tohle samé funguje i při nošení dítěte v šátku.

Jasně, že tam dítě třeba prvních 10 minut řve a kroutí se. Ale pokud je dobře uvázané a matka na něho mluví klidně a vysvětluje, že teď potřebuje něco udělat ona, dítě nakonec pochopí a skoro zázračně se zklidní. Nevidět, nezažít, neuvěřím.

Nejde o to dítě zlomit, ale určit jasně pravidla a stanovit hranice. Jasně, že dítě je bude neustále testovat. Ale hranice a pevný rámec je pro jeho dobro a bezpečí. Dráždivé, řvavé, nespavé děti potřebuji režim a hranice ještě více, než děti běžné, a to proto, aby byly ujištěni o správnosti svého jsoucna /zní to moc filosoficky, ale přijde mi to nejvýstižnější/.

Najít klíč bývá hodně těžké, ale dá se to - chce to citlivost při nastavování pravidel a pak pevnost při jejich dodržování /jako třeba, že v noci se spí a nehraje se a nekouká se na televizi - pár nocí bude krušných ve tmě, beze spánku rodiče a s řevem dítka, ale pak dítě pochopí, kde jsou mantinely - pozor, to není o vyřvávání, dítě by nemělo být samo, ale nedělat mu tyhle noční pauzy "příjemné", jen bezpečné/.