Diskuze : Hlavní : Kdy mít děti

Já si myslím. že matky 40 a výš to zvládnou dobře, možná nebudou provozovat některé aktivity co by dělaly jako mladší, ale zas to vykompenzují nějakými zkušenostmi, nadhledem, klidem.

Ale pořád se mi zdá jako docela škoda, že to dítě si svého rodiče a prarodiče užije o dostmíň, než když se jim narodí třeba v 25.

Já jsem z rodiny, kde se těhotnělo brzy, babiččce bylo 40, když jsem se narodila, a musím říct, že to bylo skvělé. Dokonce jsem poznala své všechny čtyři prababičky

Neznámá, myslím, že je to hodně různé, viděla jsem nějaké grafy, jak rychle jde plodnost dolů už od 35 let, ale právě je taky otázka, jak se k těm údajům došlo. Ono je spousta žen, co mají problémy s plodností už v relativně nízkém věku (resp. často ten problém mají spíš muži nebo konkrétní pár a neví se proč), ale s věkem to vlastně nemusí souviset. Když pár těhotní opakovaně lehce, pak možná není ani po 40 další těhotenství zásadní problém. A u zakladatelky se holt buď podaří nebo ne, děti už má. Mně spíš fascinují rozhovory s různými bezdětními "celebritami", které v 35 nebo i 40 letech mluví o dětech ve smyslu "až jednou budu mít dítě, tak ..." s takovou nějakou představou, že záleží jen na jejich rozhodnutí, kam až to odloží ... Jinak tedy umělé oplodní platily pojišťovny jen do 40, ani nevím, jestli se to už neposunulo?

Jestli myslíme tu samou, tak tam o 47 let a IVF, paní nad ním uvažovala, těhotná ještě nebyla. Pokud by se to povedlo, bylo by ji skoro 5O. Docela by mě zajímalo, jak to dopadlo.
Zakladatelce by při porodu bylo kolem 42, to je velký rozdíl, to je v pohodě. Pokud chtějí oba, tak není co řešit a nad věkem bych vůbec nedumala.

Mě by spíš zajímalo, jak je to s tím snížením plodnosti během věku. Jako věřím, že těhotnění na prahu padesátky už problém je, ale sama jsem otěhotněla ve dvaceti, ve třiceti i ve čtyřiceti a vše na první dobrou. Co koukám kolem sebe, čtyřicátnice těhotní celkem rychle.
Koukala jsem na různé tabulky, jak klesá možnost otěhotnění po letech. Nevím, dle mého okolí to nesedí, dost možná to zkreslují ženy, které se snaží otěhotnět dlouhodobě a nejde jim to nebo nevím.
Nebo mám prostě jen plodnou rodinu.

V mém okolí se teď přímo roztrl pytel s maminkami ve věku 43-44 let. Osobně jich znám 6 a všechny to zvládají krásně. Moje se sestřenice se dokonce v tomto věku stala prvorodičkou a taky dobrý.
Ale stejně jako všechno, je to individuální záležitost. Jenom ty sama musíš vědět jestli se na to cítíš.

Moje kamarádka porodila své první a zcela nečekané díte ve 43 letech. Má ho tedy s manželem, se kterým jsou spolu přes dvacet let, ani jeden nikde jiné děti nemá a ani je neplánovali, jen se prostě zadařilo a ona měla jeden den na rozhodnutí, zda v těhotenství pokračovat. Dohodli se, že si ho nechají, ale i celé těhotenství si moc jistá nebyla, jestli udělala dobře. Po porodu přišla obří změna, ona i on se v tom dítěti vidí a dělají pro něj první poslední. Teď mu je šest a je to dítě, na kterém je vidět, jak ho rodiče rozvíjí, věnují se mu a on je chytrý a takový rozumný. Se samotným těhotenstvím problém neměla, rodila císařem, těhotenství se vyvíjelo úplně v pořádku. O tom, že by snad nějaký lékař si dovolil její rozhodnutí komentovat, nemůže být ani řeč.
Pokud se vám podaří otěhotnět, neviděla bych v samotném porodu dítěte ve věku nad 40 problém, spíš bych si dobře rozmyslela, jak to udělat, aby tím netrpěly ty děti z předchozích svazků, protože jen to poslední bude žít s vlastním otcem i matkou zároveň a ony na nového sourozence vůbec být zvědavé nemusí.