Re:Vliv na výchovu

Milá Sherry,
děkuji za Váš opravdu závažný dotaz.
Začnu od konce samozřejmě, že existují další možné léčby deprese než pouze léky, ale bohužel neznám nikoho ze svých kolegů, který by ovládal znakovou řeč a mohl tak s manželem navázat kontakt - vidím to sama jako velký nedostatek, budu ještě dále pátrat a ev. se Vám ozvu. Existují i tzv. neverbální techniky, kdy pacient své pocity vyjadřují jinak než slovy-kresbou, tělem, pohyby apod., ale i zde je nutný kontakt s terapeutem, nevím do jaké míry je toho Váš manžel schopen, pokud ano obraťte se např. na kliniku ESET, kde probíhají sebezkušenostní víkendy v neverbálních technikách, ev. u psychiatra, kam manžel dochází, by měla být další nabídka.
Pokud měl Váš manžel neútulné dětství (a svědčí o tom i členství v sektě, kde zřejmě hledal náhradní zázemí) určitě potřebuje své pocity nějak vyjádřit, někumu sdělit.
Co se týče Vašeho dotazu ohledně výchovy dítěte - zde hraje roli řada faktorů - jak je psychický stav Vašeho manžela kompenzován, jak snáší léky, zda udržuje kontakt se svým okolím, neuzavírá se do sebe apod. Myslím, že Vy sama svého manžela nejlépe znáte. Víte, proč jste si ho vzala i s jeho handicapem a psychickým onemocněním, co Vám dává, přináší do vztahu s Vámi, jaké jsou jeho vlastnosti ty dobré i špatné, do jaké míry je jeho nemoc pro něj omezující. Nikdy se ale nedá předvídat jak který rodič své dítě přijme či nikoli(ani u zdravého člověka).
Zdá se, že Váš manžel nedostal v dětství tolik lásky a pochopení kolik potřeboval, ale přesto je schopen "mít rád", což dokazuje Vaše manželství (alespoň žádné varovné signály jsem ve Vašem dotaze nenašla). A to mi připadá pro plánované rodičovství velmi důležité.
Snad závěrem upozornění - některá psychická onemocnění mohou být dědičná, neznám přesnou dg poraďte se s oš. lékařem.
Přeji hodně zdaru a vzájemné tolerance.