| Maugha | 
 |
(1.3.2015 22:20:18) Astro, chtěla jsem se zeptat, jestli už po těch osmi letech umí alespoň trochu německy... ale ty už jsi to tu mezitím dovysvětlila... Prostě po sobě osm let pomrkáváte, svěřujete se a culíte se na sebe... 
Přesuň vaše lekce zpátky do kanceláře a překvap ho pořízením nějaké pěkné pohovky! Přece nemůže být natolik nesmělý, abys musela říkat víc!
|
| Astra | 
 |
(1.3.2015 22:23:22) Maugho, za těch osm let jsme měli několikrát takové nutkání pojmout tu němčinu vážně a rozjeli jsme gramatiku, nebo učebnici s obchodní němčinou, vždy to ale sklouzne do konverzace, že si prostě povídáme (a mně je úplně jedno, že to je v němčině, protože jí celkem ovládá... a on je pokročilý, takže si povídáme o čemkoli . s pohovkou jsi mě pobavila... ale asi by si toho všimli kolegové
|
| Maugha | 
 |
(1.3.2015 22:33:36) Aha, tak to jsem netušila, že jsou tam kolegové.
Každopádně to chce protřepat, pokud ti tahle situace doopravdy nevyhovuje... Buď rázně mluvit, nebo jednat.
|
|
|
| úča | •
 |
(1.3.2015 22:23:24) TO je dobrá rada. Po osmileté předehře to bude taková symfonie vášně, že se tympánum ulomí nožičky :-D.
|
| Astra | 
 |
(1.3.2015 22:26:54) účo haha, to ano, anebo to taky může dopadnout totálním fiaskem  ale asi to nedopadne nijak, prostě jedeme dále v osm let vyjetých kolejích. my si i vykáme, takže by to byl asi najednou trapas kdyby něco bylo.
|
| úča | •
 |
(1.3.2015 22:36:19) Astro, nebuď labuď a vykvákni se na to, šance tohohle na jiný než debakloidní konec se limitně blíží nule. Jestli máš chlapa, se kterým nejde/nechceš být, tak to nějak rozsekni, ale uvědom si, že říkáš, že neřešíš vztah kvůli dítěti, ale takovouhle ptákovinou ho ohrožuješ daleko víc. Pán, pravděpodobně, pokud budeš vstřícná, si dá bez okolků říct, ty se zamiluješ, spadneš do toho jak do senkruvny a následovat bude peklo na zemi, přičemž ženu buď neopustí a nebo jo a pak si můžeš být skoro jistá, že totéž čeká tebe, až se mu okoukáš. Tyhle typy bývají čilé klidně i v osmdesáti. Můžeš mít mužského, který tě bude mít rád, bude tě vzrušovat a bude si tě chtít vzít z jiných než postranních důvodů. Jen proto, že tě bude chtít za ženu. JE to o dost lepší než dělat ženatému nevěrníkovi bokovku.
|
| adelaide k. | 
 |
(1.3.2015 22:39:14) Souhlasím s účou. Jestli se nemýlím řešíš ten problém s partnerem už docela dlouho, zaměř se spis na to. Pak až budeš " volná" budeš připravená i na nový vztah.
|
|
|
|
|
| Astra | 
 |
(1.3.2015 22:25:49) Maugho, to už tady taky bylo, jeden čas se hodiny odehrávaly u mě doma (asi 3x), a to jsem musela zrušit, protože vidět ho tam rozvaleného v mém křesle mě totálně dráždilo (rozuměj vzrušovalo), že jsem sotva tu hodinu zvládla potřebovala jsem tedy zchladit a radši jsem jezdila k němu do kanceláře než mít pohodlně hodiny u mě doma jen abych se zklidnila.
|
| cinnamon | 
 |
(1.3.2015 23:02:34) Jéje, to zní jako vystřižené z "realistických" článků ze života žen v různých dámských rubrikách na webu, si nějak neumím představit, že v reálu se lektorce při pohledu na klienta sedícího v křesle opotí brejle ... zvlášť, je-li pán padesátník.
|
| Astra | 
 |
(1.3.2015 23:28:00) no mě prostě ten student přitahuje, na padesát nevypadá a znám ho od jeho 42 . A není to, že by mi imponovalo jeho postavení nebo peníze, myslím, že moc bohatý není, spíše mi imponuje, jak se ke mně vždy hezky choval. Všichni mi radí, ať si vyřeším vztah s "manželem", není to manžel, nevzali jsme se. Máme spolu 4 letou dceru. On si žije svůj život a ani nemá zájem se mnou trávit čas. Když potřebuju s něčím pomoct, tak přijede, ať když jde do tuhého. Nechci psát konkrétně, co se stalo, ale přirovnám to k tomu, že např. jsem u doktorky, mám podezření na vážnou nemoc a pošle mě do nemocnice. Správný partner by ihned vystartoval do nemocnice za mnou, můj partner mě nejdřív podezřívá ze simulace a přijede až když to je nezbytně nutné a je potřeba se postarat o malou. toto se nestalo ale stalo se něco srovnatelného. No a všichni mi radí, ať se s ním rozejdu, že to je šílený sobec. Ale jinak jak tak žijeme vedle sebe, tak je to většinou poklidná domácnost, takže mi chybí koule to rozseknout jakoby zničeho nic. Už si také žiju svůj život a nepočítám s ním. On je člověk, co se mnou nechce trávit čas, má svoje zájmy. Takže já už si jedu taky svoje. Asi měsíc jsme spolu nespali a stejně spolu spíme tak max. 20x do roka. Tak nevím, stále jakoby čekám na tu poslední kapku. Otázka je, jestli přijde.
|
| Maugha | 
 |
(1.3.2015 23:41:37) Poslední kapku? Spíš čekáš na někoho, kdo tě nastartuje k rozchodu. Tak to bývá... Když žiješ delší dobu v nespokojenosti, tak si na ten stav zvykneš, a začneš pochybovat, jestli by to s někým jiným bylo lepší. Ty nejsi nějaká týraná žena, že bys vyloženě musela prchnout... spíš jsi osamělá.
|
| Astra | 
 |
(1.3.2015 23:49:24) Přesně tak, Maugho, on má přítel i světlé chvilky, ale pak zazáří jeho dokonalé sobectví. Např. jeho zábava je pro něj důležitější než rodina. Např. když by měl domluvený fotbal s kamarády, tak nepřijede za mnou do nemocnice když by se něco akutního stalo, to mám už vysledované. Vždy je něco důležitějšího než já, nebo já a malá. Už s ním nemůžu počítat v kritických situacích. Zatím se v nutnosti obracím na rodiče, ale stárnou a nejde to tak donekonečna. Např. jsem měla spontánní potrat a do telefonu mi řekl, že něco má a že nepřijede, že to určitě potrat není (samozřejmě byl). Je to takový člověk, co není moc oporou v těchto věcech. Bolelo to a bolí mě to doteď. Kvůli potratu jsem musela kontaktovat rodiče a o mě a o malou se postarali oni.
|
|
|
|
|
|
|