Otázka
Odpověď
Re:Lhostejnost
18.7.2003 23:40:01 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
poradit Vám nebude pro mne příliš jednoduché, protože Vašeho syna neznám. Berte prosím mé rady spíše všeobecně, protože každé dítě je jiné. V tom to právě je. Každý jsme prostě jiný. Váš syn má však ve Vás velkou oporu a jistě u Vás najde i dostatek porozumění, což je velmi důležité. Výchova k zodpovědnosti je někdy složitá. Pokud to vezmeme do důsledků, tak je třeba si uvědomit, že Filip nemá příliš dobrý příklad ve svém otci. Sice se o něm zmiňujete velmi málo, ale zachoval se odpovědně k Vám i k malému Filipovi? A jaký příklad má Váš syn ve Vašem příteli? Ten splní vždy vše tak, jak slíbil, nebo tak, jak si přejete? Pokud ano, pak Vám gratuluji, protože lepšího jste si pro sebe a hlavně syna nemohla přát. Jaký příklad má syn ve Vás? Většina dětí v podstatě jen kopíruje chování nás ostatních, proto jsou lidé okolo tak důležití. Rozhodně je dobře, že trváte na splnění povinností, byť dodatečně. Jedině takto se syn ujistí v tom, že úkoly se opravdu musí plnit. Zkusila jste někdy dát úkol předem? Pokud ano, co se stalo? Byl syn také lhostejný, nebo se jej snažil splnit, aby dosáhl odměny? Toto jsou důležité otázky týkající se motivace k chování, jejichž odpovědi Vám pomohou zjistit, jak to s tou odpovědností Vašeho syna je. I nadále se synem mluvte, ale ujistěte se, že Vás v danou chvíli vnímá. Pokud je myšlenkami někde zcela jinde, nemá cenu jej ani sebe trápit dlouhými monology. Výsledek by Vás stejně zklamal. Otázka kamarádství je v tomto věku nezanedbatelná. Jak Vy sama si vysvětlujete chování synovým kamarádů k němu samotnému? Dává syn k takovému chování nějaký podnět? Opravdu si netroufám říci, co by mohlo být jednoznačnou příčinou. Obecně řečeno - z kolektivu bývají vytlačováni jedinci, kteří se nějakým způsobem liší, ať už v kladném či záporném směru. Prostě ti, kteří jsou něčím nápadní, výjimeční, do kolektivu nezapadající. Takovýto lidé většinou zůstávají osamoceni celý život, protože zařadit se do běžného kolektivu je pro ně těžké. Kolektiv je prostě "nebere" a časem i oni sami zjistí, že už vlastně tolik o kolektiv nestojí. Otázkou je, jestli Váš syn stojí takto mimo často, nebo jestli to bývá jen důsledek obyčejných dětských rozepří. To bohužel nemohu z Vašeho krátkého popisu posoudit. Jestliže jeden den nejde za kamarády, ale druhý den už ano, pak bych to považovala za celkem běžný průběh kamarádství takto starých dětí. Také by bylo možné tuto otázku probrat s třídní učitelkou a zjistit, jak si syn stojí v třídní kolektivu, protože v něm tráví podstatnou část svých dnů. Rovněž tak by bylo možné se informovat u ostatních kolektivů, jako jsou různé zájmové kroužky či sportovní oddíly. Pak teprve zjistíte, jakou pozici v jednotlivých dětských kolektivech Váš syn má. Přeji Vám, aby Váš syn i Vy jste byli nadále co nejspokojenější.
Mgr. Jitka Jeklová
poradit Vám nebude pro mne příliš jednoduché, protože Vašeho syna neznám. Berte prosím mé rady spíše všeobecně, protože každé dítě je jiné. V tom to právě je. Každý jsme prostě jiný. Váš syn má však ve Vás velkou oporu a jistě u Vás najde i dostatek porozumění, což je velmi důležité. Výchova k zodpovědnosti je někdy složitá. Pokud to vezmeme do důsledků, tak je třeba si uvědomit, že Filip nemá příliš dobrý příklad ve svém otci. Sice se o něm zmiňujete velmi málo, ale zachoval se odpovědně k Vám i k malému Filipovi? A jaký příklad má Váš syn ve Vašem příteli? Ten splní vždy vše tak, jak slíbil, nebo tak, jak si přejete? Pokud ano, pak Vám gratuluji, protože lepšího jste si pro sebe a hlavně syna nemohla přát. Jaký příklad má syn ve Vás? Většina dětí v podstatě jen kopíruje chování nás ostatních, proto jsou lidé okolo tak důležití. Rozhodně je dobře, že trváte na splnění povinností, byť dodatečně. Jedině takto se syn ujistí v tom, že úkoly se opravdu musí plnit. Zkusila jste někdy dát úkol předem? Pokud ano, co se stalo? Byl syn také lhostejný, nebo se jej snažil splnit, aby dosáhl odměny? Toto jsou důležité otázky týkající se motivace k chování, jejichž odpovědi Vám pomohou zjistit, jak to s tou odpovědností Vašeho syna je. I nadále se synem mluvte, ale ujistěte se, že Vás v danou chvíli vnímá. Pokud je myšlenkami někde zcela jinde, nemá cenu jej ani sebe trápit dlouhými monology. Výsledek by Vás stejně zklamal. Otázka kamarádství je v tomto věku nezanedbatelná. Jak Vy sama si vysvětlujete chování synovým kamarádů k němu samotnému? Dává syn k takovému chování nějaký podnět? Opravdu si netroufám říci, co by mohlo být jednoznačnou příčinou. Obecně řečeno - z kolektivu bývají vytlačováni jedinci, kteří se nějakým způsobem liší, ať už v kladném či záporném směru. Prostě ti, kteří jsou něčím nápadní, výjimeční, do kolektivu nezapadající. Takovýto lidé většinou zůstávají osamoceni celý život, protože zařadit se do běžného kolektivu je pro ně těžké. Kolektiv je prostě "nebere" a časem i oni sami zjistí, že už vlastně tolik o kolektiv nestojí. Otázkou je, jestli Váš syn stojí takto mimo často, nebo jestli to bývá jen důsledek obyčejných dětských rozepří. To bohužel nemohu z Vašeho krátkého popisu posoudit. Jestliže jeden den nejde za kamarády, ale druhý den už ano, pak bych to považovala za celkem běžný průběh kamarádství takto starých dětí. Také by bylo možné tuto otázku probrat s třídní učitelkou a zjistit, jak si syn stojí v třídní kolektivu, protože v něm tráví podstatnou část svých dnů. Rovněž tak by bylo možné se informovat u ostatních kolektivů, jako jsou různé zájmové kroužky či sportovní oddíly. Pak teprve zjistíte, jakou pozici v jednotlivých dětských kolektivech Váš syn má. Přeji Vám, aby Váš syn i Vy jste byli nadále co nejspokojenější.
Mgr. Jitka Jeklová
V její náručí
