Původní byt klasické 2+1 jsme předělali na 3+kk a s první dcerou jsme byli všichni ve velké ložnici, v malém pokojíčku měla jen přebalovák a postýlku, ale spala v ní až od půl roka (já občas vedle na válendě). Pak v roce a půl jsme postýlku zrušili a dostala tam svou dětskou - takovou tu střední velikost - a byla hrozně nadšená. Nicméně stále si hrála tam kde jsem byla já. Vadilo mi že jsou hračky všude a že pokud přijde nějaké dítko (resp. maminka s dítkem, pochopitelně) k nám si pohrát tak skončí v naší ložnici (bylo tam nejvíc místa), navíc pokojíček byl na severovýchod a přišlo mi tam dost zima. Tak jsem manžela umluvila abychom prohodili pokoje - ve velkém dětský, v malém ložnice. Chtěl abychom počkali protože do malé ložnice by se nám nevešla postýlka na eventuelního druhého potomka - jenže já jsem s druhým dítkem chtěla počkat ještě min. dva roky (dceři byly dva). No tak jsme přestěhovali pokoje - a co se nestalo - otěhotněla jsem (myslela jsem že to nepůjde, měla jsem gyn. potíže). Ale i tak se to osvědčilo, pokojíček je na hraní a lezení obou dětí, je tam koberec (sice ne moc in ale aspoň mi to nerve srdce když se na něj něco vylije nebo se obarví atp.) a starší dcera tam spí. Mladší dokud byl úplné miminko spal v košíku v ložnici (ten jediný se vešel) a když ho přerostl tak s námi v posteli. Teď už mu je rok a z postele vylézá, tak chrupe v postýlce v dětském pokoji a velká spí s námi, nebo jen s taťkou a já s malým v pokojíku.... není to tedy momentálně ideál (navíc mají i různý režim přes den, malý spí dopo a odpo, dcera po obědě), ale je to dočasné než se přestane prďola v noci budit. A i to že malý velké bere hračky - sice už mě to jednou vytočilo natolik že jsem přemlouvala souseda (cvičitel v Sokole) ať mi sežene nohejbalovou síť že jim pokojíček prostě přepažím napůl aby si nelezli do věcí ... na to ale zatím nedošlo A v domečku plánujeme dva pokojíky, plus prostor nad garáží kde může být eventuelně herna na vyblbnutí když bude venku nehezky.