Simona,Anička 6týdnů | •
|
(10.12.2005 0:18:02) Milá Lenko,tvůj zážitek ohl kojení mi silně připomíná sebe,i když s lepším koncem.Anička je moje 1.mimi.Už od 5.měs těhot.mi z prsou ytékalo mlezivo,občas opravdu silně.Myslela jsem si,že porodem se mi spustí mléko a kojení jsem brala jako samozřejmou věc,kterou všechny ženy instinkt.ovládnou.anička se zpočátku nechtěla přisávat,musela jsem ji v porodnici nutit,skoro vůbec nám to nešlo.bradavky jsem měla úplně rozkousané(až do minulého týdne pro mě bylo kojení dost nepříjemné).sestry se na nás občas mrkly záleželo na tom,kdo měl zrovna směnu a ještě jsem si vždy musela říct o pomoc s přiložením Aničky sama.nikdy se samy od sebe nezeptaly.3.den anička hodně zežloutla a prospala mi celé odpoledne.nemohla jsem ji vzbudit,vůbec mi nepila.večer 3.dne přišla dětská sestra,že malá nepřibírá,proč ji nenakojím-vysvětlovala jsem,že ji nemůž vzbudit(nikdo mi neřekl že je tak spavá kvůli žloutence).ještě mi vynadala že ji držím hlady-probrečela jsem kvůli tomu celou noc. ta sestra mi ji na můj vkus dost hrubě probudila a od té doby se anička přisávala lépe.v noci 3.dne se mi nalila prsa k prasknutí.nikdo mi neřekl že zbylé mléko musím odstříkat,až moje mamka,která mi přijela pomoct s miminkem.v porodnici jsem zažila dost stresu ohl kojení-o pomoc jsem si vždy musela říct.všechny info jsem získala z netu a od mamky.díky tomu teď kojím a Anička přibírá,ale uědomuju si že jsem měla štěstí že u mě byla mamka která mi poradila. nenech se tím zážitkem stresovat,užívej si miminka,jsi pro něj to nejdůležitější.
|
Lea | •
|
(22.9.2007 18:16:25) Ahoj, já mám 1 dítě, kluka, rodila jsem před 4 roky na Obilňáku, a děs - běs, rodila jsem 18 hodin, a po 12 - ti hodinách, kdy se pořád nic nedělo, tak se slitovali, že mi píchnou epidurál, že se to urychlí, no hrůza. S kojením jsem problémy neměla, ale stejně jsem kojila jen 2,5 měsíce, měla jsem málo mléka, protože při porodu se mi přetrhla placenta a kus jí zůstalo ve mě ještě 4 týdny poporodu, a pak díky silnému krvácení jsem zjistila, že něco není v pořádku, tak mě to v jiné nemocnici pod narkózou odstraňovali. A po porodu ještě v nemocnici mi bylo tak špatně a měla jsem špatný krevní obraz, že se zmiňovali, že mi dají trnsfúzi, ale nedali, a díky tomu jsem se ještě hodně dlouho vzpamatovávala z porodu. A nesedla jsem si celý měsíc a půl na zadek, protože jsem se jim pěkně potrhala a tak mě sešívali asi 15 štychů. Doteď mám z toho trauma a bojím se mít druký dítě. A taky slyším hlavně kritiku na nemocnici v Kyjově, pár jich tam už zařvalo... :-(
|
|
|