| quovadis | 
 |
(8.7.2016 12:53:31)
Zdravím, zakládám téma jako reakci na nedávné, ve kterém jsme se zmiňovaly mj trápeni s našimi rodiči.
Já sama jsem vyrostla u táty, ktereho jsem v 18 odstřihla, neboť je vychovával,ale jen bil. S mámou to máme divné po oněm roce 1983, co se se mnou v náručí pokusila o sebevraždu - nevyšla,ja zdravá a ona přerušena mícha, navstevujeme se, mám syna, ona ještě taky má jedno dítě, ale ten vztah... jak jsem psala, pořád člověka o něčeho nutí,kazdy krok komentuje, mladší brácha s ní ora, já cokoliv řeknu za sebe - ten pohled... někdy si říkám, co mě ještě čeká.
Máte něco podobného s jedním nebo oběma?
|
| Kudla2 | 
|
(8.7.2016 12:56:33)
Tak teoreticky bys ji mohla za to, co Ti provedla, odstřihnout taky... měla by kolenačky děkovat Pánubohu, žes to neudělala.
A uvědom si, že nemá co Ti mluvit do života - nejen kvůli tomu, co Ti udělala, ale jsi dospělá a nemusíš se jí podřizovat.
|
| quovadis |
|
(8.7.2016 12:59:33)
Je právě dost labilní, pokaždé se na mě uráží,bracha ji může posunout talíř se slovy můžeš to dožrat, ja řeknu, že pořád na něco huči a je zle..na me reaguje divne
|
| quovadis |
|
(8.7.2016 13:08:17)
Nemusíte psát své příběhy, to chápu, jen srovnaly jste se s něčím, jak, samy, odborne, odstrihly, navstevujete, nebo jak to máte po nějakém životním kiksu s nimi
|
|
|
|
| Agatha Ch. | 
|
(8.7.2016 13:18:58)
Matky bývají na dcerky mnohem přísnější než na syny.
|
| quovadis |
|
(8.7.2016 13:20:28)
Je mi 35, brachovi 15 i tak to platí?😃
|
| Agatha Ch. |
|
(8.7.2016 13:22:17)
tak o to to je ještě horší
|
| Agatha Ch. |
|
(8.7.2016 13:23:17)
Kočko, není tak důležité, jaký vztah má matka k tobě, důležité je, jaký vztah máš ty k ní. Držím ti palce.
|
| quovadis |
|
(8.7.2016 13:26:52)
Nevím,cim to právě je, ale dál by se nazvat ochranitelsky?
|
|
|
|
|
|
| withep | 
|
(8.7.2016 14:37:29)
quovadis, ty jsi dost extrémní případ, o to obdivuhodnější je, že se s matkou stýkáš. Ten 33 let starý čin, na který bych si možná ani nepamatovala, bych jí odpustila, ale nesnesla bych, aby se ke mně v současnosti chovala tak, jak popisuješ. Psala jsi, že chodíš na psychoterapii, psychoterapeut ti neporadil, jak si vůči ní nastavit hranice? Možná má nějakou diagnózu/poruchu, možná se nedokáže chovat jinak...?
Moje vztahy s rodiči začaly být teprve v dospělosti jakž takž ok - díky tomu, že s nimi nemusím žít pod jednou střechou, a nechtěla bych být ani úplně nablízku, vídáme se několikrát do roka. Jak se tvoje matka chová jinak k tobě a jinak k bratrovi, ta moje má takovou dichotomii vůči lidem, kteří s ní žijí, a lidem, kteří přicházejí na návštěvu. Jako malá jsem si pořád říkala, že se mi to snad jenom zdá, ale pak se situace otočila a já jsem ta návštěva. Nepříjemné je to i to, nechci být ani peskována ani obletována, obojímu chybí respekt. Takže se snažím vymezovat nějaké hranice a jakousi změnu v jejím (i mém) přístupu přinesla i vážná nemoc.
|
|
| bob | 
|
(8.7.2016 14:38:58)
Holka máš to těžký, bez rodičů je ouvej, ale s nimi také. Je potřeba se rozhodnout, a to bývá nejtěžší, to za Tebe nikdo neudělá, to musíš Ty sama 
|
|
| Termix | 
|
(8.7.2016 15:05:50)
Mně se povedlo své rodiče odstřihnout. Nevídám se s nimi, neznáme se a oni neznají ani mé děti. Neví, kde bydlím, ani kde pracuji, ani nic. Matku jsem po mnoha letech viděla v zimě půl hodiny na pohřbu příbuzného, ale je to úplně cizí žena, ke které nemám vůbec žádný vztah. Pozdravily jsme se, já se jí bála a ani jsem s ní nepromluvila. Ona teda taky ne.
Taky chodím na psychoterapii pravidelně každý týden už několiklet a to obrovské trápení z dětství si tam léčím. Mám velmi dobrou terapeutku, má trpělivost a hlavně nelituje. Racionálně mám minulost a hlavně vztahy s rodiči vyřešené, ale pořád je ve mně malé zoufalé dítě, kterému chybí máma. To nezmění ani terapie, ale můžu o spoustě věcí velmi otevřeně mluvit. Dnes jsem sama mámou a snažím se vše dělat dost jinak, tak snad jednoho dne děti neodstřihnou mě.
|
| withep |
|
(8.7.2016 15:10:15)
Termix, na tebe jsem si hned vzpomněla, když jsem otevřela toto téma a napadlo mě, jestli jsou i horší případy . A ještě něco mě napadlo, když píšeš o malé holce, které pořád chybí máma, ale to kdyžtak e-mailem.
|
| Termix |
|
(8.7.2016 15:15:13)
To nejde porovnávat, jestli jsou horší a nebo méně horší. Můj příběh byl smutný, ale dnes jsem normální  . Na pohled to nepoznáš . Nicméně, já chápu, jak to myslíš, jen to mám tak, že problémy a starosti různých lidí nejde srovnávat ani porovnávat. Někdo se hroutí z toho, že spálil omáčku a jiný se tomu usměje a zavolá si "pizza-go-home".
A s tou malou holkou .... no jsou věci, které člověk potřebuje prožít a zažít, aby mohl dospět. Já nikdy nebyla dítětem. Teda byla. Přesto nebyla. A email: aterezaplusdva@seznam.cz.
|
|
|
|
| Mala Stepka |
|
(8.7.2016 17:11:08)
ahoj, dětství smutný. Strašný! Problémy budu mít já i mí sourozenci nadosmrti. Spoustu věcí řešíme doteď /brácha teda neřeší, ale je to v něm/. Pak jsme dospěli.Já mám syna. Chtěla jsem, aby poznal babičku. Byli jsme v intenzivním kontaktu. I jsme si plno věcí vyříkaly. Bolelo to. Musely jsme obě chtít... letos máma umřela. Za ty poslední roky jsem šťastná. Překonaly jsme to. Když umírala, byla jsem s ní. Minulost neminulost. Je to máma. Byla to máma. A strašně mi chybí. A už pořád chybět bude.
Já jsem pro to aspoň se pokusit to řešit zaživa. Pak už to nepůjde!
hezký léto, Štěpánka
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(8.7.2016 21:01:02)
bohužel, ne vždy se to "vyříkání si" podaří.
s matkou se povedlo. s otcem ne. tak už si tak nějak nemáme co říct.
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(9.7.2016 12:15:46)
Ráchel, mám s mámou ted takové docela dobré vztahy, ale cíleně se vyhýbám určitým tematům.
Dost u nás je, miluje kluky....ale vyříkat si určité věci (z mého pohledu velké průsery) - to fakt nejde. Ona je JINDE - výchovou, světonázorem, povahou, hodnotami. Akorát bychom se hrozně pohádaly...nechci a nebudu se do toho pouštět.
|
|
|
|
| Kafe | 
|
(8.7.2016 20:19:34)
S otcem se nestýkám, s mamkou jen telefonicky a skrze ni mám informace o otci (i když o ně nestojím - on byl a je středobod jejího života). Mám zásadu, že s lidmi, kteří mi nějak znepříjemňují život, se nestýkám, i kdyby to měli být příbuzní. Nebudu dělat něco jen proto, aby mě lidi nepomluvili/protože je to tvůj táta/tebe tolik nemlátil/ty toho naděláš/jsi děsně zarputilá, to máš po něm/zas tolik se ti toho nestalo/však si to přežila/v každé rodině je něco/atd.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(8.7.2016 21:01:52)
"/protože je to tvůj táta/tebe tolik nemlátil/ty toho naděláš/jsi děsně zarputilá, to máš po něm/zas tolik se ti toho nestalo/však si to přežila/v každé rodině je něco/atd."
to je k zblití
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)