|
(24.1.2018 12:02:43) To mi nedá, abych sem nepřekopírovala toto roztomilé dílko neznámého umělce:
BALADA O PRDU Již jedenáctá odbila, společnost ještě seděla. Při pivu v rušném hovoru, hospody malém prostoru, na podnět pana Ocáska, připadla tato otázka:
KDY PRDĚT SMÍŠ A KDY NE? Jen slyšte pana Hadrbu, jak vážně mluví o prdu. Směle ve tvář všem tvrdí, že každý člověk prdí.
Někdo málo, někdo víc, do sukní i nohavic. Uprdne si starý, mladý, prdí i vznešené paní.
I ten žebrák bídou hnán, prdí i ten velký pán. Prdí mlynář ve mlýně, prděl Baťa ve Zlíně.
Prdí Petr, prdí Pavel, prdí jistě každý z nás, prdělo se vždy a všude, a tak se bude prdět zas.
Přisvědčuje strejda Ruprt, jak si tuhle náhle uprd, a sděluje s jasnou tváří, jak se prdí v kanceláři.
Úředníkům v kanceláři též se prdět dobře daří, na hodnost se nekouká, každý si rád zapšouká, i šediví morousi rádi si prd utrousí.
Pozvedne se starý Pindal, uprd si a fajfku vyndal. Novou stále spřádá niť, prdí i ten starý žid.
Praví on, že prdí lehce, prdí mu to i když nechce. Každý vám to potvrdí, že písničku vyprdí.
I baletka na jevišti, uprdne si ku hledišti. Každý dělník v továrně, uprdne si totálně.
Rolník, když je na poli, prdí, až to hlaholí, a slévaři u lití prdí jako banditi.
Večer pěkně při měsíčku prdí panna na randíčku, polehoučku v zátiší, ať to nikdo neslyší.
Prdy kryjí ve sportu, každý tam má svoji sortu. Jinak prdí hokejista, cyklista i fotbalista.
Rybář, když je na břehu, prdí vždy jen ve střehu. Houbař, když se houštím dere, prdí div se neposere, i myslivec na čekané, prdí, až to z křoví táhne.
Pan učitel v letním vedru, rád si prdne pod katedru, dá si piják pod prdel, aby tolik nesmrděl. Pilot, když je v povětří, také prdy nešetří. Abatyše prdí tiše, každý prd si hned zapíše.
Tisíc prdů do roka, osvobodí otroka. Prdí mniši, prdí sborem, až to duní chrámem, chórem, u prdele kaštany, demolují varhany.
Tím končíme ódu svoji, nechte prdy na pokoji. Prdy ahoj, prdy milé, mějte štěstí na cestě, dál se derte pod košile, ženicha i nevěstě.
|