Citronove koliesko |
|
(9.2.2016 12:18:43) Zmienite sa v práci, že niečo zbierate (určitý úzky okruh starožitností). Kolega Vám ponúkne, že to má doma, nepoužíva, zaberá to akurát miesto, padá na to prach a že Vám to prinesie. Prinesie naozaj hodnotnú vec (rádovo cca 200 €). Nechce za to nič. Ako by ste sa mu odmenili? Spomenuli by ste akú hodnotu má vec? Snažili by ste sa odkúpiť to? Kolega povedal, že ak veľmi chcem tak nejaký domáci koláč, inak že to naozaj nestojí za reč. Koláč upečený aj zjedený ale nejak mi to stále vŕta v hlave.
|
mrakova |
|
(9.2.2016 12:24:24) No taková situace je nepříjemná. Také by mi přišel koláč málo a říkala bych si, co si kolega pomyslí, že si beru takové drahé věci zadarmo. Je to těžké.
|
|
Pole levandulové |
|
(9.2.2016 12:24:38) Normalne, kdyby ti to nechtel dat, ale prodat, tak ti to neda, ale proda. To, ze se to obecne prodava za 200 Eur, neznamena, ze to za to chce prodat on. Byla bych v klidu a uzivala si svuj prirustek do sbirky. Taky rozdavam veci, ktere nevyuziji a nekomu udelaji radost, penize si za to neberu a jsem rada, ze to jeste nekde slouzi.
|
Hanka 75 |
|
(9.2.2016 13:29:39) Já myslím, že je problém, že on hodnotu toho neví. Kdybych mu jí řekla, tak bych pak byla v klidu, ale takto tazatelku chápu.
Já jsem kdysi takto také darovala starou knihu, kterou jsem mohla postrádat a věděla jsem, že ji ten člověk marně shání. Řekl mi jen, že má velkou hodnotu, že to nejde. Na to já jsem mu opáčila, že ať si ji nechá, že je to dárek. Ale po pravdě /né, že bych toho zpětně litovala a žralo mne to/, ale takto jsem reagovala jako okamžitou reakci. Dala jsem mu dar a reakce byla v tom duchu skutečně ti to dávám, našli jsme ji při úklidu sklepa, ano je to klasika, ale nikdo u nás doma po ni momentálně netouží a tys ji shánel... Kdyby mi ale řekl skutečnou hodnotu např. těch 200EUR a nechal čas na rozmyšlenou (např. mi to napsat do mailu), tak bych asi reagovala jinak. Minimálně bych něco navrhla na oplátku hodnotnějšího než třeba zde ten koláč.
|
susu. |
|
(9.2.2016 14:03:01) Báro, vypočítavost v tom nevidím. Je rozdíl darovat něco, o čem si myslím, že cena je nula nula nic a je cílem udělat radost a darovat něco o čem vím, že je drahé. V tom druhém příapdě se člověk té ceny vědomě vzdá. A pokud to neví, tak se může posléze cítit ošizen, protože by to třeba nedaroval.
|
|
Hanka 75 |
|
(9.2.2016 16:58:27) ne, chtěla jsem udělat radost (ne se zbavit věci, co mi doma překáží a zabírá místo tj. já si darem nijak nepomáhala, mohla tam ležet ještě roky), myslela jsem si, že dávám knihu o normální hodnotě, netušila jsem, že má asi mnohem vyšší (nevím jakou, nepátrala jsem po tom), ale dejme tomu, že by měla těch 200 eur kdybych to věděla, tak bych tak drahou věc v tu dobu nedávala (pro radost svou a toho obdarovaného), protože jsem byla nízkopříjmová studentka. a vlastně ta kniha nebyla ani moje, ale rodičů, kterých jsem se sice zeptala a oni řekli dej ji, ale také určitě nevěděli jakou má hodnotu
už jen to, že dotyčný mě informoval vypovídá o tom, že (je podle mě slušný), věděl, že o hodnotě nevím a věděl, že kdybych věděla, tak bych mu ji jen tak asi nedala. Moje věc, že jsem pak reagovala jak jsem reagovala, že je to OK. Kdyby mi to napsal do mailu, asi bych tehdy reagovala trochu jinak.
opravdu nevím, co by na tom bylo z mojí strany vypočítavého ???
|
Z+2 |
|
(9.2.2016 17:25:21) Z mého pohledu ubohá reakce. Vše má nějakou cenu a součástí té ceny je i ta vědomost, že to tu hodnotu má.
|
Jarmilka. |
|
(9.2.2016 18:50:21) To jsi napsal trefně.
|
|
Kudla2 |
|
(9.2.2016 18:57:42) proč ubohá reakce?
Představ si, že najdeš na půdě ošklivej obraz, kamarádovi se líbí, tak mu ho dáš, a pak se zjistí, že je to rané Picassovo dílo.
Nebylo by spíš ubohý od toho kamaráda, kdyby se k tomu postavil stylem "dals mi ho, tak je teď můj a já si ho prodám nebo si s ním naložím, jak budu chtít"?
|
|
susu. |
|
(10.2.2016 7:17:51) Z+2, já teda ne u všeho co mám, vím cenu. Některé věci člověka překvapí.
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(9.2.2016 18:55:37) no vypočítavost... a co kdyby to byl třeba obraz od Picassa, taky byste si mysleli, že když ho už jednou dala, tak má držet pusu?
|
|
|
|
|