Diskuze : Hlavní : Mezi námi maminkami

U nas mame klice u dvojich sousedu. Deti drive casto vyuzivaly. Meli jsme i jine scenare (bez klicu s vybitym mobilem co delat).
Rano se mi neozyvaji, ze dorazili do skoly. Myslim, ze "spatne" zpravy se clovek dozvi a snazim se prijimat urcite riziko "zivota" a nestresovat se, kdyz nestihnou napsat. Mam tedy ale rada, kdyz vim, kde jsou vecer ci v noci a pokud se protahne, kdyz se ozvou. A to i u plnoletych.

"verim, ze deti si nejake navyky odnesly."

Je to neuvěřitelně, obě moje dospělé děti si ve své domácnosti každý den vaří zdravé domácí jídlo, nakupujou si denně čerstvé, jak to viděly doma. Dokonce i dcera, pro kterou byla foodora a Mekáč nejlepší kamarádi, dokud byla doma.
A má u sebe naklizeno.

Monam, tak to pak chápu, syn sluchátka nikdy neměl a nechtěl, takže vždycky slyší, co se kolem děje. Já sluchátka taky nemám, do mobilu v MHD koukám, to zas jo, ale vnímám, co se děje kolem.

Já ty ranní telefony nebere. Nemohu, mám telefon na nerušit. Občas si všimnu, že mi volají nebo píšou, když to jde kouknu o co jde, ale i kdyby to bylo vážného, už je pozdě. Musejí volat tatínkovi. Ani nemám kapacitu kontrolovat kde jsou, navíc jsem zásadně proti tomu. Moji rodiče mě hodně kontrolovat, pořád jsem musela říkat kam jdu, kdy přijdu, když jsem nepřišla byli připraveni mě nechat hledat veřejnou bezpečností.
I si někdy říkám, zda té volnosti nemají moc. Ale oni to zatím nijak nezneužívají. Nedávno mi dcera psala, zda může jít s kamarádkou ven. To byly dvě. Jasně že může. Asi ve čtyři jsem se otočila doma, nabrala dítě na trénink a odjela. Vrátili jsme se v půl osmé dcera stále nikde. Jo, to jsem jí volala. Říkala že jí přišlo divné, že jí nesháníme, ale že si říkala, že bychom volali, kdybychom něco chtěli

Federiko, tak ve škole chtějí hotovost a bankomat v nejbližším okolí není, co tak vím. Ale on má vždycky u sebe jak kartu, tak i nějakou hotovost. Protože někde mu může být karta k ničemu a někde zase jde platit jen kartou...