| Stará husa |
 |
(11.2.2022 21:28:35) Vůbec. Teď, co jsem v důchodu, se cítím úžasně. Ráno dlouho spím, až se samovolně vzbudím, klidně třeba v 11. Celý den si dělám jen to, co chci, je to super. Zato když jsem chodila do práce, byla jsem totálně vyřízená, nevyspaná a celé dny mě hrozně bolela hlava. Chápu vás a domnívám se, že to máte z přemíry práce a málo spánku, starostí a povinností a do toho je hnusné počasí a zima, málo světla a tepla.
|
| Hr.ouda | 
 |
(11.2.2022 21:47:17) já se důchodu nedočkám s takovou
|
| Stará husa |
 |
(11.2.2022 21:51:21) Hroudo, to jsem si myslela taky. Poslední rok jsem byla už hodně zoufalá. Přeju ti, ať brzo zase nabereš sil!
|
| Hr.ouda | 
 |
(11.2.2022 21:52:08) jdu až v 65, jestli to ještě nezvednou, mne už se ani neodpočítávají děti
vůbec chvílemi nevím, jak to překlepu
|
| Stará husa |
 |
(11.2.2022 21:54:10) Kolik ti je? Já jsem do 55 byla v pohodě, kromě období mateřské.
|
| Hr.ouda | 
 |
(11.2.2022 21:54:33) 48
|
| Stará husa |
 |
(11.2.2022 21:56:01) A nemáš to třeba už v souvislosti s klimakteriem?
|
| Hr.ouda | 
 |
(11.2.2022 21:57:09) i to je možný, zkrátil se mi cyklus asi na 20 dní, takže vlatně furt přicházím vo železo
ale ted od prosince je to čím dál horší a tenhle týden je fakt něco
|
| Stará husa |
 |
(11.2.2022 22:01:02) Zkus doplnit to železo a taky si kup vitamin D.
|
| Pam-pela | 
 |
(11.2.2022 22:04:54) Doplnit zelezo neni tak snadny, chce vyzkouset ruzne formy. Ale urcite je to dobra rada. To same to decko, vetsina lidi je tak na třetině potrebnych hodnot
|
| Rigel | 
 |
(12.2.2022 15:01:11) Pampelo, a můžeš dát tip na nějaké lépe vstřebatelné železo? Myslím, že bych ho taky potřebovala doplnit. díky
|
|
|
|
|
|
|
|
| Monty | 
 |
(11.2.2022 21:54:30) Hroudo, buď ráda, že vůbec. V mém oboru se pracuje, dokud to jde. Nebo dokud neumřeš. Půlce našich externistů je kolem osmdesáti, nejstarší paní teď bylo osmdesát osm. Ale zas to teda už nemusí být 12 hodin denně. To se v osmdesáti už asi ani většinou nedá.
|
| Hr.ouda | 
 |
(11.2.2022 21:55:17) vyrábíte elixír mládí a vitality, že tak dlouho vydržíte?
|
| Monty | 
 |
(11.2.2022 21:59:25) Hroudo, ono je to spíš typem práce. Fyzicky náročný to není a psychicky to člověka udržuje v nějaké "myšlenkové svěžesti". Udržuješ kontakty, máš nějaký "společenský život"... ale ne zas tak intenzivní, aby tě to vyčerpávalo, tu míru si určuješ sám/sama.
|
|
|
| Stará husa |
 |
(11.2.2022 21:59:47) Monty, ale to není, že musí pracovat, oni chtějí, to je rozdíl. Pokud někomu nestačí důchod nebo se v důchodu nudí, proč ne? Já osobně bych se radši uskromnila, než chodila do práce. Ale uskromňovat se nemusím, mně důchod stačí, ani ho zdaleka celý neutratím.
|
| Monty | 
 |
(11.2.2022 22:04:22) Stará huso, no jo, ale kdyby byli horníci nebo šoféři kamionu, tak by chtít mohli a bylo by jim to houby platné. I když teda pravda, můj biologickej otec řídil kamion ještě v sedmdesáti a bůhví, jestli ho neřídí doteď.
|
| Monika |
 |
(11.2.2022 22:09:13) Monty, tak šoféři kamionu mohou třeba v důchodu klidně dělat něco jiného než řídit kamion, ne? Můj taťka jako celoživotní řidič autobusu si třeba přivydělával jako hlídač na vrátnici. Ale pak se zase vrátil k tomu řízení, momentálně řídí (občas jako záskok pro případ potřeby) skibus ve Špindlu. Ale jeho to fakt baví
|
|
| Stará husa |
 |
(11.2.2022 22:14:23) Monty, to jo, lidí, co dělají celý život manuálně, jsou zničení už kolem padesátky. Nevím přesně, co ti vaši osmdesátníci dělají, ale představuju si nějaké překlady, korektury, redaktorské práce, to může být na pár hodin týdně dobrá náplň volného času, společenské vyžití a přivýdělek k důchodu. Asi to dělají v suchu, teple a pohodlí, takže pokud jim funguje hlava, proč ne?
|
| Monty | 
 |
(11.2.2022 22:15:08) Stará huso, trefila jsi to přesně.
|
|
| K_at |
 |
(13.2.2022 9:19:03) Eleonor, a kolik těch vitálních lidí nad cca 75+ je? V kategorii 90+ to budou jednotliví lidé. O to víc je je vidět. Nad 75+ už to taky řídne.
|
|
| babi_ | 
 |
(13.2.2022 9:19:32) No to jsou ti, co přežili - dožili se takového věku navzdory té fyzické zátěži, tedy výjimečně odolní jedinci. Jsou tací i v umění a vědě, takže to není výsada horníků.
|
| babi_ | 
 |
(13.2.2022 9:34:06) Dle mého jde prostě o náhodu - shodu dispozic různého druhu.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(13.2.2022 10:02:34) Valkýro, je to tak, životospráva ovlivní mnohé, ale není to všechno. Každý určitě známe ze svého okolí případy lidí, kteří zdánlivě dělali všechno dobře, a přesto je zdraví zradilo a nedožili se vysokého věku. A naopak lidí, kteří se "huntovali" horem dolem a všechno přežili do vysokého stáří. Ten koktejl vlivů bude velmi složitý.
|
|
|
|
| Monty | 
 |
(13.2.2022 10:09:19) Eleonor, to bych zas tak jednoznačně neviděla. Třeba moje babička byla nejmladší z pěti dětí, jedno tedy zemřelo ve dvou letech na záškrt. Babička jako jediná v dospělosti nikdy nepracovala, pohyb měla minimální, protože byla hypochondr a neustále se bála, že si "hne plotýnkou" nebo jí v zimě ofoukne a dostane zánět trojklannýho nervu apod. Starala se tak nějak "na pohodu" o domácnost, na uklízení moc nebyla, ale vařila, starala se o vnoučata. Umřela v osmdesáti a kdyby si nezlomila nohu k krčku a nerezignovala na jakoukoli rehabilitaci, až nakonec umřela v LDN na sepsi z proleženin, byla by tu pravděpodobně déle. Její starší sestra zemřela v 86 letech, ještě v 85 chodila pomáhat do družstva a celý život se starala o hospodářství - stejně jako babička zemřela do roka poté, co skončila po úrazu (pokousání psem) v nemocnici a tam strašně rychle sešla fyzicky i psychicky, protože byla vytržená ze svého běžného života. Další bratr se dožil 90 let, ale posledních 20 let prakticky neopouštěl svůj barák, protože měl otevřený bércový vředy. Nejstarší bratr se dožil tuším 82 let, ale tam žádné podrobnosti nevím, protože se s rodinou nestýkal. Jejich otec, můj praděda, se dožil téměř stovky (zemřel v nedožitých 99 letech). Do šedesáti kouřil, na pivo chodil ještě v devadesáti, první světový válce se vyhnul, protože se před odvodem vždycky někam včas zdekoval - údajně šel pracovat do Německa, fyzicky sice pracoval, byl pokrývač, ale z ničeho si nedělal těžkou hlavu, babička často říkávala, že "jim padal barák na hlavu a on chodil po záspi a hvízdal si". 
Podle mě na to mají vliv hlavně geny, psychika a v neposlední řadě štěstí - protože ani geny, ani psychika neovlivní, jestli tě ve třiceti nesmete na přechodu ožralej řidič. 
|
| Monty | 
 |
(13.2.2022 10:16:14) Eleonor, ale moje babička nebyla oproti své sestře aktivní vůbec a přesto byla až do té zlomeniny krčku (v 80 letech) soběstačná, normálně jí to myslelo, na svůj věk byla zdravá, měla jen stařeckou cukrovku.
|
| Monty | 
 |
(13.2.2022 10:21:29) Eleonor, ale o to nejde, jde o to, že v těch 80 letech byla prostě přiměřeně věku svěží, i když měla minimum pohybu a vlastně vůbec jakékoli aktivity - minimálně od doby, kdy jí odrostla vnoučata. Seděla doma, koukala na televizi, občas si něco četla, koukala z okna, kdo co nese k popelnici, když se třeba stěhuje, což teda byla "aktivita" , ale jediná, kterou vyvíjela a fyzicky náročné to nijak zvlášť nebylo.
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(13.2.2022 10:36:02) V mé rodině je široké rozpětí věku dožití od 35 do 100 let. Fatální nemoci na jedné straně a neuvěřitelně odolní jedinci na druhé straně. Žádnou logickou zákonitost v tom vystopovat neumím, vidím prostě vrozené dispozice, náhodu, štěstí. Někteří zdánlivě fit odešli náhle, jiní překvapivě dlouho vzdorovali těžkým nemocem, někdo měl prostě "tuhý kořen".
|
| Lída+2 | 
 |
(13.2.2022 10:42:06) Ropucho, taky máme v rodině úmrtí na rakovinu prsou, dědova sestra cca 24let. Děda z babičkou pak vychovávali strejdu jako bratra mamky a tety.
Otec dědy zemřel v 48.
Babička nepochopitelně pri banálním vyšetření v nemocnici, prostě jim tam umřela. V 78. Do té toby teda zvládala i brigady v bývalém JZD.
|
|
| Monty | 
 |
(13.2.2022 10:47:51) Ropucho, mně dost překvapilo, když jsem před lety začala dělat rodokmen, že v mé rodině byla ta dlouhověkost poměrně častá, minimálně ve dvou větvích. Úmrtí v mladém věku byla při porodech, při úrazech, občas tuberkulóza, zabití ve válce, pár sebevražd/vražd. Prababička zemřela v 60 na zápal plic, za druhé světové války, kdy ještě nebyla dostupná antibiotika. Ze 622 osob, kde mám k dispozici data narození i úmrtí (a jde z větší části o 19. a 20. století) jich 12 překročilo devadesátku, 60 zemřelo mezi 80 - 89 lety, 100 lidí mezi 70 - 79 lety... ovšem 306 záznamů ze 622 jsou prakticky jen úmrtí v dětském věku.
|
| Monty | 
 |
(13.2.2022 11:02:16) Val, já jich mám celkem asi 2500, ale ne u všech mám kompletní data, takže jsem počítala jen ty, kde je mám - MyHeritage na to má "tabulky". Ale všechno jsem to nehledala sama, jednu větev má perfektně zpracovanou jeden vzdálený příbuzný, protože všichni s tímto příjmením jsou jedna rodina. A rodinu mého otce jsem z části taky přebrala od jiného příbuzného, to zas byl světský rod, kde jsou taky všichni s tím příjmením navzájem příbuzní.
|
|
| Lída+2 | 
 |
(13.2.2022 11:05:17) Valkyro, kolega nemohl za nic na světě nikoho najít. Tam odkud pochází z vesnice na Šumavě bylo 142 lidí toho jména 1900-1940. A nejednou zmizeli. A ty dva co našel nepatřili k němu.
Ale tuhle seděl v karanténě. Narazil na příjmení a telefon na internetu, zavolal. S tímto člověkem nemá nic do činění, ale zdá se, že všichni odešli do USA. Pred čtyřmi lety tam dokonce někdo přijel z USA a byl smutný, že nikoho nenašel. Smůla. Podle všeho a těch seznamů cestujících je asi na stopě. Vůbec ho totiž nenapadlo, že by odjížděli.Tak mě ohromila ta internetová stránka s těmi možná to taky bude řešení manžela, tomu se také ztratili předci. V mé větvičce je hodně hluboko, holt papíry zůstali v domě, teda na statku. Kde se narodil i děda.
|
| Monty | 
 |
(13.2.2022 11:07:37) Lído, mně takhle zmizeli všichni Mračkové z Lnářskýho Málkova. V obecní kronice je i záznam, že se vystěhovali do Ameriky. Jenže to byli nějací bratranci, přímá větev tam zmíněna není, a přesto nemůžu už roky najít jedinýho Mračka, kterej by patřil do rodiny.
|
| Lída+2 | 
 |
(13.2.2022 11:10:37) Monty, no on ty sloupečky cestujících ještě neprošel, ale myslí si, že ten člověk co ru byl z USA je jeho příbuzný. Bohužel nenechal ve vesnici kontakt.
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(13.2.2022 11:00:34) Monty, to je zajímavé. Řekla bych, že dětská úmrtnost hrála roli síta, které proselo slabé jedince a kdo přežil, byl natolik odolný, že měl vysokou pravděpodobnost dožít se ve zdraví požehnaného věku. Přirozený přírodní výběr, byť to je kruté a možná nekorektní přiznat, ale takhle prostě příroda funguje, posílá dál jen nejsilnější geny. Zvířata nemají žádné zdravotnictví a funguje to milióny let.
|
| Stáňa * | 
 |
(13.2.2022 11:04:48) Roucho, no nevím. Babičce zemřel bratr na zaskrt. Ona sama zemřela mladá, takže její rodiče v cca padesáti už neměli žádné děti.
|
|
| Monty | 
 |
(13.2.2022 11:05:05) Ropucho, ono to tak fakt je. Kolikrát už jsem četla, jak se historici snaží vysvětlovat, jak to bylo s tím "průměrným věkem dožití", že to strašně zkresluje ta dětská úmrtnost, ale stejně si pořád dost lidí myslí, že kdo se v roce 1850 dožil čtyřiceti, byl už vetchý kmet. 
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(13.2.2022 11:10:01) Monty, však jo. Dětská úmrtnost, smrt při porodu, úrazy, války ... To udělá nízký průměr.
|
| Pam-pela | 
 |
(13.2.2022 11:57:31) Ropucho, zas preziji ti nejsilnejsi, je to asi fajn pro budouci geny. Oprostuji se od pocitu pri tomhle sdeleni, jen konstatovani. V prirode to tak je, preziji vitalni, sikovni, se selskym rozumem a imtuici. Pokud se to tak da o zviratkach rict. Co znam lidi narozene kolem 2.svetove valky, mnoho z nich je strasne vitalnich a zdravych. Treba nasi tchanovci, ale znam jich vic. Asi proste opravdu silny zdravy zaklad (urcite teda ne ve 100%), urcite lepsi nez padesatky a sedesatky. Myslim rocniky. Ona si asi priroda dost pomuze, aby si nasla cestu. Zvrhnout to muzeme velkymi zásahy, kdyz si budem myslet, ze jsme moudrejsi, nez ona
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(13.2.2022 11:07:42) síto, kterým neprošli v určitým věku, bez ohledu na odolnost
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(13.2.2022 11:17:49) Valkýro, to je zajímavé, může to být souhra náhod, nebo možná opravdu nějaké podvědomé jednání ...
Každopádně obě mé babičky shodou náhod měly děti ve stavu dle lékařů neslučitelném se životem, výslovně jim bylo řečeno, že nepřežijí. Jedno těžce podvyživené, druhé těžce nemocné, za války, léky nebyly. Obě přežily. Jeden z těch lidí se raduje ze života dodnes a je tedy fakt, že má snad devět životů jako kočka, všechno přežije, všechno se mu zahojí, nějak to v těch genech prostě je.
|
|
|
|
| Stáňa * | 
 |
(13.2.2022 11:03:25) Mně oba dědovi zemreli v cca 60 letech na rakovinu žaludku. Jedná babička v 35 po nějakém banálním gynekologickém zákroku. Takže jsem z prarodičů poznala jen jednu babičku, ta zemřela přesně v 80 na rakovinu. Mamka brzy osirela úplně, nebylo ji ještě ani 20. Možná proto je tak posedlá domácí stravou, prakticky jedí jen co si sami vychovaji a vypestuji. Kupující snad jen pečivo a mléčné výrobky, I když mléko kupují domácí. Na druhou stranu táta od cca 40 trpí různými nemocemi a jen díky domácí péči zvládá v 83 to, co zvládá.
Jinak za poslední rok jsem byla na 4 pohrbech v rámci rodiny. Dva z toho covid, ale i tak věk 75 - 84.
|
|
|
|
| Monty | 
 |
(13.2.2022 10:39:01) Val, u nás v rodině (i v rodině bývalého a současného manžela) je 80 let a víc vcelku normální věk dožití. Z větší části v přiměřeně aktivním stavu. Ale já mám kolem sebe, podle toho, co čtu na Rodině, asi nějakou specifickou "bublinu". Nebo naivně neočekávám, že by někdo měl být v 80 svěží jako dvacetiletej a beru jako přiměřeně aktivní stav to, že jsou ti lidé soběstační, mají nějaké zájmy, něčemu se věnují, myslí jim to, prostě že nejsou odkázaní na péči někoho jiného. Pokud někdo zemřel v mladém nebo relativně mladém věku, tak to bylo buď náhlé (infakt, úraz) nebo poměrně rychlé od diagnózy k úmrtí (nádor na mozku, rakovina slinivky). Osobně si myslím, že na to má určitý vliv i "socioekonomická bublina"; kdo se nemusí neustále strachovat o živobytí, ten už jen z tohoto důvodu žije "psychicky zdravěji", neprožívá takový stres. A ani se nemusí tolik dřít, může si "fyzickou zátěž" dovolit jen jako občasný koníček.
|
| Lída+2 | 
 |
(13.2.2022 10:45:35) Monty, moji nejdéle žijící předci vždycky strašně moc pracovali. Jako by se neuměli zastavit.
Dědu nam zklidnilo až koleno v 90.
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(13.2.2022 10:53:42) Monty, já si myslím, že i ta socioekonomická pohoda hraje roli jen částečně a v mezích daných genetikou. U nás se stovky dožili zrovna lidé, kteří se o živobytí celý život dost rvali, fyzicky dřeli, měli hodně dětí, v padesátých letech byli šikanovaní, přišli o všechno ... A vysoce přes 80 let se dožila také třeba vdova samoživitelka, která na tom byla velmi podobně. Zatímco lidé, kteří proti těmto měli celkem klid a fyzicky nikdy nepracovali, zemřeli mnohem mladší.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lída+2 | 
 |
(13.2.2022 10:37:36) Elenor, představuješ si teda někoho takového:
Moje prababička obhospodařování domu, vaření, takový generál co šéfoval a makal v 92 letech. Pak si na náledí zlomil nohu a umřel.
Nebo moje další prababička co se do 93 starala o ovce, pak už jen jednu. Dělala seno a nepotřebovala obskakovat. Vše si zařídila sama.
Nebo můj děda co se dožil 92,5( syn té první) co ještě v 85 je přece jura a tomu praseti vykyda hnůj sám. To ho teda jednou koplo do kolena, potřeboval ho vyměnit, nakonec si na to v jeho 90 troufli. On umřel nečekaně ve spánku. Když si den před tim plánoval grilování co mu moji kluci zase předloží za mňamku.
Jinak ve vchodu mi bydlí pán a je mu 96 a je v tom bytě sam. Jídlo mu vozí.
|
| Stará husa |
 |
(13.2.2022 13:35:40) Eleonor, moje maminka se dožila ve zdraví 86, babička mého BM 90 a ani jedna fyzicky nepracovala, ani nesportovala. Podle mě je dlouhověkost dána geneticky s velkým přispěním náhody.
|
|
|
|
|