Diskuze : Peníze a bydlení : Zkušenosti s různými výrobky

Hovory cizích lidí mě trochu děsí.. mívám tendence se do nich zapojit hlavně když třeba někdo telefonuje na hlasitý odposlech (wtf ), a slyším "no a ona mi řekne tohle, no chápeš to? a víš co jsem jí na to řekla?", mívám hroznou chuť říct nahlas "že jsi úplně blbá a měla pravdu?"
A děsím se, že to jednou fakt udělám

Inko, když se v zaplněné čekárně dají všichni do hlasitého hovoru, bude to tam jako na perském trhu.
Jsem ráda, že je v naší kultuře standardem ohleduplně mlčet, případně vést soukromý hovor tlumeně. Každý není na cizí hovory zvědavý.

Huso, takhle intenzivně jsem četla v dětství.
Ale bylo to myslím z velké části proto, že skrze knihy bylo snazší a dostupnější zažít něco vzrušujícího a zajímavého, než v reálu.
Když jsem byla např. na letním táboře, na čtení jsem si celé týdny ani nevzpomněla. Tam byl reálný život dostatečně zajímavý a naplňující.

Huso, mě hovory lidi kolem vesměs baví. Neco se dozvím, někdy je to vtipné, jak lidé mysli, čím žijí.. Může to být jako kniha naživo.

Nemám ráda hlasité hovory v dopravním prostředku. To je neohleduplné. Ale když si dva lidé spolu povídají, tak to je hezký. Obecně teď spolu lidé mluví málo. Každý kouká do mobilu. Běžná komunikace zaniká.

Huso, prosím tě, a co ti nevadí? Tobě vadí asi úplně všechno. To je děsný.