Venice+3 |
|
(30.12.2019 9:17:52) Už to tu zaznělo... stojí to a padá na vztazích v rodině, které už jsou v běhu. Pokud se se švagrovou rády vidíte, přejde to i do téhle nové konstelace s dítětem. Pokud ne, nikdo ti kočárek nesvěří a trávit čas u nich najednou jen kvůli miminu nebudeš. Já jsu v jedné větvi rodiny oblíbená teta, u které chce drobotina rovnou přespat... A pak mám další švagrovou, která je tak "jiná", že žádné vztahy nemají možnost vzniknout bohužel. Hyperprotektivní, katastrofické scénáře, do roka nedala ditě z náruče, když jsme se setkali u prarodičů, po čtvrthodině balila věci a museli už jet, protože je tam hluk a naše děti určitě mají bacil, ze školky a školy. Marnost nad marnost. Ale to je život.
|
Kudla2 |
|
(30.12.2019 9:27:10) Venice,
já myslím, že se to někdy prostě tak "schumelí", že ti lidi, ač příbuzní, mají natolik jinej životní styl a vůbec všecko, že se prostě nemají potřebu vyhledávat.
Nemusí to znamenat, že by proti sobě něco měli - vědí o sobě, když se náhodou potkají, tak jsou schopní se normálně pobavit a nemyslí na sebe navzájem ve zlém, ale žádné bližší vztahy tam nevzniknou.
Jestli je to škoda? To je otázka. Jasně že by bylo příjemnější, kdyby si navzájem "sedli", protože takový fungující vztah je opravdu velký přínos, ale to, že jsou každý jiný a nemají moc co si říct, je dost dané a kdyby se do vzájemných kontaktů nutili, napáchalo by to asi větší škody než když to prostě nechají být.
|
|
|