Anna Veselá |
|
(11.4.2015 22:02:39) Vztah mají hezký, mají se moc rádi, ale poslední dobou mi přijde, že mezi sebou soupeří o moji pozornost. Samozřejmě nejlepší je, když mám čas věnovat se jim každému zvlášť, jenže to není zdaleka tak často jak bychom si představovali a pokud jsou spolu, vznikají z toho čím dál častěji nejrůznější konflikty, dohady a scénky. Občas mám pocit, že bych potřebovala naklonovat, abych jim oběma stíhala dát plnou měrou to, co chtějí a potřebují. A navíc mám tendence mladšímu vynahrazovat mizerný zájem ostatních - pak mám ale výčitky vůči té starší. Jak zůstat v takové situaci spravedlivá? Nechci, aby na sebe začali navzájem žárlit. Mám obavy, že to nakonec zničí všechno to hezké, co mezi nimi teď je, později se odcizí a já si to budu dávat za vinu.
|
NovákováM |
|
(11.4.2015 22:40:28) Nezničí.
U nás bylo těžké vnímat odlišnost u dvojčat. A jsou dvojvaječná a jsem přesvědčená že i jednovaječná nejsou jeden kopie druhého. Prostě to nejsou stejní lidé.
Takže někdo vnímá nedostatek pozornosti jako koninu a někdo vyžaduje, abys byla u každého asi i "prdu".
Troufám si sdělit, že už je dost znám na to, abych věděla. I muž. Dvojčata, jeden trápící se introvert, druhý trápící se extrovert,. ale trápení extroverta jsou úplně jinde než deklaruje.
Takový tanec mezi dětmi (vejci).. mi to někdy připadá, ale už víme. Už tak ale od doby, co jim bylo 8-10-12-16. :-D No když byly větší děti.
|
|
adelaide k. |
|
(11.4.2015 23:11:18) Sourozenci se holt musí o pozornost dělit s tím nic nenaděláš. Že o ni trochu bojují je normální, a že máš výčitky a pochybnosti jestli dobře vyvažuješ je taky normální.
|
|
vertigo |
|
(11.4.2015 23:14:46) Nebude to tím, že jsi jim tolik pozornosti ani věnovat nemohla, když jsi byla poslední dobou nemocná? (v tvých minulých příspěvcích jsi zmiňovala virózy, anginu atd.)
|
NovákováM |
|
(12.4.2015 0:26:31) ani ne, když tam "jede" srovnávací pocit.
To je jakoby rodiče srovnávali školní známky. "ty jsi dobrej na matiku a fyziku".... a ty jsi.. ehm "dobrej na češtinu a dějepis".
zákulisní pocit, - matika a fyzika se uplatní s dobrou češtinou si může- asi lusknout.
U nás je sourozenecká pozornost problém, co se narodili. Jsou to kluci a dvojčata. Ale velmi rozdílně geneticky nastavení, velmi jinak přes stejnou výchovu - potřební a daní.
Jeden vítá mraky pozornosti, každým jeho trápením se bude zabývat široké okolí
(jeho možnou ženu či muže polituji, ale lhát nebudu), druhý je tak introvertní, - že slova páčidlem, přesto to někdy řekne, ale jen mně, nesmím to říct ani manželovi a jeho zvláštní náladě... s tím bojuju dost. NECHCI zradit a potřebuji konzultovat.
|
|
|
Agatha Ch. |
|
(11.4.2015 23:56:05) Sourozenecké boje o pozornost bohužel nejčastěji brnkají na nervy mně občas mě to stojí dost sil a přemáhání, abych je neroztrhla jako hady...
|
Agatha Ch. |
|
(12.4.2015 0:42:47) Jenže u nás je další problém v tom, že jsou pomalu jak dvojčata. Tráví skoro všechen čas pořád spolu. Do školy teda chodí každá do jiné třídy, ale o přestávkách už jsou prý u sebe, v družině taky, kroužky/záliby mají stejné. Společný pokojík. Prostě už je mezi nimi sem tam ponorka. Chápu. Už asi jedna druhou občas vytáčí už jen svou přítomností. Zase na druhou stranu nedá jedna na druhou dopustit. Moc ráda bych občas s nimi byla chvíli o samotě - buď s jednou nebo s druhou. Jenže ono to tak dost dobře není možné, asi bych se musela rozkrájet.
|
NovákováM |
|
(12.4.2015 12:35:12) Jj to vypadá jako dvojceci chování. jeden bez druhého ani ránu a zároveň si občas pěkně lezou krkem.
|
|
|
|
|