jitule+marianka (7/2011) |
|
(13.5.2015 11:42:24) Je mi 30, máme 4letou holčičku a ročního chlapečka a nejsem rozhodnutá, jestli mít třetí dítě nebo ne. V našem okolí se množí rodiny se 4 dětmi, takže my jsme se svými dvěma pod průměrem - okolí je tedy jedna věc, která mě nutí o tom vůbec přemýšlet. Jinak rozum říká raději ne, srdce křičí ano. Děti máme zdravé, krásné, šikovné, do dětského pokoje by se snad ještě jedno vešlo s tím, že do budoucna se nám nejspíš uvolní ještě dvě místnosti.
Problém je finanční nejistota, manžel je po těžkém cévním onemocnění mozku v PID, má přiznaný PnP, ale jenom do listopadu, jeho stav se zlepšuje, takže mu obojí určitě odejmou. Co bude potom nevím, s částečným invalidním důchodem si těžko najde práci, když tady v příhraničí není práce ani pro zdravé lidi. Já mám rodičák, 4letá varianta a pracovní smlouvu nemám (tu na dobu určitou mi neprodloužili, když jsem otěhotněla), takže se taky nemám kam vracet. Kromě toho u obou dětí bylo podezření na downův nebo podobný syndrom, ultrazvuky vypadaly špatně, u dcery jsem až do porodu nevěděla jestli ho bude mít nebo ne (odběr plodové vody jsem odmítla), tak mám obavy, že napotřetí už by to tam bylo... miminko bych si nechala tak jako tak, ale postižení by byla velká zátěž. Taky máme v rodině dvojčata (z manželovy strany), tak mám trochu obavy, že by to byla dvojčata - a to si tak úplně nemyslím, že bych to zvládla, resp. určitě bych to nějak zvládla tak jako všechno se dá nakonec zvládnout, ale asi to není to, co bych tak úplně chtěla.
S otěhotněním máme problémy, takže bychom se museli aktivně snažit, v kartě u gynekologa mám uvedeno, že jsem neplodná, nemám prakticky žádný cyklus a teď jsem kvůli krvácení, které trvalo skoro 3 měsíce, a abnormálně vysoké sliznici užívám hormonální antikoncepci - prý by se to mělo srovnat.
Zatím nejsem rozhodnutá, uvažuju, že po pár měsících, max. po roce antikoncepci vysadím a dám tomu třeba dva roky, buď otěhotním nebo ne.
|
N. | •
|
(13.5.2015 11:45:56) V teto situaci bych si osobne netroufla na treti dite. Pockala bych tri ctyri roky, jak se bude vyvijet manzeluv zdravotni stav a vubec cela situace rodiny.
Ale ja jsem ve veku, kdy bych mohla klidne jeste par let pockat, nevim, jak je to u vas.
|
N. | •
|
(13.5.2015 11:46:29) Ted koukam, ze jsi jeste meladsi nez ja...takze za me bych radila par let pockat.
|
|
|
Žžena |
|
(13.5.2015 11:52:12) Počkala bych, než se manžel dá do pořádku, najde si práci, stabilizuje se vám domácí situace. Hodně ženských s rozmnožováním teprve začíná ve vyšším věku, než jsi Ty. Ty jsi v podstatě ve věku průměrné prvorodičky. Čas ještě máš.
|
jitule+marianka (7/2011) |
|
(13.5.2015 12:05:39) To ano, ale asi bych nechtěla velký věkový rozdíl mezi dětmi, manžel to zná, má bratry starší o 6 a o 8 let, jako dítě za nima jenom běhal, aby si s ním hráli, oni samozřejmě měli jiné zájmy, tak byl doma jenom řev...
Nechci otěhotnět teď hned, spíš zvažuju, jestli vůbec...
|
Žžena |
|
(13.5.2015 12:30:06) Věkový rozdíl se zbytečně démonizuje. Klade se jako podmínka pro dobrý vztahy mezi sourozenci, je to blbost.
|
Alraune |
|
(13.5.2015 12:44:16) Je to blbost, my jsme s bráchou o šest a půl a máme ty nejlepší myslitelné vztahy, partner je se sestrou o dva a nestýkají se.
|
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(13.5.2015 14:25:38) souhlas, já jsem s bráchou o šest let a žádného lepšího kamaráda nemám. Prožíváme spolu všechny radosti i starosti, běháme spolu po horách, hodně pro mě znamená
|
|
Tante Bante |
|
(13.5.2015 23:57:25) Ano, potvrzuji také.
|
|
|
|
PetaJansa |
|
(16.8.2017 14:45:07) Máme tři děti, starší kluky, kteří jsou od sebe pět let a nejmladší holčička je skoro šest od toho mladšího a je to v pohodě. Pravda, kluci mají každý jiné zájmy a každý taky svoje kamarády. I když je fakt, že ten mladší se dost opičí a chce si hrát s tím starším, kterého ta většinou otravuje. Ale když na to přijde, vyhrajou si i spolu, navzájem se o sebe postarají, když třeba mají zůstat sami, tak se zabaví. A učíme je, že k nejmladší sestřičce se musí chovat hezky a chránit ji. Zatím je mimino moc nebere, ale chápou, že je to jejich malá ségra a musí se prostě postarat. Mladší občas i rád vypomůže a sleduje, když třeba přebaluju, krmím a tak.
|
|
|
|