Diskuze : Peníze a bydlení : Zkušenosti s různými výrobky

Jo,Ropucho a "nemá nápad"
Včera jsem s ním řešila další podobné věci a u něj to není, že "nemá nápad". Jeho totiž ani nenapadne, v tomhle směru nějaký nápad mít, pro něj jsou tohle od narození naprosto podružný věci, nad kterýma se ani nezamyslí, má hlavu zasilážovanou samejma divnejma věcma a praktický jednání jde mimo něj- a vždycky šlo. Roky to pro mě bylo neúnosný,pak jsem to vzdala. Splachuju za něj dál.Ani každodenní moje snaha nepomohla, myslí na to jednou a dál už zase ne.Tak ať si to už pak vyřeší někdy jinde a s někým jiným

Ano, tenhle magor
Léčit lidi právě nechce, chce dělat vědu a zabývá se tím vlastně už roky.(To je taky ten, co měl ten velký problém s hadími jedy)

Federiko, to je ten mladý muž, co ráno čeká ve sprše, až uschne, protože nemá nápad, kde získat kus textilu na utření? On by chtěl jednou léčit lidi?
(Omlouvám se, jestli je to přestřelený humor, fandím všem chytrým mladým lidem ve studiu
Snad tu druhou školu nevzdá, můj vlastní potomek i další v okolí udělali stejnou zkušenost, dvě školy paralelně se ukázaly nereálné a k odloženému nástupu na tu druhou už pak nedošlo.)

A on nemá na to, aby si koupil pračku ? Mám dojem, že ji jde koupit třeba za 8 tisíc a na splátky, příp. půjčit si 8 tisíc lidé často mají možnost, od kamaráda, rodiny. A kupovala jsem i pračku z druhé ruky asi za 2 tisíce (musím tedy říct, že už bych to neudělala, špatně ždíme). Myslela jsem, že to podstupuje (praní ve veřejné pračce) třeba kvůli místu... ale vlastně nevím, proč lidé perou jinde než doma. Zvláště v cizině. Mě to právě přijde šílené, někam něco nosit, čekat na to a ještě, jak píšeš, je to drahé. A teď jsem četla kolik bohužel musí platit lidé za pračku na ubytovnách, tam chápu, že lidé nemají na to koupit si pračku a stěhovat se s ní příp. jinam, je to bohužel (celý systém ubytoven) dost smutný. Ale to snad není případ Tvého kamaráda, že by bydlel v Praze dlouhodobě na ubytovně. Jestli ano, tak by mne i zajímalo, jak se mu tam bydlí, co plánuje apod. Celý ten systém přípsěvku na bydlení a ubytoven, kdy potřební lidé bydlí a platí za pokoj na ubytovně třeba 18 tisíc (za to se pronajímá hezká zrekonstruovaná garsonka s pračkou a kuch. linkou v Praze) mi přijde hodně smutný.

evelyn, to si neumím vůbec představit... jako moje rodiče tohle určitě taky mnohokrát napadlo, a občas tím vyhrožovali, ale na druhou stranu i oni moc dobře věděli, že to nemají jak vymáhat četla jsem pořád, všude, všude jsem měla nějaké knížky... dokázala jsem mít rozečteno třeba i 4-5 knížek naráz, aniž bych se v tom ztrácela (odjakživa mám, že knížku zavřu a kdybych se k ní dostala až za měsíc, přesně najdu místo, kde jsem skončila, bez záložek, bez poznačení), takže by mě museli asi zavřít do nějaké cely, aby mi mohli dát zaracha na čtení