| Kaipa |
 |
(11.7.2017 13:50:46)
Monty, přiznej se, že ty jsi raději synka do ničeho netlačila z obavy, že začne hysterčit?
|
| Monty | 
|
(11.7.2017 14:30:51)
Kaipo,
zajímavá teorie. Ale ne, není to tak. Zkusil to jednou asi ve 3 letech, viděl, že to na mne neplatí, tak se tím nezatěžoval.
|
| Eudo | 
|
(11.7.2017 14:35:17)
Moty, ale porad - kazde dite je jine. Ty mas dite jedno, na nej to pusobilo (a nebo taky ne, protoze nikdo nevime, jak dite "vnitrne" reaguje na neco, co my vidime, ze "funguje".)
Pravdepodobne by te MOC prekvapilo, kdybys mela jeste jedno a to reagovalo uplne jinak. Vychovavane "stejnym zpusobem", ve stejnem prostredi, stejnou matkou se stejnymi "principy".
|
| Monty |
|
(11.7.2017 14:39:58)
Eudo,
to by mne nepřekvapilo.
Překvapilo by mne, kdybych kvůli tomu tolerovala extrabuřty, které se mi příčí. Což je vysoce nepravděpodobné.
|
| Eudo |
|
(11.7.2017 15:38:14)
"Překvapilo by mne, kdybych kvůli tomu tolerovala extrabuřty, které se mi příčí. Což je vysoce nepravděpodobné."
No jo, jenze tady nejde o tebe, ale o to dite. Tobe se to klidne muze pricit a pochopitelne podle toho reagujes, ovsem pro dite to zadny extraburt neni, ale podstatny problem, ktery tobe treba uplne unika, protoze tobe se to prici a nechapes, ze nekdo (=tady dite) to muze citit uplne jinak. A nest si to nasledne do zivota, coz posleze nekdo resi z duvodu uplne jinych. A to proste muze i byt ta chvilkova odluka od rodicu, ktera plno detem vubec nevadi, ale zrovna TOMUHLE diteti jo.
|
| Monty |
|
(11.7.2017 15:50:35)
Eudo,
obávám se, že člověku, který bere jako závažný problém přespání u babičky není pomoci. Je fuk, že je mu "jen" deset. A opakuji, že nejde o nechtění.
Pokud dítě v deseti nechodí, všichni se shodnou na tom, že má problém. Na sociální chování normy nejsou? Když se v patnácti někdo počurá strachy z Mikuláše, taky to není problém
Mně je dost fuk, jestli si někdo myslí, že jsem na něco líná nebo pohodlná, to je jeho věc, ale než si přidělávat zbytečný problémy a podporovat dítě v tom, že je něco normální, když podle mne není nebudu ani jako hyperaktivní včelička.
|
| Eudo |
|
(11.7.2017 16:27:00)
Jinak jeste, matne si pamatuju, ze te vychovala babicka, oprav mne, jestli si te s nekym pletu. Cili tobe pripada plno veci "v normalu", jini to zas vidi jinak. Mne pripada uplne normalni, ze moje deti nijak netouzi po tom mi sem frknout vnoucata na par dni, i kdyz vedi, ze se ridim na 100% podle jejich pravidel a kdyz nevim, ptam se. Vetsinou jsou tu vsichni, jejich deti tu prvne (krome te nejmladsi 1,5 r) prvne samy bez rodicu spaly jednu noc v 5 - 6 letech. Vsechny spokojene, domu netouzily a domu pak ani nechtely. Ale SAMY si o to rekly.
Moje deti u zadne babicky nikdy samy nebyly. Jednak to bylo neprakticke, jednak proste nechtely. Jedna babicka byvala u nas, aby si je uzila, druha nejevila zajem.
|
|
|
|
| Marika Letní | 
|
(11.7.2017 16:35:11)
Monty "kdybych kvůli tomu tolerovala extrabuřty, které se mi příčí."
A to je přesně ono. Mnoha lidem by přišlo nechat pootevřené dveře pro 10leté dítě na wc k mávnutí rukou a sněsitelnější než každé ráno vstávat a dělat budíka 14letému.
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(11.7.2017 14:51:54)
"nikdo nevime, jak dite "vnitrne" reaguje na neco, co my vidime, ze "funguje""
Přesně tak.
Některé dítě se labilně projevuje na venek, ale žádné hlubší trauma u toho neprožívá, jiné je na venek jako sfinga, zatímco uvnitř může bolestně prožívat.
Já jsem zoufale brečela naposledy ve dvou letech v jeslích, pak jsem pochopila, že to nepomáhá, že se rodiče neslitují, dál už jsem nikdy nikde nebrečela, což ovšem zdaleka neznamenalo, že jsem byla v pohodě.
|
| K_at |
|
(11.7.2017 15:08:00)
Anett, tak jesle si pamatuju dodnes. A to jsem v nich byla asi 3x. Pamatuju si tmavé parkety, viděné z blízka a ten pocit tmy a toho, že tam jsem sama. Stejný pocit si pamatuju ze školky - nikoho neznám, nevím, co teď bude hrát a dělat. A to samý v nemocnici po mandlích a ozdravovna. Fuj. Hnus.
|
|
|
|
| Kaipa |
|
(11.7.2017 14:49:33)
Monty,
jestli to náhodou není naopak - tedy že jsi to na něj jednou zkusila ty, přišel hysterák a podruhé jsi to raději nezkoušela a ponechala ho v režimu nechceš=nemusíš.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.7.2017 14:54:08)
Kaipo, ano, to je otázka, co je liberální výchova z velkorysosti a co je prostá pohodlnost.
|
| Senedra | 
|
(11.7.2017 15:15:05)
Anett, ano, také mám u Monty tento pocit.
|
|
|
| Monty |
|
(11.7.2017 15:43:24)
Kaipo,
není. Hysterák dostal, když chtěl nějaký hasičský auto za výlohou. Počkala jsem, až přejde. Podruhé už nic takového nezkoušel.
|
| adelaide k. | 
|
(11.7.2017 15:51:53)
Monty, ty jsi vtipálek. Takž etvůj syn měl přesně jeden hysteráček ve třech letech a pak už nikdy a ty máš pocit žes to výchovně zmákla? 
|
| jak | 
|
(11.7.2017 15:53:25)
No, Monty, moje prvni dite je jak z prirucky:).
A druhy mam asi proto, abych si nemyslela, jak jsem to vychovne zmakla.
|
|
| Monty |
|
(11.7.2017 16:02:20)
Adelaide,
jak "výchovně zvládla"?
O zvládnutí jsem nic nepsala.
Rozhodně bych ale neměla pocit, že je všechno v pohodě, kdyby moje dítě v deseti letech NEZVLÁDLO spát mimo domov.
|
| K_at |
|
(11.7.2017 16:10:44)
Monty, a kolik těch dětí, které to fakt nezvládnou, tu je? Co to čtu, jsou tu děti, které jsou prostě spokojenější doma. Potom děti, které uroní slzu, ale zvládnou to rovněž. A několik málo dětí, které netěší tábory a spol., což už zase souvisí s určitou stádností a ztrátou určité intimity.... A některé z těch dětí, když si mohou vybrat, prostě volí spaní doma. A jejich rodiče to respektují. Kdyby měly potíže s odloučením od rodiče, nezvládly by ani MŠ, ani kroužek, ani školu.....
|
| TaJ | 
|
(11.7.2017 16:35:50)
Kat, přesně, kdyby to vůbec nezvládly, tak by nemohly ani do MŠ, na kroužek, nebo do školy, takže zvládnou, ale někdy s vypětím sil a za cenu zbytečného stresu...tak proč je do toho nutit, když to není nutné? Jasně, kdybych opravdu neměla jinou možnost, tak by to asi jinak nešlo...i když já bych spíš hledala jiné cesty...
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(11.7.2017 16:13:40)
Na druhou stranu, co bys dělala, kdybys měla dítě, co to nezvládá? Můžeš nebo buď zabít nebo ho necháš být a čekáš až vyroste nebo ho vláčíš po doktorech nebo ho přinutíš (což je pro mě taky nepochopitelný, ale zřejmě je to něco jako nutit arachnofobika hladit tarantuli). Všechny možnosti jsou blbě, ale nutit ho do toho mi přijde jako jedna z těch horších.
|
| Monty |
|
(11.7.2017 16:20:30)
Půlko,
já bych přinutila. A co si o tom kdo myslí je mi taky dost jedno. Pro mne je to na úrovni nechávat školákovi pleny a dudlík.
|
| Federika | 
|
(11.7.2017 16:23:14)
přinutila. U některýho dítěte by to zabrala. A u jinýho by to vyvolalo psychickej problém, navíc by tě za to nenávidělo
Jsou různý děti,různí lidi.
Říká to, co šmejkne děti kdykoli kamkoli od neútlejšího dětství a co sama nikdy nemá a neměla problém bejt kdekoli, s kýmkoli, nemá jedinou špatnou vzpomínku na jesle, školku, tábory apod..
Není to výchovou , připouštím vliv,ale malej...
|
| Půlka psa |
|
(11.7.2017 16:29:44)
zrovna jsme se o tom bavili s nanželem..... Náš synek je povahově úplně stejnej jako jeho dvě pratetičky (mimořádně otravně lítostivé osoby). Přitom je viděl možná sx za život, takže vliv nula. My se nikdo nelitujeme, nesnášíme to a stejně to má. 
|
|
|
| Půlka psa |
|
(11.7.2017 16:24:37)
Já toho pavouka taky nepohladím a to se mi nijak zvlášť neeklují.... Fakt nevím, co bych dělala, mít dítě do deseti let nehlídatelné na noc, z toho by mi škráblo. Ale zase, pokud se bojí, tak to nucením asi neodbouráš.
|
|
| K_at |
|
(11.7.2017 16:28:10)
Monty, a proč bys ho nutila? Jako jasně, umýt si po wc ruce taky dítě donutím. Ale kdyby ti dítě dávalo všemožně najevo, že má s něčím problém - nikoliv že má období negace a vzdoru  - ale má prostě problém, tak ho silou a násilím donutíš do nečeho, aby....aby co? Aby ty - dospělá osoba - jsi si odškrtla, že ty jsi to zvládla. A co to děcko? Není to přece o tom, přijmout každou volovinu a rozmar děcka. Ale mezi rozmarem a problémem je rozdíl.
|
| Monty |
|
(11.7.2017 16:33:35)
Kat,
protože v 10 letech je to buď rozmar nebo psychická porucha. Když ho přinutím a nestane se nic, byl to rozmar. Když se zhroutí, je to duševní nemoc.
|
| K_at |
|
(11.7.2017 16:36:12)
Monty, ale proč ho budeš vůbec dostávat do situace, že ho budeš nutit? A potom teda budeš čekat s klidem na to, jak to děcko zvládne. Nebo nezvládne. Ono se nemusí složit, ale může to v něm jen vybudit větší obavu a stres z další násilné akce. A může se to projevit někde úplně jinde, kde bys tu souvislost vůbec nehledala.
|
| Monty |
|
(11.7.2017 16:39:59)
Kat,
protože mít strach z normálních věcí není normální. Jestli se někomu hodí do životního stylu něco takového, tak žiju fakt v jiným vesmíru.
|
| Eudo |
|
(11.7.2017 16:46:15)
Monty, ale pro plno lidi jsou normalni uplne jine veci. ro mne napr. je normalni, ze se o sve deti staram ja sama a jsou u mne doma, dokud doma chteji byt. Nikomu je nikam nestrkam a neocekavam od nikoho, ze se mi o ne bude starat (=teda takhle jsme to meli my a dneska jsou to uplne normalni dospeli, kteri v 19 letech po mature odjeli do sveta, po roce zacali studovat, cestovat a posleze zalozili rodinu, a od tech 19 se starali na 100% sami o sebe, nic od nas necekali a na studie si vydelali sami).
|
| Monty |
|
(11.7.2017 16:48:14)
Eudo,
však já dítě taky nikomu "nestrkala".
Pouze jsem nebránila tomu, aby s ním byla babička, která o to stála.
|
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(11.7.2017 16:37:15)
Nechat ho se zhroutit üplně zbytečně by byla prostě kravina. Ale jako taky jsem ráda, že naše mláďata tuhle libůstku nemají.
|
| K_at |
|
(11.7.2017 16:41:27)
Půlko, hlavně ten strach ze spaní někde a následné hroucení se, taky může být důsledek něčeho, úplně jiného. Například taky i dominantního rodiče, který prostě s děckem šoupe všude možně a zcela dle svých potřeb. A ono se to nabaluje, nejistota zvrůstá a vzrůstá a potom buch - děcko se vysype....
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(11.7.2017 16:43:35)
Já jsem tak do 14 odmítala kamkoliv z domova jezdit, ale v 18 jsem se najednou odstěhovala úplně , prostě mi vadilo bejt někde nesvéprávná a vydaná na milost cizím lidem, nemoct si rozhodovat sama. Dodnes mám hrůzu třeba z pobytu v nemocnici.
|
|
|
| Půlka psa |
|
(11.7.2017 16:46:49)
No hlavně, když se zhroutí, tak to ničemu neprospěje. Ani pak se nestane Velkým táborníkem. Za rok, dva bych šla za psychologem, ale před zhroucením.
|
|
| Monty |
|
(11.7.2017 16:46:51)
Jitys,
pokud na někom zanechá stopy situace, kdy se mu nic nestalo, tak to porucha je.
|
| Půlka psa |
|
(11.7.2017 16:49:18)
Monty, ty nemáš nic takovýho, jako strach z výšek, z malých prostorů, z hadů nebo tak?
|
| Monty |
|
(11.7.2017 16:53:26)
Půlko,
ne. Nemám nic takovýho.
|
| Půlka psa |
|
(11.7.2017 16:56:54)
Jako já taky ne, ale dokážu si představit, že kdyby jo a nutili mě, tak tím fakt ničemu neprospějí. Nelíbí se mi třeba mořské plody. Žádná föbie, v moři je chobotnice super, ale na talíři to nechci. Mohli by mě přinutit ji sežrat, ale neměla bych pak ráda ani chobotnice ani rodiče.
|
| Monty |
|
(11.7.2017 17:00:03)
Půlko,
a podle tebe není rozdíl mezi jedením chobotnice a přespáním u babičky?
|
| TaJ |
|
(11.7.2017 17:03:42)
Monty, podle mě to rozdíl není - obojí může být někomu nepříjemné a je jedno z jakého důvodu...můj syn třeba babičku miluje, je s ní odmalička fakt hodně často, ale spát tam přes noc nechce... Ani jedení chobotnice, ani spaní u babičky není nic, co by bylo nějak nutné a potřebné pro život, takže když je to někomu nepříjemné, tak proč by se měl přemáhat?
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(11.7.2017 17:05:20)
Asi jak pro koho, někdo nemá rád chobotnice a někdo trpí úzkostí, když je víc dní mimo domov bez rodičů
|
| Z+2 | 
|
(11.7.2017 17:09:08)
No a zatímco s tím, že někdo nejí chobotnice není třeba nic dělat, tak s tím, že někdo trpí úzkostí v neznámem prostředí je to vyloženě vhodné.
|
|
|
| Půlka psa |
|
(11.7.2017 17:07:08)
Objektivně vzato ti ani jedno nejspíš neublíží. Obojí je stejně nesmyslná fobie, jenom jedna tě omezuje víc. Kdybys žila na Bora Bora, tak by zase byl problém ta chobotnice.
|
|
|
| Z+2 |
|
(11.7.2017 17:07:16)
Půlko, s chobotnicí je to čirá póza. Navíc u nás je to úplně jedno zda je jíš nebo ne. Neschopnost spát mimo domov ten život ovlivńuje víc.
|
| Marika Letní |
|
(11.7.2017 17:08:55)
"Neschopnost spát mimo domov ten život ovlivńuje víc."
V čem přesně? Já s tím problém nemám, ale nějak nechápu, proč by to bylo nutné. Spát mimo domov - proč?
|
| Monty |
|
(11.7.2017 17:37:53)
Marko,
ty nikdy nespíš mimo domov?
|
| Marika Letní |
|
(11.7.2017 17:54:43)
Monty, psala jsem, že spím. Už nejsem mládě Ale je to moje volba a chtění, nemám to povelem a kdykoli mohu rozhodnutí změnit. V tom je zásadní rozdíl, aspoň pro mě.
|
| Monty |
|
(11.7.2017 17:57:40)
Marko,
jenže spát u babičky nemá s povelem nic společného.
Buď je babička stará čarodějnice a pak není žádoucí, aby tam spal kdokoli, nebo normální milující babička, u který se normálně spí.
|
| TaJ |
|
(11.7.2017 18:14:09)
Monty, můj syn má úžasnou milující babičku, ale spát tam prostě nechce...a není ani důvod, babička bydlí taky v Praze a když bylo večer potřeba, tak ráda přišla hlídat k nám, má to kousek...ale my nejsme moc typy, že bychom vyráželi často někam večer, takže to nebylo moc potřeba... A já jsem taky měla skvělou milující babičku a nikdy jsem u ní nespala, měla malinký byt a taky bydlela v Praze, takže taky kdyžtak přijela ona k nám...
|
|
| Myšutka* |
|
(11.7.2017 18:21:59)
Monty,
moje babička byla milující osoba, ale nikdy jsem u ní spát nechtěla. Občas musela, ale byly to pro mně neuvěřitelně protivné pobyty a to, že jsem nedělala scény, bylo dáno bezvýchodností. Dodneška si vybavuji ten poct bezmoci, že "tam" zase musím. Částečně to bylo dáno jídlem, které jsem tam musela jíst (zvěřina, balkánská jídla), režimem (babička - extrovert - hyperaktivní, já - introvert - nesnáším rychlé změny) atd. Pamatuji si, jak jsem ještě ve 13ti letech tajně brečela do polštáře týden před odjezdem.
Netuším, jestli to na mě mělo následky, ale rozhodně to neprospělo vztahu k babičce. Moje děti nikdy nebyly nuceny kamkoliv jet, pokud nechtěly. Ani ŠVP, ani adapťák, ani tábory... Jezdí oba a rádi, ale každý měl volbu a jel až v době, kdy chtěl. A když byli maličcí, tak jsme je u babičky nechali jenom pokud sami chtěli. Nelituju toho.
|
|
| Marika Letní |
|
(11.7.2017 18:35:42)
Monty, ty jsi zase extrémní v těch příkladech.  Moje babička byla milující, jezdili jsme k ní často, jezdila jsem ráda. Něco jiného byl letní prázdninový pobyt s přespáním a bez rodičů. Stýskalo se mi a byla bych radši, kdyby přijela maminka přespat častěji než jednou týdně. A to jsem tam byla s bráchou. No prostě jsem maminku potřebovala, ty to asi nejsi schopna pochopit. Tábory byly o level horší, bez maminky a ještě neznámé prostředí, cizí lidé. Ačkoli jsem to přežila, radost jsem z toho neměla, ačkoli se to tak mohlo našim jevit. Další rok jsem jela znovu, protože jsem byla poslušná holčička. Moje volba to nebyla. Byl to povel, ne že ne. Po pár pokusech mě naši přestali nutit na tábory a u babičky už jsem to snášela lépe, byla jsem starší.
|
| Monty |
|
(11.7.2017 18:41:57)
Marko,
no, nejsem. Školní dítě už minimálně v té škole musí být bez rodičů, proč by nemohlo být bez nich u babičky? V čem by to bylo doma jiný? Že je tam maminka? A k čemu je v noci asi tak platná? To s ní spí v deseti letech každej den v posteli?
|
| Marika Letní |
|
(11.7.2017 18:49:08)
Monty, nejsi to schopna pochopit, důvody mohou být různé. Namátkou, protože nemáš tak silnou citovou vazbu na matku. Nebo jsi větší extrovet už od útlého věku. Nebo jsi věděla už jako dítě, že se maminky nedovoláš, tak jsi otupěla. Těžko říct. Maminka je pro dítě celý svět. Zpočátku neustále, pak se odpoutává, zvládne být přes den bez ní a časem i přes noc. Někomu přes noc maminka nechybí "nikdy" a někomu ještě v 10 letech, někomu ve 14. Podle tebe je kvůli tomu cvok. Podle mě není. V přespávání mimo domov (pokud to není touha toho člověka) nevidím žádný přínos. Chci, přespím, nechci nepřespím.
Znovu se ptám, proč je nutné spát mimo domov?
|
| Z+2 |
|
(11.7.2017 18:51:01)
Dítě pro kterého je celý svět matka, má špatnou a sobeckou matku co ho citově zneužívá.
|
| Monty |
|
(11.7.2017 18:55:54)
Z+2,
myslím si něco podobného.
|
|
| Federika |
|
(11.7.2017 18:57:21)
hehe, mně moje známá říkala,že mě moje děti asi nemají rády a doma se jim nelíbí-protože chtěly pořád někde spát, byly nadšený z táborů, školek a ško v přírodě a z přespávávní u kamarádů...
|
|
| Marika Letní |
|
(11.7.2017 18:57:53)
Z "Dítě pro kterého je celý svět matka, má špatnou a sobeckou matku co ho citově zneužívá."
Ale ale Vždyť tys to ani nedočetl. Pokračuje to "Zpočátku neustále, postupně se odpoutává..." Asi jsem tedy citově zneužitá, když pro mě jako dítě byla maminka nejdůležitější. 
|
|
| TaJ |
|
(11.7.2017 19:03:51)
Z+2 - tak ale u dítěte, které sice jezdí na školy v přírodě a přes den se nechá v pohodě hlídat i někým jiným (v předškolním věku) se asi nedá říct, že by byla maminka celý jeho svět, ne? Pro kojence to tak samozřejmě je, postupně se odpoutává, jak bylo psáno... a to, že nechce někde spát mimo domov, neznamená, že je nezdravě fixované na matku... Syn třeba na školu v přírodě jel bez problémů, ale u babiček nebo kamarádů spát nechce....s námi na dovolené spal na neznámém místě vždycky taky v pohodě...
|
| Z+2 |
|
(11.7.2017 19:06:09)
Tíno, vůbec to nebyla reakce na Tebe. Jestli to tak vnímaš, tak je to o tobě ne o mně.
|
| TaJ |
|
(11.7.2017 19:10:37)
Z+2 - jo jo, vím, že teď to nebylo na mne...ale někde v diskuzi jsi psal něco v tom smyslu, že mám se synem nezdravý vztah...takže to jen na vysvětlení, že opravdu není na mne tak fixovaný, ani já na něj...naopak, docela mě mrzelo, že letos na školu v přírodě nakonec nejeli...mohl mít zase super zážitky a my volný týden
|
| Z+2 |
|
(11.7.2017 19:18:11)
Tino, souhlasím s Půlkou, že tak mohu vnímat tvé psaní. Ty skoro vše zde v diskusích hodnotíš pomocí srovnání se synem. To co jsem napsal má smysl brát maximálně jako možnost se nad tím zamyslet. Vůbec není třeba se obhajovat. Je to tvoje věc.
Mám kamaráda, kde mám pocit, že ten silný vztah matky k němu mu celoživotně ubližuje. Možná si do tebe predikuji něco co ve skutečnosti v tom není. Možná ne. Ve skutečnosti tě neznám a reaguje jen na to co píšeš a v tom je ten vztah k synovi hodně vidět. Což může být strašně dobře, ale i v něčem špatně. Já jen píšu o tom jak to vnímám.
|
|
|
|
|
| Z+2 |
|
(11.7.2017 19:19:43)
jitys, jsem přesvědčený, že to je o té matce. To dítě je jí strašně moc ovlivněné.
|
| Z+2 |
|
(11.7.2017 19:24:35)
jitys, ale jistě, že existují i vyjímky. Jako skoro u všeho. Přesto jsem přesvědčený, že to je v naprosté většině podobných případů o té matce.
|
|
|
|
|
|
| Drop | 
|
(11.7.2017 19:08:47)
Mně máma nejvíc chybí po tom co umřela, už nevedeme nekonečné diskuse, tak už mi jenom chybí.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(11.7.2017 19:16:32)
Commer, tak to je mi líto
|
| Drop |
|
(11.7.2017 19:28:18)
Evelyn, zase je to biologické a očekávatelné.
|
|
|
|
|
| Senedra |
|
(11.7.2017 18:49:32)
Monty, ono stačí, když dítě ví, že může vstát a maminku najde ve vedlejší místnosti.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(11.7.2017 18:53:18)
Já jsem se i dost dlouho bála, že se mamince něco stane nebo tak něco, když nejsem s ní, babička mi třeba koupila Robinsonku, jak tam maminka umřela, nebo jsme četla Velké trápení, jak dali děti do děcáku...
|
| Drop |
|
(11.7.2017 19:04:33)
jo jo my co jsem vyrostli na Robinsonce a Velkém trápení  
|
|
|
|
| libik | 
|
(11.7.2017 19:03:51)
Monty, dovolíš lidem, aby byli jiní než ty? Dovolíš, viď
Já nechápu, jak si někdo může troufnout vyvodit co je pro jakékoliv cizí dítě nejlepší, protože pro jeho dítě je to dobré.
|
|
| K_at |
|
(11.7.2017 19:11:35)
Monty, pojmy jako psychika, emoce...rika ti to neco? Prece i dospeli lide maji nejruznejsi skalu iracionalnich pocitu, ktere nemaji nic spolecneho s raciem, logikou. A deti jsou mnohem vic ve vleku tech emoci. Nema to nic spolecneho s rozumem. Konec koncu - laska k ditetj nema s rozumem spolecneho nic. I k partnerovi. Takze operovat logikou v pripade detskych citu je proste mimo.
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(11.7.2017 18:47:34)
Jo, to je přesný, potřebovala jsem maminku u sebe, ani tatínek nebo sebehodnější babička ji nenahradili.
|
| Monty |
|
(11.7.2017 18:49:00)
V DESETI LETECH???
|
| Marika Letní |
|
(11.7.2017 18:50:15)
I POZDĚJI
|
|
| Z+2 |
|
(11.7.2017 19:22:22)
jitys, to je ale naprosto normální. Benjamínci (Nejmaladší ze sourozenců) potřebují skoro vždy matky déle než jejich starší sourozenci a navíc pro to mají i prostor.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(11.7.2017 17:59:27)
Já se na ty tábory těšila i jako dítě.
|
| Z+2 |
|
(11.7.2017 18:00:24)
Já ne, moje děti jo. A to je myslím daleko lepší než se bát.
|
|
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(11.7.2017 17:10:09)
To není póza, prostě se mi na jídlo nelíbí. Jinej třeba nejí játra nebo čočku a taky to není póza. Spaní u babičky ovlivňuje víc, ale zase každý má právo na svoje fobie.
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(11.7.2017 16:50:24)
Definuj "nic nestalo". Pokud se ti dítě zhroutí, evidentně se toho stalo mnoho. A příčina nemusí být psychická nemoc.
|
|
| Monty |
|
(11.7.2017 16:55:23)
Fajn. Tak co se tak asi hroznýho stane dítěti, který přespí u babičky? Dostane ráno kakao do jinýho hrníčku?
|
| Půlka psa |
|
(11.7.2017 16:57:39)
každej se bojí jiných věcí. někteří i üplých kravin a co naděláš....
|
|
| Marika Letní |
|
(11.7.2017 17:04:35)
Monty, nejde o přespání u babičky, to mi nevadilo. Vadila mi absence maminky. Prostě jsme byla mládě nedozrálé k samostatnosti. V 16 jsem tím už fakt netrpěla.
A dodám, že i na tábory a švp jsem jezdila, jen jsem to brala jako nutné zlo. Kdybych nejezdila, vůbec by mi to nechybělo, nevzpomínám s láskou.
|
|
|
| Lady V. | 
|
(11.7.2017 17:09:40)
Já se do toho vložím - má dcera měla úplně stejný problém
Do nedávna nebyla schopná spát jinde než doma. Babičku zvládá, protože je zvyklá od malička. Ovšem kamarádky, sestřenice atd nemožné, i když nejdřív chtěla, začala někdy uprostřed noci chytat záchvat a já pro ni pak jela.
Lyžáky a výlety se školou s nocováním byl horor, nechala se ukecat jen tak, že měla na tajnačku mobil a v noci mi mohla zavolat (a vybrečet se do telefonu).
Bylo to pro mě dost těžké, člověk trpí se svým dítětem. Spravilo se to asi až teď ve dvanácti, už nebrečí, pořád ale nedokáže spát sama v místnosti.
Mmch já na tom byla podobně - být bez rodiny pryč na víc než dvě noci pro mě bylo až do puberty strašné. Babičku jsem teda dávala, ale jinak nic.
|
| Marika Letní |
|
(11.7.2017 17:12:27)
Lady - take myslím, že puberta dost věcí vyřeší tak nějak sama. Tak proč to hrotit na sílu. Mládě je s rodiči a odpoutává se postupně (každý svým tempem, i tu pubertu má každý jindy). Prostě přirozený běh života.
|
|
| Z+2 |
|
(11.7.2017 17:18:10)
A výsledkem té uzkosti je ta tvá nevysvětlitelná nemoc. A ano, podpora sebevědomí a sebejistoty u dětí je důležitá.
|
| Marika Letní |
|
(11.7.2017 17:21:06)
Jitys - trola neber vážně. Ať je ti líp. 
|
| Z+2 |
|
(11.7.2017 17:25:47)
Jytis, tobě vadí, že o tvé nemoci co tu prezentuješ někdo přemýšlí a dává ji do souvislostí? Vadí ti možnost s tím problémem něco udělat? Vyhovuje ti být tím zajímavá?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
)
V její náručí
Jarní šlapkaBřeclav 
Rákosníček a hvězdyPraha 1 
Nedělní divadélko: Palačinková PepinkaPraha 9 
Beltain na zámku NižborBeroun 
Jízda a výstava historických vozidel na HelfštýněPřerov 
Jarní šlapka
Rákosníček a hvězdy
Nedělní divadélko: Palačinková Pepinka
Beltain na zámku Nižbor
Jízda a výstava historických vozidel na Helfštýně
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)