Manželská krize

Dobry den pani doktorko,

S manzelem jsem zacala chodit pred 14 lety. Po roce jsme zacali spolu bydlet. Ja jsem uz pracovala manzel studoval VS potom nahrad. voj. sluzba pak jsme se vzali po 8 letech. Vztah jsme meli pekny zili jsme primerenym manzelskym zivotem pak se nam narodilo dite, ale vlastne jsem manzela k diteti premluvila, protoze planoval prac. odjezd do zahranici / zucastnil se konkurzu na zastoupenio v zahranici, predtim pracoval v celku klidne firme/,tak jsem mu rekla, co tam budu cely den sama delat. Narodilo se dite pak jsme odjeli s miminem do zahranici. Vse docela dobre, az na to, ze manzel o me prestal jevit zajem . Nas manzelsky zivot se omezil na 3/4x za rok pak se docela manzel odstehoval z loznice, se slovy, ze se chce vyspat, protoze ho prcek budi. Pak se vlastne odstehoval asi nadobro. Nekolikrat jsem se snazila nadhodit otazky me nespokojenosti se soucasnym stavem, ale nejak bez odezvy. Prislo mi, ze manzel se stal chladny a velmi rezervovany. Tak jsem se s nim nekolikrat pohadala, ze se ke mne chova jako bych byla nejaka neprijemna osoba. Pak jsem se jednou sebrala a sla za nim do pracovny a rikam mu, ze jsem nespokojena a jestli mu to, jak ted zijeme pripada normalni. On, ze ne. Rekla jsem mu, ze mam pocit , ze ziju v manzelstvi svych rodicu, kteri bydleli kazdy v jednom pokoji a lezli si na nervy... Ptala jsem se ho otevrene, proc se tak chova jestli ma tedy nekoho jineho, protoze dost casto jezdi do Cech . Rikal , ze ne, dukaz o opaku nemam. Tak jsem mu rekla, ze ja bez lasky a pochopeni zit nedokazu, jestli se tedy uz sem z dovolene v Cechach nemam vracet, abychom si od sebe odpocinuli nebo jestli se tedy rozvedeme. Dvakrat si docela utrel oci asi mu to taky neni lhostejne, ale proc uz ke mne nic neciti mi odpovedet nedokazal.. Co bude dal nevim. V Cechach byt je manzela nemam kam jit...
Od nedele, kdy se jsme spolu mluvili, tak je sice atmosfera velmi napjata, ale je docela pozorny fakt nevim co si myslet. Opravdu me to moc trapi a nevim co delat. Cekat, ze se jeho chovani zmeni, nebo vyhledat odbornou pomoc,ale manzel rekl, ze on do zadne poradny neopujde. Jeste me napada, jestli se trebas neboji, aby neprislo druhe dite...Vcera manzel prisel kolem 10 vecer domu z prace opet utahany, tak jsem mu dala veceri. Potom manzel se me zeptal, jak to planuji v doma v Cechach. Jestli pojedu k matce na dva tydny, abychom si od sebe odpocinuli. Rekla jsem, ze hned az si vyridim veskera vysetreni u lekaru, tak odjedu.

Pak jsem se ptala na to, jestli se mam vratit zpet s nim do zahranici. Rikal, abych jela, ze on tady nechce byt sam:( Tak jsem se ho ptala, co proti mne ma, ze jsem se opravdu snazila byt setrna, starala jsem se o rodinu o vsechno .Nikdy jsem mu v nicem nebranila. On mi rekl, ze on proti mne nic nema, ze ho nic nebavi. Jen chodi do prace. Kdyz je doma, tak se naveceri a sedne si k pocitaci, kde si hraje pocitacove hry, ktere hraje az do rana... v noci nemuze spat. Fakt nevim co mam delat. Jak postupovat. Mam sanci jeste neco zmenit? Nechci dceri vzit otce ani mne neni lhostejny, i kdyz je pravda, ze po tom rozhovoru jsem mela podruhe v zivote pocit, ze ve mne neco umrelo... Pokud mi napisete svuj nazor budu moc stastna, protoze uz nejak nemam silu tomu realisticky celit. Kamaradka mi napsala, ze je to normalne prepracovanej workoholik, protoze ma moc dusevne narocnou praci a to, ze mi rekl, ze uz ho nezajimam a nema o nic zajem svedci o tom, ze si proste uz sam nevi rady...
Nevim napiste mi prosim svuj nazor dekuji Hana