• |
10.12.1999
Milá Heleno,
náhodou jsem máma dvou dětí, která se zabývá dětskou psychoterapií, a domnívám se , že nejste nějak nadprůměrně přecitlivělá, a že Vaše sny a stavy smutku jsou prostě Vaší individuální reakcí na situaci, v které se nacházíte a která, podle mně, obsahuje starosti o zdravý vývoj děťátka, spoustu starostí kolem blížící se svatby, což bývá spousta starostí i když člověk zrovna nečeká rodinu, a navíc, změněné hladiny hormonů v těhotenství mohou vyvolávat velmi individuální reakce, a u některých žen, bohužel i takové, jaké popisujete Vy. Domnívám se, že je důležité, pro Vás, Vaše miminko, i pro Váš vztah, abyste se cítila dobře a přestože se vše může rychle změnit, a za čtrnáct dní se můžete, paradoxně zase díky "chemickým" pochodům v organismu, začít cítit zcela v pohodě, mohla byste, pokud by se Vám to zdálo potřebné, zkusit kontaktovat nějaké psychoterapeutické pracoviště, napadá mě třeba RIAPS, pokud jste z Prahy. Čísla jsou ve Zlatých stránkách. A může jít třeba jen o jeden až "pár" rozhovorů, jen o ujasnění toho, co potřebujete, abyste se teď cítila líp, ne o nějakou dlouhodobou terapii. Mějte se hezky, Silvie |
• |
23.11.1999
Milá slečno Moravcová, jsem v pátém měsíci těhotenství a i já trpím značnou přecitlivělostí. Jsem náladová, všechno mě hned rozbrečí, trápí mě zlé noční můry a nejhorší ze všeho je úzkost, strach o manžela, kterého tím jistě musím neuvěřitelně deptat, když mu třikrát denně telefonuji, zda je v pořádku.Připadám si jak uzlíček nervů. I já jsem se pídila po informacích, jestli jsem vůbec normální a paní doktorka mě uklidnila, že to skutečně souvisí s těhotenstvím, s podvědomou obavou z porodu a následného zvládnutí mateřské role. Uklidnilo mě to, ale fakticky nepomohlo. Nezbývá zřejmě nic jiného než vydržet. Hodně zdaru přeje stejně trpící.
|
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.