Otázka
Odpověď
Re:Pláč při koupání
10.8.2003 22:13:03 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
zksím Vám poradit z hlediska psychologa, ale hlavně matky s podobnými zkušenostmi. Z hlediska psychologa mohu doporučit co nejvíce trpělivosti, omezení ohrožující faktorů a zajištění co nejsvětší jistoty pro dítě. Zkuste zjistit, co se Vaší dceři nelíbí. Kdy pláče? Když ji vložíte do vody? Zkusila jste po domluvě s dětskou lékařkou mírně teplejší vodu? Může to být příjemné. Zkuste také jenou nedat plenu na bříško, třeba se to dceři nelíbí. Můj syn také v tomto věku plakával. Snad to nebyl ani pláč, jako spíš řev. U nás pomohly dvě věci. Především látkové lehátko pod zádíčka. Utvrdilo mě to v tom, že se jen cítil nejistý, pokud necítil oporu. Dětská lékařka radila také vyzkoušet méně vody a plenu dát pod dítě a cípy do ručiček (jestli už je dítě se schopné se držet). Druhá věc, která pomohla, bylo dětské plavání. Z počátku syn také tam plakával, ale postupně se situace upravila. Dnes si nemůžu plavání vynachválit. Vůbec mi nešlo o tom, aby se naučil plavat, ale dosáhli jsme toho, co jsme potřebovali, tedy, že se syn přestal bát vody. Navíc v pozdějším věku (kolem roku) začal v plavání výrazně komunikovat s ostatními dětmi. To, že u Vás pomáhá chrastíko, je jen jeden za způsobů odpoutání pozornosti. Jistě je to velmi dobré, nicméně se tím neodstraní příčina pláče. Dítě jen na chvilku zapomene a Vy jej můžete alespoň umýt. V každém případě vyzkoušejte vše, co Vás napadá (příp. co je Vám různými maminkami porazeno), možná, že něco z toho bude to, co Vám z koupání udělá příjemně strávené společné chvíle.
Mgr. Jitka Jeklová
zksím Vám poradit z hlediska psychologa, ale hlavně matky s podobnými zkušenostmi. Z hlediska psychologa mohu doporučit co nejvíce trpělivosti, omezení ohrožující faktorů a zajištění co nejsvětší jistoty pro dítě. Zkuste zjistit, co se Vaší dceři nelíbí. Kdy pláče? Když ji vložíte do vody? Zkusila jste po domluvě s dětskou lékařkou mírně teplejší vodu? Může to být příjemné. Zkuste také jenou nedat plenu na bříško, třeba se to dceři nelíbí. Můj syn také v tomto věku plakával. Snad to nebyl ani pláč, jako spíš řev. U nás pomohly dvě věci. Především látkové lehátko pod zádíčka. Utvrdilo mě to v tom, že se jen cítil nejistý, pokud necítil oporu. Dětská lékařka radila také vyzkoušet méně vody a plenu dát pod dítě a cípy do ručiček (jestli už je dítě se schopné se držet). Druhá věc, která pomohla, bylo dětské plavání. Z počátku syn také tam plakával, ale postupně se situace upravila. Dnes si nemůžu plavání vynachválit. Vůbec mi nešlo o tom, aby se naučil plavat, ale dosáhli jsme toho, co jsme potřebovali, tedy, že se syn přestal bát vody. Navíc v pozdějším věku (kolem roku) začal v plavání výrazně komunikovat s ostatními dětmi. To, že u Vás pomáhá chrastíko, je jen jeden za způsobů odpoutání pozornosti. Jistě je to velmi dobré, nicméně se tím neodstraní příčina pláče. Dítě jen na chvilku zapomene a Vy jej můžete alespoň umýt. V každém případě vyzkoušejte vše, co Vás napadá (příp. co je Vám různými maminkami porazeno), možná, že něco z toho bude to, co Vám z koupání udělá příjemně strávené společné chvíle.
Mgr. Jitka Jeklová