Tak jsem si to přečetla hodně pečlivě a shledala, že to máme dost podobné. Myslím, že to období pohody a nervů má každá maminka a monohdy i tatínci...
U nás den probíhá tak, že ráno vstávají kolem 5hod. Když v 6 tak je to velký úspěch. Dostanou flašku do postele, s manželem posnídáme, než je vypustím a manžel jede do práce.Pak začíná boj. Každý veče rmám uklizeno, ovšem jak se ti dva čerti vypustí z pokoje tak je zahájena řádná bordelizace bytu
Dřív jedli chleba krásně. Vzali si plku chleba smáslem a snědli ho skoro bez drobků. Dneska sedí v židličkách, máslo patlají všude po sobě a kolem kam až dosáhnou, chleba rozdrobí a čím dál doletí tím líp. Čaj v netekoucí flašce je taky poslední dobou peklo. Přišli na to že když flašku obrátí a ten dudlík přimáčknou k něčemu, že to teče. Takže gauč, stěna, televize, vše je pořád potečené. Oni hodně málo pijí, tak mají čaj pořád na dohled a na dosah. Neřeknou si, že mají žízeň. Kdyby nepili celý den, je jim to fuk...Jo a chuťovka posledních dní, je že si Fanynek nabere plnou pusu čaje a pak pusu prostě otevře, jako se to dělá v bazéně. Všechen čaj mu teče, po krku dolů na body a po nohách. Jen za dnešek, jsem ho převlíkala už 4x a teď je mokrý zas. Hrozně ho to zjevně baví, dělá to i s mlíkem
Občas mám chuť mu jednu pořádnou natáhnout, aby mu došlo že se to nedělá. Nejhorší je, že mu to mokré nevadí. V klidu by si hrál dál... Netuším jak ho budu v tom případě učit na nočníl. K té tvojí myčce... Nesmím nic dělat s myčkou když mají volný průchod po bytě. Čekám ažb půjdou spát. Lupnutí dvířek při otevírání slyší i když jsou na opačném konci, bytu. Bohužel jsou dva a mnohdy mi s nádobím z myčky berou nohy na ramena a já se pak nestíhám divit. Přestože mám ve dveřích zábranu, myčka je hned za ní, takže na ni dosáhnou v pohodě přes zábranu. Jinak nežehlím, jen manželovi košile a nejnutnější věci, jinak vše skládám. Manželovi se to ze začátku nezdálo, teď když nestíhám já, to praktikuje sám...
Včera jsem si musela zajít na záchod. Neexistuje aby ti dva šli se mnou. Je to jedinné místo kde mám aspoň trochu soukromí. Takže jsem je nechala hrát si v obýváku, já jsem šla na záchod. Během té chvilky, se dostali do kuchyně., Zábrana byla jen vytažená, ale zavřená. Nevím jestli jsem ji já blbě zavřela, nebo už prokoukli jak ji zdvihnout. Nicméně byli v kuchyni. Potichoučku jako myšky roztahali balené čaje, vybalili je a některé sáčky roztrhali. Zastrkali je do šuplíků, mezi hrnce, pokličky mi vyskládali na zem. Bohužel, díky nim, mi to poslední dobou na záchodě dýl trvá, tak než jsem vylezla, protože zvonil zvonek uběhlo asi deset minut. Když jsem přijala správce na kontrolu oken, tak jsem netušila co se v obýváku a kuchyni odehrálo a upřimně, jsem byla červená snad až na zadku za ten bordel co udělali během takové chvilky...
Jinak jsem hned po jeho odchodu vlítla do obýváku, posbírala oblečení co jsme mla nachystané na praní a oni to roztahali všude, posbírala ubrousky, což je hrozně dobrá zábava, vysála jsem, v kuchyni všechno povyhazovala a bylo uklizeno, ale ten čurbes když je to všechno najednou je fakt děsný...
Jinak jak ty říkáš, když něco chtějí tak kvílí. Ptám se na dvacet věcí a když se trefím tak jde a ukáže mi to, ale je to na nervy. Nezbývá než věřit, že to zase přejde a hooodně pevné nervy