Vliv inkubátoru na pozdější věk

Vážená paní Blanko, na Vaši poradnu jsem narazila úplnou náhodou a během pár dnů jsem prošla téměř všechny dotazy. A teď vlastně ani nevím, jestli tomu mám být ráda. Až doposud jsem si myslela, že mám doma 2 zdravé, normální, živé kluky. Ovšem při pročítání problémů, se kterými se na Vás obracejí maminky zjišťuji, že některé věci prožíváme stejně. Proto Vás prosím o zhodnocení následujících údajů týkajících se mých synů (3 měsíce a 3,5 let).
1/ Oba dva byli po porodu jistou dobu v inkubátoru (starší prý kvůli teplotě - lezl koncem pánevním, mladší kvůli kontrole dýchání - ale nemuseli dávat kyslík). Oba dva moc neměli rádi klasické nošení miminek v náručí, spíše se jim zamlouvala jak Vy říkáte "svislice". Mladšího vlastně takto chováme, zdá se spokojený, kolikrát se nám takto "stulí" do pseudoklubíčka a usne. Vyhóvuje to jemu i nám, cítíme se "spjatí", ale nyní nevím, jestli je to tak dobře.
2/ Když je malý vzhůru, tak se neustále směje, povídá, je to - jak se říká - pohodové dítě. Pořád ale mele rukama a nohama, myslela jsem si, že je to normální, vídávám to i u jiných dětí jeho věku. Ale teď po pročtení Vaší poradny mám pochybnosti, zda-li se nejedná o velké svalové napětí. Jak to poznám, vadí to, může ho to ohrozit? Nijak necvičíme, jen si hrajeme, smějeme se, atd. Plavat jsem chtěli začít až po půl roce věku, v jiné poradně na "Rodině" ´to takto doporučuje paní primářka novorozeneckého oddělení.
3/ Hodně maminek se Vám svěřuje, že se jim dítě zaklání.Asi jste všichni v obraze o co jde, protože jsem nikde nenašla popis zmíněného "zaklánění". Prosím, paní Blanko, o co jde?
Mám v hlavě dalších tisíc otázek a manžel mi "vyhrožuje" , že odpojí počítač, protože až doposud jsem byla "úplně normální". Snažím se všechno dělat podle intuice, ale stačí to?! Předem děkuji a srdečně Vás zdravím!!
P.S. Nemáte nějakou "prodlouženou ruku" na karvinsku, popř. ostravsku? Alexandra