PJana |
|
(23.5.2022 14:20:45) Minulý týden mi odstranili štítnou žlázu kvůli hyperfunkci a opakovaným zánětům. Mám za sebou pobyt na jipce. Prošla jsem si brněním rukou. Beru vápník a rocaltrol na podporu vstřebávání vápníku a samozřejmě euthyrox. Dnes jsem byla na kontrolním odběru krve, zítra jdu na kontrolu a vyndání stehů do nemocnice. Jizva sice dlouhá ale poměrně tenká. Povaluju se doma, chodím na procházky, chod domácnosti v pohodě. Celkově se cítím dobře. Do práce se nehrnu. Nerada bych dopadla tak, že s vypětím sil zvládnu práci a potom doma odpadnu a budu nepoužitelná. To raději pár dní marodění navíc. Co bude následovat dál? Zatím mám pocit, že se mi líp dýchá (takový ten hluboký nádech - přestože jsem před operací neměla dojem, že by se mi dýchalo špatně). V noci se asi víc potím. Ve dne se občas objeví vlna horka, ale jiná než návaly. Co mám čekat dál? Problémy s nastavením medikace? Hubnutí nebo přibírání na váze? Únava? Co si mám ohlídat a na co si dát pozor? Jak se projevuje nevhodné dávkování substituce? Budu ráda za Vaše zkušenosti. (Před čtvrt stoletím marodila máma po stejné operaci 10 měsíců, než se dala dohromady.)
|
perko |
|
(23.5.2022 16:58:39) Moje maminka má od operace asi 2 roky. Vůbec neměla a nemá žádné problémy. Prostě jen bere léky a tím to skončilo. Po operaci jí nic nebylo. Byla v lázních. Kamarádka je po operaci asi 14 dnů a zatím si taky nestěžuje na žádný problém.
|
|
zerat |
|
(24.5.2022 9:19:37) Já tomuto tématu moc nerozumím, tak se omlouvám, ale mojí babičce před lety odstranili strumu. Do operace byla bez snažení hubená. Po operaci začala mít tendence přibírat, takže pro ni bylo nové, že si musela začít hlídat váhu.
|
|
Trebuchet |
|
(24.5.2022 14:09:58) Prodělala jsem před 2,5 lety. Naštěstí bez jakýchkoli potíží. Čekala jsem, že se bude dlouho vylaďovat medikace (beru Euthyrox), ale doktor to trefil už napoprvé, s výsledky byl spokojen hned a neměnil to. No a měsíc od operace jsem otěhotněla, takže tělo se asi zvládlo vyladit rychle. V současnosti nemám žádné potíže, tlustá jsem z čokolády . I když setkala jsem se s názory, že hodně pacientů (spíše pacientek) není v ČR dobře medikovaných a ty léky, co se tu užívají, se špatně vstřebávají. Taky jsem na svou adresu slyšela, že na mě je diagnóza vidět (z tvaru očí, obličeje atd.). Existují k tomu nějaké pacientské svépomocné skupiny, ale zatím jsem do toho nějak neměla potřebu pronikat. U nás v rodině jsem třetí generací žen bez šš, všichni relativně ok.
|
|
|