Otázka
Odpověď
Odpor ke krmení u 3měsíčního dítěte
14.9.2016 9:12:56 Titti
Dobrý den, prosím Vás o pomoc. Mám tříměsíční holčičku, které jsem zřejmě nechtěně způsobila odpor k jídlu.
Malá se narodila CS o tři týdny dříve kvůli špatným průtokům placentou, porodní váha 2480 g, 46 cm. Po porodu jí byla zjištěna trombocytopenie (v tuto chvíli stabilní) a má nevýraznou odlišnost na srdci, která by ale neměla způsobovat problémy. Od narození také velmi rychle dýchá, což v tuto chvíli kardiolog řeší nízkou dávkou diuretika.
Ve třech měsících měla malá 4500 g a 56 cm - přibrala tedy docela pěkně. Protože byla po porodu kvůli trombocytopenii 3 týdny na novorozenecké JIP, nebylo možné ji kojit a proto ji už v porodnici naučili na flašku - po propuštění domů jsem ji zkoušela kojit, ale po 14 denním trápení jsem to vzdala. V tuto chvíli je již téměř plně krmená UM (MM dostává už jenom v jedné dávce odstříkané).
Do nedávné doby pěkně jedla, byla schopna bez problému vypít denní dávku 600-700 ml, ale posledních 14 dní jídlo odmítá. Nejdříve se u jídla jen vztekala, ale byla ochotná pít - místo 90 ml, které pila zvládla vypít 70 ml - dost se u toho ale rozčilovala. Zkusila jsem změnit UM (vyzkoušela jsem už 5 různých a změna žádná - po jednom více zvracela, po jednom měla koliku), pořídit větší savičku, krmit v jiných polohách, nebo ji krmil manžel, krmit ji pevně zavinutou do pleny, krmit ji ve spánku, dělat větší pauzy mezi krmením, krmit ji delší dobu - nic nepomáhá. V pusince žádný problém není, afty nemá a zoubky jí nerostou.
Dcera za poslední týden a půl vůbec nic nepřibrala. O jídlo si přitom sama říká - přes den po 2-3 hodinách, v noci se ozve po 5. Problém je, že poslední dva dny už nechce pít vůbec - stačí, abych ji vzala do náruče na krmení a rozpláče se. Savičku si už do pusinky nenechá vůbec dát a nebo ano, jednou si potáhne a pak ji vyplivne, obrací hlavu do stran, šermuje rukama a rozčiluje se. Dostanu teď do ní maximálně 40 ml a i to mi trvá hodinu. Snažím se jí to nenutit, nabízím jí pití, klidně na ní mluvím, hraju si s ní - v těch momentech se směje, je jí evidentně dobře, ale jakmile se vrátíme k jídlu, je opět nepříjemná.
Působí to na mě tak, že má k pití už úplný odpor kvůli tomu, že jsem ji do toho předtím nutila a já teď nevím, co mám dělat, abych ji nakrmila. Celé je to hrozně frustrující jak pro mě, tak i pro ni - ona ze mě navíc cítí, že je pro mě krmení nepříjemné a to jí také nepřidá.
Zkoušela jsem to řešit se dvěma pediatry, ale nikdo pro mě nemá žádnou radu, pouze mi říkají, že to musím nějak vydržet - ale to přece není řešení?
Malá se narodila CS o tři týdny dříve kvůli špatným průtokům placentou, porodní váha 2480 g, 46 cm. Po porodu jí byla zjištěna trombocytopenie (v tuto chvíli stabilní) a má nevýraznou odlišnost na srdci, která by ale neměla způsobovat problémy. Od narození také velmi rychle dýchá, což v tuto chvíli kardiolog řeší nízkou dávkou diuretika.
Ve třech měsících měla malá 4500 g a 56 cm - přibrala tedy docela pěkně. Protože byla po porodu kvůli trombocytopenii 3 týdny na novorozenecké JIP, nebylo možné ji kojit a proto ji už v porodnici naučili na flašku - po propuštění domů jsem ji zkoušela kojit, ale po 14 denním trápení jsem to vzdala. V tuto chvíli je již téměř plně krmená UM (MM dostává už jenom v jedné dávce odstříkané).
Do nedávné doby pěkně jedla, byla schopna bez problému vypít denní dávku 600-700 ml, ale posledních 14 dní jídlo odmítá. Nejdříve se u jídla jen vztekala, ale byla ochotná pít - místo 90 ml, které pila zvládla vypít 70 ml - dost se u toho ale rozčilovala. Zkusila jsem změnit UM (vyzkoušela jsem už 5 různých a změna žádná - po jednom více zvracela, po jednom měla koliku), pořídit větší savičku, krmit v jiných polohách, nebo ji krmil manžel, krmit ji pevně zavinutou do pleny, krmit ji ve spánku, dělat větší pauzy mezi krmením, krmit ji delší dobu - nic nepomáhá. V pusince žádný problém není, afty nemá a zoubky jí nerostou.
Dcera za poslední týden a půl vůbec nic nepřibrala. O jídlo si přitom sama říká - přes den po 2-3 hodinách, v noci se ozve po 5. Problém je, že poslední dva dny už nechce pít vůbec - stačí, abych ji vzala do náruče na krmení a rozpláče se. Savičku si už do pusinky nenechá vůbec dát a nebo ano, jednou si potáhne a pak ji vyplivne, obrací hlavu do stran, šermuje rukama a rozčiluje se. Dostanu teď do ní maximálně 40 ml a i to mi trvá hodinu. Snažím se jí to nenutit, nabízím jí pití, klidně na ní mluvím, hraju si s ní - v těch momentech se směje, je jí evidentně dobře, ale jakmile se vrátíme k jídlu, je opět nepříjemná.
Působí to na mě tak, že má k pití už úplný odpor kvůli tomu, že jsem ji do toho předtím nutila a já teď nevím, co mám dělat, abych ji nakrmila. Celé je to hrozně frustrující jak pro mě, tak i pro ni - ona ze mě navíc cítí, že je pro mě krmení nepříjemné a to jí také nepřidá.
Zkoušela jsem to řešit se dvěma pediatry, ale nikdo pro mě nemá žádnou radu, pouze mi říkají, že to musím nějak vydržet - ale to přece není řešení?
V její náručí
