Otázka
Odpověď
Re: Vzdor při plavání
7.1.2005 22:45:38 Mgr. Blanka Sudíková
Milá Alice,
moc se omlouvám za pozdní odpověď, moje čerstvé miminko mě hodně zaměstnává.
Myslím, že jste z Prahy. Ta je hodně specifická ve spoustě věcí. Sama jste napsala, že už pohár trpělivosti přetekl. Zaplať panbůh. Nejde z něj pít donekonečna. Myslím to tak, že někdy na některých věcech moc lpíme a držíme se jich, i když mám mnoho nového či podnětného nepřinášejí. Také píšete,jak je to fajn, když plavete sami, ne organizovaně. Tak proč to neděláte!!. Já rodiče přímo nabádám, ať chodí plavat sami, jako rodina, to je pro děťátko to nejvíc. Není to o tom, že si může dělat co chce, ale o tom, že jste ve vodě svobodní a volní všichni a že vám je spolu opravdu dobře.
Vzdory jsou normální a hodně rozdílné a docela dlouho trvá, než pochopíme, co nám chce dítě říct. Vy jste zatím postupovali úplně super, sami jste se potápěli užívali si vodu, jen tam bylo hodně chtění. Takže doporučuju, ale prosím, berte moje rady jako moje rady a řiďte se vlastním citem:
- chodit plavat sami, celá rodina
- ve vodě nic neřešit, užívat si to,
- vůbec se s malou nebavit o potápění, brát to jako normální věc a když nechce, její problém. Jakmile zjistí, že to neřešíte a že tím pádem není zajímavá, začne se potápět. A nebo taky ne a pak záleží na vás, jestli to dokážete pustit.
- určování hranic je výborný, jen je těžký je držet. Když nechce malá plavat, nemusí, ale nevytvářela bych jí ve vodě náhradní program. Už je velká a velmi dobře chápe a hlavně, chce být s tátou a mámou. Takže záleží na vás, jak se vymezíte a jaký máte strach z používání rodičovské autority.
- odměny bych nezkoušela, vždyť je to váš společný čas a ne splněný ukol.
- v tom, jestli chodit plavat organizovaně či ne vám neporadím. To vůbec nedokážu odhadnout, to musíte vy sami.
Mějte se moc fajn a přeju krásné chvilky ve vodě.
Blanka
moc se omlouvám za pozdní odpověď, moje čerstvé miminko mě hodně zaměstnává.
Myslím, že jste z Prahy. Ta je hodně specifická ve spoustě věcí. Sama jste napsala, že už pohár trpělivosti přetekl. Zaplať panbůh. Nejde z něj pít donekonečna. Myslím to tak, že někdy na některých věcech moc lpíme a držíme se jich, i když mám mnoho nového či podnětného nepřinášejí. Také píšete,jak je to fajn, když plavete sami, ne organizovaně. Tak proč to neděláte!!. Já rodiče přímo nabádám, ať chodí plavat sami, jako rodina, to je pro děťátko to nejvíc. Není to o tom, že si může dělat co chce, ale o tom, že jste ve vodě svobodní a volní všichni a že vám je spolu opravdu dobře.
Vzdory jsou normální a hodně rozdílné a docela dlouho trvá, než pochopíme, co nám chce dítě říct. Vy jste zatím postupovali úplně super, sami jste se potápěli užívali si vodu, jen tam bylo hodně chtění. Takže doporučuju, ale prosím, berte moje rady jako moje rady a řiďte se vlastním citem:
- chodit plavat sami, celá rodina
- ve vodě nic neřešit, užívat si to,
- vůbec se s malou nebavit o potápění, brát to jako normální věc a když nechce, její problém. Jakmile zjistí, že to neřešíte a že tím pádem není zajímavá, začne se potápět. A nebo taky ne a pak záleží na vás, jestli to dokážete pustit.
- určování hranic je výborný, jen je těžký je držet. Když nechce malá plavat, nemusí, ale nevytvářela bych jí ve vodě náhradní program. Už je velká a velmi dobře chápe a hlavně, chce být s tátou a mámou. Takže záleží na vás, jak se vymezíte a jaký máte strach z používání rodičovské autority.
- odměny bych nezkoušela, vždyť je to váš společný čas a ne splněný ukol.
- v tom, jestli chodit plavat organizovaně či ne vám neporadím. To vůbec nedokážu odhadnout, to musíte vy sami.
Mějte se moc fajn a přeju krásné chvilky ve vodě.
Blanka
V její náručí
