Rodinová |
|
(15.3.2018 10:04:28) Je bych to hlavne nevydrzela poslouchat a zmenila vagon
Jestli nevystoupit nevim, moje deti to nedelaly bud se mi povedlo je nejak odlakat na jine podnety nebo si to nechaly vysvetlit..
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(15.3.2018 10:30:54) přesně to mě napadlo, jakožto spolucestující bych přešla do jiného vozu s dětma jsme tohle naštěstí moc neřešili, díky věkovému rozestupu to bylo snadnější a třeba pití bych měla u sebe určitě já (a stejně tak jsem tahala krámy, které skvěle odváděly pozornost) takže prostě uřvané scénky v mhd neznám, vždycky bylo něco, čím je zabavit (a taky jsem do dvou let kojila a to je dokonalý způsob, jak dítě zklidnit)
|
Federika |
|
(15.3.2018 10:37:54) Měla jsem jendo takový dítě. Nikde nevydržel, všude ječel, z metra a většího shluku lidí měl fobii,válel se na zemi, plival, vypadal nepříčetně křičel, bylo utrpení s ím kamkoli jet. Ale pití bych s ní řešit nemusela Cestování s ním bylo tak šílený, že jsem měla vždycky všehcno -klidně i dvakrát- s sebou, jídlo pití, hračky, zábavu, cokoli, jen aby to bylo s ní snesitelnější.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(15.3.2018 10:44:26) já měla pro tyhle případy nejvyšší nouze vždycky "něco"... věc, která je lákala a běžně byla nedostupná... t.j. záměrně jsem běžně nikdy nedávala na hraní klíče, mobil, nějakou knížečku nebo nějaké jedno konkrétní chrastítko - prostě v případě nejvyšší nouze jsem vytáhla "něco", pro děti lákavého, neobvyklého - fungovalo to krásně (když o tom uvažuju zpětně, jsem hnusná manipulátorská mrcha )
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(15.3.2018 10:57:35) zpěv je kapitola sama pro sebe, kupodivu na mé děti taky zabíral, neteř jsem zpěvem dokonce uspávala... vzhledem k tomu, že bych na svůj zpěv měla žádat zbrojní pas, vykládám si to tak, že ty ubohé dušičky raději upadaly do spánku a letargie, než by mě musely poslouchat (a ostatní spolucestující by nejspíš nevystoupili, ale pod vlakem bych skončila já )
|
|
|
Konzerva |
|
(16.3.2018 12:40:59) Rose, to jsem měla taky. My měli strašně moc různých krámů od příbuzných a kamarádů. Takže jsem měla dvě krabice s hračkami a ty jsem střídala cca po 2 měsících, takže dětem se ty hračky nikdy úplně neohrály.
|
|
|
|
|