(8.1.2024 10:49:01) Viděly jste? Mně přišel nejzajímavější závěr, dokumentární dovětek se zkušenostmi reálných pacientů. Je mi jasné, že první díl měl diváka uvést do, v tuto chvíli, povrchní osobnosti hlavního hrdiny, zaměření na výkony v posteli a úzký životní cíl, motivovaný primárně touhou po prestiži. Ale celkově mě to zklamalo, pekla jsem při tom a uvažovala, zda to nevypnu. Ale téma mě zajímá, vydržela jsem.
(8.1.2024 11:05:11) Viděla jsem a líbilo se mi to. Hlavní hrdina žil takový bezstarostný studentský život, až na ten volný sexuální život tak nějak stejně žijí asi všichni mladí (nebo teda možná většina má i ten sexuální život takový bez zábran, já to tak neměla, tak nevím). Docela jsem zvědavá na to, jak mu nemoc ten život změní a přeskládá hodnoty. Dívat se určitě budu dál.
(8.1.2024 11:21:12) za mne dobré... ten závěr s reálnými lidmi byl hodně důležitý, takový způsob, jak v hlavě přepnout z černé komedie na drsnou realitu jinak na hlavním hrdinovi nevidím mnoho povrchního - prostě normální mladý, chytrý pohledný kluk... nakonec kdy jindy by měl být sexuálně aktivní, než v jeho věku nebo zaměřený na životní cíl - v jeho situaci to tak prostě je, pokud chce pokračovat v nějakém prestižním oboru, nestačí sedět na skripty a čekat, to by nebyl "prestižní obor"
(8.1.2024 11:29:27) Tak vztahy s holkama byly vedle těch snah o kariéru ne? Já to teda sledovala jen ramcove, díval se manžel, mě tahle témata nedělají moc dobře + mi není sympaticky ten herec, co hraje hlavního hrdinu, připomíná mi plastikového Keňa
(8.1.2024 11:35:12) " velký rozptyl mezi "sedět nad skripty" a mít takové typy vztahů s holkama,"
ale to byly dvě na sobě nezávislé věci, reakce na " zaměření na výkony v posteli a úzký životní cíl, motivovaný primárně touhou po prestiži"
v tomhle věku jsou prostě kluci opravdu nejaktivnější, co se dobývání žen týče, jistá dávka promiskuity je asi normální... když to teda s holkama umí a netrpí jen odmítáním... ta touha po práci v oboru, který předpokládá vysoké nasazení, pak takový kluk nehledá zrovna životní vztahy, soustředí se na pracovní cíle, holky jsou jen zpestření a/nebo způsob jak spojit příjemné s užitečným - toliko k tomu sexu no a to, že nestačí sedět nad skripty a věřit, že si ho někdo všimne, se vztahuje zase k tomu, že musí dělat první poslední, aby se ukázal a na ten top obor se dostal, taové snažení pak má přednost přede vším ostatním (a klidně i před rodinou, k tomuhle věku patří jistá dávka sobectví a sebestřednosti - pokud by ji v sobě neměl, nestudoval by to, co studoval...)
(8.1.2024 11:51:15) Rose "ale to byly dvě na sobě nezávislé věci, reakce na " zaměření na výkony v posteli a úzký životní cíl, motivovaný primárně touhou po prestiži".. to mi došlo, jen jsem to odeslala, že jsem to blbě formulovala. Chtěla jsem prostě napsat, že já tam tu "lidskou plochost" vnímala, a chápu, že musela být na úvod výrazně prezentována, aby se hrdina měl pak dál kam posouvat.
(14.1.2024 16:12:22) Tyhle typy byly ba medině i za mě. Nadaní, tvrdí, rychlí, atraktivní, žili intezivně a takové rychlé sexuální zážitky byly pravidlem. Naprosto uvěřitelný kluk.
(8.1.2024 12:20:51) Je podle mě téma, které se, bohužel, týká téměř nás všech. Kromě lásky, vztahů a plození dětí mě další jiné téma moc nenapadá. Co do prožívání, pocitů, postojů k životu v těchto chvílích. Ano, práce, ale ta je velmi různorodá, tudíž se dá těžko zpracovat jednotně. Takže to je to, co mě na tom zajímá.
(8.1.2024 12:35:12) Mně se to líbilo i když pár výhrad bych taky měla. Namachrovaný produkt dnešní doby s přebujelým egem po střetu s realitou. Jsem zvědavá, jak a zda si přeskládá hodnoty a objeví se tam nějaké známky pokory. A hodně mě zaujalo i příšerné manželství jeho rodičů i když mi je jasný, že dost lidí dneska žije právě takhle. Budu se dívat dál.
(8.1.2024 12:38:58) Missy souhlas. A co ti přišlo příšerného na manželství rodičů? Ne, že by mě nic nenapadlo, ale nechci nic psát, zajímá mě, cos vyzdvihneš..
(8.1.2024 16:56:01) Beat, přišlo mi hrozný, jak žijou vedle sebe místo spolu. Jako jo, po nějakých dejme tomu 25-30 letech je ten vztah jinde než na začátku, ale ten chlap vidí akorát sebe, svůj byznys a svoje zájmy. A co je horší, nechápe, kde je jako problém. On tu svou manželku vůbec nevnímá, jako by žil v mimoprostoru. Manželka se snaží držet rodinu pohromadě (včetně dětí) a na různých stranách se jí to různě sype. Za mě hodně smutný.
(8.1.2024 17:16:30) Mně "zhaslo v kuchyni" několik lidí, kteří ke mně měli/mají velmi vřelý vztah a rozhodně se nedá říct, že by mě obecně nevnímali, nezajímali se o mě. Jen v tu chvíli prostě odcházeli z místnosti a zhasli, protože si mě tam neuvědomili v tu danou chvíli, případně prostě automatika- roztržitost-únava. Taky občas někomu zhasnu. V dané scéně je to návodně "hustý", jak ji jako ignoruje, ale reálně taková epizodka neznamená nic. Mmch díky dlaždičkáři patrně výtvarnice může malovat neprodejné obrazy, že... a on celkem realisticky říká, že dlaždičky se zkraje taky neprodávaly, nějaký čas to trvalo. Jeho vykreslení je hodně přepjaté, ale třeba ta šplhounská medička je ještě o trochu horší, dle mého.
(8.1.2024 17:26:57) Máš pravdu, že jsou to typy trochu vyhnané do extrému, ale i v nich je kus pravdy, a taky se tím dá pobavit. Mně nikdy nikdo nezhasl, tak mi to přišlo dost symbolický Celkové je to pro mě ze života, každý se snaží o to nejlepší po svém, ale dohromady to dost drhne.
(8.1.2024 17:36:45) Já se koukala, a tak nějak.. ani příliš nenadchlo, ani neznechutilo. Asi tomu dám ještě šanci. Líbila se mi scéna, když mu profesor řekl, co zjistil a jemu začaly naskakovat poučky ze semináře. jak se najednou úplně obrátily role a on zažíval to, co běžně zažívají pacienti. Vnučku z chodby tipuju na budoucí partnerku.
(8.1.2024 20:34:21) To si nemyslím. Bylo to v nějakém kulturním objektu, galerii. Téma kachlíků a lidi od kachlíků tam jen kachlíkář dotáhl. Využil vernisáž pro byznys.
(8.1.2024 21:25:52) Taky mi jejich manzelstvi neprijde nijak tragicky a kachlikar je mi sympatickej. Shledla jsem a dozvedela se predem, ze je to zas podle nejakeho holandskeho formatu, nenadchlo, neurazilo, mozna jeste kouknu.
(8.1.2024 21:41:23) No nevím, ta okázalá ignorace manzelky, když měla ten proslov... Tedy vlastně ani ne okázalá, spíš jako vy tam vůbec nebyla, to he ještě horší. Tady je na škodu, že ji hraje taková v podstatě nesympatická herečka, ta Brodská působí protivně od pohledu.
(8.1.2024 21:46:33) No jasně, ale že výběr herečky není obecně na škodu - někdo jí naopak bude fandit už od pohledu, ne jako ty, že ti to jde proti sobě...
(8.1.2024 21:53:42) Ona to asi hezky zahraje, no. Ale právě se divím, kolika lidem ten manžel připadá v pohodě, mně přišlo jeho chování hrozný. Tak jestli to nebude tím, říkám si, že ta žena na ně taky nepůsobí typově moc sympaticky,🙂.
(8.1.2024 22:22:18) Já se snad na ty manžele podívám , my se nepřehlížíme ani po 38 letech, nevím, co to s tím má společnýho. Buď s někým souzním nebo ne.
(9.1.2024 7:56:46) adamczyka jsem začala vnímat až po představení v divadle (harold a maude), kde byl úplně skvělý a úžasný, takže v každé další roli se mi líbil a líbí se mi i když někde je sám za sebe a protože březina je mu fakt podobný, má to u mne dobré taky (vzbuzuje ve mně příjemné emoce)
(9.1.2024 8:14:00) Také je mi velmi nesympatický, stejně jako Adamczyk. Já se pak na to nedokážu koukat, neviděla jsem Kukačky, tam ještě pro mě nesympatická Dancingerova. Ale je to můj problém. Taky se to může změnit. Po osobním setkání. Pak si v duchu říkám, že jim člověk u obrazovky křivdí. Stalo se mi nedávno.
(8.1.2024 22:35:06) Evelyn, já tak nějak předpokládám, že to bude mít happy end a kluk se uzdraví. Takže se na to s klidem kouknu. Březina tedy není můj typ, ale zase vysloveně nesympatický není. A Brodskou mám velmi ráda.
(8.1.2024 21:58:40) Já teda mám taky takovýho typicky neempatickýho, technickýho muže, ale tenhle televizní ji přehlíží tak moc, že to je přece jen příliš 🙂.
(9.1.2024 15:50:39) "ale tenhle televizní ji přehlíží tak moc, že to je přece jen příliš 🙂."
máš pravdu, je to zu viel i na podivína - jenže on takhle přehlíží i ostatní přijde mi (sluchátka na rugby zápase atd.), není v tom asi zlý úmysl, jeho rádius je prostě zúžený na cyklistiku a dlaždice, je to spíš trochu jako porucha
(15.1.2024 8:15:20) tak po včerejším díle musím říct, že mě postava brodské vyloženě rozčiluje jak je sebestředná, nevděčná a nedokáže ocenit jakoukoliv snahu... zlatej řezníček
(15.1.2024 17:39:59) Rodinová, mě taky, on je fakt posedlej (ale v té posedlosti šťastnej), bohužel poměrně nablblej - to ale není zlej úmysl, a zřejmě takovej byl vždycky
(15.1.2024 8:39:13) To já ji chápu. Viděla dlaždici a přestala vnímat. Ten popis, jak je úžasná ani neslyšela. Měl ji vzít na večeři a vytáhnout letenky. Dlaždici měl nechat na jindy. A říct to obráceně, nejdřív co na ní obdivuje a že ho tím inspirovala.
(15.1.2024 8:45:19) Jako, že je xy let přehlížená, její přání jsou ignorována, ani na dovolenou nejedou nikdy podle jejího přání a za jeden večer má na vše zapomenout? Jako jo, Kachlíka mi bylo líto, měl se chudák poradit s dcerou ....
(15.1.2024 9:05:09) já ti nevím, jako si za těch xy let nevšimla, že je trochu truhlík? že prostě je soustředěný na své kachlíky a cyklistiku? to přece není něco, co se stane ze dne na den... jestli něco chce, mohla by za ty roky vědět, jak na něj... nakonec pořád mám pocit, že on jí vlastně ochotně splní téměř cokoliv, kdyby si o tu blbou dovolenou řekla normálně, asi by to nakonec vyřešil, ale ona zaútočila ve chvíli, kdy on chudák neměl ani ponětí, že je něco špatně (nakonec jí přece zrovna pomohl zorganizovat vernisáž obrazů, které nikoho nezajímají ) navíc teda dlaždice jarka mě vyloženě dojala, vždyť kdyby nebyla sebestředná nána, musela by ocenit, že to pro něj znamená maximální projev lásky a ten popis byl tak něžný a cituplný btw vyměněné zámky? jako fakt?
(15.1.2024 9:17:12) Já z něj nemám pocit, že ji splní cokoli. Normální je dovolené střídat podle preferencí obou nebo prostě jet každý na svou. Tour de France každý rok a jinak nic fakt fér není.
(15.1.2024 9:25:18) jezdit někam rok co rok a nestěžovat si, to možná v tom druhém zaseje pocit, že to vyhovuje oběma a čekat, že si chlap všimne sám, že ona se "zase tak moc nebaví", to je naprosto mimo on byl upřímně překvapený, že ona "najednou" není spokojená... a taky teda vykročil správným směrem a zařídil dovolenou v itálii... jen potřeboval čas na to, aby mu to došlo...
(16.1.2024 11:49:29) me spis prekvapilo, ze s nim sla na to prekvapeni, kdyz byla predtim tak nekompromisni, az tak, ze vymenila zamky a najednou s nim svitori jak zamilovana?
(15.1.2024 9:16:20) Já ji rozumím. Celej život neslyší nic jiného než dlaždice, dlaždice, případně cyklistika a na usmiřovací večeři zase dlaždice. Prostě je na to už alergická.
(15.1.2024 9:33:11) Rose, jenže my vidíme situaci po 30 letech manželství, nevíme, co pro něj udělala v průběhu těch let. A on to taky nedělá pro ni, ale proto, aby se mohl vrátit do domu a nemusel žít v obytňáku.
(15.1.2024 9:38:16) huso, nemám pocit, že mu jde jen o bydlení... on opravdu pro ni dělá hodně a očividně ji má moc rád (to vyznání bylo krásný, když odmyslíš dlaždici ) a když přijde krize, jediné, co udělá ona, je, že vymění zámky... jinak ani náznak cesty k smíru... nic... uražená do hloubi duše si jde malovat
(15.1.2024 10:37:35) Lepím náhodně. Včerejší díl nějak nevím. U toho prvního jsme se i zasmáli, včera nic. Proč kachlíkář skončil v obytňáku nevíme (vyhodila ho nebo šel sám?), vyměněné zámky ve společném domě jako vážně? Dcera to myslím vyhodnotila přesně, že se chovají jako malí. Chápu, že konstelace není ideální, zkrátka to přeteklo, to, co roky kypělo asi, zrovna v době, kdy synovi diagnostikovali nemoc. Dlaždice Jarka mě porazila, kdyby ten mimoň aspoň nejdřív začal s tou letenkou, ale to ne, ona je dlaždička silnější. Takže jsem ji chápala, stát se tohle mně, i při vědomí, že jsem si vzala a 25 let žiju s mimoněm, kterej zkrátka jinej nebude, nervy mám taky jenom jedny. Spíš mi tak nějak včera nesedlo, že to nemělo žádnej spád a strašně mi leze na nervy ta všudypřítomná otravná hudba. No uvidíme, jak další díl.
(15.1.2024 11:20:58) Bylo to trochu pomalejší, ale že by se tam zase nic nedělo, to ne. Chodil na ozářky a nachází se ve stádiu popírání, takže si nepřipouštěl, že by to na něj mělo nějaký vliv, snažil se žít jako před nemocí, popíral únavu, chodil sportovat, do nemocnice, snažil se balit tu sestřičku, ale postupem času viděl, že to prostě jako dřív není a nakonec ho nevybrali na to vytoužené místo. Mezitím jely fámy o jeho nemoci. Myslím, že v příštím dílu už si naplno uvědomí, že je opravdu nemocný. Mně se to líbilo, je to realistický.
(15.1.2024 11:55:29) Me pripada, ze Jarka nejak uplne nevi, co chce. Aby k ni byl pozornejsi? Aby se delalo, to co chce ona? A co vlastne chce? No tak si o to musi rict. A necekat, ze on to nejakym zpusobem vycucha a pak provede a navic presne podle jejich predstav. A ze laska skoncila, kdyz uz presne vi, co ten druhy udela (nebo jak to tam rekla), no co je na tom divnyho. Po 30 letech manzelstvi a souziti s nekym holt presne vis, co ten druhy udela. Me by spis vystrasilo, kdyby najednou zacal delat neco uplne jinyho.
Kdyz se na to podivam z odstupu nezucastneneho, tak co chce, aby bylo vysledkem? Vyhodila ho, tak uz s nim asi nechce zit. No, ale podle ni spolu stejne nezijou, zijou max. vedle sebe. Tak o co jde? Nezijou spolu ted, nebudou spolu zit ani v budoucnu, takze vysledek bude stejny, akorat projdou voserem s rozvodem, delenim majetku, hledanim novyho bydleni a to vsechno v situaci, kdy ten kluk resi to, o cem ten serial hlavne je.
A ty vymeneny zamky? Co to jako je? Jsem zvedava, co by delala, kdyby si privedl zamecnika, zamky odvrtal a vratil se zpatky do svyho domu. To by se zacli prat? Takhle jen hresi na to, ze to je vpodstate slusny chlap, ktery to neudela.
(15.1.2024 12:31:42) taky jsem viděla a ona si vlastně sama dost naběhla tím, že pro ní není láska, když přesně víš, co ten druhý udělá a přitom by to stejné chtěla od svého muže, aby přesně věděl co ona udělá a tudíž věděl jak si jí usmířit a co ona chce.
I když mě jako ženě teda přišlo jeho usmiřování ujetý. Když už jí udělal to překvapení měl jí vzít na večeři a tam jí s vyznáním dát letenky. Ne on udělá večeři ve firmě (když mu asi ...krát řekla, že nechce dlaždice ani vidět) a udělá jí osobní dlaždici (to by normálně bylo velmi dojemné a láskyplné, ale ne v její situaci). Na druhou stranu ona by měla víc chápat, že dlaždicím je vděčná na svůj životní standard.
(15.1.2024 12:44:01) Janinko, já viděla včera jen kousky (manžel přepínal mezi hokejem a tímto), proč proboha udělal tu večeři ve firmě a nevzal ji normálně do restaurace??? Byl tam uveden nějaký alespoň částečně racionální důvod? Přeci by to bylo i jednodušší, přišlo mi to jako už velmi přehnané vyhrocení od scénáristy, teda
(15.1.2024 13:11:56) "proč proboha udělal tu večeři ve firmě a nevzal ji normálně do restaurace??? "
no on především pronajal na ten večer kuchaře z (její?) oblíbené italské restaurace... chtěl, aby se cítila unikátní a výjimečná, tak, jak mu poradila dcera... kdyby šli do restaurace, asi by tam nebyli sami... nebyla by jedinou "hvězdou večera"...
(15.1.2024 13:23:06) No, to by mě teda zajímalo, kdo chce být v restauraci sám a hvězdou večera? Jestli je to její oblíbená restaurace, tak jí asi nevadí, že jsou tam i jiní lidé? Já chápu, že ta okolnost s "večeří ve firmě" má ještě vystupňovat tu manželovu "nemožnost" s jeho totálním zaměřením na práci, ale myslím, že to už je fakt moc přepísknuté
(15.1.2024 13:29:28) no dcera mu radila, že máma chce být ta, kolem které se vše točí... pronajmout si kuchaře je prostě velké romantické gesto, oproti tomu vzít ženu do restaurace a domů ho vzít nemohl, když nemá klíče je to vlastně v tom stylu "romantická večeře na střeše"
(15.1.2024 13:47:04) Rose, aha, tak dejme tomu. Já bych tedy mnohem spíš uvítala tu restauraci než "trapas" (z mého hlediska) s osobním kuchařem v kanclu a nutnosti být sama s manželem (plus tím kuchyřem) v situaci, kdy je mezi námi napětí a nejistota. Zlatá "obyčejná" (luxusní) restaurace s ostatními lidmi
(15.1.2024 13:52:58) On ji tam hlavne chtel predvest tu dlazdici Jarka a to by v restauraci nemohl. Trosku zvlastni, ale lide jsou ruzni. Je to serial. Ale kdyz si vzpomenu na nejake dary meho otce moji mamce k vyroci ...a jak probehlo vyroci u nas doma... Takovemu scenari by nikdo neveril, ze je mozne, ze se nekde stalo, ze nekdo muze byt takovy...
(15.1.2024 14:08:04) Balbíno, mě je jasné, že spousta lidí (asi nejen mužů) jsou schopni jednat s partnerem jak balvani a dopouštět se "nemožností" až trapasů. Ale přeci jen v situaci, kdy už je vyhozen do obytňáku a je zřejmé, že "situace je vážná", tak bych řekla, že jich většina probere a pokud o záchranu vztahu stojí, chovají se alespoň chvíli adekvátněji. A tady bylo tak strašně zřejmé a jednoznačně vyslovené, že žena je zcela alergická na jejich "dlaždičkárnu" (a na Tour de France), že ten nápad s dlaždičkou Jarka jako usmiřovacím pokusem mi přijde opravdu neuvěřitelný
(15.1.2024 20:44:21) Čumčo, přednaštvaná? To mi spíš přišlo jako nekomfortní pocit nejistoty, ale jak si pak sedli a viděla to a toho kuchaře, přišlo mi, že je ohromená a že se jí to vlastně fakt líbí
(16.1.2024 2:43:43) tak snad jo, Rose, já jsem pochopila, že s ní objel jednou hradecký okruh, což je chvilka - a ona už po chvíli brblala, že ji to nebaví
Ale moc se mi líbili ti kluci z rugby - jsou skvělí, ve finále to vzali nejlíp, rodiče moc nefungují (ale však on od nich taky nic nechce), spolužáci z medicíny jsou neskutečná nezralá banda - já myslela, že takhle dezinformační drbárna se děje spíš na vsích a odloučených lokalitách, ne u mediků
(16.1.2024 11:56:39) to me ani nenapadlo, mi to prislo tak, ze chtel vyjimecny zazitek, ne " obycejnou" restauraci - to je banalni chtel neco extra, pozval kuchare, udelal neco vyjimecneho Brodska mi prijde ztelesneni porekadla "zene se nezavdecis"
(17.1.2024 13:41:10) "Brodska mi prijde ztelesneni porekadla "zene se nezavdecis""
radko, ona má doma sice totálně nechápavýho truhlíka, ale hlavně je nespokojená sama se sebou, dlaždice jsou sice určitě nadužívané a dětinské téma, ale spíš zástupný problém pro "já nejsem šťastná a štve mě, jak tetelivě šťastný ve svém blbém Dlaždičkově jsi ty"
Kdyby se jí zadařilo s malováním, bylo by pro ni žvanění o dlaždicích na mávnutí ruky, prostě by "vypínala zvuk" a sem tam protočila oči
(17.1.2024 14:50:13) Já mám teda pro postavu Brodské docela pochopení. Přijde mi, že se svého času rodině, manželovi i firmě hodně věnovala, možná na úkor svého uplatnění, měla pochopení pro manželovi vášně a teď, když syn vyletěl z hnízda, by se ráda konečně realizovala i jinak. Však tam i říkala, že by se už nemuseli tolik honit. A od manžela prostě čeká pozornost, ocenění, společně strávený čas. Jenže manželovi je přednější dlažba a cyklistika a její pohár přetekl. Manžel chtěl na radu dcery něco napravit a spíš to ještě dorazil.
I když osobně očekávám scénáristický vývoj těchto postav směrem k sebereflexi. Zatím se ještě mají rádi, to je vidět, ale on se musí přestat chovat, jakoby mu byla ukradená. A ona pak třeba bude méně hysterická. Však taky prožívá těžké období - klimakterium, stárnutí, uměleckou krizi... Brodská tyhle protivný stárnoucí ženský umí skvěle.
(17.1.2024 15:02:54) Koníčku, taky to tak vidím. Oba manželé mají své chyby, ale spíš jsem na straně manželky, která se cítí přehlížená, na její potřeby se nehledí, naopak manžel má svou dlaždičkárnu a cyklistiku a na manželku kašle. Oba dva to hrají skvělé. A věřím, že se jejich vztahy v průběhu seriálu vylepší, tím, jak na ně choroba a léčba jejich syna bude působit.
(17.1.2024 15:21:13) Huso, já vlastně taky víc soucítím s manželkou, umím pochopit, že se jí nedaří najít to svoje, v čem by se realizovala...možná krize středního věku?
Ale tím, že by prodali byznys, jak ona na začátku navrhuje, by zase o svou "lásku" přišel on - proč by se toho probůh měl vzdávat, když tím tak žije?
(17.1.2024 15:42:10) Stará huso, mě na tom přijde neuvěřitelné, že si ta žena nedokázala za celé roky domluvit jinou dovolenou - klidně i bez manžela (třeba někdy s dětmi, jindy s kamarádkou, prípadně kamarádky a všechny děti ...), když jí cyklistika nebaví a on o jiný program nemá zájem. Peníze mají, takže předpokládám, že by jí to nezakázal ani jí jinak nebránil a ona nevypadá jako nemožná osoba, co by to bez manžela nezvládla... Ale je blbost se nad tím rozčilovat, ten scénář je úmyslně napsaný tak vyhroceně, myslím ...
(17.1.2024 16:21:40) Třeba neměla s kým jet. Možná žádné kamarádky neměla. Takže se realizovala doma s dítětem, případně s malováním. Úplně bych pochopila, kdyby se jí samotné nikam nechtělo.
(17.1.2024 16:22:37) Huso, tak kdyz ma manzel kachlicky a cyklistiku, tak si zena taky mohla najit neco sveho, ne? A vedle toho delat par veci i spolecne, to je vzdycky ve vztahu dobry…
(17.1.2024 16:56:34) Rodinová, tak ona měla ty obrazy. Ale právě chtěla dělat i něco společného s manželem, co by bavilo je oba a on neměl zájem. Byl to sobec, jel si jenom to svoje. Když mu navrhla, že by mohli jet taky na jinou dovolenou, než Tour de France, tak jí pustil myčku, ať si představí, že je u moře. Akorát si z ní dělal srandu.
(17.1.2024 18:11:07) Ale prd sobec, to s tou myčkou beru jako takovou nadsázku, on by na dovolenou nakonec jel. Tak měla tu dovolenou zařídit a ne jen navrhovat. Mě prostě to její uvažování není vůbec blízký. Něco chci, tak se jasně vyžvejknu nebo to zařídím sama a nečekám, že někdo, koho znám jak svý boty to nějak najednou zázračně vyčuchá
(23.1.2024 11:03:24) jo, vnučka byla fakt dost nesnesitelná právě ty scény s Rummikubem byly tak zbytečně protahované
rozesmál mě Řezníček se svým "To je kráááva!", když makléřka haněla studené dlažby
scény s Brodskou jsou nějak míň a míň uvěřitelné, její výbuch s barvami byl tak divně afektovaně zahranej, nebo napsanej nebo vypjatej, já nevím - raději bych celé vyprávění sledovala hlavního hrdinu, jeho cesta je fakt o něčem, ostatní postavy se vyvíjejí příliš předvídatelně
(23.1.2024 11:09:49) Mně přišla scéna s obrazem uvěřitelná. Prostě celý život to v sobě potlačovala, starala se o děti, o domácnost, o firmu, jezdila s manželem na Tour de France, až to najednou vybuchlo. Velmi mě tahle linka seriálu baví.
(23.1.2024 11:40:20) "Prostě celý život to v sobě potlačovala, starala se o děti, o domácnost, o firmu, jezdila s manželem na Tour de France, až to najednou vybuchlo. Velmi mě tahle linka seriálu baví."
ale jo, klidně - ale zahrané to bylo prachbídně, já jsem zavírala všechny obě voči, jak to dřelo
(23.1.2024 13:52:20) Mně přišlo, že s postavou dědy v podání pana Bartošky přišla do děje první dospělá osoba. Navíc autenticky a na základě vlastního prožitku zahraná.
(24.1.2024 8:00:32) ""s postavou dědy v podání pana Bartošky přišla do děje první dospělá osoba"
jo, to je fakt, proto se mi na to asi koukalo tak špatně...to jeho okolí s výjimkou rugbistů, je obtížně koukatelný"
no asi jsem divná, ale v mém okolí je takových nedospělých dospělých spousta... dost možná i víc, než těch doopravdy dospělých skoro bych řekla, že ta "dospělost" je obvykle jen okamžitý přechodný stav všichni jsme někdy zahledění do sebe, děláme divné věci, nereagujeme adekvátně situaci, máme nesmyslná očekávání, vázne nám komunikace, necháváme se zatáhnout do dětinských sporů, balancujeme mezi znesvářenými stranami a musíme řešit kdo s kým zrovna "ka" nebo "neka" a nezřídka ten, kdo se zrovna projevuje dospěle, vzápětí provede něco echt dětinského...
(29.1.2024 18:22:41) Co se týká toho Řezníčka, nějak nemůžu vydýchat, že se nám autoři snaží namluvit, že existuje člověk, kterému do 55+ let zůstala utajena existence restaurací.
(29.1.2024 18:28:51) Tak on byl celý život zvyklý na doma vařené jídlo, takže do restaurací chodit nechtěl. Vařila mu manželka, tak měl pocit, že teď by mu měla vařit dcera. Naštěstí se v tomto dílu brzy vzpamatoval.
(29.1.2024 20:37:55) Dělala to manželka. I dnes jsou takoví chlapi, kteří ani neví, kde je doma sůl nebo hrnky. Natož zapnout myčku nebo pračku. Naštěstí je to už většinou starší generace.
(29.1.2024 21:00:00) Huso, ano, souhlasím. Situace se mi jeví jako velmi reálná
Můj manžel taky myčku zapnout neumí, resp. je tam přednastavený program, tak to by asi zapnul, ale určitě by se nezabýval hledáním návodu a nastavováním jiného programu. Pračka je intuitivní, spíš by měl problém dát tam vhodný prášek. Mládežníci zapnout pračku umí (se mnou na telefonu).
Švagr se pračkou zabýval asi tak před 15 lety, když ji stěhoval do koupelny. V práci nevím, že by někdo kromě žen pračku obsluhoval.
(29.1.2024 21:04:45) Po shlédnutí včerejšího dílu jsem se tu chtěla poptat, zda má někdo doma podobný exemplář. Já nikoho takového v okolí neznám. MM není úplně zdatný v kuchyni, ale poradil by si, spíš ho to nebaví. Uklizeno by měl. Nežehlil by. Leda košile. Pračku či sušičku umí rozebrat a opravit, takže i pustit.
(29.1.2024 21:19:54) Takový exemplář byl můj tatínek. Všecko mu maminka nosila pod nos. Jídlo na stůl, i sůl mu podávala, čaj mu nosila. V domácnosti nehnul prstem, jen brblal, že ho to ruší, když maminka vysávala nebo mu převlékala postel. Byla doba, kdy mu maminka i chystala oblečení na druhý den do práce.
(29.1.2024 21:48:04) Můj táta doma dělal všechno, opravil auto, dal prát prádlo, neměli jsme automatku, praní byla docela těžká práce, máchalo se ve vaně, věšelo na zahradě, uvařil oběd, mamka vařila nerada...
MM dělá všechno, kromě vaření, aspoň něco umím líp
(30.1.2024 13:51:48) To byl presne muj deda, vazeny pan profesor na vysoke skole (technicke). Doma nehnul ani prstem. Ostatne tak se s babickou domluvili, ze on bude chodit do prace a vydelavat a ona bude doma se starat o nej a o deti a 60 let jim to takhle vyhovovalo. Neudelal fakt vubec nic, kdyz babicka necekane umrela, tak ani nevedel, kde maji doma sul a caj. A pritom na chate vsechno delal - stavel, opravoval, staral se o zahradu..., ale takovy ty bezny prace jako vareni, prani, zehleni, uklizenio, to asi nikdy ani nezkusil.
To nas tata naopak delal doma vsechno, varil, uklizel, zehlil, staral se o nas. Mama uz chodila do prace a on jeste studoval VS, tak si to nacas obratili. Dokonce i sil na sicim stroji, to mama nikdy neumela. Ale kupodivu, kdyz mel nekam jet, tak mu mama balila veci do kufru. To si nedovedu predstavit, ze bych manzelovi balila treba veci na hory. Copak ja vim, co si chce vzit? Nebo, ze by nekdo balil veci me
(30.1.2024 14:02:03) Až na to, že maminka chodila normálně do práce a on byl doma v invalidním důchodu. Ráno mu maminka dělala čaj do termosky a nachystala mu na talířek snídani a on si pak v poledne ohřál v kastrulku oběd, to jinak udělat nešlo, v 70. letech ještě mikrovlnky nebyly. Ale nádobí po sobě už neumyl, to byla ženská práce.
(30.1.2024 15:49:30) Stará huso, to je hrůza, to bych snad ani nepotřebovala číst, toto. V naší rodině taky samozřejmě ženy v předchozích generacích (babičky, moje mamka, tety pokud vím) prováděly podstatnou část "ženských domácích prací", ale takhle do puntíku tedy ani náhodou. Všichni muži si sami vyndali oblečení (maximálně si nechali od ženy poradit, hlavně pro účely společenských akcí) a byli schopni i ochotni dělat doma alespoň něco a rozhodně si nenechali posluhovat ve smyslu podávání věcí (pokud neměli zrovna sádru na noze nebo tak něco). Mamka tedy myslím taťkovi doteď balí na věci dovolenou, tuším, že se nějak shodli na tom, že ona ví, co on potřebuje a v jakém množství, aby mu nic nechybělo a vešlo se to do společného kufru
(30.1.2024 14:11:31) Tchyne nejen ze tchana bali na dovolenou. Ona mu chysta i obleceni, co si vzit. On je ale dost schopny a netrval by na tom. Ona ma jen zvlastni system a je dost sporiva, takze lepsi obleceni (nespravovane a bez der) neni na bezne noseni.
(30.1.2024 15:35:12) Tak to maminka se vždycky táty ptala, chceš tenhle oblek nebo tenhle, tuhle kravatu nebo tamtu, ale chystat mu to musela ona, on do skříně nesáhl, ani nevěděl, kde co má. Chystala mu i spodní prádlo, ponožky, čistila mu boty. Prostě služka. Přitom měla VŠ a zodpovědnou vedoucí pozici v práci.
(30.1.2024 17:02:20) Okolíku, tak oni byli ročník 1923 a 1928, takže určitě starší než tví rodiče. A táta byl od mládí nemocnej, měl Bechtěreva, pak TBC, dva silné infarkty a od 47 let byl v invalidním důchodu. Takže měl jakousi omluvu, ale i tak jsem si vždycky myslela, že toho dost zneužívá.
(30.1.2024 17:16:27) Tak to byli cca jako moji prarodiče a jako moji tcháni, ale ti nic takového neprovozovali. Jeden můj děda tedy ty sklony měl, ale babi mu je tak úplně netolerovala. druhý děda byl od 45 v invalidním důchodu, ale právě to vyvažoval prací v domácnosti no a tchán ten měl vaření jako koníčka
(30.1.2024 17:33:45) Mám dojem, že oba moji dědové (narozeni před I. světovou) by měli s nalezením soli v kuchyni problém. Slánku na stole doplňovaly jen babičky, dědové si neuvařili ani čaj. Jeden zemřel dříve, tak řešit nic nemusel, druhý šel do domova důchodců, opět neřešil...
Táta taky nevaří, je expert jen na kafe z kávovaru ("moderní technika"), ale o věcech v kuchyni má přehled, a vždycky nakupoval, maso v masně výhradně on - zvyk z dob, kdy se člověk v masně musel umět prosadit. Jo a taky vždy hlídal troubu při pečení cukroví se stopkami v ruce, mamka plnila a sklízela plechy, táta vyn/dával z/do trouby. Též obsluha mikrovlnky je v jeho kompetenci. Pračka nevím, myčka není, v ruce nádobí táta myje. Tchán spíš k dědům, ale on byl celkově hodně nepraktický filolog.
(30.1.2024 18:07:35) Babi, u nás můj táta celkem dost vařil, respektive naši to měli tak nějak rozdělené, že každý z nich uměl skvěle něco, tak to dělal vždycky ten. Táta dělal výborné španělské ptáčky, nebo různá přírodní masa, taky pekl vánočky a štrůdl. Mamka zas dělala skvělé polívky, nebo nějaká masa dušená na zelenině a tak. Jinak táta dokázal i vyprat, nebo vyžehlit, když bylo potřeba.
(30.1.2024 17:39:36) Huso, tak to byli jako moji prarodiče a ti tedy byli celkem pokrokoví ( dokonce tak, že jsem jako malá nachytala babičku s milencem), jinak byla i u nich dělba práce, děda nakupoval, babička uklízela, vařili oba, atd.
(30.1.2024 17:51:09) Moji prarodiče, 1927 a 1931, teda pokrokoví nebyli. Jejich manželství pro mne bylo vzorem, kterému jsem se vždycky chtěla obloukem vyhnout.
(30.1.2024 18:05:56) Dědeček (1929) se v kuchyni teda vyznal asi vždycky, uměl vařit, k stáru i pekl třeba kynuté buchty, uměl dělat klobásy, udil si je, věšel záclony, před automatickou pračkou i pral, taky žehlil, dokud neměli novodobou lehkou žehličku a i potom kolikrát když babička potřebovala něco precizně vyžehlit (třeba když šila), povolala dědu... Taky vysával... Vlastně všechno, co vyhodnocoval jako namáhavé, dělal buď on nebo aspoň pomáhal Babičku si šetřil a hýčkal ona teda samozřejmě taky fungovala, byli prostě tým
(30.1.2024 18:12:33) Rose, můj tchán 1924 taky doma hodně pomáhal, vařili vždy oba s tchyní, uklízeli i nakupovali, tchán vždy umýval nádobí. Můj táta se mu poškleboval, že je pod pantoflem. Já jsem svůj život nechtěla žít jako moje maminka, od začátku byla mezi mnou a mým BM rovnoměrná dělba práce.
(30.1.2024 18:36:44) Huso, mí rodiče pak žili zase jinak než babi s dědou, ale přesto táta vždycky dobře vařil, i když ne často... v důchodu to vaření pak přebral téměř úplně... O domácnost se starala mamka, fungovaly jsme i my, děti... Teď ke konci i tu domácnost postupně přebral táta, jak byla mamka už nemocná, tak ho spíš už jen navigovala, přesto jsme s ním pak museli procházet jak se zapíná pračka, jaké programy na co volit, jaké prací prostředky na co a takové drobnosti... Nebo jak si něco nastavit v mobilu, jak s ntb, to za něj dělala mamka... Ale učí se, snaží se a když něco nejde, buď ho navedeme po telefonu nebo to na nás počká
(30.1.2024 18:52:00) Všichni moji 4 prarodice se narodili v posledním desetiletí 19. stol. , 1895-1898.. a práci doma si dělili. Bylo to tedy spis babičky domácnost a dědové zahrada. Jeden i vařil, druhý se v kuchyni také neztratil. Moji rodiče fungovali také rovnoceně.
(30.1.2024 19:50:53) Žženo, zahrada myšleno: králíci, slepice, opravy kralikaren, kurniků.. mnoho druhu ovoce a zeleniny. Když se pralo, děda babičce pomáhal. Ten jeden víc.
(30.1.2024 18:23:39) Můj táta taky vůbec nevi, kde o doma je. A vařit, to vůbec. Když jednou máma odjela se ségrou na pár dní k příbuzným, tak jsme jedli, co připravila. A jeden den uvařili brambory.
Ale na druhou stranu, i teď skoro v 85, je celý den kolem zvířat techniky a na zahradě. Samozřejmě úměrně věku. Mají malé hospodářství a obrovskou zahradu a pole ve vedlejší vsi, ráno tam táta jede vybaveny svačinou a vraci se za tmy.
(30.1.2024 20:20:29) Můj děda (1933) taky uměl věřit, nebyla to žádná sofistikovaná jídla, ale strčit kachničku do trouby nebo tak, to bez problémů. Musel, pár let babička nebyla schopná po mrtvici to zastat... Vyráběl kozí sýr z vlastního kozího mléka... Králíci, kachny.. domácí.
Můj muž vaří zcela pravidelně, taky se sice velmi opakuje, ale uvaří od řízků, přes polívku, po guláš. O domácnost se komplet postará, kromě žehlení, to je moje doména... A neleští zrcadla (a nemyje okna), na to nemá nervy... Jinak utře prach, vyluxuje, umyje koupelnu. Pere, vynáší odpadky, převleče postele. A hlavně sám od sebe, vůbec nikdy jsem fakt nemusela říct, že by mohl něco udělat nebo s něčím pomoc. FAkt - teď jsem třeba přijela z práce a měla jsem převlečené všechny postele.
(1.2.2024 14:49:56) Tchánovi je 91 a normálně vede domácnost. Skvěle peče i vaří, jen to není moc zdravé. Nemluvím mu do toho, evidentně je na to jeho organismus stavěný.
(30.1.2024 15:53:05) Tak na dovolenou jsem celkem donedávna manželovi balila taky. Když už u tý skříně stojím a házím věci do tašek, hodím tam i jeho věci. Ne že by to neuměl, vzhledem k tomu, že jsme už mnoho let prakticky "víkendové manželství", je pryč polovinu každého týdne a na tyhle pracovní cesty si odjakživa balí sám. Ale když se odjíždí s celou rodinou, je těch úkonů víc a manžel vesměs dělá před odjezdem jiné věci, co jsou potřeba... chystá auto na cestu, barák, zahradu na naši absenci...
(30.1.2024 16:09:38) Žženo, tak u nás naopak chystám všechno já, poslední 2 roky převzal syn za manžela i přenášení a skládání věcí do kufru (pokud jedeme autem), na manželovi je pouze starost o auto, řízení (při hodně dlouhé cestě případně střídám) a sbalení vlastních věcí, resp. jen oblečení a bot. Dělá to zásadně až v den odjezdu, obvykle cca v době, o níž jsme se předem domluvili, že by měl být čas, kdy vyrazíme. V rychlosti nahází pár kousků oblečení do nějaké igelitky, do ruky vezme jedny boty a tvrdí, že je O.K. Potom se rozčiluje, když si zašpiní "jediné kalhoty" nebo namočí "jediné boty" (druhé na řízení jsou obvykle nějaké s dírou, které odmítá vyhodit, že jsou pohodlné) ... Už se bohužel stalo, že jsem na něj téměř hystericky křičela, když odmítal jít nějaký kus cesty, protože "na tohle nemá nemá vhodné boty" a kladl to za vinu mě ... A příště vyrazí zase v botách s dírou a podrážkou bez vzorku ... naposledy teď o víkendu
(30.1.2024 16:27:01) Moniko, a když domlouváte program, tak si neuvědomí, že bude potřebovat turistické boty? Normálně mu to řekni: a tady ten výšlap, co chceme jít, není jen kousek po asfaltu, potřebujeme dobré boty.
(30.1.2024 17:27:49) Ja tedy taky balim outdoorove obleceni pro celou rodinu, kdyz jedeme de Cech. Pak nemusim resit, ze fakt nemuzou pubertaci jit s nami na vylet, kdyz nemaji bundu do deste atd..
(30.1.2024 19:25:13) Babi, teď v neděli si jakž takž pořádně boty vzal (i když má ještě lepší,ale nějak je pořád děsně šetří,nevím na co), ale v půlce výletu,když mu to začalo klouzat z kopce, koukám,že jde v těch děravých,co v nich řídil! Nevím,jestli se zapomněl přezout nebo se tak rozhodl vědomě. Já to nějak nemám naprogramováne,hlídat dospělé osoby,co si berou na sebe. Už i děti řeším jen v extrémnějších případech n.kdyz se samy ptají...
(30.1.2024 17:59:18) Moniko, tak koukám, že já mám doma hotový poklad. Nejen, že bez problémů uvaří, umyje po sobě nádobí (myčku nemáme), když nejsem o víkendu doma, tak klidně i něco vypere, nebo složí prádlo ze sušáku. Taky sám dokáže udělat velký nákup i ho pak uklidit na svoje místa. Na dovolenou si balí svoje věci sám a ještě připraví auto, zkoukne zahradu, jestli je tam všechno ok a není potřeba něco zabezpečit. Synovi jsem na balení na dovolenou napsala seznam, který obsahuje vlastně všechno, co s sebou vždycky vozíme kamkoli (takže od každého druhu něco), liší se to jen v počtu, podle toho na jak dlouho jedeme a případně typem bundy (zimní, tenká). Takže on si to podle toho dá na hromadu a já to s ním pak ještě pro jistotu zkouknu a společně to pak nějak naskládáme do tašky, nebo do batohu.
(1.2.2024 14:44:57) Můj muž vařit umí. I uklidit, ale tu míru tolerance bordelu má jinou než já. Kufr jsem mu balila ještě před šesti lety. Vždycky si připravil věci a já to poskládala do kufru. Teď už moc nelítá. Do auta se vejde snadno.
(1.2.2024 15:00:07) tak dětem na tábor taky vždycky balím já, aby se jim hezky všechno vešlo do kufru... na cestu zpátky pak mají navíc jednu cestovní tašku (jednoduchou tenkou šusťákovou), do které dají gumáky a špinavé prádlo, takže už nemusí být tak dobře poskládaný kufr
(1.2.2024 16:39:33) Manžel uklízí víc než já, já to nevidím, musím si říct "jdu uklízet" a pak to lítá, potřebuju něco velkého vykonat. On jen tak mimochodem, tu něco urovná, utře, umeje pár hrnků, na to nemám nervy.
(1.2.2024 16:44:17) Evelyn, ja to vidim, ale dokopu se az k vetsi akci, sem tam neco utrit me taky nebavi. Ale to nesmi byt MM doma, protoze se hned ozve, neuklizej furt
(1.2.2024 17:03:28) Postoj k úklidu a schopnost vidět špínu a nepořádek s pohlavím vůbec nesouvisí. Alespoň takové jsou výsledky mého celoživotního pozorování. Jsou ženy "čuňata" a naopak čistotní a pořádní muži. A řekla bych, že v tom ani příliš nehraje roli výchova, člověk to prostě nějak má nebo nemá v sobě.
(2.2.2024 13:49:35) Evelyn, já to mám jako tvůj manžel, průběžně sem tam někde něco uklidím, setřu, urovnám...přijde mi, že takhle s minimální námahou udržím průběžně pořád uklizený celý barák, zatímco když se na to vrhnu nárazově, uklidím to celé odshora až dolů, tak jsem pak vyřízená, zabere mi to víc času a navíc za dva dny můžu stejně uklízet znovu.
(29.1.2024 21:42:32) Můj BM dělal všechny domácí práce kromě žehlení a ještě drobné opravy v bytě a staral se o auto a naše finance. Neustále mě péroval kvůli nedokonale naskládanému nádobí do myčky. Jak to má v nové rodině, to nevím, ani mě to nezajímá.
(1.2.2024 15:16:10) "MM se beze me obejde v pohode, dela si to po svym a jinak nez ja, ale prezije"
Rodinová, všichni chlapi přežijí, kdyby museli slabých kusů není škoda někteří zkouší předstírat, že nezvládnou přístroje v domácnosti chacha, třeba kámošky manžel, který pracuje na JIP narvané složitými přístroji
Jiná věc je, jak si to navzájem doma domluví, MM je samoobslužný a v domácnosti užitečný jasně, že každý oblibujeme více či méně některé činnosti, nandávat pytle do košů a skládat prádlo nechce nikdo
(30.1.2024 10:50:14) Můj chlap obsluhuje obojí a sofistikovaněji než já. Často má připomínky - např. k narovnání nádobí v myčce- takže dostává stále více prostoru, aby to udělal svým precizním způsobem raději on sám
(30.1.2024 12:02:18) Souhlas, u nás, když je muž doma, a je tam toho hodně, tak to skládá jedině on (to je asi podobné, jako zavazadla do kufru auta). Ještě se u toho tak důležitě (chlapsky) tváří.
Pračku teda taky v pohodě zapne, ale to je taková nuda. Ale to skládání nádobí do myčky, když je ho hodně, to je vidět, jaká je to věda.
U pračky teda ještě důležitě rozlišuje, jestli je to vyždímané dost, nebo se má dát ještě jeden cyklus ždímání, než to půjde do sušičky... Já bych to tam strčila hned, ale už jsem dostala několikrát přednášku na téma, že je lepší to ještě jednou vyždímat v pračce a proč a tak...
(30.1.2024 12:36:03) Dari, to opakované ždímání by mě tedy nikdy nenapadlo, ono se to podruhé na stejné otáčky vyždíme víc? Myslela bych si, že už to zůstane stejné ... Já pouštím podruhé ždímání jen v situaci, kdy se prádlo nevyždíme skoro vůbec, což nastane někdy v důsledku toho, že pračce se nepovede obsah nějak rozumě urovnat v bubnu a pořádné otáčky vůbec nerozjede - většinou, kdy je tam nějaká bunda, která se hodně nasákne a je moc těžké.
(30.1.2024 12:42:43) Hm, tak můj manžel tedy naopak neurovnává nikde nic. Kdybych byla nějaká úplně pinktlich, tak se z něj zblázním, takhle šílím jen občas, když mám fakt špatnou náladu. Do myčky ideálně nestrká nic, pokud to může nechat ležet na lince (nepotřebuje na ní nic dělat), jinak to tam mrskne jakkoliv, stejně tak věci do kufru auta (on by svoje věci nejraději nanosil do kufru v několika igelitkách a boty rovnou mezi to) nebo nákup do lednice (vejce mezi maso, sýry na jogurty a zeleninu místo lednice do komory, kde je nejtepleji z celého bytu ...) Pokud se něco snaží někam uklidit, vybere nahodile jakýkoliv prostor, kam se to vejde (nebo tu věc umístí v obýváku, "aby na to nezapomněl"). Ale asi to snáším líp, než kdyby mě buzeroval, že se do myčky mohlo vejít ještě o dva hrnečky víc, kdybych to líp narovnala. Tyhle "závody" mě děsně nebaví, nádobí dávám do myčky průběžně, když je plná, tak zapnu, když se něco nevejde, buď to počká na další kolo (používám většinou program na 40 minut) nebo umeju v ruce.
(30.1.2024 13:04:32) můj muž taky neoplývá nadáním něco někam skládat, ale mně to jde celkem obstojně, takže je to moje doména myčku zapnout umí, ale jne v případě nouze, raději by myl nádobí v ruce (což mu nijak nevadí, před myčkou to byla jeho práce), pračku považuje za cosi mystického, ale ve skutečnosti po malém zaškolení by ji určitě ovládl alespoň v základu vaření moc nedá, skončil by na párcích, těstovinách s kečupem (a párkem) a pak jídlech z trouby - hranolky, rybí prsty, kyjeváky, lasagne, vinná klobása... myslím, že by se držel hesla "jídlo nemusí chutnat, hlavně že hřeje"
(30.1.2024 10:37:11) Huso, viděla jsem i jiný model, kdy žena skutečně muže nepustí ke kuchyňské lince, protože by jí to tam zpřeházel Fakt radši vstane z postele s horečkou a udělá mu sama kafe, protože co kdyby něco nevrátil přesně na své místo...
Stejně tak se nesměl podílet na péči o novorozence/batole - určitě by něco dělal jinak, než ona chce. Fakt hrozný.
chci říct, že někdy to není vina muže - ten do ženina "království" nesmí, protože ona mu do dílny taky neleze
(1.2.2024 16:20:19) "I dnes jsou takoví chlapi, kteří ani neví, kde je doma sůl nebo hrnky. Natož zapnout myčku nebo pračku. Naštěstí je to už většinou starší generace."
Huso, spíš je to sociální bublinou. Já pocházím z emancipované rodiny, kde i můj děda ročník 1912 se oháněl v kuchyni, stejně jako další muži v rodině. Naopak znám rodiny svých vrstevníků, kde se tebou popisovaný model vyskytuje. Ale je pravda, že mezi současnými dvacátníky, třicátníky už si to představit neumím. Nevím, zda to existuje.
(1.2.2024 16:51:18) Já potkala jediného chlapa, co nedokázal uvařit nic. Na koleji na vysoké. Ohříval si konzervu na vařiči tak, že ji otevřel, postavil na sporák a odešel. Byl nepoužitelný i na učení, takže zmizel po prvním semestru.
(23.1.2024 11:29:10) náhodou mi přišlo, že se postava brodské konečně začala chovat trochu normálně... doteď se se soustředila jen na sebe tak intenzivně, že přestala vnímat všechno... a konečně kromě soustředění se začala i konat... barvy prostě jen pomohly spustit emoce, vybouchnout, uvolnit přetlak a teď už vyklidněná začne jednat... setkání s dianou jí pomohlo překonat ty bariéry a opustit to svoje umíněné kňukání... a vnučka je super, z podstaty ho nesnáší proto, že je "bílý plášť" a představuje právě tu aroganci, takže trochu zlomyslně si užívá, jak "bílý plášť" ochutnává tu druhou stranu... na druhou stranu s ním soucítí a hlavně se jí líbí, no...
(23.1.2024 11:53:13) no já nevím, proč probůh 24letýho kluka maminka provází do nemocnice, je tam spíš zátěží než cokoli jinýho - ještě že s ním nešla na odběr toho semene
(23.1.2024 12:21:06) no ve skutečnosti tam nešla kvůli němu, ale spíš kvůli sobě... taky tam naprosto ignorovala jeho potřeby, místo toho naplňovala ty své (čímž myslím i potřebu "pečovat" - vyskládat prádlo do skříně a podobně) - tohle totiž asi rodičům tak nějak pomáhá zpracovat vlastní bezmoc, dodat pocit, že aspoň něco mají ve svých rukách... tohle totiž je právě ten okamžik, kdy je na tom asi okolí ještě hůř, než pacient sám - neví co mají dělat, jak se s tím porovnat, najít si míru užitečnosti přijatelnou pro pacienta a zároveň uspokojující vlastní svědomí... přiznávám, že i já bych měla potřebu ho doprovázet, stejně jako jsem těžce nesla, když jsem nemohla doprovázet do nemocnice rodiče... role pasivního čekání někde mimo hlavní dění, je nesnesitelná, přestože rozum ví, že ani v centru dění by nebyl přínosem...
(23.1.2024 13:44:10) Čumčo, mému synovi je 26 a umím si velmi dobře představit, že bych ho doprovázela do nemocnice a na pokoj (pokud by mě tam pustili). Jednak jako morální podpora a pak asi hlavně kvůli sobě, abych viděla prostředí, kde se moje dítě bude léčit, uměla si to lépe představit a prostě byla co nejvíce s ním. Když nikdy nevíš, jak to skončí.
(24.1.2024 4:53:05) Stáňo, rozumím tomu, já to mám právě jinak - náš syn nás v určitých situacích nechce už teď (a to mu je 16), jsme zvyklí se dítěte ptát, jestli nás někde chce nebo ne - myslím tím třeba nějaké představení, k lékařům pochopitelně chodíme s ním
beru to tak, že ten nemocný by si měl sám říct, co chce, on a jeho pocity/potřeby jsou na prvním místě
(24.1.2024 8:06:11) Já teda do nemocnice s dcerou 24 šla a to už měla doma 8 měsíční dítě. Ono to chce aby na to člověk nebyl sám, navíc dva se víc doptají na to co je třeba posléze se mohou doptat.S dcerou jsme chodili i dva /ne vzdy jen na ty klíčové/ já a příbuzný který byl v té době mediky. Zaprvé ho to zajímalo a mohl nám potom letos dovysvetlit. Jo tady je pacient mediky, ale podle mě je člověk v pozici pacienta prostě ohrožený a potřebuje podporu i když je lékař. Kdysi dávno jsem v Motole na chodbě potkala zhroucení matku. Která vůbec nechápala co se děje dítě bylo na vyšetření. Seděla a čekala a směřovala se mi a oni mi nic moc neřekli a ha se zapomněla zeptat a teď nevím a to jsem lékařka. Bylo mi ji líto a říkám ji vítejte v našem světě.
(24.1.2024 20:14:48) S MM jsem samozřejmě po doktorech v těch šílených měsících-letech chodila, na příjmy do nemocnice také, návštěvy pak i dvakrát denně - ráno a pak odpo-večer. Na onkologii malé děti na návštěvu nesměly. Dokonce ani větší počet lidí najednou (pokud šlo o vícepostelový pokoj).
(23.1.2024 11:34:12) Mě přišlo neuvěřitelné, že potká po x letech spolužačku, nasype na ní na schodech celý svůj dosavadní život a kámoška jí pak jede v noci utěšovat. Potom nějak zmizí a tipuju, že už se v seriálu neukáže. To je fakt divné. Scéna s podlahou byla hodně vtipná. Zbystřila jsem už jak se makléřka zeptala co říkáte na podlahu
(23.1.2024 11:50:17) Lenko, já jsem pochopila, že to byla na VŠ její nejlepší kamarádka, že si byly hodně blízké, nebyla to jen nějaká spolužačka. A jak toho tak byla plná, tak to prostě na ni vysypala.
(17.1.2024 15:12:31) "Přijde mi, že se svého času rodině, manželovi i firmě hodně věnovala, možná na úkor svého uplatnění, měla pochopení pro manželovi vášně a teď, když syn vyletěl z hnízda, by se ráda konečně realizovala i jinak"
no počkej, ale to je čistá fabulace, nic takového tam nikde nepadlo, to jen projektuješ své zkušenosti do jejich situace... já spíš vycházím z toho, co tam skutečně padlo a co se tam viditelně odehrává... zatím tam třeba ani jednou nebylo zmíněno, co konkrétně ve firmě ona dělá, jestli vůbec něco... (ten plurál "mohli bychom zvolnit" totiž taky může být podnikatelský plurál, t.j asi tak stejně jako mateřský plurál "dnes jsme kakali na nočníček" )
(17.1.2024 15:15:44) "Přijde mi, že se svého času rodině, manželovi i firmě hodně věnovala, možná na úkor svého uplatnění"
Koníčku, promiň, ale to je ryzí spekulace - my přece vůbec nevíme, jak se ona realizuje v té firmě, vůbec nemáme informace, nevíme, jestli něco obětovala
(17.1.2024 15:26:14) on je jí taky ukradenej, navíc jí leze těžce na nervy (což se jí moc nedivím, je zoufale komunikačně neobratnej, takový dítě), ale nic moc si vzájemně nedluží
(17.1.2024 15:46:54) "Přijde mi, že se svého času rodině, manželovi i firmě hodně věnovala, možná na úkor svého uplatnění, měla pochopení pro manželovi vášně a teď, když syn vyletěl z hnízda, by se ráda konečně realizovala i jinak."
To tam ale nikde nebylo. A i kdyby, tak co ji brani se ted realizovat (kdyz odhlednu od ty nemoci syna). At se klidne realizuje. Ale co ceka od manzela? Ze proda firmu a bude kolem ni vrkat? Nic se ji nedeje (zase odhlizim od ty nemoci, nespokojena byla uz predtim), ale sama nevi, co se sebou. Ma jedinecnou prilezitost k tomu zaridit si spokojeny zivot - je zajistena, deti z domu, ma spoustu casu a manzel ji zjevne v nicem nebrani. Kdyby si neco nasla a nasla i neco, co by bavilo oba dva, tak verim, ze by to pro ni ten manzel udelal. Ale ten jeji problem nezmizi ani kdyz se s manzelem rozvede. Akorat by prosli tim vopruzem s rozvodem a delenim majetku a ve vysledku by na tom byla hur nez ted.
(15.1.2024 14:02:18) já neviděla začátek, takže nevím proč skončil v obytňáku, ale spojení mezi večeří a firmou tam nebylo. Dcera Zuzana se jim snažila oběma domluvit, jemu se snažila říct, že to, že jí má rád musí dát nějak najevo a něčím ji překvapit. Sedl k internetu a vyhledal "čím překvapit ženu", vyjely mu podprsenky a pak i ta dovolená. No pak jí vyzvedl doma (kde se předtím pohádali, protože ona vyměnila zámky a odmítla ho tam pustit) a se zavázanýma očima jí odvážel autem za překvapením. Chvíli jsem myslela, že jí veze na letiště, ale ne odvezl jí do "dlaždičkárny" na večeři. A ona se ho cestou ještě ptá "a to jedeme jako na večeři?"
taky mi to přišlo trochu moc a nevím jestli chlapi mimoni jsou až tak moc mimoni teda
(15.1.2024 14:14:08) Lepším náhodně. Jarka je hystericka sebestredna kráva, chlap mi přijde úplně v pohodě až na to že by se samozřejmě dovolená měla přizpůsobit oběma. Spíš se mu divím že s takovou nanou vydržel tak dlouho a furt ji má rád.
(15.1.2024 17:22:23) Přišlo mi to, že a) chtěl večer jen pro ně dva ( a hlavně pro ní) a b) měl tam tu DLAŽDICI, kterou všechno po ***. Což chápu, manželka nadává na dlaždice a pak jako super romantické gesto dostane dlaždici.
(15.1.2024 14:05:50) Rodiče se chovali jak děti, maminka víc, asi reakce na stres. Kluk to zvládá obdivuhodně. Jako doktor mám dvě výhrady. Způsob, kterým mladého pacienta poprvé informoval neurochirurg. A pak rozhovor s onkohematologem. Žila jsem v tom, že se u takových mladých lidí jede podle protokolů a rozhoduje komise, ne jedinec podle pocitu, ať je sebevíc erudovaný. Takto se to smutně blíží onkologické (ne)péči v některých zapadlych regionech, nebudu jmenovat.
(15.1.2024 14:32:58) Kdyby v zapadlých regionech, zažila jsem to ve FN Ostrava. Můj Multidisciplinární tým se skládal jen z onkogynekologa, který o mě věděl prd a ten mini prd si vyložil po svém.
(16.1.2024 11:51:44) taky to tak vnimam, tak nejak mi prijde, ze on to dela pro rodinu, ale ona jen spackuje praveze na ni nebyl zly, jen proste prace je top
(16.1.2024 11:41:47) On mi zas tak hrozny neprisel, resp orislo mi, ze hi miluje, tak nejak normalne, oroste se snazi zabezpecit rodinu a je blazen do prace Nebyl na ni ani jednou hnusny, jen nechapal, co chce... ona mu to tez nijak neusnadnovala Nejdriv jsem tu cetla komentare, tak jsem si rikala, co je to za netvora, ale neprisel mi tak hrozny Vic prepjata mi prisla ona
(30.1.2024 11:13:26) Tak je to takové seriálově vyšroubované k extrému, že. Ale taky jsem moc nechápala příspěvky na téma, jak je to děsný vztah kvůli němu. A jak ho vystěhovala z domu ? No TVL....jako vážně? Protože není empatický, nerozumí její romantické dušičce a nechtěl změnit způsob dovolené ?
(30.1.2024 12:09:00) Čumčo, spíš bych řekla, že on byl totálně zahleděnej do sebe. Ke spokojenosti mu stačily jeho dlaždice a cyklistika, manželku a to, co pro něj dělala, úplně zasklíval, bral ji jako kus nábytku. Ona to celá léta snášela, ale postupně ji to vadilo čím dál víc, až prostě džbánek přetekl. Vína je z 90% na jeho straně.
(2.2.2024 13:43:05) Není zahleděnej do sebe, ale do firmy, to je rozdíl. Ta jim mimochodem všem zajištuje velmi pěkný životní standard....Filip má svůj byt, dcera domek, oni dům, všichni pěkná auta...Není to tak samozřejmé a nelíbí se mi, jak se to bagatelizuje....
(2.2.2024 14:21:12) Taky mi přijde, že jemu tady nasazováná psí hlava, přitom by bez něj rodina neměla takový standard jako má. Potom, když to bylo nutné, tak zvládl všechno. Já bych ho brala i s tou cyklistikou
(8.1.2024 12:50:23) Já jsem se dívala, líbilo se mi to.
Měla jsem to snazší, protože jsem začala žehlit (a pustila si to k tomu) asi v 8:45, takže přesně ve fázi, kdy se mu spustila krev na sále a za pár minut se dozvěděl diagnózu... Takže zrovna v zajímavé fázi, takže jsem to dokoukala a pak si začátek (na mě asi příliš dlouhý a příliš nezáživný) pustila ze záznamu. Tím pádem se dívat na další díly budu. Možná kdybych koukala rovnou od začátku, tak bych nevydržela, nevím. (ale u žehlení jo)
Jinak s tím "děsným manželstvím" bych to neviděla tak tragicky - chlap má holt byznys, který živí rodinu, a v tom se "nekončí v 15:00", manželku zjevně podporuje (malování - výstava...), byť to, že si na její vernisáž přinese letáky svých kachliček bylo vtipné Vychovali spolu 2 děti, takže jsou spolu min. 25 let, tak asi těžko očekávat nějaké romantické vyjadřování... On je asi spíš byznys typ, zamilovaný do své práce, a ona spíš romantická umělecká duše, která to zjevně nechápe.
(8.1.2024 12:40:11) Původně jsem se chtěla dívat, ale nechtěla zbytečně trápit manžela, který o někoho blízkého přišel. Ale třeba ne, nedívala jsem se, počkám si až na čem se shodnete tady a i pak si to případně pustím až manžel bude z dohledu.
(8.1.2024 12:47:37) Na rakovinu mi zemřel táta, babička i moje kamarádka z VŠ. Na druhou stranu znám i lidi, kteří se z rakoviny uzdravili. A četla jsem, že v současnosti v ČR onemocní rakovinou každý třetí člověk. Takže je to velice aktuální téma.
(8.1.2024 12:53:34) Dívala jsem se, jsem zvědavá na vývoj postav. Jenom se divím, že neurochirurg smí hrát ragby. Tam jsou zlomené prsty docela časté, ne?
(8.1.2024 13:00:59) Včera jsem neměla čas se podívat, ale podívám se ze záznamu.
Herec v hlavní roli se mi líbí, viděla jsem ho nedávno v divadle a byl skvělý. I proto se na to chci podívat.
Na rakovinu mi zemřeli oba dědové (rakovina žaludku v cca 60) a babička (rakovina štítné žlázy). A k tomu několik blízkých lidí. Bohužel je to téma, které se nějak dotýká skoro každého.
(8.1.2024 13:09:15) Mně se to líbilo hodně. Překvapivě hodně. Herec v hlavní roli mi teda je nesympatický už dávno, ale to je můj problém.Časem si na něj jistě zvyknu. Hlavní hrdina mi je taky nesympatický, ale to není můj problém. Bude to scénáristický záměr - namachrovaný egoistický neempatický promiskuitní vypočítavý lehkomyslný mladý muž, kterého semele realita tumoru. Možná dojde i k prozření. Líbilo se mi to i filmařsky. Vtipně a neotřele natočené. Postavy i prostředí působily autenticky, děj mě vtáhl. Vztahy v rodině i v nemocnici také podnítily k zamyšlení. Líbí se mi ti mladí a neokoukaní herci. I ti staří a okoukaní. Pan Bartoška s oholenou hlavou zamrazil.
Shodli jsme se s mužem, že dobré to bylo. Musím říci, že se mi seriály, které poslední dobou vysílá ČT , líbí. Teda kromě Osady např. Ale i ta si své diváky jistě najde.
Já jsem velký filmový fanoušek. A jsem moc ráda, když mě něco zaujme a osloví. Nevadí mi ani těžká témata a artové formáty. Tumoru a za mě takových 70 %, když si pomyslím, že jsem M.Spáčilová.
(8.1.2024 22:16:58) Kat, to je přesně to, co myslím - dokonale rysy plastového Kena. Mně se nelíbil už v té vánoční pohádce (tam podle mého i blbě hrál) a tady taky ne - přijde mi, že všude "trčí". Ale vůbec nikomu neberu, že se mu líbí a může i skvěle hrát.Beru to tak, že je nesympatickej mě, ne že je na něm něco obecně špatného...
(8.1.2024 22:11:24) Moniko, Březinu jsem viděla v tomhle představení. Sice je to avizované jako představení pro děti, ale bylo to skvěle zpracovaný a Březina tam byl opravdu dobrý: https://www.i-divadlo.cz/divadlo/mestska-divadla-prazska/petr-pan
(9.1.2024 15:59:23) stran hranatosti a kenovitosti herce Březiny doporučuji zhlédnutí snímku Zlatý podraz, tam Březina v tom prvorepublikovém účesu není tak hranatý, mohlo by to pomoct
(9.1.2024 7:44:20) To kdybych věděla proč je mi nesympatickej. Samozřejmě mi nic neudělal. Ale na herce se člověk kouká a koukání na Březinu je mi nepříjemný. Nemám ráda ty hranatý sanice, u chlapů ani u ženských. Proto se mi nelíbí třeba ani Brad Pitt. A Březina tak divně vyzývavě a provokativně kouká. Ale mně nevadí, když je mi nějaký herec nesympatický. I to je filmová výzva, poprat se s tím a zvyknout si. Spousta herců je mi nesympatických a přesto je mám ráda.
U lidí to mám podobně. Někdo mi něčím nesedí a musím si na něj zvyknout. Pak už je to třeba fajn. Anebo není, ale to neva. Beru to taky jako výzvu pro svou sociální inteligenci.
(9.1.2024 15:36:56) "Ale mně nevadí, když je mi nějaký herec nesympatický. I to je filmová výzva, poprat se s tím a zvyknout si."
Koníčku, to je super, vážně. Já se ptala, protože je pro mě zvláštní, když někdo hodnotí film/knížku podle "hrdina je mi ne/sympatický". A někomu je opravdu nesympatický skoro každý.
Zvláštní je to pro mě proto, že mi nesympatický bývá aktér fakt výjimečně. Nevím, co to se mnou je
(8.1.2024 16:43:43) Tak jsem se odvážně podívala. Odvážně proto, že o zkušenostech s rakovinou již MM ani jeho maminka do žádného seriálu dovětek nenamluví. Bála jsem se zbytečně, od podstaty tématu tak, jak jsem ji zažila a jak ji vnímám, je to zatím hodně daleko. Uvidíme, jak v dalších dílech, asi se zkusím podívat i na další.
Přijde mi to na televizní seriál přiměřené. Celé je to určitá zkratka, karikatura. Zkarikovaný je dlaždičkář, výtvarnice, medik i jeho sestra - matka malých dětí, i její manžel, ostatní studenti, rugbisti, mistr neurochirurg a jeho instrumentářka..., prostě všechny postavy i situace jsou karikatury, typy. Jediné dvě přirozeně jednající postavy mi přišly pacient Bartoška a jeho vnučka.
(8.1.2024 17:45:03) Líbilo se mi to, manžel se dívat nechtěl, protože se mu to jeví jako depresivní. Mně na tom asi nejvíc zaujal ten nácvik, jak sdělit pacientovi, že má rakovinu. Jinak Filipa Březinu jako herce mám ráda,byli jsme na něm i v divadle.
(8.1.2024 21:35:11) Téměř nikdy se nedívám na seriály, ale teď jo. Začátek mne úplně nezaujal, ale čím dál, tím to bylo lepší. A ten konec, od sdělení diagnózy, mne úplně dostal, byl neuvěřitelně realistickej a sugestivní. Takže po mnoha letech se budu dívat na seriál.
(8.1.2024 21:42:19) "ten konec, od sdělení diagnózy, mne úplně dostal, byl neuvěřitelně realistickej a sugestivní"
jo, jestli něco z toho prvního dílu utkví v paměti, tak tato část, plus je to hezky hudebně podbarvené
jak tam sám sobě říká, že si ještě vůbec nic neužil, vždyť celé ty roky do té diagnózy byly jedna velká jízda - kdo může říct, že takovou flow etapu ve svém životě měl
(8.1.2024 21:48:08) Pustila jsem si to náhodou a líbilo se mi to moc. I filmařsky je to dobrý, kamera, záběry a střihy. Téma těžký ale reálně podaný, žádná Ordinace. Hlavní hrdina je mi sympatický, hezounek navíc chytrej Jeho chování adekvátní, naopak mi hodně přišlo, že mu rodina furt vyčítá nedostatek času a sobectví. Manželství rodičů zajímavé, ale uvěřitelné. Blbá je za mě ona, hodně mužů nechápe co by jako furt chtěla (viz diskuse k dovolené) tedy bych se jasně vyjádřila že mě těší jeho láska k cyklistice a tak pojedeme jeden rok do Francie na Tour dle jeho přání a jeden rok bude dovolená podle mého přání a to zvládnou oba k vzájemné spokojenosti.
(8.1.2024 22:41:44) " tedy bych se jasně vyjádřila že mě těší jeho láska k cyklistice a tak pojedeme jeden rok do Francie na Tour dle jeho přání a jeden rok bude dovolená podle mého přání a to zvládnou oba k vzájemné spokojenosti"
Ale to on jí přece zamítl. Místo toho jí pustil myčku, aby slyšela šumění moře.
Manželka asi pracuje, nejspíš taky u kachliček, protože naznačovala, že by měli zvolnit. Nepřišlo mi, že by se jen nechala živit a malovala si neprodejné obrázky.
(23.1.2024 14:52:05) Podivala jsem se predevcirem. Na serial se divam s trochu jinym nadledem cloveka, ktery si prosel tou neurochirurgii. Moc dobre vim, jake to je, kdyz vam reknou, ze mate v hlave neco, co tam nepatri. Prosla jsem tim oddelenim a vim, jake pocity a myslenky vam putuji v hlave. Za par dni me ceka dalsi CT a ja kazdy den myslim na to, jestli to bude v poradku nebo to bude prusvih. Serial mi prijde zajimavy a urcite ho dokoukam.
(2.2.2024 13:54:34) Jinak, já jsem až do minulého týden tenhle seriál vůbec nesledovala, sice jsem zaregistrovala, že ho budou vysílat, ale nějak mě to úplně nelákalo, nebo nevím...po další ukázce a přečtení diskuze tady, jsem si předevčírem pustila večer všechny 4 díly zpětně za sebou a už asi koukat budu. Líbí se mi to asi tak stejně, jako se mi líbily Kukačky, zajímavé téma a dobře se na to kouká.
(2.2.2024 14:23:38) TaJ, že jo? Tak, jsem se na to začala dívat až po zdejší diskuzi. Na to těžké téma ke I vtipný. Moc se mi líbí Bartoška, i když to s ní asi špatně dopadne.
Na čsfd jsem si I přečetla obsahy dalších dílů, prozrazovat ale nebudu.
(5.2.2024 17:24:58) Čumčo, mně už to silně připomíná červenou knihovnu. Už ten minulý díl byl spíš o vztahu než o rakovině a tento ještě víc. Nějak jsem čekala, že se budou víc věnovat tomu, jak člověk prožívá svou smrtelnost a místo toho se věnují lásce. Ale asi je to jiné, když je pacient mladý člověk a léčba, i když nepříjemná, mu zabírá a něco jiného třeba zažíval můj táta, který chemoterapii snášel daleko hůř než Filip, asi proto, že mu bylo už přes 60, takže neuvěřitelně zchátral a pak mu oznámili, že nezabrala, takže znovu další kolo, to už se téměř neudržel na nohou, a stejně nezabrala a pak už jen strašlivé bolesti mírně tlumené morfiem a čekání na smrt. Po této zkušenosti jsem od seriálu čekala hlubší záběr. Takže pro mě dost zklamání.
(5.2.2024 18:06:26) Stará huso, tak logicky je to v každém věku jiné. Já to třeba právě beru tak, že je to hlavně o tom mladém klukovi, jak to prožívá právě on, v tom svém věku, kdy má člověk spoustu plánů, vztahů a celý život před sebou. Neberu to jako téma o rakovině obecně. Jasně, že zase jinak to bude prožívat někdo v pokročilém věku...a nebo někdo, kdo má malé děti.
(5.2.2024 18:41:42) Huso, od začátku jsme věděli, že se jedná o příběh 24letého kluka A mladých lidí, kteří na konci dílu vypovídají svoji zkušenost
O začátku tam byl ten rozpor zákeřná nemoc v situaci, kdy dotyčný je absolutně na vrcholu svých sil, sebevědomím přímo srší a je to jeho první střet se životním neúspěchem..
Taky máme v rodině zkušenost s rakovinou, ale nijak jsem si tento příběh neprojektovala do toho seriálu....
(5.2.2024 18:00:40) Přiznám, že mě moc nebavil... Nějak se to rozplynulo do snůšky klišé Já chápu, že tomu potřebovali dát nějaké "běžné lidské kulisy", ale tohle bylo tak nějak prvoplánové...
(5.2.2024 18:15:20) Rose, jo, a ještě to, že si matka nabrnkla mladého milence a otec se mávnutím kouzelného proutku stal vzornou hospodyňkou. Komedie hadra.
(5.2.2024 18:23:40) Stará huso, tak je fakt, že to už bylo možná trochu moc...na druhou stranu i v reálném životě se občas dějí různé věci, které působí až neuvěřitelně.
(5.2.2024 18:46:49) není vzornou hospodyňkou mávnutím proutku - vždyť s tím nejdřív válčil, ne? Jestli jsem to správně pochopila, tak se mu povedl koláč, s ostatním trochu válčí, ale prostě snaží se...
(5.2.2024 18:43:45) jo, souhlasím, že těm postavám mohli dát do scénáře něco zajímavějšího, tohle je takové "co mě na první dobrou napadalo, že by mohly postavy provést"
(5.2.2024 19:32:53) No hlavně já doufala, že když mají koule na to pojmout to téma takhle, pojmou i zbytek nějak nestandardně... Jenže už teď víme, že matinku ještě párkrát ojede umělec, aby ona se fatálně pobláznila, pak zjistí, že on ji zase tak nežere a ojíždí vesele i ty mladé kočky, páč je přece UMĚLEC a ona nemá být maloměstská husa, tatínek charakterně neojede nikoho, ačkoliv se určitě šance naskytne, ale "jarka je jen jedna", načež se Jarka vrátí a on se polepší a bude o ni víc pečovat... jestli se pletu, budu jen ráda Takže za mne zbytečná linka
(5.2.2024 19:41:25) Čumčo, myslím, že reálný bude příběh filipa, rp.základ - t.j. jako mladý se popasoval s rakovinou... Ta omáčka okolo bude už jen dodaná...
(5.2.2024 18:51:40) Poslední díl nic moc, jak by ho snad točil někdo jiný. Po minulém dílu jsem si říkala, co tam ještě chtějí dát? A ono rodiče a jejich nedorozumění a vzájemné nepochopení a tápání...
Některé scény mi přišly zbytečně hozené do vulgárna.
(26.2.2024 8:27:28) včera jsem četla na netu, jak polovina národa u toho posledního dílu brečela, odfrkla jsem si, že v ČT už nevědí, jak by na seriál ještě upozornili, pche - jak ubohé, a přijala to jako výzvu, byla jsem posměšná
potom u té scény na nemocniční chodbě mě to "rozsáplo" a říkala jsem si "to máš za to původní machrování"
(26.2.2024 8:32:22) fotka byla skvělá, "odpouštím" Brodské všechny původní hříchy, co u mě měla, za odvahu
myslíte, že je v reálu možné, aby umělec nechápal/nedomyslel, že v názvu "Odcházející krása" je vlastně zakomponované "Přicházející ošklivost" a je to strašlivě strašlivě hanlivé?
(26.2.2024 8:46:05) myslím, že zrovna "odcházející krása" je zcela reálné... a věřím, že mladému fotografovi by na tom nepřišlo nic divného... je to určitá zaslepenost mládí... ono už takové to obligátní "ale vy jste pořád krásná" v sobě má tu urážku, kterou slyší a vnímá spíš ten, koho se to týká, než ten, kdo ji vyslovuje a diana byla taky skvělá - ta její hláška o tom, že ženská v jarčině věku by měla být ráda, že ji někde vystavují obzvlášť v kontextu, že byly vrstevnice
A pokud jste neviděli od Terezy Kopacove sérii “Jak si nepodělat život” tak moc doporucuju. Epizoda Nonstop lahůdky je u nás obzvláště oblíbená. Eliška Krenkova, dokonalý Krobot, Jitka Sedláčková..
(26.2.2024 9:24:33) To jsme si taky rikali, zeto bude asi nejaka fotomontaz. Ne, ze by se TB mela zaco stydet, to vubec ne, ale ona mi prijde takovy cudna a stydliva, ze by asi nechtela, aby jeji naha fotka takhle byla videt. A MM rikal, ze on by byl pysny, kdybych takhle nekde visela ve vyloze galerie
(26.2.2024 11:21:43) Ta fotka v článku se mi nelíbí. Seriál jsem neviděla, tak netuším, jaké fotografie tam byly. Ale ta v článku je moc přímočará a bez elegance, teda podle mého subjektivního cítění.
(26.2.2024 9:13:24) nejsilnější ztvárnění tohoto motivu bylo asi v inscenaci Sebemilenec, Stašová s Dulavou, klobouk dolů nastokrát před paní Stašovou, to je bohyně, jak to obnažená zahrála
(26.2.2024 10:49:46) No, já myslím, že "Umělec" i chápal, že Odcházející krása je spíš urážka, ale bylo mu to úplně fuk. I se pak dost odkopal, jak si na bývalé milence namastil kapsu. Naopak Dlaždičkář se ukázal jako formát, nevyčítal, konal, nenechal se strhnout, aby křivákovi rozbil hubu.
(26.2.2024 11:02:43) I by mě zajímalo, jak to ve skutečnosti je právně - doteď jsem si myslela, že bez souhlasu není možné zveřejňovat/prodávat něčí oblečené fotky, natož hanbaté.
(26.2.2024 11:32:41) Spravne pravne - ona (zda) se souhlasila, ze ji vyfoti nahatou, ale (aspon jak tvrdi), nesouhlasila s publikovanim. Takze pochybeni na strane umelce.
(26.2.2024 14:55:27) Mě naopak v jednom z předchozích dílů, kdy pořádal David vernisáž, přišla zklamaná, že tam její fotky nejsou. Měla jsem dojem, že se nechala fotit (i když v soukromí) za účelem prezentace. On se zachoval hrozně, měl jí vystavit uvnitř, ne za výlohu, když už. A její kámoška tu fotku taky mohla přemístit jinam, když se to Brodské evidentně nezamlouvalo. Manžel to vyřešil super A Jarka aspoň viděla, kdo je formát.
(26.2.2024 16:22:11) Přestala jsem seriál sledovat po druhém díle (s bohatými osobními zkušenostmi jsem nedávala např. ani návštěvu malých dětí na oddělení = nesmysl),
sleduji pouze zdejší debaty o něm ...a jsem v mírném úžasu, že se vytrvale opakovaně řeší vztah rodičů a obdobné peripetie, ale co se týká tumoru a smyslu pro něj prakticky nic
Nevím, co to tedy dalo lidem, kteří jsou šťastně bez blízkého náhledu věci, protože reálie byly drobet mimo, a pozornost navíc evidentně poutaly jiné problémy.
(26.2.2024 16:30:51) babi, myslím, že je to tím, že debatují ty/i, co seriál viděly/i... teda hlavní dějová linka kolem tumoru, je tak nějak nediskutovatelná, pokud s tím nemá někdo osobní zkušenost, není na tom nic, co bychom mohly/i rozebírat... a přiznejme si, je to tak těžké a popravdě děsivé téma, že ani nikdo nechce (nedokáže) domýšlet ani teoretické postoje... ta vedlejší linka - rodiny - je tam ale zajímavá taky, to jak nemoc ovlivní vztahy, jak dokáže lidi úplně vyšinout, jak třeba sestra bratrovi "přizná", že se cítí zodpovědná, protože mu záviděla tu jeho dosavadní kliku v životě (fakt úžasná scéna), nebo i manželské peripetie, to jsou témata, ve kterých se holt cítíme silnější a jsme schopné je rozebírat... navíc teda ta manželská linka byla krásně rozehraná a z počáteční nejistoty se vyvrbila moc hezky, asi i díky uvěřitelným výkonům brodské a řezníčka...
(26.2.2024 17:11:00) Babi, taky mam “blizky nahled na vec”, to nas asi bude mit spoustu, ale o to vubec nejde, jasne, mraky realii tam bylo nesmyslnych. Tohle ale nemel byt dokument o pacientovi a o leceni tumoru, ja to chapala jako edukacni pomucku divakum, jak se taky da postavit k tumoru a jake vsechny souvislosti to muze pro jednoho otevrit. Proto taky ty rozhovory s pacienty na konci. Taktez nastolit otazky typu Jak bych to delal/videl ja. Myslim si, ze to tvurci pojali rozumne. A ze se tu diskutuje o vztazich rodicu… Reznicek byl vybornej
(26.2.2024 17:34:49) Rodinová, no mně to právě jako edukační pomůcka přijde nepoužitelný (tím, jak jsou ty reálie mimo, a blízcí reagují taky dle mého dost mimózně),
a "nastolit otazky typu Jak bych to delal/videl ja" se patrně nepodařilo.
Nebo možná JO! akorát si to řeší každý sám pro sebe, v sobě... netahá to na tyhlety internety...
Jak psala i Rose. Diskutuje se tu o tom, o čem lze, o čem zvládneme.
(26.2.2024 19:22:28) Babi, tak můžeme tu mluvit o počtu bílých krvinek, zvládání chemoterapií, a jak je asi lidem po transplantaci kmenových buněk, ale zrovna zvládaní a průběh nemoci nemoc úzce souvisí se vztahy. Jak se promění, co nového vyvstane a co zažitého naopak zmizí.. To bylo souběžné poselství seriálu a to na něm bylo zajímavé.
(26.2.2024 19:43:33) Beat, ano, taky vnímám jako pozitivní to poselství, že ani rakovina nemusí být jen konec, ale třeba i začátek, že může být okamžikem změny... Změny priorit, životního stylu, vzájemných vztahů... Ty rozhovory s reálnými lidmi tomu dodávaly další rozměr... Třeba i to, že během léčby nemusí vztahy jen zanikat, ale mohou i vznikat... Je fakt, že medicína jde kupředu mílovými kroky a šance na vyléčení stoupá... A je třeba to připomínat, že prevence a včasná diagnóza má smysl...
(26.2.2024 20:16:47) Kdo z pacientů na konci vas nejvic zaujal? Ten holohlavy kluk působil moc mile, pak se mi projevem a tím, co říkal, moc líbil ten černovlasy svalovec a manžela upoutala slečna s velkým vystrihem
(26.2.2024 20:29:05) Ten holohlavý kluk, jestli jsem to pochopila dobře, má hrozně malou šanci, že se vyléčí Ten mě vzal snad víc než celý seriál. I když ten byl bez debaty skvělý.
(26.2.2024 22:25:12) oni byli všichni ti bývalí pacienti skvělí, předčasně moudří lidé, vůbec si na nic nehráli, říkala jsem si, do jaké míry si nadále rozumí s vrstevníky, když jim vývojově utekli
(27.2.2024 0:23:33) Rose, vystihla jsi to dokonale. Stejně ten seriál zapůsobil i na mne. Právě jsem ten včerejší díl dokoukala a už dlouho mě žádný seriál, ani film, takhle nedostal. A je to tak, jak píšeš, prožila jsem si léčbu rakoviny s mojí maminkou, krátce po tátově smrti, mému synovi byl jen rok a půl....a vidím, jakou prošla změnou, jak začala koukat na spoustu věcí úplně jinak, pozitivněji, jak to bere jako že to mělo nějaký smysl a účel, proč se to zrovna tehdy stalo...
(26.2.2024 17:36:41) Babi, mně umřel na rakovinu táta, takže to znám taky z osobní zkušenosti. Právě proto jsem se na seriál dívala, abych viděla, jak to pojali jeho tvůrci. Ze začátku výborným, pak to vypadalo, že to sklouzne do červené knihovny, ale pak to zase nabralo obrátky. Nakonec to s Filipem dopadlo dobře, i s jeho vztahem, i se vztahem rodičů, sestře se narodili miminko, celkový happy end. V životě to tak málokdy dopadne. Ale i tak se mi seriál celkově líbil. Jestli tam byly všechny podrobnosti ohledně léčby rakoviny podle skutečnosti, to nedokážu posoudit, táta umřel před 32 lety a doma, ne v nemocnici. Když mu selhala druhá chemoterapie, už s ním nic nedělali, řekli mu, že je to beznadějného a v podstatě se jen čekalo na smrt. Věřím, že od té doby medicína pokročila a také chování k pacientům bude na jiné úrovni.
(26.2.2024 20:30:00) Babi ty návštěvy dětiček byly hrozný nesmysl.. ale asi to bylo myšleno jakoby edukativně "sem dítě se soplíkem nesmí"... jakkoliv se nám to zdá, že by tam dítě vedl leda debil.
(26.2.2024 22:24:22) Protože jsme žehlila, tak jsem zapnula TV a mluvila tam zrovna nějaká psycholožka/ psychiatrička. Mimo jiné říkala, že mladí lidé, kteří si projdou léčbou rakoviny, tak se dost často cítí vykořenění, protože jejich vrstevníci řeší úplně jiné věci a úplně jiným způsobem.. To je taky něco, co je logické a nenapadlo mě...
(26.2.2024 21:29:19) Huso je normální nemocnice a pak je uzavřené oddělení, kde se transplantuje kostní dřeň a všichni se extrémně snaží tam OPRAVDU NIC nedotáhnout. Je dost nereálné, že rodina, které se to tak bytostně týká, je tím tak moc nepolíbená, že tam dovede batole a školkáče....
(27.2.2024 0:30:33) Čumčo, přesně...v tom seriálu vůbec nebylo podstatné, o jaký tumor šlo, ani o to, jak moc jsou reálie kolem léčby přesné. Bylo to o vztazích mezi lidmi, o tom, jak s nimi taková věc zatřese, o tom, jaké věci ten člověk řeší, jak se s tím srovnává on, i jeho okolí, jakou prochází změnou priorit a vlastně změnou všeho...
(26.2.2024 9:00:42) Me se to moc libilo cely. To byl snad prvni serial, na ktery jsme se koukali s manzelem a nenechali si ujit jediny dil. Sice jsem se podle ukazek bala, ze ho snad nechaji umrit, ale nastesti to dopadlo dobre.
Me se vlastne libili vsichni. Ta jeho segra to hrala bezvadne (tu herecku vubec neznam), ragbisti byli skvely, zamestnanci kachlikarny taky, Bartoska excelentni, Brodska a Reznicek super a Filip s Hankou (tady jsem predtim neznala ani jednoho) to taky sehrali na jednicku. Za me 110%
(26.2.2024 9:18:24) já byla taky spokojená, je tam použitá skvělá hudba, na Spotify je OST Smysl pro tumor, hned jsem si dala do playlistu pár písniček
(26.2.2024 11:22:17) Serial se mi libil hrozne moc. A posledni dil - chvilku mi prislo zda to neni az tak moc melodramaticky... jenze nemoc je vazna a jde se na dren... vlastne slzim i ted tady u te diskuze. Povedlo se jim a skvele obsadili herce a ti skvele zahrali.... Cekala jsem, ze dopadne dobre, urcita nadeje je pro nas vsechny potreba, ale lehke to neni.
(26.2.2024 13:28:12) Viděli jste někde nějaký jiný článek, než v Blesku nebo Extra ci co? Já žádný neviděla, protoze tyhle dva tituly proste nikdy neotviram. Hrozne mi vadi.
(26.2.2024 17:08:42) Balbíno, taky se mi to moc líbilo a ta scéna, jak Filip vstává z postele a potácí se chodbou mi přišla možná už "trochu moc", ale vlastně to tam pasovalo, jen jsem u toho řvala víc a víc...
Anička Slováčková s tím souvisí jen okrajově, já vím Ale prostě - co říkáte na její "smysl pro tumor"? Moc jí fandím, sleduju, co ke své cestě píše - je skvělá
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
nebo zaměřený na životní cíl - v jeho situaci to tak prostě je, pokud chce pokračovat v nějakém prestižním oboru, nestačí sedět na skripty a čekat, to by nebyl "prestižní obor" 
, my se nepřehlížíme ani po 38 letech, nevím, co to s tím má společnýho. Buď s někým souzním nebo ne. 
jak je sebestředná, nevděčná a nedokáže ocenit jakoukoliv snahu... zlatej řezníček 
, fakt se z mediků stanou takhle fantazírující drbny?
Ten mě vzal snad víc než celý seriál. I když ten byl bez debaty skvělý. 
to jsi přesně vystihla...
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)