| Federika | 
 |
(20.5.2024 10:37:37)
Jo, mě to taky štvalo.
Teď si dcera s radostí prohlíží na instagramu fotky z jídelny, gymplu, kam bude chodit a doufám,že je pravda, co o té jídelně píšou a co říkají její kamarádky, které tam chodí. A co tady potvrzovala Termix
|
| Vítr z hor | 
|
(20.5.2024 10:43:35)
Pro děti je jídelna asi fakt důležitá, je to taková každodenní společenská záležitost.
Jednou mi volal kluk, který byl přijat na stejný gympl jako moje dcery (teda jeho maminka, která mi ho předala, že se prý potřebuje zeptat na pár věcí ohledně studia) - a zajímal ho prakticky jen jídelníček, názvy jídel, objednávání jídel, karty na jídlo, kuchařky a dozor v jídelně 
|
| Renka + 3 | 
|
(20.5.2024 10:45:17)
U nás školní jídelna bylo téma každé třídní schůzky  . Taky bych radši platila víc, ale za kvalitní a chutnou stravu. Trvalo to léta, ale teď jsou děti spokojené.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(20.5.2024 10:52:35)
Zní to vtipně, ale ono je fajn i v práci, když je dobrá jídelna.
|
| babi_ | 
|
(20.5.2024 11:36:08)
No jasně. Pro mnoho zaměstnanců jediný světlý bod pracovního dne.
U nás je jídelna docela dobrá, ale dřív byl i masný bufet (teď je aspoň zeleninový), a to bylo úplně super. Jenom neumí brambory, nebo kupují špatné, nevím... všichni se jim vyhýbají, já stejně většinou bez přílohy, ale asi dvakrát jsem zkusila americké, že si dám dva kousky pro chuť, byly nechutné 
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.5.2024 11:45:48)
To je asi jídelnový problém. U nás vaří fakt dobře, i různé speciality, ale brambory jsou hnusný.
|
|
| jak | 
|
(22.5.2024 9:21:24)
Zcela nechápu, jak může někdo s dětmi nevařit. Neumím si to nějak představit:))).
|
| Federika |
|
(22.5.2024 9:27:58)
Já nevařím, no
A žádnej problém není.
|
| jak |
|
(22.5.2024 9:33:18)
Já to prostě nechápu:).
|
| Federika |
|
(22.5.2024 9:45:21)
No normálně, mimina měla skleničky Hipp, rozmixovat jsem teda taky něco zvládala.Pak byly školky, školy, od útlýho věku si děti uměly uvařit samy, když chtěly, jinak občas manžel, toho to baví.Svačiny snídaně samy, i kluci si pak vařili a pekli, ten jeden i pro celou rodinu, baví ho to. Mě to nebaví nadále a nikdy nebavilo.Možná někdy na stáří
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.5.2024 10:00:46)
Přiznám se, že mě to taky fascinuje. Co jste třeba jedli o víkendu, když byly děti předškoláci, na skleničky velký a na to aby uvařily pro celou rodinu malý.
|
| Federika |
|
(22.5.2024 10:10:56)
Uvařil manžel nebo jsme si něco objednali nebo se šli někam najíst. Děláme to tak pořád, i dneska.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.5.2024 10:18:42)
Tak to jo, když vaří manžel.
|
|
|
| Renka + 3 |
|
(22.5.2024 10:16:42)
Tak ve velkém městě nebo jeho dosahu se v dnešní době asi dá takhle žít snadno. Mám příbuzné v USA a je to vcelku běžné, oni teda spíš vaří, ale prý co tak soudí podle toho, jak to mají spolužáci dětí, patří v tomhle mezi menšinu.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(22.5.2024 10:33:16)
je to i hodně o penězích... když jsem jako pracující přišla zpátky do prahy, tak jsem nejdřív vařila skoro denně - neměla jsem peníze, abych si mohla dovolit jíst venku a i "chleba s něčím" byl příliš drahý oproti polévce nebo těstovinám později, kdy už jsem měla slušný plat, přestala jsem skoro úplně vařit, chodila jsem na obědy s kolegyní, večeře už byly pak snadné, později s mužem dost často taky venku... jak jsme ale začali s mužem bydlet spolu v pronájmu, zase jsem se k vaření vrátila, jíst venku bylo zase drahé... od té doby mám pocit, že vařím pořád
|
| Federika |
|
(22.5.2024 10:38:23)
Já jsem nevařila nikdy. Tedy neznamená to,že příležitostně a velmi zřídka nejsem schopná něco ukuchtit,ale nebaví mě to.
Pamatuju si, jak jsem někdy v 17 dostala k narozeninám takovou tu tlustou žlutou kuchařku, snad ani jiná v tý době nebyla
Ale myslím,že už i předávaná mi byla s pohledem-asi zbytečný co?
|
| Renka + 3 |
|
(22.5.2024 10:42:57)
Tu kuchařku mám taky a neuvařila jsem podle toho jediné jídlo. Já vařím zcela chaoticky a nepravidelně, ve výsledku je to možná ceněno víc, než každodenní pravidlené vaření, které pak už každý považuje za samozřejmost. Když byly děti malé, tak jsem teda vařila, ale považovala jsem to za opruz. A moje děti celkem brzy začaly vařit samy, za což jsem fakt ráda. V naší rodině vaří všichni, tak se to dá docela dobře prostřídat.
|
| Federika |
|
(22.5.2024 10:51:56)
Dcera měla teda dvakrát hodně přísnou dietu a to jsem se snažila, vařila denně a vozila jí to i do školy.
Ale tam to bylo nutný.Jinak nutný vařit není, tak to nedělám.
|
| Renka + 3 |
|
(22.5.2024 11:12:06)
Federiko, byla ta dieta k něčemu? Řešíme totiž prakticky to samé, jen jsme na úplném začátku, má cenu to zkoušet?
|
| Federika |
|
(22.5.2024 11:20:18)
No ona měla kdysi AIP. A asi pomohlo, za mě ale zbytečně ukrutně přísný.
A pak měla kvůli crohnu speciální, to jinak nešlo, kdyby ji nebyla schopná dodržovat, tak sonda. A byla v takovým stavu, že by mě ani nenapadlo zvažovat, že to nebude-a zcela 100 procentně-dodržovat.Byla to pakárna, ale pomohlo určitě, i když k tomu dostala ještě biologickou léčbu. Je v pořádku, momentálně.
|
| Renka + 3 |
|
(22.5.2024 11:28:11)
Kdysi jsem ten AIP četla, jen ze zvědavosti a říkala jsem si, jak je to přísné. To se nás to netýkalo. To je dobře, že je dcera OK, i pro nás je to naděje, dnes jsou přece jen nějaké možnosti léčby. Jen nechápu, že je toho mezi mladými lidmi tolik.
|
| Federika |
|
(22.5.2024 11:37:59)
Taky nevím. Ona má teď novou léčbu, žádný dítě do 18 let ji v téhle kombinaci nemoci nemá. A žádnou dietu nedrží.Nemá ani žádný omezení. Přibrala, vyrostla,ale teda s tím růstem žádnej zázrak, chtěla by víc,ale myslím,že má možná nárok tak 2cm, max....
|
|
|
|
|
|
|
|
| Tinity |
|
(22.5.2024 11:45:35)
Já vařím i peču téměř denně, neboť používám kvalitní suroviny (farmářské, ze dvorů, ideálně bio ...), a to v školních jídelnách a většině restauracích, nemluvě o rychlém občerstvení, nedostanu. Rádi zajdeme občas do opravdu dobré restaurace. Děti i muž to mají stejně a podílí se na přípravě jídla, tak i časově zvládáme. Máme rádi malé dobré pekárny (třeba Antonína) či zmrzlinárny.
|
| jak |
|
(22.5.2024 11:46:57)
Tak já asi úplně jinak vnímám termín nevarim:).
|
| TaJ |
|
(22.5.2024 11:54:36)
Jak, to asi bude tím, protože Federika vždycky píše, že ONA nevaří...ale těm ostatním doma určitě nebrání, když vařit chtějí 🙂
|
| Federika |
|
(22.5.2024 12:09:51)
Ježíši, ještě to, jasně že jim nebráním
Syn si právě cosi griluje na zahradě, stejky, udělal si k tomu bramborovou kaši, nakrájel hory zeleniny a pak-jak o znám-ještě udělá dvě mísy palačinek. Je a vždycky byl nenažranej, jeho první slovo bylo "ham".Ve 4 měsících. Máma mu tenkrát dávala skleničku a byla z toho vyvalená, že jí málem sežral ruku
|
| TaJ |
|
(22.5.2024 12:12:43)
Federiko, tak jedno z prvních synových slov bylo myslím "ne"🙂
|
| Federika |
|
(22.5.2024 12:14:21)
U nás "ham" a první věta, hooodně často používaná, s urputným výrazem ve tváři , byla:" Já to ale PČUJU!!!"
A to mu zůstalo dodnes. Je ale fakt,že to už vyslovuje normálně
|
| Stará husa |
|
(22.5.2024 13:03:26)
Synovo první slovo bylo papu. Taky rád jedl, jako malý miloval kaši, snad tři roky musela být ke každé večeři. Coby dospělý jí tak nějak normálně, nikdy nebyl otesánek. Protože cvičí, tak si hlídá, aby měl dostatek bílkovin a omezuje cukry, ale nijak fanaticky.
|
| monam |
|
(22.5.2024 14:06:47)
Ajaj, já už vůbec nevím, co bylo dětí první slovo. U mladší dcery tipuji, že to bylo "ne". Měla jsem všechny tyhle hlášky v telefonu, o který jsem přišla.
|
|
|
| monam |
|
(22.5.2024 14:05:39)
Taky moc nevařím. Vždycky se někdo (většina) ofrňuje, že zrovna tohle není, nechtěl nemá chut... A navíc mám dvě děti s bezlaktózovou dietou. Ale na rozdíl od Fed se mi je nepodařilo přesvědčit, že by si měly vařit samy. Jedno dít zvládá vajíčka, zbytek maximálně čaj.
|
| Federika |
|
(22.5.2024 14:24:01)
Já je ale nikdy nepřesvědčovala Odjakživa to byla jejich zábava, dcera jeden čas pekla a vyvářela každý den, nemohla jsem jí říct ne, ale měla bych metrák, pokud bych denně jedla ty muffiny, bábovky, dorty, koláčky...
Dokonce vařila a pekla v době,kdy ona skoro nic jíst nemohla pro nás.
A starší syn to má jako koníčka pořád. Vařil už na prvním stupni dobře.
|
| monam |
|
(22.5.2024 15:08:54)
Fed, prostě máš štěstí a já smůlu
|
| Federika |
|
(22.5.2024 15:10:29)
Jak se to vezme...
Třeba bordel po sobě po vaření uklidit,s tím už mají velkej problém.
|
|
|
|
| TaJ |
|
(22.5.2024 15:17:59)
Monam, syn doteď nikdy neprojevil ani náznak, že by si toužil sám něco uvařit. Ohřát, to jo, ale pokud by nebylo co , tak si radši vezme rohlík, jogurt, nebo kousek sýra, ale vařit si nic nebude.
|
| monam |
|
(22.5.2024 15:44:34)
I tak vás dámy trumfnu, moje děti nic nenajdou. Jsou doma klidně celý den a když přijdu z práce, chtějí jídlo, že nejedly. Ale vždyť v ledničce je.. vajíčka, šunka, sýr, včerejší večeře, v mrazáku ovocné knedlíky, existuje zde pečivo. "Jo ahááá, to mě vůůůůbec nenapadlo". A to i ta nejstarší  
|
| Federika |
|
(22.5.2024 15:47:55)
To si vůbec nedovedu představit
Hlavně asi teda to, že by děti po mně něco takovýho chtěly, když přijdu unavená domů. Mají ručičky, ne?
Objednávají si přes Rohlík. A tom teda občas něco stornuju, minule si chtěla dcera objednat pro kamarády na narozeninovou párty nanuky s alkoholem. Už vidím , jak by mě seřvali rodiče
|
| monam |
|
(22.5.2024 15:50:03)
u nás asi fungují geny po tatínkovi, ten taky nikdy nic neví, nevěděl, zapomněl, nenašel...
|
| Federika |
|
(22.5.2024 15:50:43)
Tak u nás má tatínek svoje zóny v ledničce.
|
| monam |
|
(22.5.2024 15:55:22)
jak bych to... můj muž je as rád, že najde ledničku a ty děti to mají po něm.
|
| TaJ |
|
(22.5.2024 17:15:08)
Monam, můj manžel celkem běžně vaří, i peče, já taky...můj táta taky vařil i pekl...všichni docela rádi. Syn to evidentně nezdědil po nikom 🙂
|
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(22.5.2024 17:12:13)
Monam, tak to je asi takový typ dětí/lidí...můj syn snad každý víkend jezdí minimálně na jeden den od rána skoro do večera někam fotit vlaky...naposledy odcházel ráno v 6 a přijel večer v půl osmé...vždycky má v batohu svačinu, tousty, pak něco sladkého, k tomu třeba jablko a pití...no a co myslíš? Většinu toho přiveze zpátky, dost často prakticky všechno z, maximálně se napije...prý si na to nevzpomněl, nebyl čas, neměl hlad...a doma pak sní na co přijde. Přitom kamarád, se kterým jezdí, si to jidlo normálně vyndá a nají se...ale on prostě ne.
|
| monam |
|
(22.5.2024 18:22:11)
Tak na to, že když holky jedou na závody a objednají si řízky, aby mi je za tři dny zase přivezly zpátky jsem... no, řekněme ne zvyklá, ale vím, že se to stává. A je fakt, že někdy i argumentují tím, že je nenašly
|
| TaJ |
|
(22.5.2024 18:34:26)
Monam, aha 😁. Tak to syn by to i našel, krabička na svačinu je celkem nepřehlédnutelná, svítivě zelená a dává si to do batohu sám, ale jaksi to stejně pokaždé přiveze...
|
|
|
| monam |
|
(22.5.2024 18:22:24)
Tak na to, že když holky jedou na závody a objednají si řízky, aby mi je za tři dny zase přivezly zpátky jsem... no, řekněme ne zvyklá, ale vím, že se to stává. A je fakt, že někdy i argumentují tím, že je nenašly
|
| Federika |
|
(22.5.2024 18:34:13)
Monam,
právě, když ráno vstanou dřív a sami si udělají svačiny, nestane se, že by to přivezli zpátky, jinak si toho váží
Stejně tak svačiny do školy, přestala jsem dělat v první třídě. A vstávali sami tak, aby si něco hezky vybrali,udělali.
|
| TaJ |
|
(22.5.2024 18:35:48)
Federiko, tak vstávat dřív kvůli jídlu, to u něj nehrozí😁.
|
|
| TaJ |
|
(22.5.2024 18:37:46)
Jinak tu svačinu pro něj na výlet nám pomáhá dělat, ale to mu nebrání v tom přivézt to zpátky, protože prostě nějak nebyl čas, nebyl hlad apod.
|
|
| monam |
|
(22.5.2024 18:44:21)
Fed, moje nejstarší ráno nesnídá, svačinu do školy nenosí, neobědvá
|
| Okolík | 
|
(22.5.2024 18:46:38)
Ty jo a kdy teda jí?
|
| monam |
|
(22.5.2024 18:48:53)
Okolíku, já nevím Ráda bych řekla, že po příchodu domů vyluxuje ledničku, ale většinou v ní není nic, co by ona jedla. Asi žije jen z mentosek, ty konzumuje ve velké. A je fakt, že jí dávám peníze a když už si jde tedy koupit ty mentosky, tak si asi koupí i něco k jídlu. NO ale k vyvážené stravě to bude mít dost daleko.
|
| TaJ |
|
(22.5.2024 19:14:41)
Monam, popravdě, kdybych věděla, že celý den prakticky nic nejí, tak by mi to asi nedalo a měla bych aspoň pak v té ledničce věci, které jí. Vlastně obecně vždycky máme doma aspoň něco z toho, co jí... vzhledem k tomu, jak omezený sortiment jídel jedl. Teď už je to teda mnohem lepší a už je ochotný jíst i něco, co nezná...jen se mne vždycky ptá, co v tom je a jako co to přibližně chutná, k čemu bych to připodobnila z toho, co zná 🙂
|
| monam |
|
(22.5.2024 19:27:11)
TaJ já se asi i snažím, ale je nás doma víc a pokud tady něco dobrého je, určitě to někdo sní. To je trochu potíž. Ona chodí domů rozhodně později než bratr a sestra zase chodí do školy 2x týdně až odpoledne. Příliš mnoho prostoru pro mlsné jazýčky. Ale aby nedošlo k omylu - obvykle je tady jídlo, které se musí ohřát. A to zřejmě patří do kategorie "nevšimla jsem si, nenašla jsem". Sušenky, šunka, sladké pečivo naopak patří do kategorie "hele co jsem našla"
|
| TaJ |
|
(22.5.2024 21:13:39)
Monam, chápu, při víc dětech je to složitější. My jak jsme doma jen tři, tak prostě víme, že někdo tam má třeba svůj oblíbený sýr, nebo jogurt, jiný zase nějakou jinou věc a navzájem si to bez zeptání prostě nesníme. Ale máš pravdu, při otevření ledničky by si syn na první dobrou sám od sebe uvařeného jídla asi taky nevšiml. Ale stačí mu napsat třeba na mobil, že je v lednici to a to a ať si to vezme, jestli má chuť a to už potom funguje.
|
| monam |
|
(23.5.2024 7:50:51)
TaJ aby nedošlo k omylu, včera tady měla pečivo, jogurty, nějaké cottage, sýr. A nějaké plněné těstoviny (uvařené) a vepřové maso s bramborem (taky uvařené). Nenašla.
|
| TaJ |
|
(23.5.2024 8:05:31)
Monam a co jí třeba na tu krabičku s jídlem dát ceduli se jménem? Nebo jen "oběd", nebo něco takového? Syn by taky v lednici nekoukal do hrnců a krabiček, ale když jeden čas jedl až doma, tak jsme mu nechávali takhle označené jídlo v lednici, aby si to ohřál.
Nebo máte moc velkou lednici😁
|
| Renka + 3 |
|
(23.5.2024 8:24:11)
Tak ona to spíš nechtěla najít, s nějakým popisováním krabiček bych se neobtěžovala. Buď se jí nechce to ohřívat nebo nemá ráda ohřívané jídlo. Tohle má můj syn, co nesní hned, už si nedá. To už musí fakt být, aby on jedl ohřívané jído. Ale on si vaří, někdy tu má slečnu a vaři spolu. Nedělá teda omáčková jídla, spíš vždy nějaké to maso na pánev nebo gril, případně do trouby (třeba lososa), ogriluje zeleninu, k tomu uvaží třeba rýži nebo bulgur, většinou ta jídla jsou do půl hodiny hotová. Dcera to samé, na obědy ve škole se jí nechce, doma si jídlo udělá, krásně nazdobí, vaří hodně podle Pamely Reif, podle které i cvičí. A je to taky většinou tak půl hodinku, po mě chtějí hlavně, aby tu byly suroviny a dál už se starají samy.
|
| monam |
|
(23.5.2024 18:04:51)
Popisovat krabičky jim fakt nebudu. Mnohem více by jim pomohlo, kdybych někam na měsíc odjela a na každý den či obden jim posílala peníze na jídlo. Aby se o sebe starali sami. Třeba by se naučili i používat pračku a sušičku.
|
| TaJ |
|
(23.5.2024 18:11:40)
Monam, tak já mu krabičky taky nijak nepopisuju. V době, kdy nechodil ve škole na obědy, tak měl vždycky v lednici jednu krabičku s tím jeho obědem a na ní ležela cedulka "J. oběd". Tu cedulku jsem pak zas dala do šuplíku a použila ji další den. Takže žádné popisování, jen prostě věděl, že ta krabice je jeho a nemusel nic hledat. Protože někdy tam měl oběd ještě manžel, někdy já krabičku do práce apod.
|
|
| Buřt |
|
(23.5.2024 18:16:12)
Myslím, že to je jen pubertální lenost, hlady nezhyne, asi bych to neřešila. Taky by se mi nechtělo to dětem v lednici speciálně označovat, tak nějak principiálně. Ony se v tý lednici nějak zorientujou 
|
| TaJ |
|
(23.5.2024 18:22:55)
Buřte, syn radši nejedl, než něco hledat, vymýšlet apod. Klidně čekal na nás. Ale když věděl, která krabička je jeho, tak si to ohřál, dal na talíř, najedl se a i to pak uklidil. Takže v tomhle případě pro mě bylo důležitější, že se nají... než jestli si samostatně něco najde.
|
| Federika |
|
(23.5.2024 18:41:28)
Moje děti jsou zvyklý bojovat. Hledají záměrně občas nejen v ledničce, ale v celým baráku, třeba schovaný sladkosti. Často platí-kdo dřív přijde,ten dřív mele
Krabičky k tomu nepotřebujou.
|
| monam |
|
(23.5.2024 20:32:24)
Sladkosti překvapivě najdou i moje děti 
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(23.5.2024 18:16:56)
Monam, já mám s tou samostatností u syna takovou zkušenost, že když se ho snažíme něco naučit, že se mu to bude hodit, nebo že by to už měl umět, tak to nefunguje, nezájem... Ale když pak nastanou nějaké okolnosti, že je vlastně donucený, protože to situace vyžaduje a jinak to nejde, tak najednou nestačím koukat, čeho všeho je najednou schopný a v pohodě to zvládne. Vždycky se všechno naučí, když nastane situace, že to opravdu potřebuje.
|
| Buřt |
|
(23.5.2024 18:19:58)
TaJ, ale přece, když si to nikdy nezkusí a pak nastane situace, že to potřebuje, tak to třeba hned nepůjde ?
Já si fakt myslím, že základní praktický věci by děti měly ovládat. Vzpomínám si, jak jsme byly s kamarádkama prvně v 15 na chatě a jak jedna z nás neuměla ani zapálit hořák na sporáku .
|
| TaJ |
|
(23.5.2024 18:26:29)
Buřte, tak v některých takových případech si to třeba jednou zkusí, ale pravidelně to dělat nechce a vždycky to nějak obejde. Když je pak donucený okolnostmi, tak mu to naskočí.
|
|
| ivaxx | 
|
(23.5.2024 18:45:51)
.... a jak jedna z nás neuměla ani zapálit hořák na sporáku....
No, tak to bys klidně mohla psát o mně. Přitom jsem jezdila na čundr, doma si uvařila, zatopila v kamnech... Jen plynový sporák jsem prostě poprvé měla možnost zapálit až u své budoucí tchyně. Také ze mě byla na větvi, že nevím, že mám čudlík otočit a zamáčknout. Ale doma jsme měli elektriku, na chalupě plotnu, venku oheň nebo vařínek.
|
| Buřt |
|
(23.5.2024 18:57:04)
Oni ho ale doma měli :)
|
|
| monam |
|
(23.5.2024 20:33:55)
Když jsme tedy u toho, tak MNĚ volala TCHÝNĚ, když jsem byla v porodnici, že JEJÍ SYN neví, jak se zapíná pračka. Ptala se, jak je to možné to jsem fakt nevěděla, co jí mám říct
|
|
| 77kraska |
|
(23.5.2024 20:59:07)
na gymplu jsme meli chytrou spoluzacku, byla z vesnice a nemeli pevnou linku (80. leta) ...jednou ji ujel autobus a chtela zavolat sousedum, aby rekli rodicum, ze prijede az druhy den, vzali jsme ji k nam domu - a ona neumela zavolat z pevne linky.....tehdy mi to prislo divne, ale dneska mi to uz prijde v pohode
|
| Beat | 
|
(23.5.2024 21:12:46)
Sedmi, to mi tedy přijde divné i teď. Skoro v každé vesnici byla budka, nebo veřejná telefonní stanice. Ale v kontextu s lednicí to divné není, to ne . A asi se slečna mimo ves moc nepohybovala.
|
| 77kraska |
|
(24.5.2024 6:40:48)
Beat, na vesnici budky tehdy nebyly, to si pamatuju dobre, ty se s velkou slavou zacaly zrizovat az v 90. letech....byly bud verejne telefonni stanice u nekoho v chalupe, kde se za hovor platilo, nebo si nekdo zridil pevnou linku a sousedi ho prisli obcas poprosit, aby je nechal zavolat
my meli ve meste velky prumyslovy podnik strategickeho vyznamu, tak mel telefon skoro kazdy dulezitejsi zamestnanec, byla to nejaka zvlastni sit, meli i extra telefonni seznam, pamatuju si, ze jsem si hledala cislo na spoluzaky v tom extra podnikovem telefonnim seznamu (pracovali tam skoro vsichni otcove)
v Praze to bylo horsi, tam mely babicky "podvojnou linku" a kdyz volal "podvojník", nedalo se volat ven....a ja pak v Praze na sidlisti cekala rok na pevnou linku, a to uz byla 90. leta
cili z dnesniho pohledu jsem spis tolarantni a chapu, ze nekdo neco neumi, protoze se s tim nesetkal
|
| Beat |
|
(24.5.2024 7:46:13)
Sedmi rozumím. Pohybovala jsem se asi víc vesnicích, kde byly. A uvedomuju si, ze to je i o povaze a chuti zkoušet nové věci a nebát se jich. Tvoje spolužačka pravděpodobně viděla alespoň v televizi, jak se telefonuje a někdo jiný by nedal na sobě znát, že to neumí a šel by telefonovat. To je jen konstatování. Některé věci máme dané.
Pamatuju si, jak jsme se spoluzackami jezdily od nás, z kraje velkeho města do centra, když nám bylo 10-11. Byly jsme tři. A žádná, kromě mě, se nechtěla na nic nikoho zeptat, nevedely, cim jet, kde vystoupit a všude posilaly mě. A mně to přišlo úplně jednoduchý si to zjistit, zeptat se, zařídit cokoliv. Prirozene. Vůbec mi to nevadilo.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(24.5.2024 8:08:12)
Beat, je to tak, různé povahy plus různé stupně zralosti, též různá výchova.
Já jsem byla k samostatnosti hodně vedená od nejútlejšího věku, takže mi to přišlo vždycky přirozené podobně jako tobě, předávala jsem to automaticky i svým dětem.
Zrovna telefonování si pamatuji, jak mě rodiče trénovali, abych uměla z budky i z pošty - tísňové hovory, meziměsto, na účet volaného... pro všechny situace, pamatovat si čísla... Ale každý to nemusel považovat za důležité.
|
| Beat |
|
(24.5.2024 8:18:37)
Ropucho, jo. Jen tebe trénovali rodiče, mě ulice
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.5.2024 8:21:52)
Beat, a to bývá někdy do života nejlepší škola, protože ulice tě nešetří
|
|
|
| 77kraska |
|
(24.5.2024 9:17:47)
Ropucho, mne prave k samostatnosti moc nevedli....a sama od sebe jsem nebyla moc samostatna
jeste k tem budkam, to byl problem i v Praze ve 2. polovine 80. let...kdyz jsem chtela zavolat rodicum, tak polovina telefonu v budkach byla rozbita a pred druhou polovinou stala nervozni fronta, takze clovek volal strucne a rychle, jinak mu nekdo mohl vynadat nebo kopat do budky nebo ji otevirat a snazit se ho vyhazovat
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.5.2024 9:30:31)
77krasko, no a což takhle v NDR na brigádě, to jsme po večerech stáli půlka sídlistě frontu na tamní jedinou budku, Poláci, Češi, Slováci... a vesele jsme se podružili, než jsme přišli na řadu
|
| breburda71 | 
|
(24.5.2024 9:41:16)
A jak si potom každýho hovoru člověk vážil😀 a jen stručně a důležitý věci...
Jednou se mi stalo, když jsem pozdě večer z budky na našem sídlisku volala svému budoucímu choti, že se zasekla mince a mohli jsme spolu mluvit snad hodinu..To bylo něco🙂
|
| TaJ |
|
(24.5.2024 17:25:05)
Breburdo, jo, taky jsem chodila volat svému nynějšímu manželovi do budky na sídlišti. Měla jsem to ale skoro 10 minut pěšky. My telefon neměli, oni měli pevnou. Byl to rok 1998
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.5.2024 17:28:19)
1998 už snad byly i mobily
|
| Drypetis | 
|
(24.5.2024 17:29:51)
Inko,
byly, ale byly dost drahé a mělo je ještě málo lidí. A taky bylo drahé volání z nich na pevnou linku.
|
|
| TaJ |
|
(24.5.2024 17:58:41)
Inko, možná jo, vím, že manžel v tom roce dostal v práci mobil - takovou tu obrovskou černou krabici. Klasický mobil jsme měli až o pár let později. Ale vždycky jsme si se vším poradili i bez telefonu, což dneska je pro spoustu lidí už dost problém. Když třeba v práci vidím, jak někdo 20 minut konzultuje s druhou stranou to, jaké má vybrat přáníčko, nebo dárkový papír, tak si říkám, co by ty lidi dělali, kdyby ten telefon neměli
|
| Muumi |
|
(24.5.2024 18:19:18)
Já jsem nastupovala na VŠ v roce 1997 a to už někteří spolužáci mobil měli. V létě jsem byla ve Švédsku a tam už ho měli všichni, normální malý Nokie. Já jsem měla první mobil 1999 nebo 2000, předplacenou Go kartu. V roce 1997 jsme už taky normálně měli doma internet, sice teda pomalej a přes vytáčený připojení, ale už jo.
|
| Dari79 |
|
(25.5.2024 11:00:28)
Velmi podobně - na VŠ od 1997, mobil jsem si pořídila spíš až později (spousta spolustudentů už ho měla) buď 1999 nebo 2000, tak nějak. Do té doby jsme používali telefon na koleji nebo teda budku. Z rodiny ho v té době měla jenom ségra, stejně to bylo celkem drahé, na moje tehdejší poměry, takže ani pak jsem ho až tak moc nepoužívala. Pevnou měla máma doma i v práci, babička... prostě volat z pevné na pevnou bylo jednodušší i poté, co už jsem ten mobil měla.
O internetu jsme se ani nebavili, chodilo se prostě do PC studovny - buď na univerzitní počítače nebo sedět tam s vlastním notebookem... nebo do internetové kavárny. Ještě i diplomku jsem měla na disketě, i když to už teda někteří chodili s usbflash diskem... Notebook jsem teda měla, ale bez toho internetového připojení, takže spíš na práci offline - ve studovně si člověk stáhl třeba skripta a na pokoji si z nich pak mohl číst...
A stačilo blbejch pár let a kde jsme, že jo (nemyslím 20 do dneška, ale spíš 5-6 tenkrát...
|
| neznámá |
|
(25.5.2024 12:12:05)
První mobilní telefon si pamatuji přesně, dostala jsem ho k patnáctým narozeninám, takže v 98. Nokii 5110, stála 5,5 tis. Chtěla jsem 3310, ale tu mi naši nechtěli koupit, byla drahá.
Spolužáci na střední v prváku měli maličké Alcately.
K dvacetinám, takže 2003 jsem od manžela dostala telefon s barevným displejem, už nevím jakou značku, neuměl fotit, ale měl uměl barvičky. A měl barevného hada, spolužáci se na telefon chodili dívat jak na svátost a chtěli ho kvuli hadovi (té hře) půjčovat. Neustále jsem měla vybitou baterku.
|
| La Pepa | 
|
(26.5.2024 20:39:20)
v tomhle byl zlomový rok 2000, přišla GSM síť, předplacené karty, mobily a hlavně volání z nich začalo zlevňovat. Na NMT síti se platily i příchozí hovory a podobné, dnes už nepředstavitelné věci.
|
| Renka + 3 |
|
(27.5.2024 11:35:44)
Síť GSM se v ČR spustila už v roce 1996, pokrytí tedy bylo mizerné, zpočátku se ještě víc prodávaly analogové NMT přístroje, ale celkem rychle se síť rozšiřovala, telefony zlevňovaly, volání zlevňovalo a v roce 2000 už ho opravdu měl prakticky každý.
|
|
|
|
|
|
|
| monam |
|
(24.5.2024 19:15:28)
Já jsem si pořídila svůj mobil v roce 1997, a to jsem se tomu pokroku i celkem bránila, takže jsem určitě nebyla první ve svém okolí. Ale pracovní mobil ještě NMT síť jsem měla od roku 1995 cca.
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.5.2024 10:41:00)
První mobil jsem si pořizovala až po roce 2000, když jsem zůstávala na rodičovské dovolené. To mi začalo připadat užitečné mít spojení, když celé dny pobíhám někde venku s dětmi.
Do té doby mi zcela postačovalp systém pevných linek a veřejných automatů.
A také mi přišlo legrační, jak se lidé v počátcích mobilů s nimi předváděli a halekali s cihličkou v ruce všude možně i nemožně, na ulicích, v obchodech, u jídla... Najednou pořád někdo potřeboval důležitě s někým mluvit po telefonu. K tomu jsem se nespěchala přidat.
|
| Drypetis |
|
(25.5.2024 11:03:13)
Já jsem RD absolvovala ještě bez mobilu, ale měla jsem pevnou linku se záznamníkem a lidi, se kterými jsem byla ve styku taky, tak se šlo už nějak domlouvat. Mobil jsem taky měla asi až v roce 2000, Alcatel s GO kartou a ještě dlouho jsem ho využívala jen výjimečně, na delší vykecávání to nebylo.
|
| Stará husa |
|
(25.5.2024 11:14:00)
Kdy jsem měla první mobil, si už nepamatuju, ale v r. 2000, kdy jsem byla v lázních, už jsem ho měla s sebou a byla na něho zvyklá. Pevnou linku jsme měli dlouho kvůli mojí mamince, která mobil odmítala a tvrdila, že z něho neslyší, tak abychom si mohly volat. Po její smrti jsem pevnou linku zrušila.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.5.2024 9:46:10)
S telefonováním z budky jsme užili ja zákkadce spoustu legrace. Volali jsme na náhodná čísla vyykládali různé nesmysly. Když jsem chodila s manželem, do budky jsem mu volala, aby neutrácel.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(24.5.2024 9:51:44)
" k tem budkam, to byl problem i v Praze ve 2. polovine 80. let...kdyz jsem chtela zavolat rodicum, tak polovina telefonu v budkach byla rozbita a pred druhou polovinou stala nervozni fronta"
no a stačilo chvilku a na počátku 90. let (už třeba i 1991) a veřejných automatů bylo v praze dostatek pamatuju si, jak jsem chodila volat mámě a jen o chvilku později pak už i telefonní karty místo mincí... ten pokrok byl tenkrát až neskutečný a brzy už to budou 3 roky, kdy zrušili poslední telefonní budku v čr
|
| Beat |
|
(24.5.2024 11:09:54)
Rose, ale celá 80. léta jsem během SŠ hodně používala budky v centru Prahy a nějaké problémy si nevybavuju. MM mi volával každý den domu z nitru ze školy v jiném městě a vyvinul mechanismus na bezplatné meziměstské volání.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(24.5.2024 11:24:15)
beat, taky si pamatuju, že jsme používali nějaké triky na bezplatné volání - u některých přístrojů stačilo vytočit (zmáčknout) před číslem nějakou kombinaci * a # a někde se ta koruna musela vhodit a pak zmáčknout něco... mně to tenkrát poradil technik spt (maminka pracovala na poště) ale fungovalo to jen na některých typech přístrojů (oni to snad měli jako testovací volání)... a pak když už jsem pracovala v telecomu a budky nepotřebovala, dostávali jsme občas v práci ty předplacené karty, měla jsem jich slušnou sbírku, protože byly prostě KRÁSNÝ a nejkrásnější byla snad celá průhledná, jen ten čip tam byl vidět
|
| Beat |
|
(24.5.2024 12:03:05)
No jo, karty, na ty jsem úplně zapomněla!! Ale MM si udělal nějaký drát s korunou či co
|
|
| 77kraska |
|
(24.5.2024 16:41:44)
Rose, u tech zlutych automatu kdyz se kleplo na jednu soucastku, tak mohl hovor trvat donekonecna, nemusela se hazet dalsi mince, to mne naucil jeden kluk z CVUT
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.5.2024 16:49:05)
Taky jsem měla nějakiu fintu na meziměstský volání zadara, volala jsem manťelovi na vojnu z práce, tak abych moc neprovolala.
|
| Stará husa |
|
(24.5.2024 17:03:20)
Já byla tak hloupá, že jsem nikdy netušila nic o žádných podobných fintách. Všechno jsem poctivě platila. Zato ještě pamatuju, když se z budky volalo za 25 haléřů. Když to zdražili na padesátník, bylo mezi lidmi vzbouření na vsi.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.5.2024 17:08:09)
Já pamatuju za korunu. Budku jdme měli před školou a pořád někam volaly. Dom jsme měli telefon ud začátku.
|
| Stará husa |
|
(24.5.2024 17:17:13)
My jsme také měli doma telefon už v době, kdy jsem se narodila. Když jsme se pak přestěhovali do paneláku, pár let jsme telefon neměli, vím, že maminka musela volat záchranku, když měl táta infarkt, z telefonní budky. Pak jsme měli dlouhá léta podvojnou linku, ale spousta lidí neměla ani to, často k nám chodili sousedi si zavolat.
|
| Drypetis |
|
(24.5.2024 17:21:58)
My jsme taky měli doma telefon od mého narození a všichni příbuzní ho měli taky. Když jsem se pak vdala a odstěhovala, několik let jsme ho neměli, prý nebyla kapacita, dostali jsme ho skoro souběžně s prvním mobilem, jak začaly mobily, bylo najednou kapacity dost.
Ale v těch dobách bez telefonu jsem musela počítat s různými neohlášenými návštěvami, nebylo jak se ohlásit.
|
| Stará husa |
|
(24.5.2024 17:32:18)
My, když jsme s BM dostali první byt na velkém novém sídlišti, telefon samozřejmě neměli. V celém sídlišti byla jediná telefonní budka, která byla ještě často pokažená. Když jsem byla těhotná, radši jsem se těsně před porodem přestěhovala k tchánům, ti měli telefon.
|
|
|
| TaJ |
|
(24.5.2024 17:22:36)
My jsme telefon neměli, pevnou linku měli naši vlastně až v době, kdy jsme se s bráchou odstěhovali. A moje mamka má pevnou linku doteď, mobil nemá.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.5.2024 17:26:56)
My měli telefon co pamatuju i obě babičky. Pevnou máme pořád, i moje mamka. Mobily k tomu.
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(24.5.2024 17:30:59)
My do 89 roku telefon doma neměli. Zato u prababičky byl asi tak od pravěku. Když zemřela, tak byla z jejího domu chalupa, takže jsme měli telefon jen na víkendy a přes týden ne. Z doby před revoucí nemám prakticky žádné vzpomínky, ale ohledně telefonu je kupodivu mám.
|
|
|
|
|
| Drypetis |
|
(24.5.2024 17:07:09)
Já věděla o fintě, že se muselo obrátit sluchátko a mluvit do sluchátka a ne do mluvítka. Kupodivu to fungovalo i na mezinárodní hovory. Někdo mi to prozradil a já jsem tomu nevěřila, musela jsem to vyzkoušet a fungovalo to a ale jen u takových těch oranžových hranatých přístrojů.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.5.2024 21:28:39)
Také neumím obsluhovat plynový sporák.
Když na něj někde narazím, musím jít cestou pokus - omyl.
Totéž ostatně u dotykových desek.
Proč bych to měla umět, když desítky let používám jen otočné knoflíky.
Ale umím rozdělat oheň v kamnech.
|
| TaJ |
|
(24.5.2024 0:53:11)
Ropucho, máme plynový sporák a taky jen otáčím knoflíky. Ani zapalovač už nepotřebuju, máme tedy vlastně kombinovaný sporák, elektrická trouba a nahoře plyn, jsme na něj zvyklí odjakživa a tenhle už má zapalování v těch knoflíkách, takže jen stiskneš a otočíš knoflík a zapálí se to. Pak už je to stejné, jako s elektrickým, otočíš buď na víc, nebo na míň, podle toho, co potřebuješ.
Já jsem se zase metodou pokus omyl učila zacházet s indukcí, nebo sklokeramikou, s těmi dotykovými deskami, dost často jsme to měli někde na dovolené, když jezdím se synem sama, to míváme zásadně jen s kuchyňkou. A vždycky jsem to zvládla, když k tomu došlo.
|
|
|
|
|
| Mr. Miçkey | 
|
(24.5.2024 1:59:10)
No nebo je taky mozny, ze umi vse, ale proc hnout prstem, kdyz nemusi
|
|
|
|
|
|
| Beat |
|
(23.5.2024 8:13:27)
Monam, tak nenasla. Tak ma hlad. A hádám, až by měla ten hlad fakt velký, tak by to našla. Těch situaci v životě, kdy si bude muset poradit sama bude přibývat. A čím dřív se to naučí, tím lip. V zajmu všech děti je, aby byly učeny se o sebe a svoje potřeby postarat.
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(23.5.2024 21:40:53)
Můj syn mě tak od 12 let vítal uvařeným jídlem, pokud byl doma dřív, dcera je ten druhý případ, nasypala by si maximálně vločky do mlíka ještě i teď
V nouzi si uvaří těstoviny se zeleninou nebo tak.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(23.5.2024 21:45:36)
Svačiny jsme si dělali hromadně večer, před tím jsme šli nakoupit, na co budou mít chuť k snídani a k svačině, večeře byly teplé.
V jednu dobu byl zároveň syn oplácaný a dcera vyhublá, přitom ani jeden moc nejedl. Já tlustá manžel akorát, dr.doporučovala,že děti musí snídat a svačit, s naší dia anamnezou, ale ráno neměly hlad, tak to chtělo trochu poladit.
My máme bohužel v rodině po generace hlad až večer.
|
|
|
| Okolík |
|
(22.5.2024 18:41:04)
Monam a ty jim ty řízky uděláš znovu? Přivézt mi zpět řízky po 3 dnech, bylo by to naposledy, co bych jim je udělala ...
|
| monam |
|
(22.5.2024 18:47:11)
Už byly i bez řízků a to byly hodně, hodně smutné, takže jsem příště vyměkla... a dopadlo to podobně. Starší dcera vždycky alespoň nějaké ty řízky sní, ale mladší je fakt asi ani nenajde. Je tedy pravda, že vlivem okolností - závodní sezónu mají v zimě, ony jsou většinu času v chladu a ty řízky také - to ty řízky většinou vydrží a obvykle je alespoň já dojím a zatím mi nic nebylo.
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.5.2024 21:50:22)
Nenajít jídlo, to by bývaly musely moje děti utrpět nějakou strašlivou nemoc
Jídlo uměly najít snad vždycky, velmi záhy i koupit, uvařit.
Od šesti let byly ve skautu, uměly se o sebe postarat.
Starší studoval druhý ročník SŠ v cizině, bydlel samostatně, ne v rodině, takže tam se z nutnosti naučil vařit lépe, než umím já.
Myslím, že oba umějí vařit a péct lépe než já.
|
| TaJ |
|
(24.5.2024 0:55:23)
Ropucho, tak to je super, akorát, že pokud máš dítě, kterému je jídlo fuk a je živo snad pomalu ze vzduchu, tak se k těmhle dovednostem dostává trochu hůř, no... Jako když bude mít fakt hlad, tak chleba a máslo, nebo rohlík a jogurt vždycky najde. Ale s ničím větším se vařit nebude
|
|
|
|
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(22.5.2024 12:24:26)
TaJ, u nas take! Dcera v 6 mesicich pri krmeni pronesla jasne a rozhodne NE, od te doby to rikala pravidelne vzdy pri jidle, kdyz uz nechtela.
|
|
|
|
|
|
|
|
| jak |
|
(22.5.2024 11:44:39)
Skleničky nejedli nikdy...
|
|
|
|
| Rodinová | 
|
(22.5.2024 11:54:15)
Ja ti rozumim, Fed, me zas nebavi uklizet, ale brutalne.
Varim rada, to mi prijde na rozdil od uklidu jako tvurci cinnost.
Pochybuju, ze se to zlomi ke stari, neb stara uz jsem ted
|
| Federika |
|
(22.5.2024 12:11:11)
Já si představuju na stáří spoustu času, jiný bydlení, budeme mít takovej ten velikej ostrůvek s výhledem do zahrady. A na FB na mě skáčou pořád zajímavý recepty, tak pak mě to chytne a já u toho ostrůvku budu smažit, péct, vytvářet...
|
|
|
|
|
|
| Pole levandulové | 
|
(22.5.2024 10:04:27)
jak, úplně snadno, ty nejmenší jedly Hippky nebo Alnature skleničky. Když povyrostly, tak s náma venku. Občas si něco uvaří sami, ale nic na denní bázi. Já ráda peču, to dělám často, případně máme plno různých kuchyňských divotvorných hrnců, které vaří samy, ty taky občas použijeme. Vařit umíme všichni, ale časově nám to moc nedává smysl.
|
| jak |
|
(22.5.2024 11:43:55)
Já tedy nevím, mám kluky a ti žerou.starsi celý rok měl podezření na kolitidu, mladší hlídá, co jí, jako oni si vaří, ale nechápu, že někdo nevaří. To jíte venku..my prostě vaříme i 3x denně.obcas se hádáme, kdo uvaří, chtějí vařit všichni.
|
| Federika |
|
(22.5.2024 11:45:27)
U nás taky kluci žerou, ale uvaří si sami. I upečou.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.5.2024 11:53:05)
Mně to spíš není jasný u dětí třeba rok a půl. Mám vnuka, něco přes rok, jo sní skleničku, ale jedna mu nestačí, musel by mít 2 v poledne a 2 večer. Úplně odvázanej z toho není. Radši má normální maso, zeleninu a přílohu. Nejsme na jeho jídlo přehnaně úzkostlivý, ale v restauraci je to na batole dost slaný a mastný. Nehledě na to, že nevydrží delší dobu sedět. A oblíkat se, jeho oblíkat, někam se vláčet, to mně přijde jednodušší uvařit.
|
| jak |
|
(22.5.2024 11:56:04)
No, u malých dětí to nechápu ještě víc.
|
|
| TaJ |
|
(22.5.2024 12:00:46)
Inko, tak to můj syn v ruce a půl nesnědl ani tu jednu skleničku, myslím tu klasickou větší. Maso nechtěl vůbec. Teď je mu 16 a jeho maximální porce je 4-5 knedlíků, spíš ty 4...polívku a druhé jídlo dohromady doma nesní, to jí jen ve škole, kde ale z obojího nesni taky všechno. Kluci si prý chodí přidávat, snědí i 10 knedlíků...
|
|
|
|
|
|
|
|
| kosatka2 | 
|
(20.5.2024 10:52:58)
studenti ze synovy školy docházejí do jídelny úplně jiné školy, musí se počkat, až se naobědvá celá základka a pak až tam jdou gympláci. Takže stejně musím dělat velké svačiny, když vstává v 6.
Nejvíc jsem platila na batole v dětské skupině - 65 Kč bez odpolední svačiny, dopolední svačinu jsem musela dělat doma, v obědě se batole porejpalo...
Ale já taky vybírala porodnici podle kuchyně, po zkušenosti z pražského podoí, kde mě jako bezlepkovou nechali umírat hlady na rýžových polystyrenech...
|
|
| Federika |
|
(20.5.2024 10:54:23)
Větře,
moje dcera taky nechápala,že její kamarádku jídelna, jídelníček, bufet atd nezajímá.
Na DOD to byla vždycky zcela zásadní věc
|
| Pole levandulové |
|
(20.5.2024 11:51:13)
Fed, tak to by se jí u nás, resp. u našich dětí, nelíbilo, tam není jídelna žádná. Jednu dobu měli nasmlouvanou možnost chodit někam dost daleko do jiný školy, pak to nějak padlo, ale pokud vím, nikdo to stejně nevyužíval. Chodí po okolí na meníčka a vzhledem k rozvrhu jsou rádi, když se jim podaři se domluvit alespoň dvěma na stejný čas.
|
| Federika |
|
(20.5.2024 12:06:45)
No jo, moje děti jsou rozežraný a navíc mají matku,která nevaří
Takže je chápu, jídelna důležitá věc
|
| Pole levandulové |
|
(20.5.2024 12:52:27)
Taky nevařím , ale jsou zvyklí a rádi si vybíraj, co si daj a každej má jiný chutě, takže to nevaření je vlastně výhoda.
|
|
|
|
| TaJ |
|
(20.5.2024 11:51:42)
Federiko, tak to syn měl na druhém místě školu, kde jídelnu vůbec nemají, ani žádnou jinou možnost někam dojíždět. Jen po vyučování, kdo kam chce. Ale zas by to býval měl asi 15 minut domů, tak by jedl doma.
Ta škola, kam půjde, má výdejnu, takže tam přímo nevaří, výběr ze tří jídel, což pro něj bude novinka, teď měl 10 let jen jedno, ale vařili jim dobře. V nové škole na DOD jsme do jídelny nakoukli, ale dál ho to nijak moc nezajímalo. Tak uvidíme.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.5.2024 12:09:14)
ač mám děti prožrané a mlsné, tak jídelna je u výběru školy nějak nezajímala... dcera sice u školy jídelnu měla (v rámci sousedícího intru), ale vařili prachbídně, málo míst k sezení, takže jsme obědy odhlásili snad hned první měsíc... a u syna jídelnu vůbec nemají, jen mikrovlnku na chodbě a malý bufet... teď nově prý přibudou další mikrovlnky a víc prostoru k sezení
|
| monam |
|
(20.5.2024 12:27:18)
Jídelnu jsem do kritérií na výběr školy nezahrnula. Ne že bych nad tím nepřemýšlela, ale pochopila jsem, že moje dcera do školní jídelny chodit nechce a nebude. Letos ještě ve škole nebyla na obědě ani jednou.
|
| Federika |
|
(20.5.2024 12:32:55)
Monam, já jsem třeba dceři školy nevybírala,manžel už vůbec ne. Ona mi řekla seznam škol, kam by se chtěla podívat na DOD, tak jsme jely.Tam se ptala sama, mě zajímají většinou jiné věci než ji Pak se ptala kamarádek a známých na zkušenosti. Ještě před zapsáním prioritizace byla hodně protivná, nebyl asi jistá, váhala.Ale neovlivňovala jsem ji, prostě si vybrala. Podle svých kritérií.
|
| monam |
|
(20.5.2024 13:10:51)
Fed, myslela jsem tím, že mám představu o tom, která škola má jídelnu a která ne. Zatímco moje dcera nad tím nejspíše vůbec nepřemýšlela. Na škole, kam se dostala, byla jeden zkušební den, líbilo se jí tam (na rozdíl od škol v nichž jsme byli předtím a z nichž jsme měli rozpačitý dojem). Vlastně to byla asi jediná škola, kde se jí líbilo, pak byla ještě na zkušebním dni na jednom gymplu, odkud přišla také spokojená. Přijímačky psala na škole č. 3 která se dostala do výběru až v době, kdy měla černý kašel (předtím nás zas limitovala zlomená noha), takže tam jsme na DOD nebyli a ona při přijímačkách zjistila, že by asi chtěla nejvíce tam, protože měli krááásnou vééélikou zahradu. To jí vydrželo možná týden. Já jsem dost pragmatická a racionální na to, abych nenechala výběr jen na ní, ale určitě jsem nevybírala nic přes její nesouhlas.
|
| Federika |
|
(20.5.2024 13:15:03)
Kdyby to bylo na mně, doporučím jí koloběžkovej gympl.
Tam bych šla já
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(20.5.2024 12:52:41)
Rose, syn si školu taky podle jídelny nevybíral. Obor měl jasný už snad odjakživa, takže jsme se šli podívat na ty školy, které ho v Praze nabízely. V jedné se byl podívat dokonce jen sám, nemohla jsem se uvolnit z práce. Aniž by bral v úvahu jídelny, tak jasno měl vlastně už loni na prvním DOD a po prohlídce dalších škol si to letos jen potvrdil.
Teď na základce není výběr, mají jen jedno jídlo, vaří jim dobře, ale vzhledem k tomu, že on toho spoustu nejedl (a pořád zdaleka všechno nejí), tak mu tam po nějaké době přestalo chutnat. A navíc mu vadil hluk v jídelně. Takže asi dva roky jsme obědy zrušili a jedl doma, loni měli poprvé jednou v týdnu odpoledku, takže chodil ten jeden den v týdnu a najednou zjistil, že už mu ten hluk tolik nevadí a taky se trochu rozjedl...letos chodí normálně už celý týden celý rok a chutná mu tam...samozřejmě, pokud mají třeba lečo, tak to prostě nejí a sní třeba jen ty brambory, ale většinou mu tam chutná.
|
|
|
|
| Lei | 
|
(20.5.2024 10:57:00)
Nalepím na Vítr - jídelna u nás na G slabota. Docházejí do jídelny na vedlejší učňák, což by vůbec nevadilo, ale jídlo není chutné. Teď, když tam budou obě děti, budeme zkrátka objednávat jen to, co se dá jíst, a v ostatní dny budou chodit na oběd domů…obě souhlasí s tím, že se bude vařit více na večeři den předtím a pak si to ohřejí.
|
| Vítr z hor |
|
(20.5.2024 11:31:35)
Holky mají nějakou městskou jídelnu pro víc škol, kde je asi profi dozor (pokud vím, jejich učitelé tam nechodí). Sice si stěžují, že tam mizerně vaří (nejhorší je prý rýže, takže si ji tam neobjednávají a doma máme většinu jídel s rýží, aby si ji užily), ale zase je prý skvělé, že se můžou v klidu najíst a nikdo na ně neřve (na základce na ně ječely družinářky a jednu dceru pronásledovala vyšinutá učitelka, jestli jí/jedla/bude jíst, co jí/jedla/bude jíst a dělala scény jí i mně).
|
|
|
| Čumča. | 
|
(20.5.2024 13:28:39)
" a zajímal ho prakticky jen jídelníček, názvy jídel, objednávání jídel, karty na jídlo, kuchařky a dozor v jídelně "
šťastný to chlapec, tomu říkám nepřekombinovat ten výběr školy
|
|
|
|
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)