Otázka
Odpověď
Re:Afekty
20.6.2006 15:32:22 Ilona Špaňhelová
Milá Báro, určitě je dobře, že jste objednaní k dětské psycholožce, která může víc poznat vás, dceru, vaši situaci, ve které se nacházíte. Vím, že zřejmě hledáte odpovědi z různých úhlů, bylo by ale dobré, aby se názory netříštily, abyste si nejprve vyslechla a poradila se s paní psycholožkou, kam jdete.
Prosím, zkuste se zamyslet nad tím, jestli máte pocit, že tato reakce - omdlívání - je vždy reakcí dcery na věci, které ona chce a vy jí je zakážete. Zkuste také promluvit s paní psycholožkou o vaší reakci potom - jestli dceru vždycky po stavu omdlení chlácholíte, máte o ni strach a pak ji danou věc stejně dovolíte dělat dál, protože máte strach z toho, že znovu omdlí... Pak by to mohla být reakce dcery (její omdlení), která je pro ni vlastně úspěšná. Neznám vás ani dceru, jen se domnívám, že její omdlívání je pro ni nejúčinnější způsob, jak dosáhnout svého. Zkuste se spolu s manželem zamyslet, jestli to tak je. Zkuste se zamyslet, jestli k jejímu omdlívání docházelo vždycky, když něco chtěla a nedosáhla toho nebo po nějaké situaci.
Zkuste hledat s paní psycholožkou nejvhodnější reakci na dceřino omdlívání - podle toho, jak jí vylíčíte a jak i ona sama pozná, jaká dcera je.
Zkuste paní psycholožce vyprávět o vašem výchovném přístupu k dceři, i o vás samotných s manželem, jací jste, jaký vztah k dceři máte. Zamyslete se prosím i nad tím, jestli tato její reakce se děje jen ve vztahu k vám nebo i k naprosto cizímu člověku, když ji hlídá.
Pokud byste po návštěvě psycholožky měla ještě nějakou otázku, určitě napište.
Pěkné dny a držím palce Ilona Špaňhelová
Prosím, zkuste se zamyslet nad tím, jestli máte pocit, že tato reakce - omdlívání - je vždy reakcí dcery na věci, které ona chce a vy jí je zakážete. Zkuste také promluvit s paní psycholožkou o vaší reakci potom - jestli dceru vždycky po stavu omdlení chlácholíte, máte o ni strach a pak ji danou věc stejně dovolíte dělat dál, protože máte strach z toho, že znovu omdlí... Pak by to mohla být reakce dcery (její omdlení), která je pro ni vlastně úspěšná. Neznám vás ani dceru, jen se domnívám, že její omdlívání je pro ni nejúčinnější způsob, jak dosáhnout svého. Zkuste se spolu s manželem zamyslet, jestli to tak je. Zkuste se zamyslet, jestli k jejímu omdlívání docházelo vždycky, když něco chtěla a nedosáhla toho nebo po nějaké situaci.
Zkuste hledat s paní psycholožkou nejvhodnější reakci na dceřino omdlívání - podle toho, jak jí vylíčíte a jak i ona sama pozná, jaká dcera je.
Zkuste paní psycholožce vyprávět o vašem výchovném přístupu k dceři, i o vás samotných s manželem, jací jste, jaký vztah k dceři máte. Zamyslete se prosím i nad tím, jestli tato její reakce se děje jen ve vztahu k vám nebo i k naprosto cizímu člověku, když ji hlídá.
Pokud byste po návštěvě psycholožky měla ještě nějakou otázku, určitě napište.
Pěkné dny a držím palce Ilona Špaňhelová