Otázka
Odpověď
Re:Pravděpodobnost vrozené vady
23.5.2001 MUDr. Aleš Padrta
Schopnost otěhotnění je zcela indiviudální a klesá s postupujícím věkem.
V současné době se posunul věk, kdy má žena první dítě, z osmnácti na dvacet pět let. Asi do 30-33 let věku se považuje první těhotenství za zcela normální, v rozmezí 33-35 let je riziko již větší a po 35.roce života je třeba další zvýšené péče.
Schopnost otěhotnění po vysazení hormonální antikoncepce je rovněž individuální. Zpravidla se asi na tři měsíce po vysazení zvýší a pak se vrátí k hodnotám běžným pro daný věk. Vykytují se ale i případy žen, které po vysazení antikoncepce přestávají menstruovat a schopnost otěhotnět je výrazně snížena. Tento jev však naštěstí není příliš častý.
Nitroděložní poškození plodu nemusí být dáno genetickými příčinami.
Negativní vliv na plod mohou mít např. infekce, nedostatek kyslíku, záření, způsob porodu aj. Proto pokud nebylo u Vaší sestřenice vysloveno podezření na dědičné onemocnění a v rodině se žádné další vrozené vady nevyskytly, není genetické vyšetření nutné.
dr.A.Padrta
V současné době se posunul věk, kdy má žena první dítě, z osmnácti na dvacet pět let. Asi do 30-33 let věku se považuje první těhotenství za zcela normální, v rozmezí 33-35 let je riziko již větší a po 35.roce života je třeba další zvýšené péče.
Schopnost otěhotnění po vysazení hormonální antikoncepce je rovněž individuální. Zpravidla se asi na tři měsíce po vysazení zvýší a pak se vrátí k hodnotám běžným pro daný věk. Vykytují se ale i případy žen, které po vysazení antikoncepce přestávají menstruovat a schopnost otěhotnět je výrazně snížena. Tento jev však naštěstí není příliš častý.
Nitroděložní poškození plodu nemusí být dáno genetickými příčinami.
Negativní vliv na plod mohou mít např. infekce, nedostatek kyslíku, záření, způsob porodu aj. Proto pokud nebylo u Vaší sestřenice vysloveno podezření na dědičné onemocnění a v rodině se žádné další vrozené vady nevyskytly, není genetické vyšetření nutné.
dr.A.Padrta
V její náručí
