Otázka
Odpověď
Re: Zadrhávání u syna
14.1.2000 Mgr. Silvie Nedvědová
Dobrý den, paní Ivo,
zadrhávání bývá nejčastěji charakterizováno jako projev neurózy. Záleží také na "podobě" zadrhávání, zda je spíš znakem zvýšeného napětí v určitých situacích nebo se objevuje pravidelně, jako doprovod určité překotnosti , rychlého proudu myšlenek, které dítě nebo i dospělý pak nestíhá vyslovit.
"Neurotické" projevy mohou vzniknout v důsledku situace, na kterou se jedinec obtížně adaptuje, a záleží jak na míře nebo stupni zátěže, tak na stupni vnímavosti konkrétního člověka vůči zátěži určitého druhu. Pro každého tedy může být zátěžovou situací něco úplně jiného, a u různých lidí se mohou neurotické příznaky projevovat různě. Někdy odezní samy, někdy je potřebná určitá podpora.
V každém případě se jako vhodný prostředek doporučuje psychoterapie. Zmínila jste se, že jste byli u psychologa, to ale nemusí být totéž. Psycholog může udělat určité vyšetření, závěr, a dát rodičům nějaké doporučení. Při psychoterapii klient většinou dochází, třeba jednou týdně, k terapeutovi nebo do nějakého psychoterapeutického zařízení, po dobu několika týdnů nebo i měsíců, někdy i déle a pracuje individuálně nebo ve skupině. U dospívajících se může v psychoterapii pracovat např. na sebepoznání, sebepřijetí, např. u někoho může vést zlepšení sebepřijetí ke snížení tenze spojené s nadměrnou obavou z chyb a se zmírněním neurotického symptomu.
Někteří terapeuti volí raději práci s celou rodinou nebo s dítětem a aspoň některým dalším rodinným příslušníkem.
V pedagogicko-psychologické poradně, kam příslušíte podle místa bydliště, nevím, zda jste z Prahy, by Vám mohli poskytnout informaci, o tom, zda se
někdo z pracovníků poradny psychoterapií této věkové skupiny dětí zabývá nebo Vám doporučit jiné pracoviště. Informace můžete získat i u obvodního lékaře.
Vy sama si můžete, pro sebe, zkusit všímat, v jakých situacích se u Vašeho syna zadrhávání objevuje nebo zhoršuje. Dalším námětem k přemýšlení by mohlo být, kdo všechno a v jaké míře a kdy je z chlapcova zadrhávání nešťastný.
Tedy jak moc to obtěžuje chlapce samotného anebo zda je tento projev spíš tématem, kterým se zabývají dospělí členové rodiny. Možná máte všichni k chlapcovu problému podobný postoj, možná ne.
Vývojová prognóza "ono se to s věkem upraví" se objevuje poměrně často a spoléhá na úpravu prostřednictvím celkového vyzrávání organismu, tedy i nervové soustavy. U psychických projevů tomu tak ale být může i nemusí, některé projevy mohou spíše kolísat a zmírňovat se v období poměrné stability organismu nebo stability životní. Dospívání ale bývá obdobím velkých změn ve všech směrech a je tedy z tohoto hlediska spíš hodně zátěžové. Pokud byste nemohla sehnat vhodné konkrétní zařízení, můžete se pro informace obrátit např. na RIAPS - 02/697 67 68 nebo Pražskou pedagogickou poradnu s.r.o. - 02/41 48 02 50 nebo DYS - centrum Praha 02/61 21 40 75.
V některých zařízeních a u některých terapeutů jsou služby placené přímo, některá zařízení poskytují služby "na pojišťovnu".
Mějte se pěkně
Mgr. Silvie Nedvědová
zadrhávání bývá nejčastěji charakterizováno jako projev neurózy. Záleží také na "podobě" zadrhávání, zda je spíš znakem zvýšeného napětí v určitých situacích nebo se objevuje pravidelně, jako doprovod určité překotnosti , rychlého proudu myšlenek, které dítě nebo i dospělý pak nestíhá vyslovit.
"Neurotické" projevy mohou vzniknout v důsledku situace, na kterou se jedinec obtížně adaptuje, a záleží jak na míře nebo stupni zátěže, tak na stupni vnímavosti konkrétního člověka vůči zátěži určitého druhu. Pro každého tedy může být zátěžovou situací něco úplně jiného, a u různých lidí se mohou neurotické příznaky projevovat různě. Někdy odezní samy, někdy je potřebná určitá podpora.
V každém případě se jako vhodný prostředek doporučuje psychoterapie. Zmínila jste se, že jste byli u psychologa, to ale nemusí být totéž. Psycholog může udělat určité vyšetření, závěr, a dát rodičům nějaké doporučení. Při psychoterapii klient většinou dochází, třeba jednou týdně, k terapeutovi nebo do nějakého psychoterapeutického zařízení, po dobu několika týdnů nebo i měsíců, někdy i déle a pracuje individuálně nebo ve skupině. U dospívajících se může v psychoterapii pracovat např. na sebepoznání, sebepřijetí, např. u někoho může vést zlepšení sebepřijetí ke snížení tenze spojené s nadměrnou obavou z chyb a se zmírněním neurotického symptomu.
Někteří terapeuti volí raději práci s celou rodinou nebo s dítětem a aspoň některým dalším rodinným příslušníkem.
V pedagogicko-psychologické poradně, kam příslušíte podle místa bydliště, nevím, zda jste z Prahy, by Vám mohli poskytnout informaci, o tom, zda se
někdo z pracovníků poradny psychoterapií této věkové skupiny dětí zabývá nebo Vám doporučit jiné pracoviště. Informace můžete získat i u obvodního lékaře.
Vy sama si můžete, pro sebe, zkusit všímat, v jakých situacích se u Vašeho syna zadrhávání objevuje nebo zhoršuje. Dalším námětem k přemýšlení by mohlo být, kdo všechno a v jaké míře a kdy je z chlapcova zadrhávání nešťastný.
Tedy jak moc to obtěžuje chlapce samotného anebo zda je tento projev spíš tématem, kterým se zabývají dospělí členové rodiny. Možná máte všichni k chlapcovu problému podobný postoj, možná ne.
Vývojová prognóza "ono se to s věkem upraví" se objevuje poměrně často a spoléhá na úpravu prostřednictvím celkového vyzrávání organismu, tedy i nervové soustavy. U psychických projevů tomu tak ale být může i nemusí, některé projevy mohou spíše kolísat a zmírňovat se v období poměrné stability organismu nebo stability životní. Dospívání ale bývá obdobím velkých změn ve všech směrech a je tedy z tohoto hlediska spíš hodně zátěžové. Pokud byste nemohla sehnat vhodné konkrétní zařízení, můžete se pro informace obrátit např. na RIAPS - 02/697 67 68 nebo Pražskou pedagogickou poradnu s.r.o. - 02/41 48 02 50 nebo DYS - centrum Praha 02/61 21 40 75.
V některých zařízeních a u některých terapeutů jsou služby placené přímo, některá zařízení poskytují služby "na pojišťovnu".
Mějte se pěkně
Mgr. Silvie Nedvědová
V její náručí
