Otázka
Odpověď
Re: Spánek ve společné posteli
3.1.2006 22:44:06 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
musíte vydržet a nepovolovat. Jsem ráda, že máte načtené moje pokusy o rady a věřte, že vše záleží jen na Vás. S dcerkou promluvte a sdělte jí, že ode dneška spí ve své pokoji až do rána a nepřipusťte žádné debaty. Nenechte se obměkčit prosbami, žadoněním, pláčem apod. Dcerce neublížíte, nebojte se.
Co se týká času a má rady ohledně postupného kontrolování, neměl by to být problém. Nejprve např. řekněte, že přijdete za 5 minut, pak za 15, 30, 45 a naposledy řekněte za hodinu. A skutečně choďte. Tak velké intervaly jsem zvolila jen kvůli poměrně velkému věku dcery, u mladších dětí bych byla "pozvolnější".
Za žádnou cenu nedovolte, aby si přišla lehnout k Vám do postele. Ale pozor, musíte být s manželem jednotní v názoru! Ani jeden nesmíte povolit. Jestliže dcerka přeci jen přijde, chytněte ji za ruku a láskyplně ji odveďte a jejího pokoje.
Pokud má dcerka tendence onemocnět (pravděpodobně se jedná o onemocnění psychosomatická), měla by opět stonat ve své posteli. V jejím věku by to neměl být důvod stěhování do postele rodičů, když si to rodiče nepřejí.
Po uložení předem oznamte, že čurání bude maximálně jedno, napít se měla před spaním při večeři a oznamte i počet pohádek (domnívám se, že by měla stačit jedna). A opět trvejte na svém a neustupujte. Už teď to vypadá, že u Vás je dcerka ten, kdo má navrch a vždycky dosáhne svého. Jestliže Vám to nevyhovuje, napněte síly a pokuste se to změnit.
Přeji Vám hodně sil a trpělivosti a vězte, že pokud pár dnů neustoupíte, budete se možná divit, jakých jste dosáhli úspěchů a možná i jak rychle.
Mgr. Jitka Jeklová
musíte vydržet a nepovolovat. Jsem ráda, že máte načtené moje pokusy o rady a věřte, že vše záleží jen na Vás. S dcerkou promluvte a sdělte jí, že ode dneška spí ve své pokoji až do rána a nepřipusťte žádné debaty. Nenechte se obměkčit prosbami, žadoněním, pláčem apod. Dcerce neublížíte, nebojte se.
Co se týká času a má rady ohledně postupného kontrolování, neměl by to být problém. Nejprve např. řekněte, že přijdete za 5 minut, pak za 15, 30, 45 a naposledy řekněte za hodinu. A skutečně choďte. Tak velké intervaly jsem zvolila jen kvůli poměrně velkému věku dcery, u mladších dětí bych byla "pozvolnější".
Za žádnou cenu nedovolte, aby si přišla lehnout k Vám do postele. Ale pozor, musíte být s manželem jednotní v názoru! Ani jeden nesmíte povolit. Jestliže dcerka přeci jen přijde, chytněte ji za ruku a láskyplně ji odveďte a jejího pokoje.
Pokud má dcerka tendence onemocnět (pravděpodobně se jedná o onemocnění psychosomatická), měla by opět stonat ve své posteli. V jejím věku by to neměl být důvod stěhování do postele rodičů, když si to rodiče nepřejí.
Po uložení předem oznamte, že čurání bude maximálně jedno, napít se měla před spaním při večeři a oznamte i počet pohádek (domnívám se, že by měla stačit jedna). A opět trvejte na svém a neustupujte. Už teď to vypadá, že u Vás je dcerka ten, kdo má navrch a vždycky dosáhne svého. Jestliže Vám to nevyhovuje, napněte síly a pokuste se to změnit.
Přeji Vám hodně sil a trpělivosti a vězte, že pokud pár dnů neustoupíte, budete se možná divit, jakých jste dosáhli úspěchů a možná i jak rychle.
Mgr. Jitka Jeklová
V její náručí
