Blanče |
|
(20.4.2019 16:34:05) Řešila jsem před pár lety totožný problém (ale na opačné straně republiky), došla jsem k "panu arcibiskupovi", ale v reálu jsem automaticky a zcela přirozeně přecvakla na "Vaše excelence". Možná jsem byla ovlivněna i univerzitním prostředím, kde jsem se v té době pohybovala. Byla to asi nejzajímavější pracovní snídaně, kterou jsem zažila.
|
libik |
|
(20.4.2019 18:50:13) Blanče, co jste jedli? Uff, začínám mít trému.
|
Blanče |
|
(20.4.2019 20:33:25) Tý jo - pokud si dobře pamatuju, nějaké sladké pečivo, kávu či čaj a džus nebo vodu. Prostě něco, co bylo na stole a jen se nás zeptali na to kafe-čaj. Vyřešili jsme, s čím jsme přišly - byly jsme pozvány dvě, očividně byl na jednání dobře připravený, pak small talk, který přešel v příjemné povídání, vypadal, že ho opravdu naše aktivity zajímají, ať už to bylo v reálu jakkoli. Bylo vidět (nebo mi to přišlo), že ocenil, když jsme směřovaly hovor ke konci cca 10 minut před koncem vyhrazené hodiny, ale to je taky normální. Místnost - na rozdíl od těch oficiálních na arcibiskupství - působila velmi civilně, zabydleně a prakticky, jen krom počítače v ní byly věci(nábytek, koberec, nádobí, lustr) vzorně udržované ale očividně hodně staré. Jsem panelákové dítě, které vyrůstalo v Univerzálu, aby pak přešlo do nábytku z IKEA a karetní stolek, klavír a pár hrnků po babičce a prababičce opatruju jako oko v hlavě, líbí se mi, když má někdo možnost žít ve věcech, které už pamatují pár generací.
|
|
K_at |
|
(21.4.2019 9:30:50) Libiku, fiiiha! Drz se, je to tajy jen clovek, co chodi na wc. A pane biskupe se mi zda slusne, formalni a tak akorat. Napis potom dojmy! At to zvladnes dle svych predstav!!!!
|
|
|
|