Jestli Ti můžu poradit, dbej na pořádné čištění a zubaře nech až na nové zuby - s Kájou jsem šla iniciativně na dvou letech, zubařka jí našla kaz a že jí to spraví. Mordovala jí půl hodiny, Kája řvala jak tygr, a pak se bála několik měsíců otevřít pusu i u doktorky, když jí měla kouknout do krku. A plomba jí stejně za týden vypadla
Teď jsme začaly chodit až na trhání kývajících se prvních zoubků. První jsme jí trhali s taťkou doma - to byl horor, přes půl hodiny a nešel ven. S druhým jsem jí dotáhla k zubaři, i když se bála - ale zjistila, že pan zubař s kleštičkami je šikovnější než my doma s provázkem a kapesníkem, a že to vůbec nebolí, a teď už tam chodí bez problémů. S mladší půjdu taky až na trhání prvních kývajících se mléčných zoubků, po zkušenostech už vím, že je lepší občas se nedržet tabulek, protože to někdy způsobí v dítku blok, který si s sebou může nést celý život...viz já. Ale to už je jiná kapitola