• |
3.11.2003 0:35:42
Asi je to přesně to, co jsem potřebovala- vyrovnat se s tím. Pravda je, že jsou mnohem horší věci.. Nějak se to muselo přenést i na Terezku - zatím jsme skoro dva týdny bez nehody, ale nechci to zakřiknout..
Doufám, že budu mít pevnější nervy až to zas přijde. S psycholožkou mám bohužel protichůdnou zkušenost, když jsem se s ní chtěla poradit, bylo mi naznačeno, že jsem hysterická a že v tomto věku (3-4 roky) je to prý normální.. Přeji všem dobrou a ničím nerušenou noc. Katka |
• |
1.11.2003 16:00:43
ahoj Baro, prosím chtěla bych se zeptat, co je setkání v Domě rodin? A kde to je?
|
• |
22.10.2003 16:41:01
Máme taky zkušenosti s nočním pomočováním - sice až v 6 letech, ale taky jsme to velice težce snášeli s manželem a snažili se najít příčinu.
Potkala jsem báječnou p.psycholožku na setkání v Domě rodin, která má doma 9-letého syna, který se ještě doteď počůrává. Bylo nám řečeno, že se máme pokusit všechno s ní probrat, nezlobit se, netrestat - zdůrazňovat, že ji máme rádi a vždycky povzbudit - to nevadí, ale před tím už jsi byla 2 dny suchá (například). Dále jsem se dozvěděla - což by mohl být náš případ - že děti s LMD a s dys- mají v mozku oslabené i centrum ovládající močové cesty a trvá déle, než se vyvinou. Nám to trvalo dohromady 6 měsíců - a za nejdůležitější krok považuji to, že my dva s manželem jsme se vnitřně uklidnili a přestal to být pro nás dva problém (měli jsme pocit,že jenom naše dítě má tento problém - ale to byste se divili, kolik takových dětí je, které se dlouho s "mokrem" potýkají)-přestože jsme ji nijak netrestali ani nenadávali, trápilo nás to. Bára |
• |
21.10.2003 0:14:40
Obdivuji, Lído Váš klid. Musím se přiznat, že když se moje dcerka začala asi před půl rokem znovu v noci pomočovat - od dvou let je bez plen - , moc klidná jsem z toho nebyla. A nejsem doteď. Špatně se smiřuje s tím, že ta šikovná, čiperná holčička, která je ve všem spíš trochu napřed, než pozadu, se počůrává v noci. Nejdřív jsem si to - po důkladném zvažování, co asi dělám špatně, dávala do souvislosti se školkou. Byl tam jeden chlapeček, který jí urážel, někdy rozplakal.. Začaly letní prázdniny a jako mávnutím proutkem byl problém pryč. Začal školní rok a zase mávnutí proutkem (?) a noční pomočování je zpátky. Chodí teď do školky každý den, těší se tam, má tam kamarádky. Jenže dotyčný chlapeček už chodí do školy.. Tak vymýšlím nějaký jiný důvod v domnění, že pokud zjistím "příčinu", třeba s tím půjde něco dělat.
Nemyslím si, že by byla příliš úzkostná. Já taky ne, spíš jsem zoufalá. Mám pocit, že jí to asi taky trápí, uvědomuje si to. Ráda bych jí pomohla, ale jak? Mám to prostě přijmout jako fakt a nesnažit se to řešit? A čekat, že to přejde? Katka |
• |
20.10.2003 22:58:50
Psala jsem názor, ale není na hlavní stránce, ale až za odpovědí .
|
• |
20.10.2003 22:57:07
To chce klid...Našemu synovi bylo v létě devět, a včera se v noci počůral. Je fakt, že po dlouhé době. Už tak rok je to celkem v klidu, přihodí se mu to tak jednou za dva,tři měsíce. Je to i rok co se sám vzbudí v noci a jde na záchod. Taky je to tvrdý spáč a prostě se nevzbudil, jak nervy vyzrávají je i noční spánek v závislosti na močení "měkčí". Chce to vydržet, necpat ho léky a čekat...
|
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.