku). Taky bratranec byl Honza (ročník 1982). Ale i tak myslím, že jich byl o něco míň než dnes, syn měl donedávna ve třídě Honzy tři.
|
|
|
| Delete | 
 |
(27.12.2014 20:35:03) Vojtěcha jsem znala taky jednoho, byl to brácha mojí spolužačky. A je fakt, že nad jeho jménem hodně lidí kroutilo hlavou a mně se moc líbilo.
Z první zákůladky si pamatuju klučičí jména: René, Dominik, Lukáš, Filip, Martin, Daniel, Jan, Jiří, Radek, Roman...víc jich dohromady nedám.
Z druhé: Filip, Miroslav 2x, Václav 4x, Vladimír, Jan 3x, Radek, Martin, Pavel, Stanislav, Zdeněk, Leoš.
Gympl: Jan 3x, Jiří 2x, Petr, Zdeněk, Jakub, Miloslav
|
| Monty | 
 |
(27.12.2014 20:42:48) Delete, můj praděda byl Vojtěch. Taky se mi to jméno vždycky líbilo, i když babička nad tím kroutila hlavou, že prý "u nich" se říkalo: "Vojto, vem to hovno, schoj´ to!" Jo, a prababička se jmenovala Krista. To tehdy nebylo obvyklé ani ve formě Kristina/Kristýna, tu jsem jako dítě taky žádnou neznala. Tereza byla na celý škole jedna a byla to "atrakce".
|
| Delete | 
 |
(27.12.2014 20:51:10) Tak Kristýnu znám jako jméno z knížek Bylo nás pět (nevím, jestli tam nějaká byla, ale mně se ta knížka s tím jménem spojuje) nebo Školák Kája Mařík (tam byla každá služka Týna az jedné zmínky jsem pochopila, že to snad bylo podle nějaké Kristýny).
Terezu jsem měla spolužačku na gymplu a jednu jsem pak učila v roce 2000/2001. Ve stejném roce už byly i ty Kristýny, ve dvanáctihlavé třídě jsem taky jednu měla.
|
|
| Lassiesevrací |
 |
(27.12.2014 20:54:15) Můj děda byl Vojta a strýc taky. Syn by byl málem taky Vojta, ale nakonec jsme vybrali jinak.
|
|
|
|
|
| kreditka | 
 |
(27.12.2014 20:24:15) Já měla v 1. třídě 6 Tomášů
|
|
|
|
|