Otázka
Odpověď
Zadrhávání
8.3.2001 15:10:50 Iva Dostálková
Objevila jsem vaši poradnu - zajímal by mě váš názor na následující problém:
mému synovi bude letos 18 let a nemluví plynule. To znamená, že někdy mluví rychle, pak se zasekne a jakoby stál před nějakou překážkou, kterou nedokáže překlenout. Této vady jsme si všimli v 7 letech a od té doby jsem se snažila kontaktovat mnoho odborníků, někdy zcela bezúspěšně, někdy s krátkodobým zlepšením.
Dětská lékařka nám navrhovala léky na uklidnění, to se nám ale poněkud příčilo (níže vyjmenovaní odborníci návrh lékařky jednoznačně zamítali).
Logopedové nás vždy ujistili, že syn je z jejich pohledu zcela v pořádku - v ordinaci totiž zadrhával jen nepatrně (diagnostikováno špatné hospodaření s dechem), jakmile jsme vyšli z ordinace, téměř mu nebylo rozumět.
Foniatr došel k témuž závěru.
Syn absolvoval biofeedback (20 sezení). Tam nám bylo sděleno, že je typicky hyperaktivní jedinec (je pravda, že začal chodit i mluvit velmi brzy a že rozhodně má velmi aktivní přístup ke světu - mnoho zájmů). Po absolvované kúře se jeho stav krátkodobě zlepšil, ale zhruba po 3 měsících se zase zhoršil.
Poslední logoped (loni) nás nabádal, abychom syna stále nestresovali návštěvami odborníků, že nemáme na jeho vadu stále upozorňovat.
My jsme si již na jeho způsob řeči zvykli, avšak někdy mám dojem, že ve věku dospívání má poněkud ztíženou pozici. Nicméně může to být jen můj dojem.
Syn se dobře učí, má mnoho kamarádů i mnoho zájmů.
je všestranný sportovec (turistika, kolo, plavání, horolezectví).
Při pečlivém vyptávání jsem zjistila, že manželův otec, manželův bratr, děti manželova bratra touto poruchou trpěli buď v dětství, nebo v dospívání - nyní je však u nich neznatelná.
Dá se s touto vadou něco dělat?
mému synovi bude letos 18 let a nemluví plynule. To znamená, že někdy mluví rychle, pak se zasekne a jakoby stál před nějakou překážkou, kterou nedokáže překlenout. Této vady jsme si všimli v 7 letech a od té doby jsem se snažila kontaktovat mnoho odborníků, někdy zcela bezúspěšně, někdy s krátkodobým zlepšením.
Dětská lékařka nám navrhovala léky na uklidnění, to se nám ale poněkud příčilo (níže vyjmenovaní odborníci návrh lékařky jednoznačně zamítali).
Logopedové nás vždy ujistili, že syn je z jejich pohledu zcela v pořádku - v ordinaci totiž zadrhával jen nepatrně (diagnostikováno špatné hospodaření s dechem), jakmile jsme vyšli z ordinace, téměř mu nebylo rozumět.
Foniatr došel k témuž závěru.
Syn absolvoval biofeedback (20 sezení). Tam nám bylo sděleno, že je typicky hyperaktivní jedinec (je pravda, že začal chodit i mluvit velmi brzy a že rozhodně má velmi aktivní přístup ke světu - mnoho zájmů). Po absolvované kúře se jeho stav krátkodobě zlepšil, ale zhruba po 3 měsících se zase zhoršil.
Poslední logoped (loni) nás nabádal, abychom syna stále nestresovali návštěvami odborníků, že nemáme na jeho vadu stále upozorňovat.
My jsme si již na jeho způsob řeči zvykli, avšak někdy mám dojem, že ve věku dospívání má poněkud ztíženou pozici. Nicméně může to být jen můj dojem.
Syn se dobře učí, má mnoho kamarádů i mnoho zájmů.
je všestranný sportovec (turistika, kolo, plavání, horolezectví).
Při pečlivém vyptávání jsem zjistila, že manželův otec, manželův bratr, děti manželova bratra touto poruchou trpěli buď v dětství, nebo v dospívání - nyní je však u nich neznatelná.
Dá se s touto vadou něco dělat?