| Blanče | 
 |
(23.6.2018 17:02:04)
Jde. Vždycky jsem byla typická sova - potkat mě ve 4 ráno znamenalo určitě, že jsem JEŠTĚ nikoli UŽ vzhůru. Trochu mi do toho hodil vidle nejstarší syn, který první 2,5 roku vstával za všech okolností v 5.35. Je pravda, že to, že ty dva roky přežil moji ranní péči nepovažuju za svou zásluhu, ale jeho rozvinutou životaschopnost a práci andělů strážných či koho  . Celý život jsem se bránila práci na ráno, nedejbože na "píchačky". Zlý jazykové tvrdili, že ať vstávám, kdy vstávám, budím se o půl deváté. Párkrát se mi povedlo vzbudit nějakého ubožáka, který v jedenáct večer, kdy já byla uprostřed práce spal - prostě mi to necvaklo, zvlášť třeba v zimě, kdy je tma brzy. Pak jsem občas řešila akce, kde bylo nutné ráno fungovat, letadlo nepočká a ta levná létají ráno, schůzka v 9 v Praze pro mne znamená vstávání před pátou...Vypozorovala jsem, že biorytmy alespoň u mne nějak fungují, neumím vstát mezi půl šestou a sedmou - to jsem na zabití a mrtvá celý den. Pokud vstanu mezi půl pátou a pátou, funguju naprosto v pohodě. Pokud vím, že mám vstát, snažím se být kolem desáté v posteli - první den se musím nutit, normálně nechodíme nikdo spát před půlnocí, pokud "překlápím" celý týden, už druhý den usnu večer v pohodě ať se kolem děje co chce a ráno jsem vyspaná. POZOR!!! Alespoň u mne nefunguje vstát "na zkoušku" - fakt mne z postele vytáhne jen to, že musím někde být, nebo dodělat nějakou práci, optimálně mimo domov. Moje optimum na vstávání je přitom alespoň půl osmá, nejlíp se mi dělá v noci a vstává před polednem. Tolik moje zkušenost. ať ti vše klapne jak chceš!
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(23.6.2018 19:10:29)
Ještě teda rada, jestli to zkusíš, já mám všechno připravený od večera, včetně snídaně, kafe, svačiny, oblečení, spodního prádla, bot tašky u dveří. Vstávám hodinu před odchodem, půl hodiny piju kafe a půl hodiny se potácím po bytě a oblíkám a to ostatní. Teď chodím na osmou, ale to je pořád moc brzy .
|
| TaJ | 
|
(23.6.2018 22:28:03)
Evelyn, já byla dřív taky takový typ, že jsem potřebovala ráno všechno dělat pomalu a musela jsem mít ráno dost času, nejmíň hodinu... No a časem jsem se dostala k tomu, že teď mi v 6:15 zvoní budík, zhruba v tu dobu ke mně dorazí syn, zaleze si na chvíli ke mně a ještě chvilku dospáváme, v 6:40 vylezeme z postele, on snídá, já dodělám svačinu (část máme připravenou dopředu), připravím si sobě jídlo do práce, vypiju čaj, vyčistím si zuby, učešu se, nalíčím, oblíknu, mezitím to samé syn, ten se stačí i nasnídat...v 7:15 vycházíme z domu...takže cca 35 minut...ale když jsme jednou zaspali, tak jsme to samé stihli i za 20 ...a to tedy včetně toho, že umyjeme po sobě nádobí, zkontrolujeme okna, sporák...většinou i cestou vyhodíme odpadky... Ale oblečení, tašky a částečně tu svačinu máme připravené večer... Takže ono se to asi dá i naučit a zvyknout si...už máme oba prostě svůj sled činností, které děláme každý den automaticky a ve stejném pořadí den co den...tak všechno stíháme, nepleteme se sobě do cesty a na nic nezapomeneme...venku se před brankou potkáváme s kamarádkou a její dcerou, jezdíme část cesty společně, děti ráno na zastávce hrajou na babu, honí se a v autobuse pusu nezavřou - to je u nás takové normální ráno...
|
| Půlka psa | 
|
(24.6.2018 7:49:30)
Tino, v životě nepochopím tvou výkonnost.
Připravit svačinu, snídani, pjídlo do práce, vypít čaj, vyčistit zuby, učešat se, nalíčit se, oblíknut se, umýt nádobí, zkontrolovat okna, sporák a vyhodit odpadky..
Pro mě práce nejmíň na hodinu.
Když jsi tu popisovala každoddenní malý večerní úklid, abys šla ráno do čistého, tak jsi popsala to, co děláme dvakrát do roka jako generální úklid a máme na to celý víkend.
|
| K_at |
|
(24.6.2018 8:42:45)
Pulko, jo. Tina je Speedy Gonzales! Me my tohle rano zabilo. Vstavam dobrovolne hodinu a pul pred odchodem, abych mohla aspon 30 minut civet u kafe a probrat se. On teda rano prichazi jeho velicenstvo kocour, tak to mam i se spoustou mazleni. Ale uz nechci startovat rychle NIKAM.
|
| TaJ |
|
(24.6.2018 11:31:13)
Kat, ale víš, co, já přitom vůbec nemám pocit, že bych nějak extra spěchala, někdy jdeme dokonce ještě o dvě minuty dřív (jsme závislí na autobusu, takže je podstatné, jestli vyjdeme z domu v 7:15, nebo o 2 minuty později...bus jede v 7:21...takže pak musíme trochu přidat... Ale tedy půl hodiny u kafe nebo čaje ráno koukat nemusím, já teda jenom čaj a ten si piju tak průběžně, jak něco dělám na lince...v koupelně strávím tak 10 minut, oblečení to je ani ne 5, když ho mám připravené od večera, syn to samé, ten mě dřív vytáčel tím, že do poslední chvíle snídal a koukal na TV, posledních cca 5 minut vyletí, rychle si vyčistí zuby, pročísne vlasy, nahází na sebe oblečení a stojí u dveří, zatím jsme nikdy autobus nezmeškali, takže už se nenervuju a nechávám ho být, on to vždycky stihne, takže už jenom upozorním kolik je hodin a nechávám to na něm...
|
| K_at |
|
(24.6.2018 11:45:24)
Tino, ja mam takovou mamku.
|
| TaJ |
|
(24.6.2018 12:46:03)
Kat, hele, ale já jsem se k tomu vypracovala časem, nebyla jsem taková vždycky...když si vzpomenu na rána, kdy jsem ještě bydlela u našich, svobodná, bezdětná...tak jsem vstávala hodinu a půl před odchodem, myla jsem si vlasy, ploužila jsem se bytem...dneska toho stíhám ráno daleko víc a za kratší dobu, ale přitom nemám pocit, že bych se nějak honila...jo, vlasy jsem se naučila si mýt v noci, stejně jsem vzhůru, na jejich vzhled to nemá žádný vliv, protože si je tak jako tak hned po umytí fénuju, i s mytím je to otázka 20 minut možná...a pak si ještě něco dělám, čtu, jsem na PC, vlasy zatím vychladnou a do rána vydrží krásně, myju si je tak 2-3x týdně...dřív jsem byla schopná si je mýt i každý den...teď je mám možná i lepší, když je nemyju tak často...
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(24.6.2018 11:14:22)
Půlko, tak snídani nám částečně připraví manžel, který odchází kolem 6h, takže nám uvaří čaj a namaže synovi rohlík k svačině...já mu pak nakrájím jablko, syn si udělá šťávu, já snídám až v práci, syn poslední dobou snídá buď přesnídávku s piškoty (takže nic není potřeba připravovat), nebo si vezme třeba bublaninu nebo tak něco...opláchnout talířek a hrnek od snídaně zabere pár vteřin, odpadky - vytáhnu pytel z koše, hodím ho za dveře, cestou ode dveří k brance ho syn popadne a hodí do popelnice u vrat...v koupelně - vyčistit zuby, opláchnout obličej, natřít krémem a přejet řasy řasenkou - to je celé moje líčení, v zimě ještě třeba tónovací krém, teď v létě ne...vlasy - mám delší, nejsou potřeba nijak zvlášť upravovat, jen pročísnu hřebenem a jdu - nic nemusím tužit, foukat, lakovat apod...takže v koupelně jsem ráno tak 10 minut (zatímco syn snídá, abychom si nešli do cesty), okna zkouknu, než odcházím z kuchyně, nahoře než odcházíme dolů z ložnice (když vylezu z postele, tak otevřu okno, vytřepu a trochu ustelu peřiny, zavřu okno...to je právě o tom, že tohle už máme zautomatizované, takže nad tím vůbec nepřemýšlím... A ten večerní úklid - teď už si nepamatuju, co jsem tehdy psala, ale po večeři umýváme nádobí a jinak prostě jen opláchnu případně to, co použijeme po večeři, nějaký ten talířek, hrnek...urovnám polštáře na pohovce, zametu v kuchyni drobky apod...jinak mě nějak nenapadá nějaký zvláštní úklid, co bych dělala...umyvadlo v koupelně otíráme průběžně, když si myjeme ruce, když vidím, že to potřebuje, tak na umývadle mám houbičku, tak to hned přejedu a nemusím pak dělat cíleně úklid jenom koupelny, to samé WC... Jinak mě to ráno přijde nejdůležitější, udělat si právě tu rutinu, jak ty činnosti seřadit za sebou, aby člověk zbytečně nebloumal sem a tam... naučila jsem to třeba i syna - bere ráno prášek na alergii, který se musí rozpustit v puse a chvilku nic nejíst - takže přijdeme dolů, vezme si prášek, zatímco ho má v puse, tak si udělá tu šťávu a dá spolu se svačinou do krabičky, nandá si něco k snídani a může jíst...nemusí čekat, ale využije ten čas mezitím na jiné věci, které by musel dělat potom...
|
| TaJ |
|
(24.6.2018 12:50:25)
Mandelinko, tak svačinu do tašky jsem nedávala synovi snad nikdy, pokládám ji na stůl hned vedle snídaně, stejně jako lahev s pitím (teď už si pití dělá sám) a do tašky si to dává sám, já se jenom před odchodem zeptám, jestli má všechno...léky synovi dávám už večer na jeho místo u stolu, dám krabičku vedle talířku na snídani, takže nezapomíná...kdybych tam dala jenom prášek, tak ho asi někam něčím zastrčí, takže si to bere z krabičky sám...
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(24.6.2018 14:30:13)
Já jdu ráno rovnou vařit kafe a dát si něco k tomu, a ranní léky, všechno si připravím už večer, jak jen to jde, mám na kafe půl hodiny, pak se trochu proberu a během 15 minut hygiena a oblečení, jídlo co musí bejt v lednici naházím do tašky, pečivo, ovoce a zeleninu mám v tašce už od večera a mažu 15 minut pěšky do práce, cestou se proberu úplně a funguju. Uklízím v noci a věci od snídaně po práci, ráno nikdy nic nedělám.
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(24.6.2018 11:17:18)
Šuplíku, tak v lístečkách já jedu normálně, tašku máme oba připravenou večer, stejně jako oblečení, boty a bundy zkontrolované v předsíni u dveří, deštníky nám taky visí hned u dveří, abychom je nemuseli hledat, když ráno zjistíme, že prší...pokud mám s sebou ráno vzít něco, co jindy neberu, tak si večer píšu lísteček a nechávám ho na jídelním stole vedle brýlí...a celkem běžně si večer píšu lísteček, co druhý den potřebuju všechno udělat, nebo zařídit...pak aspoň nemusím vzpomínat a zbytečně na nic nezapomínám... možná to vypadá složitě, ale když si to člověk takhle zvykne dělat, tak to fakt hodně usnadňuje život...
|
|
|
. Ale máš pravdu, že typická sova nejsem, respektive jsem schopná (na rozdíl od manžela a mladšího syna) vstát na budík celkem v pohodě. Vstávám hlavně protože je mi blbý spát, když to chudák dítě musí do školy. A občas si jdu zase lehnout, nebo mám dny, kdy jsem prostě celý den unavená a ožiju až v 10 večer.
. Mohla bych v pondělí a vzbudit staršího do školy, pokud jim teda neodpadá první hodina, to by mě nepoděkoval. Ale spíš to nechám a uvidím, zkušební doba je tři měsíce. Jestli mě teda vezmou, chtěla jsem až od srpna, oni by radši někoho hned, tak když najdou, budu mít smůlu
), ale mají s usínáním potíže - hluk spolubydlících je ten nejmenší problém. A ti druzí sice chodí spát později, ale stejně to není ono, dospávají o víkendech, což ne každý umí. Si nevybereš.
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)