| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jsem na dně a nevím jak dál

 Celkem 34 názorů.
 Arnoštka 


Téma: Jsem na dně a nevím jak dál 

(7.12.2016 21:54:20)

Ahojky všem,
Moc ráda bych se s Vámi podělila o svůj příběh.
Jak jsem to tu tak četla říkám si, že moje problémy nejsou asi tak vážné, ale dostala jsem se do stavu totální beznaděje, zoufalství.

Před 8 lety jsme se s manželem začali snažit o miminko a bohužel se nedařilo. Po dvou letech jsme začali podstupovat inseminaci a umělé oplodnění. Tohle všechno se táhlo asi pět let a samosebou neúspěch ve všem. Podstoupila jsem 5 inseminací a nic. Pak 5 umělých kde jsem 3x otěhotněla a pokaždé potratila a jednou dokonce dvojčatka. Bylo to hrozné, ale co bylo největší utrpení byl poslední vlastně 4 potrat, kdy bylo miminkou už vidět na ultrazvuku jen bohužel bez srdeční odezvy. a to co následovalo v nemocnici bych nepřála nikomu nikdy zažít. Nechali mě ležet v krvi od krku až po kolena. Myslela jsem že tam umřu a bylo mi to už jedno no prostě hrozný zážitek.

Asi měsíc nato jsme zažádali o adopci. Začal běh na dlouho trať. Spousta vyšetření, návštěv od sociálky a teď jsme dokončili dvou měsíční přípravu k adopci, která samosebou dopadla špatně. Bylo mi řečeno, že jsem moc hodná, že myslím víc na ostatní než nasebe. Že je špatné říkat " Udělám všechno proto, aby se dítě u nás mělo dobře. A já bych mu nikdy fyzicky neublížila" prostě je to špatně. Je taky špatně to, že by dítě bylo na prvním místě a tím bych ohrozila manželství. To že beru úmrtí v rodině, jako běh života ( myslím u babičky a dědy, už pět let se o ně starám a jsem denně u lékařů, denně mezi nemocnými důchodci) a to že se snažím být silná je prostě špatně pro výchovu adoptovaného miminka. U manžela to dokonce bylo to, že je tichá voda, která moc neprojevuje emoce a to že nechce být jako otec (násilník a opilec) je vlasně taky špatně. A nehorší bylo že nás totálně srazily ke dnu a nechali nás ležet. Bez nějaké rady, nějakého řešení prostě nic. Jsem strašně zlomená a vůbec nevím jak se postavit. Tentokrát mám strach, že už tak silná nebudu, když je to vlastně špatně.

Jsem ráda, že jsou takové stránky, kde se můžu aspoň trochu vypovídat. Děkuji za to že jste a omlouvám se za chyby a špatný pravopis už ani nevidím jak píšu.
 Půlka psa 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(7.12.2016 22:14:26)
To je mi moc líto ~6~ Znamená to, že jste neprošli sítem pro adopci kvůli nevyhovující povaze? To takhle fakt funguje?
 Monika 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(7.12.2016 22:14:36)
Je úplně pochopitelné, že ji ti hrozně po tom všem. Nic nevzdávej, snaž se uklidnit a vydržet, bude líp. Byla jsi nebo chodíš k nějakému psychologovi (myslím jinak, než je kvůli adopci)? Mám pocit, že jsi po těch všech neúspěších s otěhotněním (a nebo možná už předtím) hodně pesimistická (přečti si, kolikrát jsi napsala něco ve smyslu "samozřejmě to dopadlo špatně" - jakože vlastně jsi to čekala a předpokládala) a to byl možná i ten důvod, proč "neklapla" adopce? Už jsi zažila hodně zklamání a vždycky ses z toho nějak vyhrabala, určitě se vyhrabeš i z tohoto a najde se nějaké řešení. Ale možná by to šlo rychleji a efektivnější s nějakou odbornou pomocí, abyste probrali jak a proč se cítíš a co všechno může být za tím ...
 Oliverka 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(7.12.2016 22:36:38)
"Mám pocit, že jsi po těch všech neúspěších s otěhotněním (a nebo možná už předtím) hodně pesimistická (přečti si, kolikrát jsi napsala něco ve smyslu "samozřejmě to dopadlo špatně" - jakože vlastně jsi to čekala a předpokládala)"

Moniko, to je obranny mechanizmus. Kdyz zazivas prilis mnoho zklamani, bojis se jiz doufat. VIS, ze dalsi zklamani te zlomi tak, ze uz mozna nevstanes. Timto postojem se chranis. A kdyz pak konecne jednou neco vyjde, tak te to nabije obrovskou nadeji i na dalsi situace.
 daba+holčička 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(7.12.2016 22:23:06)
A oni vás vyřadili?
 Oliverka 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(7.12.2016 22:23:06)
Moc smutne cteni. Tvoji zoufalost chapu.
Pozitivni je, ze se ti podarilo nekolikrat otehotnet. Ted jeste zjistit proc dochazi k potratum. Vi se to? Delali nejaka vysetreni? Mic bych Tim prala, aby se na tebe usmalo stesti a splnilo se ti tvoje prani byt mamou.
 +Jana+ 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(7.12.2016 22:48:15)
Co zkusit náhradní mateřství? Že by nějaká jiná žena to dítě za tebe odnosila?
 Pam-pela 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(7.12.2016 23:06:04)
Arnoštko, k adopci ti neřeknu nic, nevím, jak to chodí.
K možnému otěhotnění a udržení plodu - nevím, jak tvrdě jsi pragmatická...ale - existuje poradna například astrologa Kulovaného, který má velmi dobré výsledky s výpočtem plodných dnů, kdy je velká šance na donošení zdravého dítěte. Ty dny mohou být za rok třeba jen dva :-),
Dál vím, že existují mikroorganismy, které znemožňují zdravý vývoj plodu. Dá se řešit například biorezonancí.
Cesty jsou. určitě...jestli spolehlivě dovedou k miminku, to už není asi úplně na vůli člověka.
Ale zkusila bych, vím, že to jde například i takto...bez záruky. ~x~
 Majoranka 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 15:40:17)
Ještě bych doporučila návštěvu astrologa Emila Havelku. Již jsem to psala několikrát, je geniální diagnostik. Jezdím k němu téměř 20 let, pomohl mi s diagnózou mnoha zdravotních problémů a nikdy se nespletl. Navíc pomocí přírodních preparátů, které doporučí, je možné řadu problémů vyléčit.
Zde jsou jeho stránky:
://havelka-astral.webnode.cz/

Každé pondělí má poradnu v Praze na Andělu od 9 do 14 hod. s polední přestávkou.
Mívá poradny i v jiných městech (např. v Jičíně, v Nové Pace atd.) - většinou jednou měsíčně.
 Majoranka 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 22:04:50)
Ještě chci dodat, že poradna Emila Havelky je zdarma. Přírodní preparáty člověk může a nemusí koupit. Jinak to vychází většinou (dle zdravotních problémů) jeden až dva tisíce měsíčně. Znám několik párů, kterým se po mnoha letech marného snažení o dítě, po návštěvě p. Havelky, téměř okamžitě povedlo počít, i díky výpočtu plodných dní. P. Havelka dřív spolupracoval s p. Kulovaným.
 miki286 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(7.12.2016 23:19:38)
Je mi to moc lito, smutny pribeh.
Par paru, co proslo adopci znam. U nekterych me to dokonce az prekvapilo, ze prosli. Ale kazdopadne prosli. Bud jste narazili na nekoh o hodne moc prisneho a akuratniho nebo je k tomu momentalne nejaky duvod.
Taky z tveho prispevku citim hodne smtku a vnitrni nepohody zivotniho zklamani a jakesi krivdy... Coz samozrejme neni v takovem pripade nic necekaneho, ale urcite bych zauvazovala o pravidelne navsteve psychologa.ty i manzel. Nekdo nezaujaty vam muze urcite oomoci se dat dohromady a zabojovat. Nebo vam alespon uplne otevrene a nezaujate povedet jak vas nezaujate vnima. A co je ten skutecny duvod neuspechu. Protoze to co pises,ze jste uvedli,uvedlo i dost mych znamych a urcite to nebyl duvod pro vyrazeni ze schvalovaciho procesu....
 Hanka 75 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(7.12.2016 23:22:27)
ahoj, chápu, že se cítíš být na dně, je toho prostě moc. nerozumím, proč po zdůvodnění proč ne, nepodali pomocnou ruku, nedoporučili odborníka.. myslím, že jak tu někdo psal s odborníkem v zádech bys pomohla sobě a možná by by to byla i cesta, jak jednou výběrem pro adopci projít.. možná teď není ta nejvhodnější doba, ale to neznamená, že nikdy nebude. Myslím, že stejně tak, jako někdy schválí k adopci někoho nevhodného, tak mohou vyřadit někoho vhodného, tak to prostě je. To posouzení dělají jen lidi, některý odborník může být příliš opatrný, chce ukázat, že u něj všichni neprojdou.. prostě ber to tak, že i tohle může být důvod, nebo častečný.. a postarej se ted o sebe, určitě bude líp a miminka, ať vlastního nebo adoptovaného se jednou určitě dočkáte.

Ještě dám malou radu, nech se vyšetřit v nějakém Trombocentru na mutace, Leidenskou, MTHFR.. možná, že to dělali, ale někdy to ani ve zdravotnictví nefunguje na 100% a tak možná ne, a možná, že mutaci MTHFR ohodnotili jako nevýznamnou, ale zkus si pak říct i tak o miniheparin, příp. sama uhradit.. u mne možná toto bylo důvodem pro problémy s otěhotněním.. držím palce~R^
 Ajka a 2 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 2:13:57)
Prošla jsem si obdobnou zkušeností. Dnes máme doma dvě adopťata. Pokud jste s manželem opravdu přesvědčeni o svém rozhodnutí o adopci, nevzdávejte to. Jakmile vám přijde rozhodnutí o nezařazení na seznam čekatelů, odvolejte se na MPSV. Pokud k zamítnutí byly vámi uvedené důvody, máte velkou šanci na úspěch! Hodně štěstí!
 Ruth 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 4:21:58)
Arnoštko - nejdříve si pořádně odpočiň. Není to žádná konečná. Je čas práce, čas klidu. Advent, Vánoce. Pokud si to můžeš dovolit, pouštěj si filmy, které máš ráda. I nové, které tě naladí pozitivně. Začneš nové jednání o adopci. Je to asi opruz, ale bude to stát za to. A nic jim (úředníkům) nedaruj, odvolání a pod.
Chápu to dobře, že se teď staráš o prarodiče? To je asi teď tvůj úkol. Dělej ho nejlíp, ale nevysiluj se. Budoucnost má pro tebe ještě hodně nového a dobrého. Věř.
 Drop 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 6:13:04)
rozebrala bych si to v sobě, neotěhotnět není prostě zlý osud, ale zdravotní stav, nevím kolik ti je, ale mě se třeba podařilo donosit druhé a třetí dítě až po 40, tak nevím kolik času máš na to, zda se ti může zlepšit, ale furt bych doufala a snažila se ten zdravotní stav dořešit
a ohledně adopcce bych to vzala jako šikanu úřadů a šla bych za právníkem a poradila se, zda třeba můžete znova požádat v jiném městě, v jin=m kraji, zda je to zamítnutí celorepublikové nebo zda se lze odvolat, ohledně psychiky bych se pustila jinou cestou, postavila bych dům nebo něco co ti udělá radost, povede k tomu, že až to dítě vyjde, tak budete krok dopředu, existují i mezinárodní adopce, Evropa je zaplavená dětmi, které přichází z chudých zemí a o rodiče přišly
 Persepolis 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 7:34:41)
Nevím, jak funguje ten adopční proces, ale nemůžete se ještě odvolat? Co zkusit pěstounskou péči, třeba tam ty podmínky nejsou tak přísné. A prozatím bych se zkusila od touhy po dítěti trochu oprostit, třeba i za pomoci psychologa.
 magrata1 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 8:05:07)
Je mi to líto.
Sama mám 3 děti, poprvé jsem otěhotněla, ani nevím jak. Pak jsme se 9 let snažili o druhé dítě. S doktorama jsem to neřešila, netrápila jsem se, vždyť jedno dítě už jsme měli. Ale jedináček nebyl v plánu, ale už jsme se s tím dávno smířili. Pak jsem začala chodit ke kámošce cvičit Mojžíšovou, odblokovala mi pánev, páteř, kostrč a já jsem otěhotněla. (Třetí těhotenství bylo velmi neplánované).
Tak třeba zkus tu Mojžíšovou, když si najdeš fyzioterapeutku, která ti sedne, podrží tě i psychicky. Psychoterapie by taky asi nebyla od věci. Věřím, že je to těžké, ale je třeba si najít náplň života bez dítěte a třeba pak nějaké přide nebo aspoň sama sebe vnitřně nezničíš. Naaplnit život něčím, v čem uvidíš smysl- pomoc starým lidem, organizování akcí pro děti, vést nějaký zájmový kroužek (pokud "nic neumíš", tak třeba turistický), podpořit útulek pro zvířata (třeba chodit na procházky se psy), začít zpívat ve sboru...
Držím palce, ať je líp. Moc vám to přeju.
 Lída+2 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 9:55:43)
Vím, že je to těžké, soustřeď se na vánoce a prarodiče.

A po novém roce:

Zkus pěstounku na přechodnou dobu miminkům, třeba by to bylo řešení.....a jak by jsi se nestresovala, tak by Ti třeba bylo líp. Známé sestra to má takto léta.

Vím o čem mluvím, stres z tohoto je opravdu strašný a škodí....všemu i těhotenství.

A nezapomenout se odvolat. Úředníci jsou někdy divní.

Jinak ~;((~;((~;((~x~~x~~x~
 Vítr z hor 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 10:13:35)
Odvolejte se. U znamych dopadlo psychologicke setreni podivne, ona neprosla, on ano. On byl pani psycholozce moc sympaticky, ona ji vadila. Psycholozka dokonce poradila muzi, ze se ma rozvest, pokud chce dite. Odvolali se, podali stiznost a najednou prosli oba.

Ji to tehdy take psychicky znicilo, ale dulezite bylo, ze ji manzel podrzel.
 Berda-Berda 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 11:37:45)
Moc smutnych osm let ~6~ Ale neni to rozhodne konecna a urcite se to da resit!!!! ~;(( Napisu Ti jak bych postupovala ja.
Take jsme prosli testy na adopci a nejak me nenapada podle ceho by mohli nekoho vyradit, vsechny ty testy byly takove "pruhledne".
1. Odvolala bych se proti tomuto rozhodnuti. My vse absolvovali v centru Paprsek, psycholozky byly mile, empaticke ....treba by ses tam mohla poradit. Je to beh na dlouhou trat, i po zarazeni do evidence to muze nejaky ten rok trvat. Pestounska pece byva rychlejsi.
2. Pokud si jses vedoma, ze ti neni psychicky dobre a mohlo to byt duvodem odmitnuti, tak vyhledej pomoc psychologa.
3. Zacala bych cvicit podle Mojzisove a snazila bych se zjistit pricinu potratu. Nekolik rad uz tu bylo vyse. Predpokladam, ze mas zjisteno, kdy mas plodne dny, snazila bych se dal. Jen tak nezavazne co kdyby :-)
4. Nasla bych si nejakeho konicka, ktery by me tesil a rozptyloval od spatnych myslenek. Pokud te bavi prace, venovala bych se kariere, s detma uz je to pak tezsi.
5. Nemam zkusenosti s umelym oplodnenim, ale zkusila bych to jeste jednou za vlastni penize.
6. Pokud by nevysel bod c. 5 a mela bych dostatek penez (slysela jsem, ze asi 300 000,-), hledala bych surrogatni matku. At se rika cokoliv, vlastni geny delaji hodne. Znam jeden takovy spokojeny par, kterym to vyslo.
7. Je hezke se postarat o prarodice, ale nemusi te to znicit! Vybehej stareckum prispevek na peci, zarid navstevu pecovatelek, rehabilitacnich sester (to je i na pojistovnu). Podel se o peci s dalsimi cleny rodiny.

Uvidis, ze neco z toho vyjde, kolikrat lidi vybehaji adopci a pak kdyz nastane klid najednou prirozene otehotni ~;((
Vsechny ty veci bych podnikla v podstate soucasne. Vse je to beh na dlouhou trat a i kdyz jsi napr. v registru zadatelu o adopci, tak muzete zadost zrusit, tech momentu nez se clovek musi opravdu definitivne rozhodnout je nekolik.
Davam tomu rok a koukej pak napsat ~3~





 K_at 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 12:40:00)
Ahoj, po tom všem mas víc než nárok byt vyřízena. A na dne. Nevím, zda mas možnost zůstat doma a věnovat se chvíli sobě? Ale jednu věc ti mužů říct, jsi dole, prijmi to. Nejsi stroj. Tvůj muž také ne. Možná je ted čas myslet jen na sebe. A za čas zkusit znovu adopci, pokud to lze....
 Kafe 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 12:51:37)
A nechcete zkusit pěstounskou péči? Někdy je nutné si přiznat, že i přes všechnu snahu se některé věci prostě nepodaří, jsou na naší vůli nezávislé. ~x~
 ...j.a.s... 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 13:33:22)
Liško, myslíš, že je lepší pěstounská péče? Zakladatelka se na dítě upne a to pak časem poputuje zpět k rodině... Nevím, nevím.
 Berda-Berda 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 14:04:19)
Na adopci a klasickou pestounskou peci je stejna priprava a stejne testy. Z klasicke pestounske pece se v naproste vetsine pripadu uz dite do sve puvodni rodiny nevraci. Kratkodoba pestounska pece je neco uplne jineho, predpokladam, ze kriteria budou jeste prisnejsi. Musi to byt hrozne psychicky narocne ty deti pokazde vratit.
 Arnoštka 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 20:17:42)
Moc Vám všem chi poděkovat za názory a rady.Chtěla bych odepsat každému, ale nevím jak se to tu dělá. Strašně si Vás vážim.
Ty nepovedené těhotenství, je sice super, že jsem otěhotněla, ale právě nevíme proč to neudržím.Doktoři zkoušeli nějaké vyšetření a všechno vyšlo dobře a po tom posledním mi řekli, že už vážně neví co semnou.To byla první rána co nás dostala. Pojišťovna nám už další pokusy neproplatí a my na tom finančně dobře nejsme(opatrovné stojí za houby a manžel dělá co může aby nás uživil.Do práce nemůžu kvůli babi, je to s ní trošku jako na houpačce a tolik dovolené kolik bych potřebovala asi nikde nenabízí.Ale má to i světlejší stránky můžu se soustředit i na sebe)Takže na vlastní náklady si to nedovolíme.Lékaři problem nejsou schopní říct a stejně to nejde, takže jsme z toho hodně zmatení.
Ohledně rozhodnutí adopce ještě není konenčé od krajského úřadu ale na 99,9% dají na doporučení. To co jsem tu psala není všechno co mi řekli, ale podstata je stejná. To že nepovažuju za ztrátu stěhování s rodiči před 30lety(co si nepamatuju) může být špatné při výchově. Sice bydlím tam odkaď jsem se stěhovala a z předchozího bydliště jsem s kamarádkama v kontaktu to není podstatné. Podstatné je to,že bych prý neuměla mluvit s dítětem, které si sebou nese ztráty. jo a mluvíme o miminku do 1 roku to byl náš požadavek.Dívat se na svět s vyhlídkou, že bude dobře to je špatně. Chtít dát dítěti dobrý domov a říct, že pro to udělám všechno,to je špatně.To že myslím víc na druhé než na sebe to bylo taky špatně.Prostě mi přijde, že celý můj život je ŠPATNĚ.
Vím, že asi budu potřebovat pomoc a tím, že Vás hodně mě to i doporučilo tím jste mi to jen utvrdili a děkuji.
Taky mě hodně vzalo to, že pořád mluví o pomocné ruce a nám ji vůbec nenabídli prostě nás odepsali.
Snad jsem odpověděla na všechno. Ještě jednou mooooc všem děkuji jste super, že tady jste a pomáháte a dělíte se taky o příběhy pomáhá to. ~;((~;((
 ...j.a.s... 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 21:02:50)
Arnoštko, to zní šíleně ty důvody... Chtěla bych to od nich písemně a začala bych to konzultovat s právníky nebo psychology. Přece tě nemůžou odmítnout proto, že jsi se kdysi odstěhovala nebo že se staráš o druhé a jsi optimistická... Nemůžu tomu uvěřit. A pokud jsou to tyhle důvody obrátila bych se nejdřív na nadřízeného toho, kdo ti takový posudek napsal a zvážila bych i kancelář ombudsmanna.
Úředníci jsou schopni nablít na papír naprosté hovadiny a nejsou zvyklí na to, že se dotyčný brání a chce vysvětlení.
Takže bych rozjela druhé kolo a k tomu psychologovi bych taky zašla... třeba by se ti hodil i dobrý posudek od něj a jistě by ti pomohl, jak to všechno ustát... dodal by ti sílu. A nakonec to můžeš i použít, že jsi chodila k psychologovi, který může dosvědčit to či ono...
Nevzdávej se ~;((
Je dobře, že adopčním sítem neprojdou všichni, ale tohle? Jak má podle nich vypadat dobrý kandidát? Jako sobecký pesimista?
 Analfabeta 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 23:30:56)
Arnoštko, já být Tebou, zkusila bych pěstounskou péči. Ne tu přechodnou, ale trvalou. Ta se totiž klidně může překlopit na osvojení.

A ještě něco: to, že jsi dítě neudržela, může být jen Tvoje psychika. Ty se prostě moc soustředíš na to, abys měla dítě, to psyché nemusí strávit. Měla jsem takovou kolegyni, moc se snažili o první (jasně, chtěli jich víc, že), ale nic. Ona ještě dálkově dodělávala VŠ, k tomu ještě nějaké ty vzdělávací kursy. Po dalším potratu mi brečela v práci na ramenou. Tak jsem jí řekla, ať to hodí za hlavu a nechá to být, v klídku ať si dodělá školy a kursy a hlavně ať nechá všechno běžet, že to nějak dopadne a ještě není tak stará, aby děti úplně vyloučila. Pak u nás v práci skončila a já ji ztratila z očí. Za asi 5 let jsem se náhodou potkaly ve vchodu supermarketu, a co myslíš, že bylo? Jedno dítě bylo v kočárku, druhé vedla za ruku. A moc mi děkovala, že to byla nejlepší rada, kterou kdy dostala.

Přidám ještě jeden příběh, i když nemá zrovna veselý průběh. U nás je rodina, co se xx let snažili aspoň o jediné dítě. Nepomáhalo nic. Oba prošli kdejakými vyšetřeními, oba jezdili do do křížkových lázní, zkusili umělo oplodnění a furt nic. Už jim táhlo na čtyřicet, tak zažádali o adopci, prošli a po nějaké době si vyzvedli holčičku. Úžasnou, miloučkou, za svoje nové rodiče by dýchala, ale byla těžce zanedbaná. V 6 letech ještě nikdy nebyla nakupovat, nevěděla, že mléko dává kravička, myslela, že je z pytlíku, slovník tříletého dítěte. Nesmírně výtvarně nadaná, okamžitě se stala miláčkem všech dětí i celé vesnice. Měli ji dva roky, přestali myslet na vlastní, ani už nedoufali, že by se mohlo zadařit, když se po těch létech a peripetiích zadařilo. Paní se na dítě připravovala, kupovala výbavičku, obečky, kočárek, postýlku, povlečení, čančáníčko ... ale adoptovaná holčička se toho nesměla ani dotknout, ani se na to podívat. Její adoptivní rodiče jí totiž řekli, že až se děťátko narodí, že půjde zpátky do ústavu. A tak se taky stalo: narodilo se vlastní a cizí bylo vráceno!!!! Její odchod obrečela celá vesnice. Nikdo z nás tomu tenkrát nevěřil, mysleli jsme si, že to je žárlivost na dalšího sourozence. Dopoledne pán dítě odvezl, odpoledne viselo venku na šňůře čistě vyprané oblečení... Ani kalhotky té holčičce nezůstaly, všechno to viselo čistě vyprané na šňůře. Můžu říct, že tehdy brečely nejen ženské, ale i staří otrlí chlapi. Dodneška s touhle rodinkou skoro nikdo nemluví, a že je to už dost let, maximálně tak pozdrav, když už se mu nejde vyhnout. Copak by neuživili dvě děti? Jenže ono je to navíc tak, že zákon je postaven tak, že když je dítě vráceno, zklamalo dítě a už nesmí být adoptováno ani nesmí do pěstounské péče, prostě zústane v děcáku do dovršení 18 let. Úřednicím z OSPODu bylo dítěte líto, a tak doslova ukecaly rodinu, co už měla asi 8 dětí v pěstounské péči a další už nechtěli, že by to nezvládli. Tak ti si ji vzali. Co čert nechtěl, do půl roku pěstounský tatínek zemřel a maminka na všechno zůstala sama. Co myslíš, že kdybyste šli do pěstounské péče, že třeba někde je podobné dítě s takto těžkým osudem, myslíš, že byste se třeba mohli potkat a spolu prožít kus spokojeného života?
 Arnoštka 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(9.12.2016 10:18:15)
Ještě jednou strašně moc děkuji za názory, opravdu mi strašně moc pomaháte.
Vím, že tomu člověk ani nechce věřit, tomu co jsem tady psala a opravdu, každý kdo mě zná by Vám potvrdil to, že tomu rpostě nevěří, že když neprojdeme my tak kdo? Už jen to, že se hlídám děti od svých 17 let.

...j.a.s... děkuji moc za radu zajít si k nezávislému psychologovi a tenhle posudek doložit, napadlo mě tam si zajít, ale né už to s tím nějak pracovat.

Majoranko děkuji za radu si zajít k panu Havelkovi kouknu na ty stránky děkuji.

Analfabet máš pravdu psychika je mocný čaroděj, ten nejvíc v našem těle. Já jsem vždycky k oplodnění přistupovala z nadějí a s tím, že to vyjde, ale co rok tím naděje asi opravdu klesala. Už se nebráním ničemu. A k tomu příběhu je to strašné a ukápla mi i slzička(i manželovi) tak mi řekni jak takovi projdou "sakra !!!!" Já nechci říct, že se nikdy nemůže stát to, že od prvního okamžiku nepřeskočí jiskra, bohužel se to prý stává, Ale to je ještě poslední možnost od adopce ustoupit né až poté co mám dítě doma. Je to strašné a já s mou povahou bych to opravdu nedokázala ( a to je pravě to co jim vadí, to že tohle řeknu, že bych tohle dítěti neudělala) opravdu nevím jestli jsem fakt tak špatná. Děti miluju. Kluk od sestřenice (dnes je mu 17 let) byl u mě od malička. já mu vysvětlovala věci s ježíškem, hrála si sním. Dokonce řekl, že jestli se odstěhuju on pujde se mnou (teta po něm nekřičela ~:-D ), ale hlavně máme spolu takový vztah doteď. Byla jsem na prvním sv.přijmání, na ukončení 9 třídy, na koloně v tanečních, vždycky věděl, že za mnou může přijít a zaolat mi. Tak to prostě nechápu čím jsem špatná.A to co provedli ti rodiče asi bych je ani nepozdravila.Hrozný příběh ~a~

 Roxie 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(9.12.2016 15:16:27)
"Jenže ono je to navíc tak, že zákon je postaven tak, že když je dítě vráceno, zklamalo dítě a už nesmí být adoptováno ani nesmí do pěstounské péče, prostě zústane v děcáku do dovršení 18 let."

Proboha, co to je za blábol?
 Haaribo 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(1.1.2017 15:34:55)
To je solidni blabol...nejlepsi jsou ty dobre minene rady z doslechu a jedna pani povidala...co se zamyslet nad tim, ze sama o problemu nic nevim, tudiz se nevyjadruju???~a~
 Arnoštka 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(2.1.2017 22:24:52)
Ahoj, chci Vám všem popřád všechno dobré do Nového roku. Hlavně hodně zdraví, štěstí, lásky a rodinné pohody a jsem ráda, že se semnou dělite o své zkušenosti a rady.
Mám jednu novinku, bohužel špatnou. Adoptivní přípravou jsme neprošli ze tří páru nikdo, takže si vážně začínám moc myslet, že v tom je nějaký jiný háček než nám říkali. Strašně si protiřečily, takže uvidíme co bude dál :( ale vzdávat se nebudeme.
 Kafe 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 16:02:36)
jas - pěstounská péče nikoli ta přechodná, ale dlouhodobá.
 Liškodlak 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál ... 

(8.12.2016 19:58:47)
Arnoštko, chápu, že ti musí být hrozně. Sama jsem si prošla něčím podobným, navíc moje bio hodiny už fakt bily na poplach.
S tou adopcí mám dojem, že na vás jen měli blbé kecy a to tě dorazilo. Pokud je to tak, nedejte se!!!!
Znám lidi, kdy on je "vyléčený" dost těžký alkoholik a mají adoptované dítě. Takže možné je všechno.
 Haaribo 


Re: Jsem na dně a nevím jak dál 

(28.12.2016 14:06:47)
Chtejte Oduvodneni psychologa pisemne a odvolejte se. Mam adoptovane deti, tak vim, co clovek musi absolvovat a taky na jake blbce muze nerazit...my tedy meli stesti na uredniky. A pri dalsim pohovoru psychologa doporucuju se moc nebabrat v pocitech, oni tecpak dostnpu, tam kam potrebujou, spis mluvit stroze, zbytecne nepitvat....umele jste zkouseli, dalsi uz nebude, ale dite moc chcete...date mu to, co bude potrebovat....a nejlepsi jsou otazky tu, co budete s ditetem podnikat, cim dite bude...odbyla jsem je jednoduse tim, ze bude tim, cim bude chtit a na otazky je tezke odpovidat, kdyz nevime, co bude zitra.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.