NEMÁM MOC ČAS SE TEĎKA ROZEPISOVAT O VZTEKU NAŠICH MILÁČKŮ, ALE TAYK TI NĚCO POVÍM, IKDYŽ JEN TAK NAOKRAJ, ALE ASPOŇ TĚ TO TROCHBU UKLIDNÍ.

KDYŽ MĚLA STARŠÍ TŘÍSKACÍ OBDOBÍ (TO JÍ BYL ASI ROK, MOŽNÁ MÍŇ), JEDNOU VZALA FLAŠKU S MLÍKEM A MRSKLA JÍ JAKO VŽDY VŠI SILOU NA ZEM .

MÁM V BYTĚ KOBERCE, VĚTŠINOU SE TEDA NIC NEDĚLO, ALE ZROVNA TENKRÁT STÁLA U BALKONOVEJCH DVEŘÍ AJAK SE ROZMÁCHLA, MRSKLA TU FLAŠKU ROVNOU DO SKLENĚNÝ VÝPLNĚ SPODNÍHO DÍLU TĚCH DVEŘÍ.


NO ŘEKNU TI, BYLO TO DOST OTŘESNÝ.

NAJEDNOU JEKOT A PRCET STOJÍCÍ UPROSTŘED HROMADY STŘEPŮ. BYLO TO V LOŽNICI A STŘEPY AŽ V POSTELI.

ONA TEDA NIKDE ANI ŠKRÁBANEČEK, PROTŽE JAK BYLA V ŠOKU ZŮSTALA TAM JEN STÁT A JEČELA.


NO A JAK TO DOPADLO?
DVA ROKY JSME MĚLY VE DVEŘÍCH JEN JEDNO SKLO (BYLY TO TY STARÝ DVEŘE S DVOJITÝM SKLEM, NAŠTĚSTÍ PRDLO JEN JEDNO) A TA FLAŠKA ZŮSTALA CELÁ)

NO NIKDY VÍCE BYCH TO TEDA ZAŽÍT NECHTĚLA.