Otázka
Odpověď
Re: Problémy s chováním
14.1.2005 16:55:31 Mgr. Jitka Jeklová
Ahoj Veroniko,
chvilku mi trvalo, než mi došlo, kdo podle mailu jsi. Pro vysvětlení ostatním - jsme bývalé spolužačky, že?
Ale k odpovědi. Myslím, že to, co popisuješ, je dost možná reakce na docházku do školky. Jakmile totiž děti víc pochopí, že ve školce je třeba dodržovat nějaká pravidla a že docházka tam není jen kvůli jejich zábavě, mnohdy změní své chování. Navíc chytré děti (ve smyslu rozumné) se snaží uspět, protože úspěch je dospělými oceňován. Tzn. že paní učitelky i rodiče a ostatní dospělí chválí podařenou věc, ale málokdo chválí snahu, jejíž výsledek třeba není dokonalý. Je lépe ocenit přístup a píli než výsledek. Na výsledku by nemělo tolik záležet.
Zřejmě je to případ i Vojtíška. Pokud už se vzteká, souhlasím s Tebou, že nejlepší je nechat vyvztekat. Pak je možné v rámci následného rozhovoru nabízet svou pomoc. Jestliže rozhovory příliš nepomáhají, doporučuji hlavně omezit jejich délku a hovořit spíš ve stručných a výstižných větách.
Jednoduše vysvětlit svá pravidla a trvat na jejich dodržování. To se týká hlavně chování na veřejnosti i "dirigování" ostatních. Zkus Vojtíkovi vysvětlit, že jste všichni dospělí a že každý jí jinak rychle, ale to přeci nevadí, protože v jídle se přeci nezávodí.
Co se týká spaní rodičovské posteli, je to horší. Už se to tu řešilo mnohokrát. Jakmile si jednou dítě navykne spát s rodiči, velmi nerado si odvyká. Nezbývá než to trpělivě zkoušet. Možná by mohlo pomoci postupné přivykání typu: "Pěkně lež a já přijdu za 5 minut". Po té přijít a zase říci to stejné. Postupně pak interval protahovat. Je ale důležité vždy skutečně přijít a dítě nezklamat. Někdy taky pomáhá oblíbená hračka (př. medvídek) a slova jako: " A spinkej, medvídek už taky spinká".
A pokud chodí v noci za Vámi, máte jen dvě možnosti. Buď s tátou zrezignujete a necháte jej spát s Vámi, nebo ho budete pravidelně odnášet zpět do jeho postýlky.
Přeji hodně trpělivosti a klidu na opakovaná vysvětlování. Věř, že v tom nejsi sama :-) Jitka
chvilku mi trvalo, než mi došlo, kdo podle mailu jsi. Pro vysvětlení ostatním - jsme bývalé spolužačky, že?
Ale k odpovědi. Myslím, že to, co popisuješ, je dost možná reakce na docházku do školky. Jakmile totiž děti víc pochopí, že ve školce je třeba dodržovat nějaká pravidla a že docházka tam není jen kvůli jejich zábavě, mnohdy změní své chování. Navíc chytré děti (ve smyslu rozumné) se snaží uspět, protože úspěch je dospělými oceňován. Tzn. že paní učitelky i rodiče a ostatní dospělí chválí podařenou věc, ale málokdo chválí snahu, jejíž výsledek třeba není dokonalý. Je lépe ocenit přístup a píli než výsledek. Na výsledku by nemělo tolik záležet.
Zřejmě je to případ i Vojtíška. Pokud už se vzteká, souhlasím s Tebou, že nejlepší je nechat vyvztekat. Pak je možné v rámci následného rozhovoru nabízet svou pomoc. Jestliže rozhovory příliš nepomáhají, doporučuji hlavně omezit jejich délku a hovořit spíš ve stručných a výstižných větách.
Jednoduše vysvětlit svá pravidla a trvat na jejich dodržování. To se týká hlavně chování na veřejnosti i "dirigování" ostatních. Zkus Vojtíkovi vysvětlit, že jste všichni dospělí a že každý jí jinak rychle, ale to přeci nevadí, protože v jídle se přeci nezávodí.
Co se týká spaní rodičovské posteli, je to horší. Už se to tu řešilo mnohokrát. Jakmile si jednou dítě navykne spát s rodiči, velmi nerado si odvyká. Nezbývá než to trpělivě zkoušet. Možná by mohlo pomoci postupné přivykání typu: "Pěkně lež a já přijdu za 5 minut". Po té přijít a zase říci to stejné. Postupně pak interval protahovat. Je ale důležité vždy skutečně přijít a dítě nezklamat. Někdy taky pomáhá oblíbená hračka (př. medvídek) a slova jako: " A spinkej, medvídek už taky spinká".
A pokud chodí v noci za Vámi, máte jen dvě možnosti. Buď s tátou zrezignujete a necháte jej spát s Vámi, nebo ho budete pravidelně odnášet zpět do jeho postýlky.
Přeji hodně trpělivosti a klidu na opakovaná vysvětlování. Věř, že v tom nejsi sama :-) Jitka
V její náručí
