Re: Porucha řeči při DMO

Milá paní Klímová,

odpověď na Vaše otázky není takto na dálku, bez znalosti dítěte, jednoduchá.
Proto budou mé odpovědi spíše informativního charakteru:

1).. kdy začít - zkuste vyhledat logopeda nebo také poradnu rané péče či speciálně pedagogické centrum už nyní - odborníci Vám mohou zodpovědět řadu otázek, budou Vítka znát už od počátků jeho vývoje a snáze tak zvolí odpovídající typ intervence, mohou také spolupracovat s dalšími odborníky, ke kterým už teď s Vítkem docházíte. Řada poradenských pracovišť nabízí i docházku domů, takže se vše odehrává v prostředí, které je dítěti známé.
Součástí nabídky bývá i půjčování speciálních hraček a pomůcek, informace o rehabilitačních pomůckách, poradenství v sociální oblasti atd. .. věřím, že se Vám podaří najít někoho, komu budete moci důvěřovat a kdo Vám bude ku pomoci.

2)..Vítek nekomunikuje ( verbálně?) v přítomnosti cizích lidí - zde je třeba opatrnosti, nenutit ho k mluvení atd., předem ho připravte na to, co se bude dít, kam půjdete atd.,plánovanou akci mu můžete zprostředkovat jako vyprávění o jeho oblíbené hračce ( kam pojede autíčko, půjde medvídek, co se tam bude dít), do neznámého prostředí berte jeho oblíbenou hračku a zkuste, zda by nebyl ochoten komunikovat ( i neverbálně!) jejím prostřednictvím.
Ostatně - zkušený odborník nebude dítě nutit a nechá dostatečný prostor pro to, aby se Vítek mohl seznámit s prostředím a vytvoří takovou situaci, kdy bude Vítek ochotný spolupracovat, případně umožní opakování návštěvy za účelem získání jistoty v novém prostředí. Je také velmi důležité, abyste Vy sama byla v nové situaci v klidu - dítě vždy vycítí a reaguje na napětí u svých nejbližších.

3).. lze ho doma na terapie připravit, co dalšího doporučit - pro Vaši informaci uvádím stručně, co můžete s Vítkem již nyní doma dělat a rozvíjet, a to nejen v oblasti řeči, ale i ve schopnosti něco konkrétního sdělit a v celkovém rozvoji dítěte - nelze totiž oddělovat rozvoj řeči a komunikace od rozvoje myšlení, motoriky a sociálního chování.
I když dítě zatím používá omezený počet slov, může se učit používat i další pojmy pro komunikaci, které jsou znázorněné např. předmětem, fotografií, obrázkem. Tím se umožní postupné stírání rozporu mezi rozuměním řeči ( které je na vyšší úrovni) a aktivním vyjadřováním ( byť jiným způsobem než mluvenou řečí) tak, aby současně došlo k podpoře rozvoje myšlení a sociálních dovedností. K tomu budete potřebovat různé pomůcky - řada rodičů pracuje nejprve s konkrétními předměty/reprezentanty pojmů.

Pokud už dítě rozliší , co je na fotografii, je možné fotit osoby, se kterými se často setkává, či činnosti, které se často opakují, místa, kam se chodí atd. ( to je ostatně i jeden ze způsobů, jak dítěti umožnit " nebát se" neznámého prostředí). V zorném poli dítěte pak umístíme 2 předměty např.hračky) či fotky/obrázky (těchto hraček); ty po chvíli oddálíme a dítě vyzveme, aby se podívalo (ukázalo) na předmět - obrázek, s kterým si chce hrát. Dítě se tedy učí rozhodnout se a pohledem, pohybem hlavy či ruky výběr "potvrdit", vybranou hračku pak opravdu dostane. Rozšiřováním tohoto způsobu dítě vlastně odpovídá či dává najevo své potřeby, žádosti, učí se prvnímu "rozhovoru". V rozvíjení komunikace si všímejte i spontánních neverbálních projevů komunikace u Vítka - ty jsou v tomto věku velmi důležitou cestou dorozumívání - učíme dítě vnímat i využívat oční kontakt, mimiku,gesta, modulaci hlasu a zvuků tak, aby se rozšířil rejstřík srozumitelných způsobů komunikace a jejich používání v kontaktu s dalšími lidmi. Celé dění zároveň komentujeme - dítě pak rozšiřuje tzv. pasivní slovní zásobu. Důležitější ale je to, aby dítě získávalo zpětnou vazbu, jistotu, že okolí jeho potřeby chápe a respektuje - tím zajistíme, aby ono samo bylo aktivní a mělo potřebu dorozumívání i nadále rozvíjet.

V oblasti rozvoje rozumění řeči a v rozvoji myšlení je vhodné zaměřit se na chápání příčiny a následku , zobecňování,porovnávání,protiklady - např. co je velké a co malé, tvrdé či měkké, co je blízko a co daleko), co se k čemu používá atd. Tento typ úkolů by měl probíhat v přirozených situacích, s názorem, hrou, aktivní zkušeností. S tím souvisí i přístup ke zkušenostem a také rozvoj hmatového vnímání - i při omezení motoriky ruky je důležité dítěti zprostředkovávat hmatové vjemy a manipulace s předměty - tím se rozvíjí chápání prostoru, rozvíjí rozumění pojmům, ale kladou se i např.
základy budoucích matematických představ.

V oblasti rozvoje zrakového vnímání se můžete zaměřit na rozlišování předmětu a jeho obrázku, vyhledávání detailu na obrázku, rozlišování základních geometrických tvarů, pojmů stejný - jiný atd.

Rozvoj sluchové diferenciace a poslechových dovedností zaměřte na posluchání obecných zvuků v domácnosti i venku, rozlišení tlesknutí - bouchnutí do stolu , ťukání na různé druhy podložek, rozlišování různých hud. nástrojů, znělek, rozlišování známých hlasů ( možno nahrát na magnetofon)- to vše nejprve se zrakovou kontrolou, postupně bez zrakové kontroly. Takže např. předvedete dítěti přelévání vody z jedné sklenice do druhé a zvuky při cinkání klíči. K tomu máte i obrázky, které jednotlivé zvuky znázorňují. Pak jeden ze zvuků vytvoříte tak, aby dítě zdroj nevidělo: na obrázcích má pak určit ( opět pohledem,pohybem ruky, smluveným znamením pro ano x ne atd.)jaký zvuk slyšelo.
Významnou roli také mají zpěv a říkadla - cvičí smysl pro rytmus řeči,podporují zapamatování slov.Takže "hrejte na tělo" či skákejte na velkém reh. míči do rytmu říkanky, malujte do rytmu tečky - čárky, s medvídkem skákejte do počtu slabik atd.
Jestliže chceme přiblížit řečový vývoj dítěte co nejvíce normě, pak si musíme všímat i rozvoje citu pro grama jazykového . I v případě, že dítě málo mluví, má mít přístup k vnímání/používání řeči takovým způsobem, který se přibližuje vývojovým stadiím řeči mluvícího dítěte jeho věku. Každé dítě např. projde stadiem analogického odvozování koncovek, takže vznikají tvary typu lev - lefátko atd. Toto je vlastně dokladem jazykového myšlení. Pokud se vcítíme do prožívání dítěte a vnímáme dění jeho očima, můžeme se svým vlastním komentářem tyto "hry se slovy" zpřítomnit.Takže vymýšlejte pro Vítka různé rýmy,legračně zdrobňujte slovíčka, užívejte tvořivě přídavná jména a slovesa (jednu událost např. popisujte různými způsoby). Všímejte si, jak vnímá tvary množného čísla ( koncovky), pojmy moje - tvoje. Často se ptejte co to je , kde to je, kam půjdeme atd. tak, jak by se asi Vítek mohl ptát , a hned také odpovídejte. Opět jde i o vnímání souvislostí, rozvoj rozumění atd. , a z mimiky, výrazu očí, pohybů a zvuků a určitě poznáte, zda Vítek této hře rozumí.
Na rozvoj řeči má vliv správné polykání a kousání, dýchání a foukání, citlivost v oblasti mluvidel. S tím souvisí i správné polohování. Jestliže dítě nemá vhodnou polohu těla, nemůže využít dostatečně podněty ze svého okolí, protože maximum jeho pozornosti je zaměřeno na udržení stabilní polohy. Je důležité toto všechno mít v patrnosti a případně včas vyhledat pomoc.
Při činnostech s Vítkem si všímejte jeho preferencí a také doby soustředění, kterou samozřejmě respektujte, ale i nenásilně prodlužujte.
Navržené činnosti budete s Vítkem pravděpodobně zvládat postupně - možná některé zvládne rychle, jiné budou trvat delší dobu, určitě si vymyslíte i vlastní hry a variace.
Cílem není rychlé "zvládnutí" , ale postupný rozvoj tak, aby měl Vítek z hraní radost, aby byl aktivní, abyste si oba "učení" užili v dobré pohodě.

V tom Vám přeji hodně radosti.

S pozdravem Lucie Laudová (pokud byste měla potřebu konzultace uvádím telefon do zaměstnání 02/22519926)