Proč je vlastně dítě hned od narození sledováno ortopedem? Vyvíjí se jadérka správně i když používáme látkové pleny? Odpovědi na ty otázky se dozvíte v našem článku. Dítěti hned po narození hrozí tzv. syndrom vrozeného vykloubení kyčlí. Ten patří v našich zemích a celé střední Evropě mezi nejčastější vrozené vývojové vady pohybového aparátu. Je zajímavé , že např. černoši tímto onemocněním prakticky netrpí.


Jak se vyšetřuje? První vyšetření probíhá již v porodnici, kdy dětský lékař vyšetřuje, zda mají zda mají oba kyčelní klouby stejnou pohyblivost, dále sleduje event. odchylky v délce končetin a asymetrii kožních záhybů na stehnech dítěte a v oblasti pohlavních orgánů a zadečku. Při sebemenším podezření na vrozenou vadu se provádí již v tomto útlém věku několika málo dnů ultrazvukové vyšetření. Druhé vyšetření, kterým projde každý kojenec je ortopedické vyšetření ve věku 6 až 9 týdnů. To se skládá z klinického posouzení stavu pohybového aparátu a vyšetření ultrazvukem. Při sebemenších nejasnostech či podezření na postižení kyčelního kloubu se provádí i rentgenový snímek.
Pravidelně následuje třetí vyšetření, které opět provádí ortoped, a to ve stáří dítěte 12 až 16 týdnů. Je-li vše v pořádku, matka již nemusí s dítětem dále na ortopedii docházet. V opačném případě či pokud ještě nejsou vyvinuta tzv. jadérka ortoped sleduje dítě i nadále. Pro vývoj kyčelního kloubu je důležité správné balení plen, které udržuje kyčelní klouby ve vhodné poloze. Za optimální se považuje ohnutí v kyčlích zhruba 60 až 70 st. Vzájemným působením hlavičky stehenní kosti a jamky kyčelního kloubu dochází ke stimulaci správného vývoje celého kloubu.
S rozšířením jednorázových plen vyvstala otázka, zda i tyto pleny udrží kloub v odpovídající poloze stejně jako 2-3 látkové pleny dříve běžně dětem dávané. Dnes je prokázáno, že při správném nasazení a dostatečně časté výměně udrží požadovanou polohu kyčelního kloubu i tyto pleny.
Jak probíhá léčba při zjištěné dysplasii? Závisí na stupni postižení. Při lehkém stupni postižení či pouze opožděném vývoji kyčelního kloubu je vhodné tzv. široké balení či jsou doporučovány pomůcky, které mají za úkol udržet hlavičku proti jamce, tzv. ji centrovat. Používá se balení pomocí látkových plen, které se dávají přes jednorázové pleny, dále to jsou ortopedické pomůcky, kam patří tzv. Frejkova peřinka a Pavlíkovy třmeny. Při závažnějším postižení bývá dítě spolu s matkou hospitalizováno. V nemocnici se vada upravuje pomocí speciálně upraveného lůžka s rámem, kam se v požadované poloze zavěsí dolní končetiny dítěte. Jsou-li klouby po této léčbě ve správné poloze zajistí se ještě na dalších 6 týdnů sádrovou fixací. Shora uvedenými metodami lze vyléčit téměř všechny vrozené postižení kyčlí. V ojedinělých případech je nutné řešení operativní. Prognóza onemocnění je při včas zahájené léčbě dobrá, dítě zpravidla začne chodit normálně i nadále chodí bez obtíží. Pokud se však tato vada neléčí může mít dítě následky v podobě kulhání, v dospělosti může dojít dříve k opotřebování kloubu spojeným s bolestmi.