rišulka |
|
(28.4.2019 23:31:17) Minulý týden, ač krátký, byl poměrně těžký. Všechno jsem vyřídila jen tak na půl a čeká mě pokračování. Dobrý, to je život, nejde vždy všechno hladce, no.
Nemám depku, jsem naštvaná sama na sebe. Při rozhovoru s kamarádkou jsme přišly na to, že jsem asi moc hodná, v tom smyslu, že lidem dávám až moc prostoru, nezachytím ten správný okamžik a oni si pak na mě dovolujou. Jednoduše řečeno. Stalo se mi každý ten den, vždy se někdo našel, někdo byl jen nepříjemný, někdo ale arogantní až pohrdavý.
Ve středu jsem měla dopoledne dvě hodiny čas a uklízela doma a furt jsem to měla v hlavě. Mám pocit, že furt musím někomu něco vysvětlovat, obhajovat se, furt jsem v jakési defenzivě, obraně. Dá se nějak naučit autorita? Nepotřebuju být vůdce, ale ani slaboch, jen bych si přála, abych ostatní .. neobtěžovala(!). Bohužel v mém postavení jsem to já, kdo něco žádá nebo potřebuje, lze i v takové pozici mít respekt?
|
Kudla2 |
|
(28.4.2019 23:43:17) rišulko,
ve mně vzbuzuješ respekt už jen tím, jak vystupuješ.
|
rišulka |
|
(29.4.2019 0:20:07) Děkuju, Kudlo, vážím si vaší podpory, dnes potřebuji rady :) Takto působím jen tady, to ten psaný projev, mám na to čas, a doma :) Ve skutečnosti nejsem právě pohotová a věčně mám v hlavě to "měla jsem říct/udělat.."
|
Ruth |
|
(29.4.2019 0:43:29) Rišulko, mně pomáhá - volně citováno z Bible - když komunikaci zahajuji já, tak první kontakt vždy slušně, další podle reakce té druhé strany. Pokud na slušný dotaz nebo žádost někdo reaguje neurvale, dostane co proto. Málokdy se to stává, ale když už, tak musím. Je to dobré pro udržení rovnováhy. Tak je, že už se nebráním vlastně nikdy.
|
Rozállie |
|
(29.4.2019 5:48:54) Ruth, jenže to by si Rišulka musela přenastavit to "v mém postavení jsem to já, kdo něco žádá nebo potřebuje". Vlastně je to variace na myšlenku z vedlejší diskuze o tom, jak má pocit, že ve škole někdo dělá práci za ni, coby mámu. Takhle to vypadá spíš na kombinaci solidní depky (není divu) a blbé souhry náhod, která přihrála Rišulce do cesty lidi ne úplně dobrotiska ... Nebo taky může být, že má Rišulka jen DOJEM, že se musí obhajovat.
Musím teda napsat, že jsem se s nápadem "musím se pořád obhajovat", setkala u lidí, kteří měli pocit, že ať dělají, co dělají, pořád je něco špatně. Přitom ale pro mě zvnějšku to tak nebylo - neviděli ten obrovský kus práce a úspěch za sebou
|
K_at |
|
(29.4.2019 5:56:28) Rozalie,to je taky pravda - nekdy to muze byt i "vyladeni". Ze opravdu clovek vnima ukorne drobne situace,ton hlasu, atd. Risulko,asi by to chtelo nejakej priklad ze zivota!!!! Jo a co tva ruka????
|
|
|
|
|
|
Zasjaj. |
|
(29.4.2019 3:23:34) Risulko, kasli na to, bud sama sebou, selmy stejne na hony vyciti raneny zvire. Tvoje cesta vede jinudy.
|
|
K_at |
|
(29.4.2019 5:46:05) Risulko, nevim,co a jak konkretne. Zda to treba jen castecne nevnimas citliveji. Nebo to opravdu je tak, ze pusobis mirne, laskave, nejiste. Dobry je, ze se to lze naucit a jde to zmenit. Jinak pocit "mela jsem rict..." ma spousta z nas. U me pred lety prislo poznani, ze nemusim byt furt ta hodna,slusna,prijemna. A ze dulezita je i moje pohoda. Ale pozor,setkani s blbcem,ci opravdu necekanou srazku taky nekdy nezvladnu hned!
|
K_at |
|
(29.4.2019 5:53:37) Ranarka z tebe asi nebude, ale me nekdy pomaha si ty situace prehravat,zkouset jinak. Premyslet,jak jsem asi v te chvili pusobila ja. A ono postupne si v hlave vytvoris "zasobarnu" moznych reakci. A jednou to prijde. A mozna staci trochu zmenit ton hlasu,drzeni tela. Nechtej menit vse,vyber si zasadni veci. Na vola narazi obcas kazdej.
|
|
|
Gertruda |
|
(29.4.2019 6:12:51) Myslím, že do určité míry se to naučit dá, ale úplně proti sobě jít taky nemůžeš. Asi bych začala tím, že se smířím, s tím, jak tu psala Kat, že "ranařka z tebe nebude". Naopak, věřím, že máš ve spoustě situací výhodu toho, že jednáš mírně a laskavě, ne na všechny lidi platí autorita.
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(29.4.2019 6:23:38) Rišulko, chtělo by to konkrétní situaci Ale i tak, vždycky si musíš uvědomovat, kdo jsi a co jsi už dokázala a co od koho chceš. Takže především jsi maminka, která to nemá vůbec snadný, přesto jsi dokázala Rišku dovést už teď dost daleko, co se jeho zájmu týká, pokud chceš třeba od školy, aby nebo udělala, tak to chceš kvůli němu a chceš po nich, aby dělali dobře svou práci, takže jsi v pozici klienta a oni jsou služba, která si s tím musí umět poradit, ideálně po dohodě s tebou. takže tvoje pozice vůbec není pořízená, ale ani nadřízená, jste se školou rovnocenní partneři v péči o dítě. A tvoje povinnost, jakožto rodiče, je udělat to co nejlíp. Už to by ti mělo pomoct, když si to uvědomíš.
|
|
1kulička |
|
(29.4.2019 15:25:44) Valkýro, tohle dělají "malí lidé". Bohužel se to v naší společnosti ještě pořád drží, ale myslím, že je to mnohem lepší než před 30 lety. Takové to "kdo se ptá, je blbej, že to neví" Jsem fakt ráda, že nedělám v české firmě. Ne že by se takoví lidé v zahraničí nevyskytovali, ale je jich mnohem míň. A teď máme skvělý kolektiv, ikdyž se vlastně "vztahujeme" jen přes laptopy - to je taky výhoda.
|
|
|